PŘÍBĚHY STARÉ OSTRAVY
19/07/2022 Jiří Jezerský

Příběhy staré Ostravy: Nešťastná smrt potomka otce horníků

​Jedním ze dvou synů Ignáce Vondráčka, prvního a posledního českého uhlobarona, jehož Ostraváci nazývali otcem horníků, byl důlní podnikatel Vladimír Vondráček, který se narodil 30. června 1854.

Vladimír Vondráček zůstal jediným mužským potomkem svého slavného otce, protože jeho mladší bratr Oskar, majitel velkostatku a hostince v Nové Vsi, zemřel v roce 1876 na ochrnutí plic ve věku pouhých 20 let.

Syn Vladimír začal šachtu hloubit v roce 1890 jako první na Ostravsku anglickým způsobem, jámu kruhovou nikoliv hranatou, za velkých geologických potíží na kutacím pozemku v Čertové Lhotce, kterou pojmenoval po svém otci. Důl Ignát. (Od září 1947 důl Šverma.)

Zkušební těžbu zahájil z prvního důlního patra, to je z hloubky 124 metrů začátkem roku 1894. Uhlí bylo velmi kvalitní a navíc koksovatelné, takže se pustil i do stavby koksovny. Šachtu nechal propojit železniční vlečkou s nádražím v Přívoze, aby mohl vytěžené uhlí a koks lépe nabízet k prodeji.

Koncem roku 1895 byl Vladimír Vondráček jmenován čestným občanem Lhotky, protože se zasloužil o výstavbu obce, zejména první pětitřídní národní školy. Daroval na ni pozemek a stavební kámen.

Také nechal postavit v obci dvě dělnické kolonie, sloužící zaměstnancům šachty. Pro finanční vyčerpanost své těžební společnosti v roce 1896 šachtu Ignát prodal firmě Hornoslezských koksoven a chemiček v Berlíně. Ta vytvořila v Ostravě společnost Moravskoostravské těžířstvo Marie Anna.

Jako místo k načerpání nových sil si český majitel velkodolu Ignát oblíbil městečko Semmering v Rakousku, kde ho fascinovala obdivuhodná horská železnice - viadukty a tunely pouhých 80 kilometrů od Vídně na trase k Jaderskému moři.

Jezdil tam s rodinou na letní byt a kochal se přírodou a projíždějícími vláčky. Miloval projížďky na koni, což se mu 11. srpna 1897 stalo osudným.

Byl sice dobrý jezdec a kůň byl velmi krotký, ale když si na něm vyjel v onen den od tamní jízdárny po místní terstské silnici, kůň ho dvakrát shodil a při třetím pokusu na něj nasednout se splašil a odmrštil jezdce do příkopu.

Vladimír Vondráček si zlomil vaz a zůstal v bezvědomí ležet. Odnesen byl do svého pronajatého letohrádku a přes okamžitou lékařskou pomoc zemřel v náruči své manželky Luisy.

Zanechal po sobě dvě nedospělé dcery. Měl 43 let. S ním vymřel rod Vondráčků po meči. Měl ještě čtyři sestry, které byly provdány za významné ostravské důlní inženýry.

Pohřeb se konal na Semmeringu na hřbitově kostela Panny Marie Pomocné, což prý bylo jeho přáním v předtuše smrti.

Také díky velkodolu Ignát se z vesnice Čertová Lhotka u Moravské Ostravy stalo město Mariánské Hory a počet obyvatel stoupl za příštích 10 let dvacetinásobně.

Sdílejte článek