Společnost
26/04/2024 Petr Broulík

Hasič vystavěl prostorový model osvobození Ostravy. Inspirují ho opomíjené události historie

​Foto: Petr Broulík

Proslulý tank československé tankové brigády číslo 051 hoří. Dostal tři zásahy z panzerfaustů, když přejel ostravský Říšský most jako první tank na Slezskou Ostravu. Na pomoc mu přijíždí druhý tank a pálí za zátarasy německých vojáků, kteří poslední baštu průmyslu nacistické říše zuřivě brání.

Kolem je vřava, němečtí vojáci ustupují. V pozadí je vidět radnice Slezské Ostravy, domy, které už dnes neexistují, jsou palbou z těžkých zbraní poničené, na dlažbě jsou sutiny, převrácená popelnice i mrtví vojáci. Z dramatické scény ujíždí německý transportér i motorka s plně naloženou sajdkárou. Na fasádách domů jsou i dobové reklamy, například na prací prášek Persil.

Tak vypadá nedávno dokončené dioráma, které zachycuje jeden z nejzásadnějších střetů Ostravsko-opavské operace v posledním dubnovém dnu roku 1945 ztvárněné amatérským modelářem Davidem Bajgarem, který pracuje jako hasič u hlučínského Záchranného útvaru.

Vytvořil i model válečné makety falešných Vítkovic

Své diorámy a modely vytváří trochu jinak než ostatní modeláři. „Modeláři se soustřeďují spíše na preciznost modelů strojů než na zachycení konkrétní události. Já se snažím nejdříve o historické události co nejvíce zjistit, oslovím i badatele či historiky, a pak se ji pokusím co nejvěrněji ztvárnit,“ říká David Bajgar před slezskoostravskou radnicí, pod níž se odehrál boj československého tanku, a který dnes proti mostu stojí jako památník k osvobození Ostravy.

Svému koníčku už se věnuje šestým rokem, zatím poslední diorámu Osvobození Ostravy dokončil letos v únoru. Vytvořil už několik podobných diorám, vymodeloval například diorámu falešných Vítkovických železáren, které Němci nechali vybudovat na Opavsku, aby zmátly bombardéry. S tím mu pomohly vzpomínky paní Boženy Martiníkové, která dlouho provázela památníkem v Hrabyni a jako dítě si u falešné makety Vítkovic u Smolkova hrávala.

Podle Davida Bajgara existuje ještě jedna varianta důvodu vybudování falešné makety u Smolkova. „Někteří míní, že šlo o maketu pracovního tábora Blechhammer, nacházejícího se za války u města Kędzierzyn-Koźle, kde probíhala výroba syntetického benzínu. „Moc lidí o této průmyslové maketě na Opavsku nevědělo, proto mne to zaujalo,“ podotýká David Bajgar.

Bitva československých tankistů u Kravař či útok letounů v Izraeli

Událost, podle které pak dioráma vytvoří, ho totiž musí vždy zaujmout. „Musí mne prostě chytnout. Často je to nějaká událost z druhé světové války, která je spíše pozapomenutá a třeba k ní ani neexistují fotografie. A tak se nejdříve snažím o té události všechno dostupné zjistit, a pak se tu situaci pokusím formou diorámy či modelu vytvořit, aby vypadala tak, jak se mohla s největší pravděpodobností opravdu odehrát. Při osvobození Ostravy jsem použil kromě modelů i dobovou fotografii místa,“ říká David Bajgar, který už v dětství sestavoval modely různých letadel a techniky.


Foto: Petr Broulík

Jeho vůbec první dioráma představuje bitvu československých tankistů v roce 1945 u Kravař. Další prostorový model pojednává o československé pomoci státu Izrael v roce 1948. „Zachycuje útok Avií S 199, což byly původní messerschmitty, na most jižně od Tel Avivu, který zabránil postupu egyptských vojsk. Ty messerschmitty byly původně československou válečnou kořistí, a Československo je po úpravách, spolu s další technikou, státu Izrael darovalo. Pomoc byla opravdu široká a zahrnovala včetně technické podpory i výcvik pilotů," vysvětluje šestačtyřicetiletý hasič David Bajgar.

Uvidíme dioráma Ostravské operace v Ostravském muzeu?

Své prostorové modely vytváří v poslední době proto, aby je poté nějaké instituci daroval či propůjčil. Jednu jeho diorámu je dnes možné vidět v památníku II. světové války v Hrabyni. U vystavení diorámy Ostravsko-opavské operace jedná v současnosti s Ostravským muzeem, kde by se mohla objevit příští rok při oslavách 80. let od osvobození Ostravy.

Jeho ztvárnění Ostravské operace a další diorámy bude však možné vidět už v sobotu prvního června v Trojhalí na Karolině na akci Maker Faire. „A zvažuji ještě účast na nějaké modelářské výstavě. Problém je v tom, že modely jsou velice rozměrné a křehké na transport. Je celý zasklený, a když jsem ho převážel sem, tak jsem musel jet velmi pomalu a celý jsem ho obstavil polystyrenem,“ popisuje David Bajgar.

Na postavení čeká sestřelení německého špionážního letounu

Co dál chce David Bajgar vytvořit formou prostorových modelů? Například scénu, kdy se československému letci Rostislavu Lakomému podařilo v únoru 1938 podél trati u Hlučína donutit k nouzovému přistání německý špionážní letoun. „Naštěstí se dochovaly dvě fotografie, tak bych chtěl tuto zajímavost z regionu, kde bydlím, přiblížit,“ říká amatérský modelář, který zvažuje také vytvořit diorámu, jejíž hrdinkou bude nejslavnější sovětská stíhací pilotka Lydija Litvjaková.

Koncem května 1943 se této pilotce, která sestřelila řadu německých letounů, podařilo zničit německý pozorovací balón, jehož posádka korigovala dělostřeleckou palbu na frontě. Balón měl silné krytí protiletadlovou obranou, a pilotům se stále nedařilo přiblížit se k němu na účinný dostřel. Litvjaková proletěla frontovou linii daleko od balónu a pak se k němu přiblížila strmým letem z týlu nepřítele se sluncem v zádech.

Vznikne i prostorový model největší lodní katastrofy?

Německá protivzdušná obrana už nestihla zareagovat a pilotka balón střelbou zapálila. Za tento úspěch později obdržela Řád rudého praporu. „Právě tento husarský kousek bych rád prostorově vymodeloval,“ říká David Bajgar, který by rád zachytil i vyplouvání německé lodi Wilhelm Gustloff v lednu 1945 z gdyňského přístavu. Loď, která patřila nacistické organizaci Kraft durch Freude, a byla přeplněná uprchlíky před postupující frontou z východního Pruska, zasáhla třemi torpédy sovětská ponorka.

„O život tehdy přišlo asi devět tisíc cestujících a členů posádky. Jednalo se tak o největší počet obětí potopení jedné lodi v historii mořeplavby, tedy více než na Titaniku,“ říká nadšenec do historie a modelů David Bajgar.

Sdílejte článek