Nejnovější zprávy: Legenda brazilské hudby poprvé v Česku. Gilberto Gil vystoupí na Colours of Ostrava Lidé v kraji chtějí řešit klima. Průzkum však ukázal, že neví, co mají dělat

KRÁSNÉ STARÉ STROJE

To je láska! Jednu motorku má v obýváku, druhou si dá do ložnice

Asi stovka motorkářů, jejichž láskou jsou hlavně motocyklové veterány, se sjíždí každý rok do Pstruží v Beskydech.

Foto: se souhlasem Daniela Novotného

Koná se tu totiž v sobotu 1. října motosraz pořádaný Beskydským veterán klubem. Tento spíše rodinný spolek nadšenců do historických motorek sice nemá moc členů, avšak jejich podzimní srazy nebo třeba jarní Žehnání motocyklů u kapličky tuto obec vždy oživí někdy až překvapivým počtem účastníků a diváků.

Beskydskému veterán klubu šéfuje Daniel Novotný, který rekonstruuje historické motocykly a „zažral“ se do svého životního koníčka tak, že už postavil pár dobových strojů. A aby byl na různých srazech veteránů, kterých se účastní, dobře rozpoznatelný. Na srazech ho proto lze často vidět v uniformě policisty motohlídky, jaké muži zákona nosili v sedmdesátých a osmdesátých letech.

Motorku parkuje i doma v obýváku nebo v ložnici

Beskydský veterán klub vznikl v Pstruží v roce 2013, nyní však už Daniel Novotný bydlí v Ostravě-Porubě. Tady má také svou nejoblíbenější motorku značky Jawa vyrobenou v roce 1951 v obýváku. Přitom i z Poruby dál organizuje podzimní motosrazy v Pstruží, protože tam jako rodák a beskydský patriot stále často jezdí za rodiči.

„Mamka bydlí asi tři sta metrů od konání srazu a základnou účastníků srazu je už tradičně restaurace Vlčárna, poslední hospoda z někdejších tří, která v Pstruží stále funguje,“ říká Daniel Novotný, šéf Beskydského veterán klubu, zkráceně klubu Bevekl.cz. Motosrazy tohoto klubu jsou už tradicí, proto na jejich pořádání už pár let přispívá i obec Pstruží. Součástí akce je třeba i prezentace záchranářů Červeného kříže či prezentace společnosti Jawa.

Benzinová jízda a jízda pravidelnosti

Součástí letošního motosrazu v Pstruží bude pravidelná vyjížďka, která nese název Benzinová jízda v poměru 1:33, což je poměr míchání oleje a benzinu u dvoutaktních motorů strojů jawa. Vůbec poprvé však bude v Pstruží i jízda pravidelnosti, při níž účastník musí projet určitý úsek trati v co nejvíce stejném čase. A rozdíl v čase pak určuje závodu pořadí.

Daniel Novotný. Foto: Petr Broulík

„Ta jízda bude dole u hlavního tahu na Čeladnou. Je tam stará cesta, která tam má pěkný rovný úsek. Tak tam to budeme měřit stopkama,“ popisuje Daniel Novotný.

Motosrazy nahradily v Pstruží traktoriády

Jak vůbec motosrazy v Pstruží vznikly? Nahradily po několika ročnících jinou akci - traktoriády. Ty byly nakonec i inspirací a impulzem pro setkávání motocyklů veteránů. „Každý soused totiž při traktoriádě vytáhl svůj traktor a šel soutěžit. A tak jsem si jednou řekl: co kdybychom udělali něco podobného s těmi starými motorkami, co lidi doma mají?“ popisuje Daniel Novotný vznik motosrazu československých motocyklů.

První motosraz se tak uskutečnil 1. května roku 2009. „Bylo nás tehdy na začátku jen pár, pak však akce nabývala na velikosti. Na srazu hrály i kapely, sraz byl třeba i na tři dny, měli jsme na Bašce kaskadéra. Ale časem jsem zjistil, že nejlepší je to spíše v komorním rázu,“ říká.

Žehnání motorek u kapličky s výhledem na Lysou horu

Dnes je podle něho motosraz v Pstruží mnohem větší pohoda. „Máme stabilní účast sto motorek na podzimním srazu, o možná stovku více jich pak bývá na jarním Žehnání motorek,“ líčí Daniel Novotný a dodává, že „žehnání“ převzal od bývalých pořadatelů z Frýdlantu nad Ostravicí a přestěhoval akci ke kapli na Pstruží. Tam je už tradičně žehnání motorek s krásným výhledem na Lysou horu.

„Na podzim už se moc srazy nedělají, ale my máme odzkoušeno, že často máme pěkně a že konec babího léta v Beskydech má své kouzlo. Jen jednou nám vlastně v historii srazů pršelo, ale ti věrní přijeli,“ říká šéf Beskydského veterán klubu.

Žehnání motorek na Pstruží vede vždy některý z beskydských farářů. „Ten vždy nabádá účastníky, že ačkoliv je čekají v létě vyjížďky, měli by myslet i na to, že by se z takových cest a jízd měli bezpečně vracet, protože je doma vždy někdo čeká. Že na světě nejsou sami,“ vysvětluje.

Nevěstu si vezl ze svatby ve vyzdobené sajdkáře

Daniel Novotný má dnes devět starých motorek. „Mám třeba dvaapůlu čezetu sportku z roku 1965 od souseda, koupil jsem jawu péráka z roku 1951 za dva a půl tisíce. Byl to totální šrot, který se mi podařilo zrenovovat, toho budu mít zase v ložnici. Po dědovi přes otce mám stopadesátku céčko, takže mám i čezeťáckého péráka s doklady,“ říká šéf Beskydského veterán klubu.

Motorky samozřejmě nesměly chybět ani na jeho svatbě před dvěma lety. „Nejdříve musel ale padnout termín motosrazu, a až ten druhý termín po něm mohla být svatba. Nejdříve jsem manželce navrhl, že si ji vezmu na motosrazu. Ale odmítla míchat jablka s hruškama,“ směje se.

Přesto se pérák z obyváku stal na jejich svatbě součástí svatebních fotografií a každý svatebčan se mohl před dvěma lety na motorce staré sedmdesát let vyfotografovat. Ženich si také vezl nevěstu domů na motorce, novomanželka jela ze svatby ve slavnostně vyzdobené kývačce 250 se sajdkárou.

Dnes už žena Martina také pomáhá v Beskydském veterán klubu spolu s jeho rodiči. „Zapisuje účastníky, rozdává samolepky, vybírá dobrovolné vstupné,“ říká.

První motorku mu koupila babička

Když měl Daniel Novotný osmnáct let, koupila mu babička jawu 350 vyrobenou v roce 1988 za šest tisíc. „Takže jsem začínal na modernějším stroji. Motorku jsem aspoň třikrát rozebral, vracel jsem ji do originál stavu, byl na ní všude nějaký laminát,“ vzpomíná.

Pak koupil v roce 2008 dva šroty péráka. „To byly ale fakt šroty. Všechno na nich bylo rezavé, ale nakonec jsem z toho postavil skoro dvě motorky. Tu druhou jsem vyměnil za patinovou panelku jawu. Tu jsem jenom očistil, zprovoznil a zařídil jí doklady,“ popisuje. „Letos mám s nejoblíbenější čezetou 250 už najeto tisíc kilometrů po srazech, jezdím na Slovenské stretko, na Vysočinu na Melecháč. Mám dnes tu motorku s pávem, což je přívěsný vozík, do páva hodím stan, spacák a nafukovačku a jedu. Svoboda,“ usmívá se.

Na srazech představuje retro policejní motohlídku

Samostatnou kapitolou lásky k veteránům u Daniela Novotného je kapitola „policie“, tehdy takzvaná Veřejná bezpečnost. „Když jsem začal jezdit na srazy, tak jsem tam chtěl trochu vystupovat z řady obyčejných smrtelníků. Takže jsem se rozhodl, že zkompletuji policejní motohlídku ze sedmdesátých, osmdesátých let. Včetně těch kožených obleků, hnědých kanad, rukavic s bílým pruhem. Takže už mám dnes dvě úplně kompletní sady, jsem tedy schopen na sraz postavit dva kompletní policajty Veřejné bezpečnosti,“ říká Daniel Novotný a dodává, že i manželka už má dnes policejní uniformu. Pravý kožený policejní kabát pro motohlídku má po pradědečkovi, který býval kdysi majorem kriminálky u policie.

A tak už má dnes za sebou například loňské retro focení pro charitativní kalendář vytvořený ostravskými fotografy Ostravaci.cz. Působivou fotografii na duben, na které je Daniel Novotný jako člen policejní motohlídky, pořídil Boris Renner z Ostravaci.cz.

Od loňska staví i motocykl Jawa 350 Californian, přezdívaného „calif“, který by měl být chloubou jeho policejní hlídky. Takzvané „calify“ byly motocykly nesoucí v názvu bohatou tradici značky Jawa spolu s vidinou amerického snu v podobě daleké slunné Kalifornie. Právě tyto motocykly, které se vyráběly od roku 1966, nenechávají po dlouhá léta chladným mnohého z příznivců jedné stopy.

„Viděl jsem ho u kamaráda na jednom motosrazu. Je to prostě dělo. Tak jsem si řekl, že by to byl ideální stroj pro naše policejní uniformy,“ říká Daniel Novotný. Získal tehdy dokonce rám od „califa“ a rozhodl se, že si tuto legendární motorku sám podle dokumentací postaví.

„Calif“ se dnes neprodává, a pokud ano, je drahý

„Sehnal jsem motor, začal jsem shánět originál repliky nebo kusy té motorky. Takže dnes už mám na kolech kompletní repliku policejní motorky, už mi chybí jen ji složit a nalakovat. Mám i nápisy VB, revmaplech a kompletní uniformy. Celý projekt je skoro za sto čtyřicet tisíc, tak dělám přesčasy,“ říká muž, který sehnal i pro policejní motorku z roku 1973 dobové originální padací protektory, takzvané padáky, či dokonce repliky původních dokladů, techničáků a služebních průkazů.

A dodává, že tyto „calify“ byly právě ve službách policie v sedmdesátých letech, ovšem bylo jich málo, jen několik desítek kusů. „Je to asi můj splněný sen. Originál VB calif se dnes neprodává, a když tak, tak za tři sta tisíc, které nemám. A já mám dnes originál motor, originál majáky, mám nové výfuky. A vždy se můžu pochlubit, že to je moje originál stavba motorky s potřebnými doklady. Dokonce ho mám rychlejší než originál, tím, že jsem sehnal všechny díly, které zvyšují výkon,“ usmívá se čtyřiatřicetiletý Daniel Novotný.

Staví i „stereo“, čezetu s dvěma motory

Nemá však jen jeden sen. Dalším uskutečňovaným je dostavba repliky stroje značky ČZ 125 z roku 1949, kterému se přezdívá „dvoumotorák“. „Je to speciální kategorie, motorka s dvěma motory. Já tomu říkám stereo podle článku, který vyšel ve Světě motorů někdy v roce 1982,“ říká majitel.

Dodává, že jeho původní jezdci ale tomuto zvláštnímu stroji říkají „dvoumotorák“ „Tahle motorka už je asi trochu magořina, ale my jsme se rozhodli ji postavit,“ směje se.

Na nápad ho zčásti přivedli kamarádi z Opavy, kteří přivážejí na motosraz v Pstruží vždy nějakou motoristickou „šílenost“ nebo motoristické „zvěrstvo“. „Třeba přivezli pionýra s proudovým motorem. Startovali jsme ho, až už bylo na srazu méně lidí, aby to nebouchlo,“ směje se.

Čezeta stereo Daniela Novotného s dvěma motory ČZ 150 „může“ jet až rychlostí 135 kilometrů v hodině a Danielu Novotnému zabírá jeho pozvolná stavba už třetí rok. Už dva roky s tímto strojem jezdí po srazech a ladí chyby a technické problémy. Letos tuto motorku oficiálně, tedy i s doklady, představil na srazu, který pořádá Veteran Car Club v Rychvaldě.

Kromě veteránů sbírá i vinylové desky

Daniel Novotný však nefandí jenom historickým motorkám. Má rád také rockovou hudbu a vlastní velkou sbírku původních vinylových desek, které hraje na různých akcích.

„Kdo má doma původní muzikál Jesus Christ Superstar, desku z šedesátých let? Mám i krásný gramofon Sony z roku 1978 a baví mě, stejně jako staré motorky, náš bigbít z šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých let. Mám všechna dosavadní vydání Kuřete v hodinkách. Prostě motorky a bigbít, takhle žiju,“ usmívá se šéf Beskydského veterán klubu Daniel Novotný.

A co ho drží u oblíbených motocyklů veteránů? „Vždy se těším na setkání kamarádů a fandů, kteří mají stejného koníčka,“ dodává.

Fotogalerie