Českým hasičům v Řecku velí Ostravák. "Zachránili jsme vesnici i s hasičskou zbrojnicí," říká

​Už pátým dnem pomáhá likvidovat rozsáhlé požáry na řeckém poloostrově Peloponés parta šestatřiceti českých a moravských hasičů a záchranářů.

Bojují s plameny především v oblasti Arkádie, vyrážejí do různých míst a snaží se je bránit před postupem plamenů nebo náhlými vzněty požárů. Svůj tábor vybudovali v těsné blízkosti kostela v malé vesničce Doxa, nacházející se kousek od jezera Ladon.

Celé jednotce hasičů velí kapitán Richard Franc z Ostravy. V Řecku má celkem čtrnáct chlapů z Moravskoslezského kraje, čtyři další slouží u Záchranného útvaru HZS v Hlučíně. Zbytek jednotky tvoří hasiči z Jihomoravského a Středočeského kraje a styčný důstojník je z generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy.

Únava se kumuluje, šest cisteren musí vždy ráno fungovat

„Hasíme už čtvrtý den, samozřejmě, že se u chlapů únava kumuluje,“ popisuje Richard Franc z Ostravy ve čtvrtek před jednadvacátou hodinou večer. „Ale hlavně - všichni jsme v pořádku, což je nejdůležitější. Únava se zvyšuje, protože večer po návratu do tábora z terénu musí chlapi ještě připravovat techniku na další den.“

Hasiči mají v Řecku šest svých cisternových automobilových stříkaček a veškerou logistiku, aby tam mohli samostatně působit. „Jednotka bude pomáhat deset dnů. Po uplynutí této doby bude záležet na řecké straně, zda bude od nás dál požadovat pomoc. Pokud ano, zůstaneme v místech dál, ale zajistíme podle potřeby rotaci hasičů, aby se lidé v jednotce vystřídali. Protože ti kluci si potřebují odpočinout,“ říká vedoucí komunikace Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru Rudolf Kramář, který zajišťuje s jednotkou spojení.

Hasiči zdolávali těžký terén, vedro bylo snesitelnější

Čeští hasiči většinou dokončí přípravy na další den kolem desáté večer, někdy i později. „V šest ráno vstáváme, takže na spánek moc času nezbývá. Musíme být už v sedm třicet plně akceschopní,“ popisuje Richard Franc.

Například včera řecká strana poslala české hasiče do sektoru pod vesnicí Kalliani, kde dohašovali a likvidovali ohniska požáru, který předtím helikoptéry řeckých hasičů svými zásahy omezily v šíření.

„Tam jsme měli zásadní problém v tom, že se požár šířil údolím, kam nevedla žádná přístupová cesta. Museli jsme tam překonat dvě stě padesát výškových metrů a dole hasit úzkými útočnými proudy. Bylo to fyzicky náročné, přesto dnešní den byl co do vývoje požáru a situace možná zatím nejsnesitelnější. Teplota vzduchu dosahovala maximálně pětatřiceti stupňů, což v porovnání s předchozí středou bylo o pět stupňů méně,“ popisuje velitel jednotky z Ostravy.

Vítr byl slabší. Nebylo zadýmeno jak v únoru v Ostravě

Zásadní včera pro české hasiče ale bylo, že už nefoukal tak silný vítr jako v předchozích dnech. „Takže dohašování a likvidace ohnisek požáru se lépe dařilo, když nepočítám to zdolávání terénu do údolí,“ říká Richard Franc a dodává, že v ten den bojovali čeští hasiči s ohněm po boku řeckých hasičů.

„S pomocí několika našich i jejich cisteren jsme se nakonec dostali do toho nejnižšího bodu údolí. Tam už vedla jakási komunikace široké zhruba dva a půl metru, dlouhá asi tři sta metrů. S cisternami se na ní nedalo otočit, proto jsme tam proti plamenům zasahovali hadicemi, které jsou úzké a šetří vodu,“ popisuje Richard Franc.

Ten den byl pro české však pro české hasiče možná zatím „nejpříjemnější“ psychicky. „Dnes z našeho tábora nevidíme poblíž ani ve větší vzdálenosti záře větších požárů a nepadá na nás popel. Není tady zkrátka zadýmeno tak, že to připomíná Ostravu v únoru,“ usmívá se velitel.

Vše tu je suchem a horkem vysušené, požáry jsou rychlé

Dodává, že všichni čeští hasiči v Řecku mají zkušenosti s hašením lesních požárů doma. „Zásadní rozdíl však mezi požáry tohoto typu u nás a tady je v tom, že tady si nejste schopen povolat další posily a prostředky, když se požár nevyvíjí dobře a rozšiřuje se. Další rozdíl je v tom, že kombinace dlouhodobého sucha a vysokých teplot přes čtyřicet stupňů úplně vysušila místní vegetaci. Jsou tu borovicové háje a to suché dřevo a pryskyřice má vysokou výhřevnost,“ popisuje Richard Franc.

To vše způsobuje, že přízemní požáry trávy nebo keřů se mění rychle v takzvané korunové požáry. „Takže stromy začnou velmi rychle celé hořet. Ale zase i velmi rychle shoří a ten plamen přejde. Fronta požáru je tedy velmi rychlá. Takže tady stromy nehoří několik hodin jako třeba u nás,“ říká velitel českých hasičů.

Úterní drama: museli ustoupit náhlému požáru

Za asi nejdramatičtější zážitek, který zatím v Řecku české hasiče potkal, považuje úterní „taktický ústup“ jednotky z míst, kam byl pouze jediný přístup a následující boj hasičů s ohněm o domy v řecké obci Dafni.

V ten den čeští hasiči začali vyhledávat a dohašovat ohniska požáru na stejném místě jako v den příjezdu do oblasti. Tedy na kopci s vrcholem v nadmořské výšce asi 1 500 metrů nad mořem nedaleko základního tábora ve vsi Doxa.

„Úkol byl předejít jejich opětovnému rozhoření. Kolem poledne se však poměrně rychle změnily povětrnostní podmínky a začal foukat silný vítr, a to až osmdesát kilometrů v hodině,“ líčí drama druhého dne Rudolf Kramář.

Uchránili před požárem třicet domků v Dafni. I hasičskou zbrojnici

Tento silný vítr rozfoukal řadu ohnisek požáru a velitel Richard Franc rozhodl o taktickém ústupu jednotky, protože do místa zásahu vedla jen jediná přístupová cesta. Ta byla obklopená vegetací, která také začala hořet. „Měli jsme tak při náhlém návratu ztížené podmínky. Museli jsme projet hořícím požářištěm,“ popisuje Richard Franc.

Přitom nečekaně dodává, že to však byl i jejich „nejhezčí den“ z pohledu hasičského. „Byl to den, kvůli kterému jsme sem jeli, kdy jsme mohli lidem hodně pomoci,“ říká.

Když totiž čeští hasiči po průjezdu hořícím požářištěm dorazili do údolí do jedné z obcí jménem Dafni, blížil se k ní i oheň, hasiči zvaný fronta požáru.

„Zahájili jsme proto požární obranu té vesničky, díky níž se nám podařilo uchránit před požárem asi třicet budov. Paradoxně, jednou z uchráněných budov byla také místní požární zbrojnice, ve které je sklad pohonných hmot,“ líčí dramatický den Rudolf Kramář a dodává, že práce v obci Dafni čeští hasiči ukončili přibližně kolem dvacáté hodiny a po dotankování paliva a načerpání vody pro další hašení se vrátili do základního tábora v obci Doxa.

Přivezli si s sebou dost jídla, ale krmí je Řekové

Čeští hasiči mají v Řecku k dispozici patnáct svých motorových vozidel a dva přívěsy. „Mají takové vybavení, aby byli dokonale soběstační a nepotřebovali žádnou podporu ze strany místních obyvatel, kteří jsou už tak stiženi touto přírodní katastrofou. Snad jen s výjimkou pohonných hmot a dotankování vody,“ říká a dodal, že hasiči tak mají své generátory, stany i jídlo.

„Jsme tak plně soběstační. Máme dostatek konzervovaných potravin, které jsme ale využívali jen po cestě. Protože v podstatě, co jsme se tady utábořili, nás zásobují jídlem řečtí hasiči i místní obyvatelé, kteří se o nás, co se týče jídla, perfektně starají. Jsou určitě vděčni, že tu pomáháme. Je to vidět každý den na jejich reakcích,“ říká velitel Richard Franc. Podotýká, že to není jeho první zahraniční pomoc, které se účastnil nebo jí velel. „Ale svým rozsahem je jistě největší,“ dodává.

Richard Franc se například účastnil pomoci Slovinsku v roce 2014, kdy celé Slovinsko postihly mrazy. Tam v rámci mezinárodní pomoci poměrně dlouho čeští hasiči s kolegy ze záchranného útvaru z Hlučína provozovali velkokapacitní elektrocentrály. V dalších letech se účastnil několika převozů humanitární pomoci Rumunsku, kam vezli čeští hasiči například čerpadla.

Původně mířili k Athénám, cíl pomoci se ale změnil

Jak vypadaly jednotlivé dny hasičů pomáhajících při požárech v Řecku, líčí vedoucí komunikace Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru Rudolf Kramář.

„Jednotka původně vyrazila v sobotu z Podivína u Břeclavi do místa Attika poblíž Athén, ale během dvou dnů cesty se tam situace dostala pod kontrolu řeckých hasičů a cíl pomoci pro naše hasiče se změnil. Dostali za úkol pomoci při požárech, které ničily území o dvě stě kilometrů níže, v oblastech Arkádie v části poloostrova Peloponés,“ popisuje Rudolf Kramář.

Začali hasit hned, jak dojeli na místo tábora

Do malé vesničky Doxa dorazili čeští hasiči v pondělí 9. srpna, krátce po poledni. Část jednotky se okamžitě pustila do budování základního tábora, velitelé vyrazili na obhlídku. Následně čeští hasiči zahájili hasební práce všemi šesti cisternami. Kolem dvacáté hodiny se vrátili do základního tábora, připravit se na noc a nabrat síly, aby mohli zítra opět pokračovat.

Další den prožili drama v podobě taktického ústupu, když silný vítr vznítil v oblasti zásahu nanovo požářiště, ale poté úspěšně bojovali s ohněm v obci Dafni.

Mají zajištěný dostatek vody pro hašení

Ve středu 11. srpna řecká strana nasadila české hasiče hned ráno v 7.45 hodin v obci Lotis a sousedních dvou vesničkách, které jsou asi dvacet kilometrů vzdálené od jejich základního tábora.

„Chráníme domy před požárem, vyhledáváme a hasíme ohniska požáru na frontě šíření, kácíme stromy, které by mohly požáry přenést. Máme přímý kontakt na leteckou podporu, což je pro nás pojistka pro případ opětovného zhoršení podmínek. Máme zajištěný dostatečný přísun vody, která je pro nás absolutně klíčová,“ popisuje nasazení jednotky Rudolf Kramář.

Kolem sedmé hodiny večer hasiči činnost ukončili. Řecká strana také české hasiče upozornila, že by mohl být v ohrožení. Velitel jednotky rozhodl o preventivní redukci tábora, aby byli hasiči připraveni na případný přesun, pokud by se nebezpečí zvýšilo. Průzkum ale nebezpečí nepotvrdil.

České hasiče podporují letouny, spolupracují s Francouzi

Včera, tedy ve čtvrtek 12. srpna, zasahovali čeští hasiči od ranních 7.30 hodin u obce Kalliani. „Na zalesněných kopcích, které lemují řeku Ladon, se šíří lesní požáry, naším úkolem byla likvidace potenciálně nebezpečných míst přenosu požáru, hašení ohnisek a zabránění rozšíření požárů směrem k obydleným oblastem,“ popisuje Rudolf Kramář.

„Máme na místě i leteckou podporu v podobě tří vrtulníků. Vodu doplňujeme z místních zdrojů a našimi cisternami přepravujeme na požářiště,“ líčí Rudolf Kramář.

Dodává, že jednotky řeckých hasičů se do hašení zapojily také se svými terénními vozidly a snaží se zastavit frontu šíření požáru v údolí řeky. Kromě řeckých kolegů spolupracujeme na místě také s hasiči z Francie.