Nejnovější zprávy: Paštiky, trhané i sušené maso, cider. A všechno s medem, doporučuje včelař ze Šilheřovic Do opavského babyboxu dnes někdo odložil holčičku. Dostala jméno Olinka

Proměny kraje

​Vondrák: Nechceme sem vozit další odpad. Budeme likvidovat jen ten, který sami vyprodukujeme

Moravskoslezský kraj vynakládá nemalé prostředky na podporu recyklace. Hejtman Ivo Vondrák v rozhovoru mluví o tom, jak by se v budoucnu mohlo nakládat s odpadem, který se musí spálit.

Ivo Vondrák. Foto: Vladimír Pryček

Současná společnost produkuje čím dál větší množství odpadu. Pro představu: V Moravskoslezském kraji končí na skládkách ročně 300 tisíc tun nevytříděného odpadu.

Od roku 2024 už však nebude možné odpad skládkovat, takže obce a města už musí přemýšlet o tom, jak se budou odpadu zbavovat, a přitom dodržovat nový zákon. Moravskoslezský kraj jim chce podat pomocnou ruku. Proto nechal vypracovat i odbornou studii analyzující možné způsoby zpracování odpadu.

Můžete přiblížit, jak studie vypadá a o čem konkrétně pojednává?
Studie se skládá z celé řady věcí. Zabývá se nejnutnějšími variantami, jak nakládat s odpadem. První varianta se zabývá tím, jak je třeba snižovat směsný komunální odpad, zabývá se problematikou mechanicko-biologické úpravy odpadu, zabývá se také využíváním zplyňovacích technologií a samozřejmě také vnitřním energetickým využitím. To je věc, která bude pro tento kraj důležitá.

V jakém smyslu?
Dobře víme, že výroba tepla je pro nás tady hlavně na bázi uhlí, a to v kraji dříve nebo později skončí. Je jen otázka času, kdy. Je to tedy pro nás i určitý energetický zdroj, který bychom mohli využít. Proto sázíme na energetiky a teplárny, které by mohly náš komunální odpad takto využívat.

A co recyklace? Většina lidí už je dnes zvyklá třídit odpad. Jak velká část odpadu se v současnosti daří recyklovat?
V tento okamžik máme v Moravskoslezském kraji jednadvacet skládek, na nichž končí 300 tisíc tun nevytříděného odpadu. To je velké množství. Snažíme se recyklovat. Aktuálně recyklujeme 45 procent, ale v budoucnu bychom se chtěli dostat na evropské cíle, tj. pro Evropu v roce 2035 až 65 procent. Recyklace je tedy jednou z cest, ovšem vždycky zůstane něco, co se bude muset zlikvidovat. 45 ani 65 není 100 procent. Pořád budeme muset řešit, co se zbylým odpadem.

Zmínil jste už, že by se odpad mohl likvidovat v energetických a teplárenských podnicích. Uvažujete o tom, že by nějakou spalovnu postavil přímo kraj?
Nic takového nepřipadá v úvahu, byť se psalo, že se chystáme postavit čtyři spalovny. Je to nesmysl. Už z toho důvodu, že by šlo o miliardové investice a v evropských fondech na to žádné prostředky nejsou. Není tak jiná možnost, než využít menšího spalování. Máme tady několik podniků, které se v budoucnu budou muset obejít bez uhlí, takže jít cestou spaloven je pro ně určitě dobrá motivace. Ať už jde o ArcelorMittal, Třinecké železárny nebo Veolii. Teď jde o to zřetězit třídící linky s těmito spalovnami. Podstatné je, aby OZO bylo schopno odpad, který se nedá dále recyklovat, odvážet právě do těchto spaloven.

Ve světě přitom fungují různé spalovny. Předpokládáte, že se objeví investoři, kteří by měli zájem postavit nějakou i v Moravskoslezském kraji?
Vyloučit to určitě nemůžeme. Požadujeme, aby každá taková spalovna, která v budoucnu vznikne, byla čistá a nenavyšovala emise. Tyto spalovny budou muset řešit problematiku kompenzace v případě, že by přibývalo nějakého znečištění. Je však třeba říct, že spalovny jsou velmi čisté, ekologicky ohromně šetrné. Druhá věc je to, že do kraje nechceme dovážet žádný další odpad. Chceme, aby kapacity spaloven byly nastaveny na to, abychom si zlikvidovali to, co si sami vyprodukujeme.

Ozvaly se už také hlasy upozorňující na novinky jako je plazmové spalování. Co tomu říkáte?
Vím o tom už dlouho. Chodili za mnou lidé a nabízeli to ještě, když jsem byl rektorem na VŠB-TU Ostrava. Vůbec se tomu nebráníme, konec konců se profilujeme jako chytrý region, takže hledáme různá řešení. Jediným problémem je to, že neexistuje jediná reference, která by nás přesvědčila o tom, že má smysl tento experiment podstoupit. Existuje jedna taková spalovna v Japonsku, jedna v Číně, dále ve Velké Británii, ale zatím reference nejsou takové, že by posloužily jako vzor, jak v tomto pokračovat. Nicméně pokud investoři budou chtít jít touto cestou, bránit jim v tom nebudeme, ale musí platit to, co jsem už řekl, a sice žádné větší znečištění, ani dovoz odpadu z jiných krajů a částí republiky nebo dokonce ze zahraničí.

Kdybychom se vrátili ke studii, kterou jste si nechali zpracovat, komu všemu by měla posloužit?
Chceme ji poskytnout všem, které bude zajímat. Obcím jsme ochotní pomoct a koordinovat jejich postup. Určitě nemá smysl, aby si každá obec stavěla malou spalovnu a dělala si to po svém. Princip koordinace bude do budoucna klíčový, abychom kapacity maximálně využili. Hledáme takové řešení, které bude ekonomicky únosné, ekologicky šetrné a dlouhodobě udržitelné.