Zima století: Ostravští tuláci byli vděčni za vězení, v Praze se pod sněhem zřítilo Maroldovo panorama

V našem miniseriálu připomeneme asi nejkrutější zimu, která otřásla Československem. Celou Evropu sužovala od ledna do března roku 1929.

Přestože ministerstvo školství a národní osvěty zastavilo vyučování na všech školách od 18. do 24. února 1929, už 22. února prodloužilo toto nařízení až do konce února.

Společnost Zima století: Doba ledová se vrátila! Uhlí z Ostravy zachraňovalo Vídeň 15/02/2024

V republice totiž opět přituhlo. „Dnes ráno byly opět tuhé mrazy. Na jižním pohraničí státu, kde jest nejchladněji, převyšovala teplota minus 10 stupňů. V Chebu bylo minus 25 stupňů, Klatovy a Uher. Hradiště naměřily minus 26 stupňů, Praha měla minus 21 stupňů.

Náš seriál chce ukázat, jak zimu století viděla tehdejší média, především noviny, protože televize neexistovala. Neexistovaly však dnes běžné zateplené domy, nepřeberné množství vytápění, klimatizace v automobilech a kvalitní zimní oblečení a obuv.

Pohroma na ostravské tuláky a prostitutky

Ostravský MS poledník 22. února napsal: „Letošní dlouhá zima vyhnala ostravské tuláky a pouliční prostitutky z jejich obvyklých skrýší na periferiích města a přinutila je raději vydat se nebezpečí zatčení a hledat teplejší úkryt ve vnitřním městě. Také množství tuláků a prostitutek z okolí, kde asi poměry pro ně jsou ještě horší, počíná se v poslední době stahovati do Ostravy.

Policie ovšem této příležitosti využívá a denně zatkne celou řadu prostitutek a tuláků. Během včerejšího dne bylo zatčeno v Moravské Ostravě pět tuláků a devět prostitutek, vesměs nově přibylých do Moravské Ostravy z Opavy a Olomouce,“ psal poledník.

Jeho redaktor také navštívil síň okresního soudu v Ostravě, kam se tito tuláci a prostitutky dostali. „Tuhá letošní zima přiměla tuláky z ostravského kraje, že vyhledávali hodně kriminál, v němž přece je jen tepleji než ve stozích sena anebo stodolách. Okresní soudce dr. Š. však jich také hodně odsoudil a čím delší byl vyměřený trest, tím blaženější byl úsměv tuláků.

Tu a tam se sice některý ohradil proti vysokému trestu, třeba tulák Faviš prohlásil, že sice již devatenáctkráte byl pro tuláctví zavřen, ale čtyři týdny ještě nikdy „nedostal“.

Prostitutka, která má na kožich, má i na teplý pokoj

„Ale trest přijímáte?“ zeptal se Faviše soudce. „Pěkně prosím ano, slavný soude. Kam by člověk složil svoje kosti, když i zajíc nevydrží tuhle zimu?“

Prostitutky, jichž se v zimě roku 1929 sjelo a sešlo do Moravské Ostravy „celé hejno“, však nepřijímaly svůj trest lehce. Ty starší, které nejsou vyhledávány v létě, natož za mrazu 37 stupňů, ale přijímaly tresty za potulku s tupou resignací. Bránily se hlavně prostitutky v kožiších, neboť ta, která má na kožich, dovede míti i na teplý pokoj.

Prostitutek za měsíc leden a první polovici února ocitlo se před okresním soudem šestnáct. Frekvence to velmi značná. Některé z nich měly to štěstí, že se dostaly na Slezskou Ostravu, kde si vězňové kriminál pochvalují.

Nákladní vozy a padesát párů koní odvážely z Ostravy sníh

Dne 21 a 22. února popisoval MS deník nové velké mrazy ve Francii a východní Anglii. Z Rakouska je hlášena nová velká vlna mrazů. Dnešní ranní teploty činily od 6 do 19 stupňů pod nulou. Také Maďarsko bylo postiženo novou vlnou mrazů. Na některých místech teplota klesla v noci až na - 10 stupňů. Přiostřený mráz měl za následek poruchy v dopravě, hlavně při mezinárodních spojích.

MS poledník už však také psal, jak se Ostrava připravuje na oblevu. „Změna teploty, která nastala v posledních dnech a proměňuje sníh na chodnících a místech, kam ostřeji zadívá se slunko, v špinavé louže a bláto, činí starosti hospodářskému úřadu ostravskému.

Ten se všemožně stará, a činí vše, aby Ostrava byla zbavena hrozící kalamity, jež může nastati náhlou změnou počasí a natropiti obrovských škod. V prvé řadě odvážejí se z ulic čtyřmi nákladními auty a asi padesáti páry koní poslední zbytky nakupeného sněhu.

Přesto, že hromady jsou zamrzlé, jdou odklizovací práce rychlým tempem, takže i nejzapadlejší ulice v jednom nebo dvou dnech budou zbaveny sněhových barikád. Rigoly mezi hromadami a krajem chodníků jsou uvolňovány, aby voda mohla rychle odtékati do šachtic. Protože jsou někde zamrzlé, vysekává se nejprve led a rovněž odtoky do hlavní kanalizace jsou rozehřívány a zbavovány ledu.

Mrazy způsobily velké škody též na ovocném stromoví

Situace na našich státních drahách se stále zlepšuje. Tím byla by i doprava uhlí z Moravské Ostravy značněji rozšířena. Odpověď z min. železnic sice ještě nedošla, ale lze míti za to, že opětné zavedení normální nákladní dopravy povoleno bude.

Kalamita se stroji a personálem ovšem stále trvá. Alespoň čtvrtina dnešního stavu zaměstnanců našich státních drah následkem namáhavé služby za nevýslovně těžkých poměrů způsobených mrazy onemocnělo, takže drahám schází téměř polovina potřebného personálu, což je kalamita důkladná.

Podle úsudku odborníků ponese dlouhou dobu škodlivé následky krutých mrazů letošní zimy též ovocné stromoví. Jmenovitě mnoho mladších a mladých stromů třešňových bylo totiž mrazy roztrháno. Neznamená to sice nikterak, že by všechny tyto stromy byly odsouzeny k naprostému zániku, avšak nežli se jejich rány dobře opět zacelí, zůstanou patrně delší dobu - snad i po celou řadu let – neplodnými,“ psal 22. února MS poledník.

Mrazem praskaly vodovodní roury u domů

Včera praskla stoková roura v domě pana Müllera ve Hwiezdoslawově ulici ve Vítkovicích a silný proud vody zaplavil celý chodník před domem. Do rána nebyla provedena oprava, takže voda zde dosud proudí. Dnes o 22. hodině v noci praskla vodovodní roura u domu pana Hrabaně v Zengrově ul. ve Vítkovicích a delší kus silnice je zaplaven vodou.

MS poledník také vydal upozornění města na nebezpečné náledí. „Pány majitele domů upozorňujeme, aby laskavě bedlivě dohlíželi, aby před jejich domy bylo náledí na chodnících seškrábáno, nebo řádně posypáno sypkým popelem nebo pískem, neboť jedině tak se vyvarují nepříjemnostem vzniklým při úrazu chodců na náledí před jejich domy.

Ostravská policie má přísné pokyny, aby oznamovala k potrestání všechny domácí, před jejichž domy jest chůze nebezpečná. Zejména nyní při občasném poledním tání a kapání vody ze střech vyžaduje dohled nad chodníky zvýšené pozornosti. Úrazy na nebezpečném náledí v Moravské Ostravě se stále množí a také včera bylo hlášeno několik případů. V Mariánských Horách na Mojmírově ulici upadl jistý Samuel Josay tak nešťastně, že musel být převezen do nemocnice, upozorňoval MS poledník.

Zima století zavinila nehody, byli mrtví a zranění

Další zpráva oznamovala, že ve Vítkovických železárnách přejel vlak dělníka, který odklízel sníh. „Včera odpoledne došlo při odklizování sněhu v nové válcovně Vítkovických železáren k tragické nehodě, při níž přišel o život 46letý dělník Michal Helmecki z Vítkovic, Pohraniční ul. č. 9.

Nešťastný dělník, zaměstnanec stavitele Kidéryho, pracoval s ostatními dělníky na odstraňování sněhu z kolejí v nové válcovně a právě v okamžiku, kdy chtěl uhnouti přijíždějícímu nákladnímu vlaku s uhlím, uklouzla mu noha, takže spadl na záda přes koleje. Než ostatní dělníci mu mohli přispěti ku pomoci a strojvůdce zastaviti vlak, byl Helmecki vlakem zachycen a ten mu přejel obě nohy. Při převozu do vítkovické závodní nemocnice Helmecki následkem vykrvácení zamřel. Jeho mrtvola byla převezena do márnice vítkovického hřbitova, napsal poledník.

Dne 28. února přinesl MS Poledník zprávu varující před nebezpečným náledím. Pod titulkem „Úraz stařenky. Těžké zranění v Hulvákách“ oznámil:

„Včera byly v Mor. Ostravě opět hlášeny dva nebezpečné úrazy na náledí. Na neposypaném neočištěném chodníku v Dlouhé ulici upadla 75letá stařenka Marie Zelinková z Moravské Ostravy a způsobila si vážné zranění ve tváři. V Hulvákách uklouzla na náledí služebná Pavla Vojtovičová z Moravské Ostravy a pádem vykloubila si levou ruku v lokti a způsobila četné pohmožděniny na nohou a tržnou ránu na čele. Zraněná skončila v nemocnici.

Dělník pracující na trati byl přejet a usmrcen

A 24. února začala zima opět nanovo. Na drahách opět nastala kalamita. „Silné noční mrazy a vichřice znesnadňují opětně omezenou železniční dopravu. V noci na dnešek roztrhl se na u Hodslavic na trati Kojetín-Těšín za jízdy nákladní vlak, jehož zadní díl najel na přední díl, při čemž se vyšinulo pět vozů. Trať byla zatarasena. Dělník, pracující na trati, byl zadním dílem vlaku přejet a usmrcen. Přestupování na trati pro velké sněhové závěje jest nemožné. Porucha bude odstraněna asi za dvanáct hodin.

Pro sněhové závěje jest trať Studénka-Bílovec nesjízdnou a doprava byla úplně zastavena. Přestupování je nemožné. Ježto vane nepříznivý vítr, potrvá porucha nejméně 48 hodin. Nejvíce jsou závějemi postiženy trati Přerov Břeclav v úseku Kvasice-Říkovice a trať Kojetín-Těšín v úseku Hulín-Holešov, kde mimo tří set dělníků pracuje stálá pohotovost ženijního pluku.

Nedostatek vody ve městech trvá. V Hulíně v nádražní vodárně praskla hlavní rozvodní roura a zásoba vody vytekla do kanálu. Nádražní plynárna musila v důsledku toho zastaviti provoz. Stroje, umístěné v nádražní výtopně, musí jezditi pro vodu až do Kroměříže.

Ve většině měst pouští vodárny pouze na několik hodin vodu do potrubí. Na severní Moravě musily býti některé silnice z bezpečnostních důvodů uzavřeny pro veškeru komunikaci, ježto velké sněhové závěje dosahuji místy až pět metrů. Na místních drahách severomoravských není možno udržeti ani omezený jízdní řád.

Byly už horší zimy, nežli je letos

A MS poledník opět přinesl článek, že zima roku 1929 není ještě tak „hrozná“. Lidská paměť jest krátká. Je obvyklé rčení: Nikdy takové zimy nebylo. A zatím je známo, že roku 1829 zamrzl Nil, roku 1808 byly veškeré mosty v Paříži strženy ledem a roku 1709, podle svědectví S. Simona, „ve vytopených komnatách versaillského zámku popraskaly mrazem láhve s likéry“.

Ještě po 50 letech ve Francii pamatovali na tuto „úžasnou“ zimu. Tehdy nezasedal ani parlament, ani soudy, inkoust zamrzal v kalamáři, divadla byla zavřena, stejně jako všechny školy, obchody a dílny. Prudká zima trvala dva měsíce. V poslední době nejkrutější zima byla v Paříži roku 1895, kdy bylo možno přecházeti Seinu po ledě.

Dne 25. února přišla po krátkém oteplení opět nová vlna mrazů. „Oteplení, jež vniklo od západu do střední Evropy, stačilo na území naší republiky na přechodnou oblevu pouze v jihozápadní polovině Čech. Ve Skandinávii obnovil se opět vysoký tlak a mrazy pohybují se kolem minus 30 stupňů Celsia. Následkem toho Ize očekávati u nás opětné ochlazení a severovýchodní proudění vzduchu.

Pod tíhou sněhu se zřítilo Maroldovo panorama v Praze

A pak přišel šok. Dne 26. února se na pražském výstavišti zřítil se v poledne pavilon, v němž je umístěno Maroldovo panorama „Bitva u Lipan“. Pod tíhou zmrzlého sněhu zřítila se celá střecha pavilonu a rozdrtila dřevěné stěny pavilonu, vyplněné rákosím. Pouze část směrem ke Stromovce zůstala trčeti do výše, ale jest obava, že i ta se ještě zhroutí.

Naštěstí panorama bylo přes zimu zavřeno, takže nikdo nepřišel o život, ani nebyl raněn. Na místo přijeli ihned hasiči a majitel, Spolek inženýrů a architektů, prohlásil, že sám na své náklady nechá odstraniti rozvaliny. Zničení tak vzácného díla Maroldova je těžkou národní ztrátou,“ psal tisk.

„Kolik tisíců a tisíců návštěvníků, kolik školních výprav putovalo k těmto místům, aby shlédlo tento geniální výtvor umělcův. Vždyť panorama bylo postaveno u příležitosti národopisné výstavy v roce 1895. Plátno, vážící celkem jedenáct metrických centů, je trámovím roztrháno na několika místech. Průčelní stěna byla ze dřeva a obložena rákosím a maltou. V přízemí visely obrazy malířů a budovatelů panoramatu,“ popisoval MS poledník a další listy.

Z obrazu budou asi zachráněny jen některé části. Jak velkou cenu měl tento skvost malířský, svědčí i ten fakt, že svého času bohatá skupina Američanů při návštěvě Prahy prohlédla si také panorama „Bitva u Lipan“ a obrazem tak tak nadšena, byla nabízena zaň částka 20 milionů Kč.

Kromě velkého zatížení sněhem dlužno jako příčinu pohromy uvésti také okolnost, že nebylo dostatečně přihlíženo, v jakém stavu nacházel se dřevěný pavilon po tolikaletém trvání.

Uhlí zdarma 333 ostravským chudým

Krutá zima roku 1929 přiměla radnici a uhelné podniky na Ostravsku, aby darovaly chudým v Moravské Ostravě 50 tun uhlí. Ve včerejší schůzi městské rady v Moravské Ostravě bylo usneseno na náklad obce dopraviti darované uhlí do městských jatek a tam rozděliti místním chudým a sice v množství jeden a půl metráku každému podarovanému. Podle tohoto rozdělovacího klíče bude uhlím věnovaným uhelnými doly poděleno celkem 333 místních chudých.

Ale školním dítkům, která využila „uhelné prázdniny“ za lyžování a sáňskování, ani v této zimě století stát nic nedaroval. Ministerstvo školství a národní osvěty v Praze oznámilo, že zamýšlí zkrátit nadcházející velikonoční prázdniny. „Mají prý trvati pouze pět dní a to od 28. března do 1. dubna. Ministerstvo chce velikonoční prázdniny zkrátit proto, že pro letošní mrazy a nápadné rozšíření chřipky byly bez toho veškeré školy uzavřeny na víc než čtrnáct dní,“ psaly noviny.

Je naděje, že obraz bude zachráněn

Dne 27. února se také MS deník vrátil ke „katastrofálnímu“ zřícení pavilonu Maroldova panoramatu Bitva u Lipan v Praze. Na odklizování trosek panoramatu Maroldovy „Bitvy u Lipan“ se usilovně pracuje a doufá se, že celý obraz podaří se zachrániti. Podle prohlášení znalců dá se obraz zrekonstruovati tak, že nebude ani znáti, že byl poškozen, ovšem vyžádá si to velké peněžní oběti.

O historii slavného obrazu uveřejňujeme: V létě r. 1898 byla v Královské oboře otevřena třetí velká výstava pražská. „Architektů a inženýrů“. Jako obě výstavy předešlé, Jubilejní r. 1891, Národopisná r. 1895, i tato třetí jako hlavní atrakcí vábila dioramatickým obrazem Bitvou u Lipan, kterou před národem znamenitě rozvinuli Luděk Marold a Václav Jansa s několika druhy pomocnými.

Maroldova Bitva u Lipan vyhovovala všem požadavkům do té chvíle stavěným pro tento obor malířského veledíla. Nejen obraz a z něho umělecký požitek, ale naprosté zaujetí, uchvácení z dokonalého názoru, vyvolávajícího realitu dávné minulosti, přenesení diváka do říše skutečnosti a to s takovou prudkou sugestivností, že zapomíná na uměleckou nástrahu a fikci, ale odchází se svého pozorovatelského bitevního velitelského pahorku dokonale přesvědčen, že viděl bitvu se všemi podrobnostmi: takové je Maroldovo dílo, vlastně takové bylo. Jaká škoda!

Maroldovo panorama vyniká nad všecky podobné obrazy v cizině zvláštní jemností vkusu bravurním provedením, impresním pojetím celku i jednotlivostí, naprostou originální nezávislostí na obrazech předchůdců; v každém směru moderností lehkého úderu štětce a zrovna zázračnou obrazností ruky v modelování pohybu. Jansovi připadlo za úkol provedení krajinné, všecky postavy, jdoucí počtem do set, snad přes tisíc kromě koní, vytryskly z fantasie Maroldovy.

Bylo to dílo úchvatné. Uchvátiti diváky, Čechy, bylo jeho ho posláním, a Marold se svými spolupracovníky tuto svou úlohu provedli svrchovaně a v době velmi krátké. Mnozí národové nás s panoramaty a dioramaty předešli, ale se zřením k bitvě u Lipan v tom oboru nepředstihli.

A my víme, že se zachránit Maroldovu Bitvu u Lipan podařilo.