Nejnovější zprávy: Zlatá tretra odhalila hlavní hvězdu. Do Ostravy dorazí létající tyčkař Duplantis Povodí Odry otevře nepřístupná místa, veřejnosti zpřístupní tři přehrady

Ostravská kina

Ostravská kina: Jak se promítalo v Polance, Petřkovicích a v Krásném Poli

Ostrava měla v době největší slávy biografů na čtyřicet kamenných kin a návštěvnost většiny z nich byla vysoká.

Restaurace U Lorenců v 60. letech 20. století, zde bylo situováno první petřkovické kino. Foto: ÚMOb Ostrava-Petřkovice, kronika z let 1965–1976

I když se velkou konkurencí kinům stala od padesátých let televize, ještě v osmdesátých letech měla Ostrava kin dost a dost. Zhruba dvacítku. Dnešní moderní doba znamenala i postupný pokles popularity kin.

V Ostravě vznikly dva multiplexy o více sálech a zůstala malá kina pro nadšence a náročné diváky. Z těch velkých je jedinou čestnou výjimkou stále fungující kino Luna v Zábřehu.

Archiv města Ostravy se rozhodl letos všechna ostravská kina připomenout. Připravil profily ostravských kin, které možná leckomu z Ostravanů připomenou jeho mládí, první rande a návštěvy filmových trháků, které v socialistické televizi moc vidět nebyly.

Tentokrát se podíváme na historii kin v Polance nad Odrou, Petřkovicích, Krásném Poli a Plesné.

Technika z kina Vesmír v Polance musela za války do Jistebníku

Polanské kino vzniklo roku 1929 v centru obce vedle hostince U Friedlů v Janovské ulici čp. 333 a neslo název stejný jako později jedno z největších ostravských kin - Kino Vesmír.

Polanské kino po rekonstrukci v 70. letech 20. století. Foto: Archiv města Ostravy, fond Sbírka fotografií

Na své náklady jej provozovala Tělocvičná jednota Sokol. Nedostatek finančních prostředků a starší technické zázemí neumožňovalo promítání zvukových filmů v tomto kině až do roku 1934. Za druhé světové války se však modernizovaná technika přesunula do sousedního Jistebníku a kino muselo přerušit svou činnost.

Kino vystavěné v Akci Z hraje dnes díky spolku Retrostar

Po roce 1945 místní národní výbor obnovil fungování kina v původním rozsahu. Budova kina se zásadní rekonstrukce dočkala až na počátku 70. let 20. století zejména díky brigádní činnosti místních obyvatel v rámci akce Z. Po celkové rekonstrukci byly z hostince odstraněny místnosti určené pro pohostinskou činnost a vzniklo tak nové kulturní centrum obce, se sálem pro širokoúhlé kino či obecní knihovnou.

Na konci 80. let 20. století však začala budova kina chátrat a promítání filmů se už netěšilo diváckému zájmu. Proto došlo 1. února 1992 k ukončení jeho činnosti.

Roku 2012 se členové spolku Retrostar zasadili o obnovu téměř stoleté tradice, a to investicí do modernějších technologií. Kino nazvané Retrostar díky tomu funguje i v dnešních dnech.

Petřkovické kino figuruje i v Kunderově Žertu

První petřkovické kino vzniklo v roce 1929 v bývalém hostinci Josefa Lorence. Dnes již neexistující budova stála do roku 1972 na místě současného kulturního domu v centru obce.

Restaurace U Lorenců v 60. letech 20. století, zde bylo situováno první petřkovické kino. Foto: ÚMOb Ostrava-Petřkovice, kronika z let 1965–1976

V kině, o jehož existenci se zmiňuje také spisovatel Milan Kundera v románu Žert, se konaly rovněž společenské akce, probíhaly schůze místních spolků a politických stran.

Provozovatelem kina byla Slezská matice osvěty lidové Slezská Ostrava, která ke své nelibosti musela dotovat jeho ztrátový provoz. Po roce 1948 se kino přesunulo do prostor bývalého hostince U Lanzerů na ulici Hlučínské 266, z něhož je dnes objekt firmy MV Stavby Vjačka.

Kino zde fungovalo ještě v 90. letech, kdy jej provozovala Městská správa kin. Ve vedlejší budově sídlila restaurace, která dříve nesla příznačný název U Kina, dnes je to restaurace U Ohřálů.

Restaurace U Kina v Petřkovicích v roce 1984, dnes U Ohřálů. Foto: Archiv města Ostravy, Sbírka negativů

Konfiskace promítací techniky zastavila provoz kina v Krásném Poli

Provoz kina v obci byl postupně umístěn do dvou různých budov. Ve 30. letech 20. století upravil Čestmír Marek prostory dnešního hostince U Čestmíra pro konání společenských akcí, takže zde mohla od roku 1937 provozovat Tělocvičná jednota Sokol také kino.

Hostinec Jaroslava Bednáře v Krásném Poli okolo roku 1930. Foto: BAJGAR, Z.: Krasnické hospody. Krasničan 2013

Jeho provoz však zastavila válka a s ní o konfiskace promítací techniky. Válečné škody na Markově hostinci prvotně iniciovaly snahu o zřízení letního kina v údolí Porubky, následně vedly roku 1950 k přesunu kina do sálu hostince Jaroslava Bednáře.

Přestavba kinosálu hostince Jaroslava Bednáře v Krásném Poli roku 1962. Foto: BAJGAR, Z.: Krasnické hospody. Krasničan 2013

Tyto prostory prošly v letech 1962–1965 patřičnou modernizací a rekonstrukcí. V jeho prostorách setrvalo kino až do roku 1991, kdy bylo pro malou návštěvnost trvale uzavřeno.

Bývalý hostinec Čestmíra Marka v centru Krásného Pole v roce 1985. Foto: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií

Prvním filmem v kině v Plesné byl sovětský film Mladá garda

Plesenské kino vzniklo roku 1951 v centru obce. Dům č. 85 patřil Františku Stařinskému, kde byla o dva roky dříve zřízena také veřejná telefonní stanice.

Prvním promítaným filmem se stal sovětský snímek z období druhé světové války Mladá garda. V 70. letech 20. století se však již kino v Plesné netěšilo velké návštěvnosti. Stav budovy byl kontrolní komisí shledán jako zubožený a zařízení nevyhovující.

Na základě tohoto hodnocení bylo kino částečně dovybaveno zařízením ze zrušeného kina Hvězda ve Svinově. Objekt byl však později zdemolován a dnes na jeho místě stojí jiná zástavba.

Michal Kubica, Archiv města Ostravy