Společnost
19/11/2021 Petr Sobol

Manželský pár buduje rodinný domov pro psí staroušky. S obývákem i koupelnou

Jsou lidé, kteří by pro naše čtyřnohé parťáky udělali cokoliv. Patří mezi ně i manželé Bílkovi z Albrechtic.

Psal se rok 2016, když vznikla nezisková organizace Čtyřlístek pro hafany. Jejím prvotním cílem bylo pomáhat starým, nemocným a týraným psům, čtyřnohých mazlíčků ale nakonec bylo více, než zakladatelé plánovali. „Takže teď máme domácí psí azyl ve svém rodinném domě v Albrechticích a každým rokem pomáháme stále více pejskům. Jen letos jsme našli nový domov pro téměř 240 hafanů,” prozradila Dana Bílková.

Ze Čtyřlístku pro hafany se stal registrovaný psí útulek, který pomáhá psům v nouzi. Jeho provozovatelé dělají pro každého psa maximum a všem chlupáčům chtějí dát stejnou šanci. „Všechny psy máme u sebe doma a dáváme je fyzicky i psychicky dohromady. Někteří z nich prožili celý život na řetězu, u nás ale spí v posteli a mají pravidelnou stravu,” řekla paní Bílková. Za pejsky, kteří si během svého života prožili už dost špatného, pravidelně dochází i dobrovolníci, kteří si s nimi hrají, venčí je a taky je berou na výlety. „My jim pak o to lépe můžeme najít nové domovy, protože známe jejich povahy. Každému hledáme domov na míru,” dodala Dana Bílková.

Albrechtický útulek spolupracuje i s předními veterináři z okolí, kteří dávají často týrané a nemocné psy zpátky dohromady. „Za ta léta, co fungujeme, už máme dobrou pověst. Naše pejsky si adoptují i lidé z druhého koutu republiky,” těší paní Bílkovou, které bude v prosinci 56 let. Do Čtyřlístku pro hafany docházejí také školní třídy i osoby s postižením. Útulek má navíc každou sobotu den otevřených dveří, během něhož si celé rodiny hrají na zahradě s pejsky. „Lidé říkají, že je to u nás lepší, než v zoo,” usmála se provozovatelka psího domova.

Práce, kterou paní Bílková společně s manželem a dcerou dělají, je obdivuhodná, ale také náročná. I přesto se ale rozhodli, že pro psy pořídí ještě další dům – tentokrát v Petrovicích u Karviné, kde ubytují čtyřnohé staroušky. „Starší psi chtějí více odpočívat a mít více klidu. Takže teď zařizujeme dům pro psí seniory, v němž bychom chtěli mít psy, kterým bude minimálně osm let. Do roku by měl fungovat naplno,“ prozradila Bílková. Okolo domu je velká zahrada, v interiéru mají psi obývák, kuchyň nebo vanu. „Chceme, aby tam mohli důstojně dožít, nebo aby mohli přečkat v příjemném prostředí, než se pro ně najde nový domov. Šanci totiž mohou dostat v jakémkoliv věku, vždyť před pár dny od nás odjel třináctiletý pes, u něhož jsem si myslela, že už u nás dožije,“ prozradila.

Činnost, kterou manželé Bílkovi provozují, je však taky hodně finančně náročná. Jen za veterinu měsíčně utratí okolo sta tisíc korun. I proto jim nyní běží na portálu donio.cz kampaň, prostřednictvím které získávají potřebné finanční prostředky na další provoz. Díky nim dodělají v petrovickém objektu třeba plot, podlahy nebo karantény, aby i psi, kteří dorazí ve špatném stavu, nemuseli být venku, ale aby mohli být schovaní uvnitř domu. Hotové už je topení i koupelna s vyvýšenou vanou.

Bílkovým pomáhají dobrovolníci a do Petrovic se přestěhovala jejich dcera. Psy, o které se starají, totiž ani na minutu nenechávají samotné. Pro své čtyřnohé parťáky Bílkovi zkrátka dělají maximum. „Naší prioritou je, abychom na ně měli čas. Nejsou u nás na granulích, ale denně dostávají vařené maso s těstovinami nebo rýží. Dopoledne i odpoledne mají vařenou stravu. Teď jsem jim třeba vařila čtyři kilogramy hovězího masa, která jsem já sama neviděla už deset let,“ usmála se paní Dana. A na stejných principech funguje i nový petrovický domov. „Dcera spí v kuchyni a okolí ní jsou v pelíšcích psi, někteří si třeba zase vyskočí na gauč. Přítomnost člověka je uklidňuje,“ dodala.

S domkem v Petrovicích získali taky další pozemek. Ten je zatím prázdný, Bílkovi už s ním mají ale další plány. Pokud jim to síly a finance dovolí, tak by na něm v budoucnu chtěli vybudovat útulek pro kočky, kterým by pak hledali nové domovy. „Situace pejsků je někdy zoufalá, ale u koček je to ještě horší. Každý den nám někdo volá, že našel koťata a neví, co s nimi má dělat. My je brát nemůžeme, ale abych se přiznala, tak už se na to nemůžu dívat. Snad se nám to povede dotáhnout do konce,“ přeje si.


Foto: Dana Bílková

Sdílejte článek