Nejnovější zprávy: Legenda brazilské hudby poprvé v Česku. Gilberto Gil vystoupí na Colours of Ostrava Lidé v kraji chtějí řešit klima. Průzkum však ukázal, že neví, co mají dělat

Ostravská kina

Ostravská kina: ve Vítkovicích diváci chodili do Centralu, Imperialu a Míru

Ostrava měla v době největší slávy biografů na čtyřicet kamenných kin a návštěvnost většiny z nich byla vysoká.

Kino Jas (dříve Central), podoba po rekonstrukci v letech 1962-1963. Historizující stavbu s věžičkami nahradila moderní budova s rovnou střechou. Slavnostní otevření kina se konalo 8. 3. 1963. V kině se promítalo do r. 1987. Foto: Archi města Ostravy

I když se velkou konkurencí kinům stala od padesátých let televize, ještě v osmdesátých letech měla Ostrava kin dost a dost. Zhruba dvacítku. Dnešní moderní doba znamenala i postupný pokles popularity kin.

V Ostravě vznikly dva multiplexy o více sálech a zůstala malá kina pro nadšence a náročné diváky. Z těch velkých je jedinou čestnou výjimkou stále fungující kino Luna v Zábřehu.

Archiv města Ostravy se rozhodl letos všechna ostravská kina připomenout. Připravil profily ostravských kin, které možná leckomu z Ostravanů připomenou jeho mládí, první rande a návštěvy filmových trháků, které v socialistické televizi moc vidět nebyly.

Nuže, vydejme se do kina proti toku času: tentokrát se podíváme na historii kin ve Vítkovicích.

První vítkovické elektrické divadlo působilo v dřevěné boudě

První stálé kino ve Vítkovicích bylo umístěno v Dělnickém domě na Šalounově ulici. Promítalo se zde od listopadu 1908 až do roku 1934, kdy bylo kino pro velké ztráty způsobené nástupem zvukového filmu uzavřeno.

Další možností, kde mohli obyvatelé Vítkovic vidět nové filmy, bylo kino, které otevřel Franz Schober v dřevěné boudě na Tržním náměstí hned v prosinci 1908 pod názvem První vítkovické elektrické lidové divadlo.

Inzerce v denním tisku informující o otevření Prvního vítkovického elektrického lidového divadla, které provozoval Franz Schober od konce r. 1908 v dřevěné boudě na Tržním náměstí. Foto: Archiv města Ostravy

V roce 1910 se kino, již s názvem Central, přestěhovalo do novostavby na dnešní Halasově ulici, kterou navrhli ostravští architekti František Grossmann a František Fiala.

Kino Central uvádělo jen německé firmy

V novém kině Central v dnešní Halasově ulici naproti tržnici se nacházel sál o délce 23 metrů a šířce 13 metrů. Měl jeviště, menší prostor pro orchestr a galerii. Stavba nového kina přišla tehdejšího majitele na 75 tisíc korun.

Kromě filmů pro dospělé kino Central uvádělo rovněž bezplatná představení pro všechny žáky vítkovických škol. Promítaly se zde převážně filmy německé produkce. Po otevření kina Rekord v těsném sousedství v roce 1931 se situace kina Central zhoršila, takže muselo být v roce 1933 uzavřeno a po dlouhou dobu bylo využíváno pouze příležitostně.

V kině Central se začalo znovu promítat až na podzim 1939. V prosinci 1948 došlo ke změně jeho názvu na Jas. Vnitřní i vnější podobu stavby změnila rekonstrukce v letech 1962 až 1963. V sále zmizely balkony i štukové ozdoby, zůstalo zde jen stupňovité hlediště. Naposledy se v kině promítalo v září 1987.

Kinu Imperial se říkalo kvůli černé výmalbě „márovna“

Další kino provozoval již před 1. světovou válkou ve svém hostinci na rohu ulic Ocelářské a Obránců míru Adolf Haberfeld. Promítání se mu vyplácelo, a tak vystavěl brzy novou budovu, určenou pro filmová představení - kino Imperial.

Reklama v denním tisku na promítání v kině Imperial. Kino otevřel Adolf Habrfeld před r. 1914 nejprve ve svém hostinci a brzy na to postavil hned vedle na dnešní ulici Obránců míru zcela novou budovu kina. Ve 30. letech 20. století se v kině konalo až 16 představení týdně. V letech 1945 až 1970 hrálo kino pod názvem Moskva. Foto: Archiv města Ostravy

Kino bylo uvnitř černě vymalováno, a proto se mu mezi lidmi říkalo „márovna“. Po vzniku Československé republiky mohly být kinematografické licence udělovány pouze dobročinným a veřejně prospěšným organizacím a spolkům. Kino Imperial tak získal v listopadu 1923 odbor Masarykovy ligy proti tuberkulóze.

Z kina Imperial se stalo po válce kino Moskva

Kino Imperial disponovalo 631 sedadly a ve 30. letech 20. století stála jedna vstupenka průměrně 2,76 Korun československých. Od roku 1945 do jeho uzavření v roce 1970 hrálo kino pod názvem Moskva.

V blízkosti kina Central začalo v roce 1931 promítat jedno z největších a nejmodernější kin na Ostravsku, kino Rekord. Budovu kina pro tělocvičnou jednotu Sokol navrhli architekti František Kolář a Jan Rubý z Moravské Ostravy. Kino Rekord zahájilo provoz 2. října 1931 českým filmem Osada mladých snů.

Diváci pískali a křičeli na nacistu, kino proto zavřeli

V září 1939, po incidentu, kdy obecenstvo křičelo a pískalo při záběrech na představitele nacistického Německa ve filmovém týdeníku, bylo kino Rekord uzavřeno a jednota přinucena k jeho pronájmu Němci Dorasilovi.

Po tomto opatření české publikum kino Rekord bojkotovalo a raději navštěvovalo kina v Mariánských Horách, Zábřehu a Hrabůvce. V roce 1941 bylo kino Rekord přejmenováno na kino Viktoria. Budova kina poškozená na konci války byla znovu otevřena až v únoru 1947 a v prosinci následujícího roku bylo kino přejmenováno na Mír.

Od r. 1948 do 90. let 20. století, kdy zde bylo promítání ukončeno, hrálo kino Rekord pod názvem Mír. Foto: Archiv města Ostravy

Promítalo se v něm až do 90. let 20. století a dnes je v něm populární ostravské divadlo.

Zpracovala Jaroslava Novotná, Archiv města Ostravy