Nejnovější zprávy: Paštiky, trhané i sušené maso, cider. A všechno s medem, doporučuje včelař ze Šilheřovic Do opavského babyboxu dnes někdo odložil holčičku. Dostala jméno Olinka

Proměny kraje

Parahokejisté nebo postižený cyklista. Tohle jsou handicapovaní hrdinové!

​Rekordy handicapovaných hrdinů. To je anketa oceňující obdivuhodné výkony lidí s handicapem. Letos si cenu převzali i čeští para hokejisté či cyklista Ivo Koblasa.

Foto: Jan Smekal

Bude to už téměř půl roku, kdy mistrovství světa v para hokeji pobláznilo nejen celou Ostravu. Takřka všechny zápasy českého národního týmu byly vyprodané.

Nyní se čeští reprezentanti dočkali ocenění v anketě Rekordy handicapovaných hrdinů, které převzal předseda českého para hokeje Jiří Šindler. Nesmírně jej těší, že příznivci na šampionát nezapomněli.

„Tohle z paměti nikdy nevyprchá. I půl roku po mistrovství se ukazuje, že v lidech to stále zůstává. Nezapomněli na úžasnou a jedinečnou atmosféru a pořád se nás ptají, co bude dál, kdy budeme navazovat na takovou akci a co se děje kolem českého para hokeje. Pravdou je, že v lidech to pořád je, a to je jenom dobře,“ uvedl Jiří Šindler, který je rád, že se povedlo českou para hokejovou reprezentaci po úspěšném šampionátu dovést k tomu, že za vydatné podpory Českého svazu ledního hokeje, může národní tým plnohodnotně trénovat a trenér Jiří Bříza se může naplno věnovat své práci.

„Para hokej se tak v Česku může dále rozvíjet a dotahovat se tak na světovou špičku. To je velice důležité. Proto teď probíhá také komunikace s potenciálními novými hráči, kteří se objevili po mistrovství světa a už se s nimi pracuje. Shodou okolností dneska budou na ostravském ledě při tréninku další dva nováčci, kteří mají možnost seznámit se s ostatními kluky a dělají už první pohyby na saních,“ přiblížil Šindler.

„My jako organizátoři se do budoucna snažíme připravit další světový šampionát tady v Ostravě. A určitě chceme pokračovat ve vzdělávací, osvětové aktivitě, a to nejen v Moravskoslezském kraji, ale i v celé České republice, abychom ukázali dětem, studentům, co je to sportování s handicapem a že to není nic špatného. Naopak to může být cesta, když se někomu nedej bože něco špatného stane.“

Na otázku, kdy by Ostrava mohla znovu hostit mistrovství světa v para hokeji Jiří Šindler nedokázal odpovědět, ale nastínil, že ve velmi dohledné době uvažují organizátoři o turnaji, který by byl velice originální a specifický, a to nejen pro Ostravu, ale pro celou Českou republiku.

Po mistrovství světa, na kterém Češi vybojovali čtvrté místo, mluvil reprezentační trenér Jiří Bříza o jisté generační obměně mužstva. Jiří Šindler potvrdil, že už se objevili noví hráči. Byť jich nejsou desítky, ale jednotky.

„Starší, kteří chtěli skončit, jsou takoví srdcaři, že se s tím nedokážou jen tak rozloučit. Jejich cílem je hrát tak dlouho, dokud je nenahradí mladí. V momentě, kdy na jejich místa budou mladší, silnější, rychlejší, tak z reprezentace ustoupí. Do té doby ale vypadají na to, že chtějí hrát za každou cenu a důkazem je fakt, že dneska je na kempu v Ostravě i nejstarší člen reprezentace,“ zdůraznil Šindler.

Mezi dalšími oceněnými v anketě Rekordy handicapovaných hrdinů byl také cyklista Ivo Koblasa žijící v Černé Hoře.

„Nesmírně si vážím ocenění i toho, že tady prezentoval své fotografie takový fotograf jako je Jindřich Štreit, který mimo jiné učí i mého fotografa. Jsem rád i za to, že jsem se dostal do prostředí lidí s různými handicapy a můžu je na takovém setkání alespoň trochu poznat. Je tady velice příjemná atmosféra,“ pochvaloval si Koblasa.

„Přiznám se, že nevím, čím jsem si to zasloužil. Bylo to v podstatě tajné, takže mě to hodně překvapilo. Považuji si také toho, že jsem toto ocenění získal, byť nejsem z Moravskoslezského kraje. Pocházím z Brna a žiji v Černé Hoře,“ dodal.

Ivo Koblasa na profesionální úrovni jezdí už osm let. Velice si cení například čtvrtého místa na mistrovství světa v Nizozemí. Momentálně se připravuje na šampionát v Tokiu, který se uskuteční příští rok.

„Na dráze bychom se chtěli pokusit o medaili a pokud to půjde, tak také na silnici. Nebude to ale jednoduché, protože konkurence stále roste. Bude tedy hodně záležet i na formě ostatních závodníků. Každopádně v Tokiu jsem už byl v roce 2016. Jsou tak skvělé podmínky na trénování,“ podotkl Koblasa, který trénuje každý den, sedmkrát v týdnu a do toho ještě posiluje.

„Zdraví cyklisté jezdí běžně etapy dlouhé 120 až 180 kilometrů, u nás je to od 60 do 80 kilometrů. Tréninky trvají dvě až dvě a půl hodiny,“ uzavřel.