Ostravská kina: Slezan, Odboj, Svět. Jak se promítalo v Michálkovicích či Hrušově

Ostrava měla v době největší slávy biografů na čtyřicet kamenných kin a návštěvnost většiny z nich byla vysoká.

I když se velkou konkurencí kinům stala od padesátých let televize, ještě v osmdesátých letech měla Ostrava kin dost a dost. Zhruba dvacítku. Dnešní moderní doba znamenala i postupný pokles popularity kin.

V Ostravě vznikly dva multiplexy o více sálech a zůstala malá kina pro nadšence a náročné diváky. Z těch velkých je jedinou čestnou výjimkou stále fungující kino Luna v Zábřehu.

Archiv města Ostravy se rozhodl letos všechna ostravská kina připomenout. Připravil profily ostravských kin, které možná leckomu z Ostravanů připomenou jeho mládí, první rande a návštěvy filmových trháků, které v socialistické televizi moc vidět nebyly.

Tentokrát se podíváme na historii kin v Michálkovicích, Radvanicích, Bartovicích a Hrušově.

Problém nebyla kinolicence, ale vhodné prostory

Největší nesnází zřízení kina v Michálkovicích nebylo získání kinolicence, ale zajištění vhodných prostor, bez nichž nebylo možno biografická představení pořádat.

Oznámení nadřízeného úřadu o podmínkách adaptace sálu pro kino v Michálkovicích spolku České srdce pro Slezsko z roku 1927. Foto: Archiv města Ostravy

Již v roce 1914 se o získání této licence pokusila samotná obec. Roku 1925 byla Zemskou správou v Opavě udělena koncese pro kino spolku České srdce pro Slezsko ve Slezské Ostravě. Spolek provozoval kino v Uhrově hostinci v dnešní ulici Čs. Armády čp. 280, později mu však nebyla licence obnovena.

Sokolové otevřeli kino Elektra, budoucí Slezan

Dne 17. prosince 1932 obecní zastupitelstvo v Michálkovicích na své schůzi jednomyslně doporučilo ke schválení žádost Tělocvičné jednoty Sokol v Michálkovicích o kinolicenci pro obec Michálkovice, neboť tento spolek měl již zřízenou a úředně schválenou provozovnu.

Fotografie michálkovického kina Slezan v budově TJ Sokol z roku 1980. Pestrý program kina uváděl domácí i zahraniční filmy, např. v roce 1981 mohli diváci shlédnout francouzský film Zvíře s J. P. Belmondem (1977) nebo dnes již českou klasiku s T. Holým Za trnkovým keřem (1980). Foto: Archiv města Ostravy

Od roku 1933 tedy sokolové provozovali kino s názvem Elektra, později pod novým jménem Slezan, TJ Sokol Michálkovice ve vlastních prostorách. Ty byly v Sokolském domě postaveném roku 1927 v ulici Čs. armády. Po roce 1945 převzala provoz všech ostravských kin Správa státních kin, k ukončení činnosti Slezanu došlo pro značnou ztrátovost dne 1. června 1991.

Obce Radvanice i Bartovice měly vlastní kina

Nejstarší filmové představení v Radvanicích se uskutečnilo roku 1909 v Bergrově hostinci, kde tehdy hrálo Mückovo elektrické divadlo.

Stálé kino bylo v Radvanicích zřízeno až po získání licence k jeho provozování, což se podařilo spolku Slezská matice osvěty lidové v Radvanicích. Jejich kino bylo otevřeno 10. října 1923 v hostinci Františka Břenka. Zatímco obecní kino v Bartovicích, které jsou dnes spojeny s Radvanicemi v jeden městský obvod, fungovalo pod názvem Roj a v roce 1937 se nacházelo v domě čp. 150.

V kině Odboj promítal dětský filmový klub

V lednu 1947 byla kina v obou obcích protokolárně převzata Správou státních kin v Ostravě. Radvanické kino dostalo v roce 1947 nový název Adria, ale již v listopadu následujícího roku bylo přejmenováno na kino Odboj.

Dobový poutač kina Odboj na ulici Těšínská v Radvanicích v roce 1980. Foto: Archiv města Ostravy

Za zmínku také stojí skutečnost, že v 80. letech 20. století fungoval v kinu Odboj Dětský filmový klub. Osud prvního ostravského kina se širokoúhlým plátnem, kterému se říkalo Panorama Odboj, byl zpečetěn počátkem 90. let 20. století, kdy tento filmový stánek neobstál v konkurenci nových moderních kin. Budova byla přestavěna na prostor, kde se vázaly knihy.

Od roku 1961 se kino Odboj nacházelo v budově bývalého Spiritistického spolku na Hvězdné ulici, který byl již dříve v letech 1952–1953 přebudován na Dům kultury. Čelní pohled na kino z roku 1980. Foto: Archiv města Ostravy

První kina v Hrušově provozoval Rakušan v hostincích

První stálé kinematografické divadlo v Hrušově provozoval rakouský státní příslušník Michal Klemenschitz od prosince 1912 v pronajatých místnostech hrušovských hostinců. Od roku 1922 byla kinolicence v držení obce.

Stavební plán přístavby kina u obytného a obchodního domu s hostincem čp. 85 tehdejšího majitele Wilhelma Lindenthala na ul. Bohumínská v Hrušově z července 1914. Foto: Archiv města Ostravy

Obecní biograf s názvem Apollo v sále hostince Jana Wilczka na Bohumínské ulici čp. 38 zahájil provoz 11. března 1922. Bylo to kino němé, představení byla doprovázena hudbou provozovanou několika hudebníky.

V září 1932 byl němý film nahrazen zvukovým, ale nedokonalá aparatura způsobila v kině Apollo menší návštěvnost. V lednu 1933 proto byla filmová představení v kině Apollo nadlouho zastavena.

Z kina Apollo se stalo kino Svět s terasou a bufetem

Teprve za okupace roku 1940 byl sál znovu upraven pro potřeby kina. Projekt přestavby kina s 360 sedadly, terasou a bufetem zpracovali stavitelé Kolář a Rubý z Moravské Ostravy. Po válce bylo kino přejmenováno na kino Svět a v roce 1953 získalo moderní technické vybavení, což se projevilo zvýšenou návštěvností a oblibou kina.

Budova kina Svět na Bohumínské ulici v Hrušově z roku 1967, jejíž plánovaná generální oprava zahájená na podzim roku 1977 kino na dlouhou dobu uzavřela. Foto: Archiv města Ostravy

V polovině 80. let 20. století bylo rozhodnuto o demolici chátrající budovy z důvodu poškození objektu vlivem intenzivní důlní činnosti.

Zpracovaly Lenka Rokowská a Jana Prchalová, Archiv města Ostravy