Společnost
07/07/2021 Jaroslav Baďura

MHD musí být výkladní skříní Ostravy, říká Daniel Morys

​Daniel Morys vede ostravský dopravní podnik od roku 2016. Dosud nikdy neprošel podnik tak velkým technologickým rozvojem, přesto ředitel tvrdí, že teď i v budoucnu nebudou rozhodovat o kvalitě pokroku jen technologie, ale především lidé.

Když jste v roce 2016 nastupoval, říkal jste, že byste chtěl, aby byl Dopravní podnik Ostrava tím nejmodernějším v zemi. Je tomu tedy opravdu tak? Blížíme se tomu, mít v Ostravě ten nejmodernější dopravní podnik? A co nám k tomu případně ještě chybí?
Myslím si, že to musí posoudit hlavně cestující, kteří to musí cítit. Samozřejmě je to naše vize, za kterou se snažíme jít. Nicméně být nejmodernější ve významu, jak to chápu já a náš tým, není o tom, mít nejnovější vozy a technologie, ale hlavně o tom, mít v týmu ty správné lidi. Osobně si myslím, že bez lidí, které se nám v DPO podařilo získat, bychom dnes nebyli tam, kde jsme. Jestliže máme tuhle ambici naplnit a nemyslím si, že jsme u cíle, tak musíme být pro lidi atraktivní, aby u nás chtěli pracovat a chtěli spojit svůj příběh s příběhem našeho dopravního podniku.

Jak se vám lidi daří lákat? Je pro inženýry, ajťáky a vývojáře městská firma atraktivní?
Jsem přesvědčen, že se aktuálně velmi mění hodnoty ve společnosti. Ostrava je stále zajímavější kraj a začíná být atraktivnější také pro investory. Stále více lidí už nepracuje jen pro pokrytí složenek, ale hlavně proto, že je pro ně práce, kterou vykonávají, zajímavá. Práce pro dopravní podnik je krásná v tom, že se jedná o službu pro druhé lidi. Pokud bych to chtěl k něčemu přirovnat, tak jsou to povolání s obrovským smyslem jako například lékaři či učitelé. Myslím si, že pomoc lidem dopravit se z bodu A do bodu B spoustě zaměstnanců naplňuje jejich přání a spousta z nich to dělá srdcem. Tím, že jsme navíc začali vytvářet příběhy, které lidi baví a reflektují i jejich potřeby, začali jsme být atraktivní i pro vysoce vzdělané lidi. Díky tomu dnes spolupracujeme se špičkovými datovými analytiky, marketéry, odborníky na infrastrukturu. Jsme atraktivní také pro manažery. Není to o obrovském platu, ale také o tom být u něčeho velmi zajímavého. Myslím si, že právě toto lidem dodává neskutečný pocit seberealizace. Například být přítomen u projektu stavby první velké vodíkové stanice. To se nepoštěstí každému.

Myslíte si, že právě teď je ta doba, kdy bude docházet k nejzajímavějším a nejzásadnějším změnám z hlediska technologií? Nebo už na té cestě jste?
Je to skvělá otázka. Rád bych řekl, už aby to tady bylo. My se na to již čtyři roky intenzivně připravujeme, učíme se, vzděláváme, snažíme se mít v týmu ty správné lidi, abychom nebyli ve vleku velkých společností, ale abychom byli sami schopni definovat, co chceme a co potřebujeme.

A co tedy chcete?
Určitě chceme bezemisní městskou hromadnou dopravu. Zatím jsme nízkoemisní, ale k té bezemisnosti potřebujeme, aby byly CNG autobusy nahrazeny vodíkovými a elektrobusy. Trolejbusy a tramvaje už v podstatě bezemisní jsou, jelikož jezdí čistě na elektřinu, ale u autobusů je potřeba ještě nahrazovat. Není to samozřejmě jen o vozech, které nemají škodit životnímu prostředí, ale musíme také umět perfektně informovat naše cestující, aby v každém okamžiku věděli, co se děje a mohli se na nás stoprocentně spolehnout.

Stoprocentní informovanost tedy ještě nefunguje?
Je to oblast, ve které se můžeme neustále zlepšovat. Jde o to, abychom cestujícího neobtěžovali tím, že ho na základě osobních dat sledujeme, ale na druhé straně, aby se vždy, když potřebuje, dozvěděl, kdy, kde a v kolik hodin se někam dostane. Samozřejmě i v případě, pokud se někde na cestě stane nehoda, která není spojená s dopravním podnikem, případně i porucha našeho vozu…

Je tedy pravdou, že máte informovanost ve svém žebříčku hodnot nad wi-fi, nad klimatizací, nad bezpapírovým provozem, nad možností platit kartou, kterou jste zavedli v Ostravě jako první?
Řekl bych, že pro mě je tou největší prioritou právě bezpečnost. Pocit bezpečí v rámci služby, kterou poskytujeme, je pro mě osobním cílem.

To znamená, že pojedu v čisté tramvaji, budu mít wi-fi, klimatizaci, zaplatím si kartou, ale stále tady bude ta možnost, že se mi může něco stát?
Je to o posilování důvěry ke značce. Proto je pro nás důležitý projekt kamery do všech vozů, kamery na zastávkách, antikolizní systémy. I informovanost souvisí s bezpečností. Pokud máme informace, tak můžeme dělat rozhodnutí, která vedou k tomu, že se chováme bezpečně. Můžeme dát lidem nástroje, aby informovali bezpečností složky, že se něco děje, a ty tam tím pádem mohou být dříve. Pokud se chci někam dostat včas a nevím, jak to udělat, v momentě, kdy je na trase nějaká nehoda, tak potom spěchám, stresuju se, a můžu se díky tomu zachovat nebezpečně. Je to paradox, ale právě informovanost dnes souvisí s bezpečností a já bych si moc přál, aby se lidé, kteří s námi cestují, na nás mohli stoprocentně spolehnout. Víte, co je náš cíl? Pocit bezpečí a důvěry, natolik silný, že maminka, která doprovází svého prvňáčka do školy, mu na krk bez obav pověsí ODISku, a připravuje ho na dlouholeté kamarádství s námi, protože nám věří.

Dnes je svět samozřejmě globalizovaný, propojený, řada zemí je technicky dále než my. Nakolik se společně s týmem snažíte vymýšlet nové věci, které ještě nikde nefungují a nakolik vám odborníci říkají, že něco funguje v zahraničí a bylo by dobré to převzít?
Moc děkuji za otázku. Nerad bych, aby si lidé mysleli, že se pouštíme do rizikových, neprobádaných věcí. Jsem rád, že nás dnes veřejnost vnímá jako firmu, která se nebojí jít do inovací. Zároveň je ale třeba říct, že si dobrodružství, které je určeno jiným firmám, ani nemůžeme dovolit. Pracujeme s veřejnými penězi, takže většinou jdeme do ověřených technologií. Pokud se jedná o novou technologii, tak ji poctivě odpilotujeme a věnujeme tomu klidně i rok nebo dva. Rozhodně se neženeme za žádnými metály na úkor toho, že bychom třeba ohrozili provoz. Bezpečnost je pro nás červená linka, která se line veškerými našimi procesy.

Takže se raději nepouštíte do neprobádaných území?
Jsem přesvědčen o tom, že každý dopravní podnik v České republice má potřebu řešit městskou hromadnou dopravu naprosto individuálně. Všude je jiný urbanismus, jiná infrastruktura, dokonce i jiné sociodemografické faktory, a tomu všemu je třeba daná řešení přizpůsobovat. To, co funguje v Ostravě, nemusí fungovat v Liberci, to, co funguje v Praze díky turistům, nemusí fungovat v Ostravě. I na to se díváme a testujeme řešení. Jde hlavně o naše lidi tady v Ostravě, i když samozřejmě myslíme i na to, abychom byli přátelští k návštěvníkům a turistům.

Proč jsou pro vás turisté tak důležití?
MHD je vlastně jedna z prvních věcí, se kterou se návštěvník Ostravy setká, a já chci, aby naše město mělo dobrý zvuk a dobré jméno. Z toho důvodu si nemůžeme dovolit mít MHD jako nějakou šedou myšku. Musí to být výkladní skříň Ostravy a má de facto vytvářet také stimul pro to, aby zde přišly privátní investice. Pokud chceme mít Ostravu jako moderní metropoli, tak si nemůžeme dovolit mít městskou hromadnou dopravu, která není špičková. I privátní investor se na ni dívá jako na jeden z prvků, který zvažuje, když se tady rozhodne investovat a developovat nějakou velkou oblast. Chce mít obslužnost pro své lidi a chce vidět, že se město a celý kraj rozvíjí.

Tak jako každé jiné město se i Ostrava dynamicky mění. Jak se vám daří reagovat na potřeby cestujících, na to že se stěhují, že začínají jinak cestovat? Plánujete využívat populární mobilní data, abyste věděli, kde nasadit nové spoje a kde jsou třeba předimenzované a naopak?
Teď už je to lepší. Čtyři roky na tom intenzivně pracujeme, i když tato práce není vidět navenek. Dokážeme už lépe měřit, dokonce plánujeme projekt, kdy budeme schopni sčítat lidi v každém voze. Dokážeme i daleko dynamičtěji dělat analýzy, které nám mohou říct, co se stane, když… Vybudovali jsme tým analytiků, kteří mají digitální nástroje. Ty jim umožní dělat analýzu prakticky v hodinách. Co mě trošičku trápí je, že nedokážeme pružněji reagovat v infrastrukturních stavbách, nicméně i tady věřím, že se blýská na lepší časy. Chystá se novela stavebního zákona, která snad tyto stavby umožní realizovat daleko pružněji. Když bych měl být konkrétní, tak jsem velký fanda dvou projektů, které by měly rozvinout městskou hromadnou dopravu v Ostravě. Jedním z nich je prodloužení tramvajové tratě v Porubě až ke Globusu.

Trošku kontroverzní, řekl bych.
Možná pro někoho ano, ale záleží na úhlu pohledu. Když se podíváte na rozšiřování tramvajových tratí v Praze a v Brně a v jiných městech, tak vidíte, že je to běžný a potřebný vývoj. Kontroverzní je to v tom, že se to dotýká pozemku jedné konkrétní osoby, která hysterizuje celý projekt a tím, že má právní vzdělání, tak je v té obraně poměrně efektivní. Pokud taková stavba potká tento druh osoby, podobně jako tomu bylo u stavby Rudné, tak je to těžké.

A ten druhý projekt?
Druhým projektem je lanovka. Jsem přesvědčen o tom, že lanovka jako součást městské hromadné dopravy má v Ostravě smysl. Propojení Slezské Ostravy s centrem města by ulehčilo centru. Je to zároveň vysoce ekologický projekt. Centrem nebudou projíždět auta, nebudou tam smradit, neplní se parkoviště v centru a pohyb mezi Slezskou Ostravou a centrem ať už za nákupy, zábavou, kulturou, sportem je a bude i do budoucna.

Měl jsem pocit, že projekt lanovky tak trochu utichl.
Musím říct, že na tom dopravní podnik pracuje. Nevzdali jsme to, bude to náročný projekt hlavně na komunikaci s veřejností, ale pokud to bude součást MHD, tak je zcela jistě životaschopný a dlouhodobě udržitelný.

Nepředpokládám, že se osobně honíte za prvenstvími, ale je něco, co máte zatím třeba ještě v plánech, v čem by Ostrava mohla být opět nejlepší a první?
Je toho spousta. Máte pravdu, že se za tím nehoníme. Za individuálními oceněními vůbec. Jestli se za něčím honíme, tak aby Ostrava byla atraktivní a lidé se tady stěhovali a chtěli tady žít. Za tím se honím i já osobně, protože mi na tom záleží. Chci, aby odtud neutíkali vzdělaní lidé, protože jsem patriot. K tomu dospějeme skrz splnění mnoha drobných věcí. Například, když máme být bezpeční, tak nesmíme mít spřažené soupravy.

To je nebezpečné?
Řekněme, že když je to v jednom salonu a vše je pokryto kamerami, tak chování lidí je daleko kulturnější a umírněnější, než když je to v odděleném voze bez řidiče. V připojeném voze se dějí sociální jevy jako je vandalismus a celkově se tam nedodržují přepravní podmínky. Mají s tím zkušenosti i další města, kde jezdí spřažené soupravy, a my chceme patřit mezi města, kde budou tyto soupravy jezdit jen výjimečně, když bude potřeba posílit spoje například na sportovní nebo kulturní akce.

A dál?
Dnes jsme tedy stoprocentně bezpapíroví, chceme být stoprocentně nízkopodlažní i ekologičtí a digitální a také chceme být první MHD, která voní. Jde samozřejmě o to, aby tato technologie byla dlouhodobě udržitelná a dávala smysl ekonomicky. Myslím si, že je to něco, co dnes lidé běžně zažívají v hotelích či v nákupních centrech, kde je úprava vzduchu v rámci klimatizace ať už antibakteriální nebo právě s použitím vůně.

Ostravou jezdí klimatizované vozy, moderní, čisté, bezpapírové. Dokonce máme také tramvaje s pusinkami na čele. Jsou ale už dostatečně sexy také pro lidi, kteří si spíše stojí za využíváním automobilů? Máte nějaké statistiky nebo analýzy, které ukazují, že se tento vzorec chování začíná měnit?
Před covidem jsme byli na lepší cestě. Momentálně vše hromadné dostalo ránu. Na druhou stranu máme pravidelné průzkumy, kde vidíme, že za námi cestující stojí. Vidíme progres, protože za námi stojí opravdu 92 procent cestujících. Dokonce 88 procent ocenilo náš přístup v boji s covidem, pocit bezpečí také roste, ale není vše jen o nás.

Když se ještě vrátíme k tomu, zda je tramvaj sexy nebo ne. Co ve vás vyvolá, když někdo řekne, že musel jet mastnou tyčí? Naštve vás to?
Myslím si, že dnes už to řekne jen někdo, kdo nemá zkušenost s naší ostravskou hromadnou dopravou. Osobně jsem zaznamenal, že už tuto frázi skoro nikdo nepoužívá, protože to prostě už není pravda. Na druhou stranu musím říct, že mi stále vadí, že jezdí určité množství černých pasažérů. Lidí, kteří nerespektují svobodu druhého, protože okolí obtěžují nevhodným chováním, zápachem nebo čímkoliv jiným. To nám samozřejmě nedělá dobré jméno, ale nevyřešíme to lusknutím prstu.

A jak to tedy vyřešíte?
Je to spousta aspektů. Jedním z nich je, aby s námi jezdila spousta lidí. Pokud se to povede, tak většina z nich je hodná a poctivá, a ti pak vytvářejí tlak na ty nepřizpůsobivé. To znamená, že jedna z cest je zvýšit počet pasažérů, a je to docela efektivní cesta. Máme program a snažíme se s tím pracovat. Počet lidí bude růst díky komfortu, kamerám, klimatizaci, komunikaci, protože kdo si hraje, nezlobí. Proto jsme šli do zavedení wi-fi připojení jak na zastávkách, tak také do vozů. Spolehlivost ale skokově zlepšíme, až když bude 5G síť v Ostravě, jelikož 4G síť není pod trolejemi až tak spolehlivá, což ostatně můžeme znát třeba z Pendolina. Nicméně naši asistenti přepravy se podle mě fantasticky chytli, a v hodnoceních také dostávají od cestujících dobré známky. A přece jenom už jsou dnes také chytřejší, než byli na začátku.

Jak to myslíte?
Oni ví, kde jezdí právě ti problémoví cestující, a snaží se jim daleko efektivněji znepříjemnit život. Jejich cíl je nepustit nebo vytlačit z naší MHD ty, kteří nechtějí respektovat naše přepravní podmínky. Teď nám to trošku ztížil covid, protože když není ve vozech tolik cestujících, tak na to byli asistenti přepravy sami. Je třeba říct, že ostravskou MHD pomáhají dělat bezpečnou a příjemnou právě naši cestující. Budeme se tedy teď do budoucna soustředit na to, aby se nám cestující vrátili. V tuto chvíli jsme už přišli o 30 – 35 procent.

Když zmiňujete covid a jeho neblahé účinky, fascinuje mě, jak se vám daří investovat do nákupu nových vozů, technologií, kamer a dalších věcí. Zároveň si říkám, že to asi nemůže být nekonečné. Budete muset kvůli pandemii řešit i vaše rozpočty?
Myslím si, že to jsou dvě oblasti. Jedna věc je získat prostředky na investice a poté mít také dostatek prostředků na udržitelnost provozu. V minulých letech jsme investovali rekordně a mohu říct, že takto budeme investovat i v letech následujících. Na investice musíme umět získat zdroje a je jasné, že velké investice nemůžeme financovat z odpisů nebo z vlastních zdrojů. Z pohledu čerpání evropských dotací jsme nejúspěšnější dopravní podnik v zemi. A je to na základě toho, že máme tým a připravujeme projekty. Připravujeme je tak aktivně, aby byly konkurenceschopné v soutěži. Tohle vše se u nás potkalo, je to samozřejmě o podpoře města a kraje a také tím, že Moravskoslezský kraj je zahrnut do uhelných regionů a díky tomu k nám míří velké dotační prostředky. My tedy musíme být připraveni na jejich absorbování prostřednictvím kvalitně připravených projektů.

Často říkáte, že podnik tvoří zaměstnanci, od řidičů vozů až po ty, kteří například kontrolují jízdenky. Dovedete si představit, že se v budoucnosti dopravní prostředky obejdou úplně bez lidí? Mám na mysli projekty autonomních vozidel, hodně se o tom ve světě mluví, testuje se. Myslíte si, že je to jedna z věcí, která Ostravu v budoucnu čeká?
Já myslím, že lidé budou potřeba vždycky. Důvod je úplně jednoduchý. Nikdo zatím nenaprogramoval vědomou umělou bytost. A to vědomí znamená, že člověk dává do svého chování nějakou emoci. Já sám za sebe si myslím, že emoce do městské hromadné dopravy patří. Tím nechci říct, že nebudeme sledovat technologické trendy, ale myslím si, že ani lidé v dopravním podniku ani lidé z vedení města nechtějí, abychom ochudili naši MHD o emoce. Pokud bude jednou v budoucnu za 20 až 50 let robot řídit naše vozy bezpečněji, tak proč ne, to ale neznamená, že se v MHD úplně přestanou pohybovat lidé. Pokud k tomu budu mít trošku co říct, tak bych si přál, abychom tady lidi udrželi, i přesto, že na scénu vstoupí nové technologie. Do rozhovoru vstupuje tisková mluvčí dopravního podniku Tereza Šnoblová: Jen v minulém týdnu mi přišla hned dvě poděkování od cestujících. Jednomu pomohl řidič, když zkolaboval, druhý děkuje za to, že řidič vyvedl z vozu agresivního cestujícího. Vidíte, to by stroj asi nedokázal.

Poměrně dost emocí vzbudil váš výrok, že se trolejbusy, které ve městě jezdí 65 let, nedožijí stovky. Jak to vnímáte nyní?
Musím říct, že trolejbusy v městské hromadné dopravě jsou naprostou hvězdou. Česká republika je trolejbusová velmoc a já jsem na to neskutečně pyšný. V Ostravě se dokonce svého času vyrábělo nejvíce trolejbusů v republice.

Takže jste to nemyslel vážně?
Myslel jsem to vážně. Trolejbusy desítky let přispívají k ekologii v centru měst, nicméně jednou to bude bez drátů. Sledujeme vývoj v bateriích, které mají stále větší kapacitu, jsou levnější, je možné je dobíjet. To znamená, že jednou budou trolejbusy moci jezdit bez připojení na trolejovou síť. V zásadě to už vidíme dnes. Nově nakoupené trolejbusy už jsou většinou parciální, mají také svou baterii a mohou jezdit po nějakou dobu bez drátů. Bylo to tedy myšleno takto. Naše milované trolejbusy, které mají za sebou desítky let poctivé služby ve prospěch ekologie centra měst tak budou nahrazeny moderními elektrobusy s moderními bateriovými systémy. Neumím říct, kdy to bude, zda za pět, deset či dvacet let. Bude to postupné. Ale myslím si, že to bude určitě dříve než za třicet let.

Sdílejte článek