Půl století zakopaná pistole připomíná justiční vraždu generála ze Štítiny

Torzo zkorodované policejní pistole Walther PPK, která byla osobní zbraní armádního generála Heliodora Píky, je možno vidět na jedné ze tří výstav v Národní památník II. světové války v Hrabyni.

Jeden z nejlepších československých vojáků, narozený ve Štítině na Opavsku, se stal v roce 1949 jednou z prvních obětí komunistického režimu, kterého poúnorové soudy odsoudily k trestu smrti provazem.

Společnost Německý dům musí pryč, rozhodli ostravští radní. Nenáviděný symbol rozebírali i zajatí Němci 10/05/2024

Pistole ležela přes půl století v zemi, když ji generálův jediný syn Milan Píka zakopal nedaleko rodného domu v Hranicích v roce 1956. Až v roce 2009 během natáčení dokumentu Můj otec generál Milan Píka místo ukázal. Televizní štáb zbraň nalezl a konzervátoři Slezského muzea v Opavě poté zbraň zrestaurovali.

Ostudnou justiční vraždu generála Heliodora Píky si Národní památník II. světové války připomíná novou výstavou „Netruchlete pro mne. Justiční vražda gen. Heliodora Píky“. Otevření pozoruhodné výstavy v hrabyňském památníku se zúčastnil synovec generála Jan Píka z Krnova.

Zatkli ho v nemocnici, kde ležel po operaci

O tom, jak byl hned několik dnů po únoru 1948 komunistický režim bezcitný i velkým představitelům československé armády, svědčí to, že státní bezpečnost si pro Heliodora Píku přišla do nemocnice, když ležel po operaci žlučníku.

„Pokaždé, když se probírám pozůstalostí generála Píky, si kladu otázku, jak je možné, že příslušník československých legií, jeden ze zakladatelů vojenské akademie v Hranicích, významný voják a prvorepublikový vojenské diplomat, vysoký představitel protinacistického odboje na východní frontě skončil v rukou kata ve věznici na Borech,“ řekla autorka výstavy ředitelka Slezského muzea v Opavě Jana Horáková.

Dostal z internačního tábora i prokurátora Vaše

Odpověď lze podle ní nalézt v tom, jak Heliodor Píka vnímal Moskvu. Když Ludvík Svoboda rozhodl v Sovětském svazu v roce 1941 zformovat československou jednotku, varoval Píka už v srpnu toho roku jako atašé a velitel mise Československé armády v Moskvě prezidenta Edvarda Beneše, že SSSR neusiluje o svobodné Československo, ale o diktaturu proletariátu. Už tehdy proti Píkovu působení v Moskvě protestovali zástupci KSČ Klement Gottwald a Václav Kopecký.

„Píka se dostával do sporů s představiteli komunistické strany i se sovětskými vojenskými orgány. Všemi dostupnými prostředky se snažil dostávat do československé jednotky Čechoslováky vězněné v sovětských internačních a zajateckých táborech. Mezi nimi také budoucího prokurátora Karla Vaše, který měl později zásadní podíl na Píkově odsouzení,“ upozorňuje Jana Horáková.

Vše, co v odboji udělal dobrého, označili za vlastizradu

Po návratu do Československa v květnu 1945 se Heliodor Píka stal jako respektovaný voják zástupcem generálního štábu Československé armády. Dostal dokonce dvě sovětská vyznamenání.

Začali ho ale sledovat. „Věděl toho z doby působení v Sovětském svazu hodně na představitele komunistického vedení, měl detailní informace o fungování sovětských internačních táborů a odmítal jako velitel vydávat rozhodnutí, o nichž nebyl morálně a odborně přesvědčen. Po únorovém převratu bylo vše dobré, co Heliodor Píka pro zahraniční odboj vykonal, kvalifikováno jako vlastizrada,“ upozorňuje ředitelka Slezského zemského muzea Jana Horáková.

Odsoudili ho o rok dříve než Miladu Horákovou

Soud generála Heliodora Píku ve vykonstruovaném procesu uznal vinným ze špionáže a vlastizrady. Dne 28. ledna roku 1949 jej soud odsoudil za spáchání zločinu vojenské zrady a zneužití vojenské moci k vyloučení z armády, ke ztrátě odznaků a vyznamenání a k trestu smrti provazem. Soud jej dále odsoudil ke ztrátě čestných občanských práv.

Heliodor Píka. Foto: se souhlasem Slezského zemského muzea

Před 75 lety, dne 21. června 1949, pak popravili generála Píku v Plzni. Bylo to o rok dříve, než komunisté odsoudili k smrti političku Miladu Horákovou. V roce 1968 byl proces s Heliodorem Píkou obnoven a vojenský soud v Příbrami konstatoval jeho nevinu a zrušil odsuzující rozsudek. K plné rehabilitaci generála Píky však došlo až po roce 1989.

Studí mne, že zmizela spravedlnost

„Jsem přesvědčen, že nejde o justiční omyl, vždyť vše je tak průhledné. Že jde o politickou vraždu... Není ve mně zloby, nenávisti ani pomstychtivosti... studí mne však hořká lítost nad tím, že zmizela spravedlnost..,“ napsal generál narozený ve Štítině na Opavsku v předvečer své popravy.

Slezské zemské muzeum je dnes správcem rodinné pozůstalosti Heliodora Píky a nová výstava mapuje jeho život od jeho mládí přes vojenskou kariéru až po jeho zatčení, odsouzení a popravu. Pozornost je také věnována dlouhé cestě k jeho rehabilitaci.

Stíhání prokurátora Vaše bylo zastaveno

V roce 2001 byl Karel Vaš, poslední tehdy ještě žijící aktér justiční vraždy generála Píky, obžalován z trestného činu vraždy. Právě on navrhl Heliodorovi Píkovi trest smrti. Bývalý prokurátor byl odsouzen k sedmi letům odnětí svobody, ale roku 2002 byl rozsudek nad ním zrušen a trestní stíhání zastaveno z důvodu promlčení trestní odpovědnosti. Za justiční vraždy, včetně gen. H. Píky, se veřejně omluvila pouze jeho dcera Galina Vašová, která se narodila až po popravě gen. H. Píky a se zločiny svého otce neměla nic společného.

Slezské zemské muzeum v Opavě informovalo, že generál Píka bude také připomenut tradičním pietním aktem, speciální přednáškou a zádušní mší v kostele sv. Janů v Opavě. V rámci výročí jeho vraždy také vystaví v Historické výstavní budově předměty z jeho osobní pozůstalosti.