Nejnovější zprávy: Bolt Tower nese další dvě hvězdy. K Rottrové a Štreitovi přibyli Ovčáček a Báchorek V Ostravě zahynul řidič auta, policie hledá svědky, kteří nehodu viděli

Společnost

Fotogalerie: Ostravské lauby vydávají archeologické poklady i kuriozity

Ve středověku to bývalo hlavní a nejbohatší centrum tehdy ještě malé, nevýznamné Ostravy.

Foto: Petr Broulík

Po jejím doslova americkém boomu na přelomu 19. a 20. století se z tohoto koutu centra města s domy s podloubími zvaného Lauby stala doslova vykřičená čtvrť. Plná různých putyk, kabaretů, hostinců, malých krámků a nevěstinců.

Ostrava ji však nechala v šedesátých letech zbourat. A teď už je na místě bývalých domů více než rok rozsáhlé archeologické pracoviště.

Ostrava totiž chce někdejší Lauby nahradit novými. Právě kvůli projektu Nové Lauby získali archeologové od města možnost a finance na obsáhlý, podrobný a velkorysý průzkum rozlehlého místa, kde dříve za středověku a na začátku novověku stály domy těch nejbohatších měšťanů.

Archeologové se pochlubili nálezy, které v podzemní části kdysi nejlukrativnějšího území Ostravy objevili. „Mezi ty nejvzácnější patří takzvané záušnice, jsou to šperky z 10. až 13. století. Jednu už jsme nalezli při rekonstrukci Masarykova náměstí, druhou letos tady a pochází z doby ještě před založením města,“ ukazuje ředitel Národního památkového ústavu v Ostravě Michal Zezula.

Nové Lauby postaví soukromník. Kdo je chce stavět, ať se přihlásí do 20. srpna

Primátor Ostravy Tomáš Macura řekl, že oblast někdejší Velké byla nejdůležitější tepnou městečka Ostrava do doby, než byla v 19. století „proražena“ o překot rozvíjejícím a měnícím se centrem města nová páteřní ulice, dnešní ulice 28. října.

„Nové Lauby jsou nejvýznamnějším ostravským projektem nových bytů. A stavební povolení na ně získáme během několika týdnů. Chceme se kvůli tomuto projektu spojit se soukromým investorem. Tomu v první fázi prodáme pozemek a všechna povolení a projektovou dokumentaci, on celý ten blok včetně podzemních garáží postaví, a my potom jako město od něj určitou část bytů a celé podzemní parkoviště čítající asi osmdesát parkovacích míst odkoupíme,“ řekl primátor Tomáš Marura.

Jeho náměstkyně pro investice Zuzana Bajgarová řekla, že o společný projekt stavby Nových Laubů už projevili zájem čtyři vážní investoři.

„Soutěž na výstavbu Nových laubů má tři etapy, ta první končí 20. srpna, do kdy musí případní investoři projevit o projekt zájem o výběrové řízení. Na výstavbu Nových Laubů navážou i úpravy Pivovarské ulice a okolí a místo získá zcela nový charakter,“ řekla náměstkyně Zuzana Bajgarová na místě archeologického výzkumu, kde dříve bylo od zbourání původních „laubů“ v šedesátých letech jen velké parkoviště.

Dodala že pro město je důležité, aby výstavba Nových Laubů bezprostředně navázala na ukončený archeologický výzkum. „Vše je připraveno, do konce roku 2023 by měly být Nové Lauby dostavěny a zkolaudovány. Nechceme prostě, aby tady byla dlouho díra. Už je tu dlouho, i když je teď s odhalenými zbytky obydlí zajímavá,“ řekla Zuzana Bajgarová.

Hrací kostky, bota, dětské hračky i napichovací nožík

Zpátky tedy k nálezům archeologů. Mezi další historickými nálezy archeologů na místě bývalých „laubů“ jsou třeba staré hrací kostky a hrací kameny, dětské hračky či ostruha.

„Velmi vzácným nálezem je i malé kupecké závaží z 16. století. Je součástí soupravy, v níž se jedno závaží vkládalo do druhého, a každý kupec je měl spolu se skládacími malými váhami,“ představuje ředitel a vede k vzácné kožené podešvi středověké boty, kterou archeologové nalezli zachovalou díky vrstvě sedimentu.

„A toto je středověký napichovací nožík, který jsme nalezli i s dřevěnou zdobenou rukojetí a koženým pouzdrem. Většinou se dochová jen kovová část. Zatímco ve středověku lidé jedli z jedné mísy často pili z jednoho poháru, lidé z těch nejvznešenějších kruhů si nosili na hostinu takovýto svůj vlastní napichovací nožík, s kterým si z té společné mísy ukrajoval a napichoval jednotlivá sousta a vkládal je do úst. Vidlička se rozšířila až později za renesance,“ vysvětluje ředitel ostravských památkářů.

Loštická keramika s puchýřky. Jedinečná možnost zkoumat celou oblast

Archeologové také nalezli spoustu kachlů z kamen, které si do jednoho domu instalovali tam bydlící příslušníci šlechty. Kachle nesou různé náboženské motivy, anděla či Klanění králů, jsou na nich i erby předních moravských rodů. Nejčastěji nalezli v podzemí bývalých bohatých domů úlomky keramiky, různé konvice, hrnce, džbány a také importované keramiky.

„Tohle je třeba takzvaná loštická keramika oblíbená v celé Evropě a spotřebitelé ji vyhledávali pro charakteristický povrch pokrytý puchýřky, který vznikal při výrobě díky určité příměsi. Loštické poháry dokonce najdeme i na obrazech Hieronyma Bosche,“ přidal k dobrému Michal Zezula.

Na otázku Magazínu PATRIOT, co je ze zatímních nálezů pro památkáře nejvzácnější, řekl Michal Zezula, že se to těžko vybírá. „Asi nejvýznamnější je možnost sledovat díky tomuto rozsáhlému dlouhodobému výzkumu celý vývoj toho prostoru. Nikoliv tedy jen v mikroměřítku malých výzkumů třeba při opravě nějakých sítí či dílčích stavebních projektů úprav domů. Tady můžeme sledovat v rozsahu celých parcel a celé čtvrti,“ řekl ředitel Národního památkového ústavu v Ostravě.

Prošlá zubní pasta, šminky, lahve od piva i kořalek

Pozoruhodné, někdy až kuriózní předměty, nalezli archeologové už na počátku výzkumu bývalých Laubů, a to při bagrování zasypaných suterénů a sklepů oněch putyk a starých domů z podloubí. Vyskládali tak na stoly před Ostravským muzeem například pivní láhve či láhve od různých lihovin, prorezivělé zbytky plechových reklamních tabulek.

„Jsou tu i šminky, kalamář, zubní pasta v tubě, dobový kartáček na zuby. Velmi hezky to ukazuje tehdejší hmotnou kulturu obyvatel na přelomu 19. a 20. století a souvisí to velmi často s hostinskými provozy v tomto místě,“ říká Michal Zezula.

Dodal, že veškeré předměty, které archeologové nalezli, chtějí po konci výzkumu, který potrvá do konce letošního roku, vystavit v Ostravském muzeu. Výstava má představit Lauby jako ostravský fenomén.

Pozdější „prostopášná“ Velká ulice totiž bývala dříve za středověku opravdu nejvýznamnější obchodní cestou města, plná velkoměšťanských domů.

„Později ztratila význam, domy koupili židovští obchodníci a Velká ulice stala ze zdravotního i kriminálního hlediska velmi závadovým prostředím. Ovšem z hlediska památkové hodnoty patřila k tomu nejdůležitějšímu, co v Ostravě zbylo jako vzpomínka na středověké a renesanční město,“ popsal kulantně území, které se stalo před sto dvaceti lety spíše „vykřičenou čtvrtí,“ Michal Zezula.

Ostrava bývala za středověku celá dřevěná. Vyjma sv. Václava

Samotným archeologickým pracovištěm se spoustou odkrytých starých sklepů a schodů do nich provedl ředitel Národního památkového ústavu v Ostravě ředitel Michal Zezula. Jako velké „ukazovátko“ mu posloužila červenobílá kovová trubka.

Archeologové například „vykopali“ podzemí domu, které má ojediněle zachovalou dřevěnou trámovou konstrukci. „V Ostravě se daří díky specifickému podloží daří dobře dochovávat dřevěné součásti, jsme téměř v tomto směru unikátní,“ poznamenal Michal Zezula.

„Tehdy ve středověku bylo městečko Ostrava opravdu celé dřevěné. Vyjma kostelu svatého Václava,“ představil jeden z nevzácnějších starých domů, z jehož sklepních zdí čouhají zachovalé dřevěné piloty a základy ze dřeva a hlíny. V dalších domech jsou i zbytky zdí či dvorků v domech.

„Stáří těchto trámů odhadujeme tak na čtrnácté století,“ provázeli pracovištěm archeologů ředitel památkářů i šéfka archeologického výzkumu Barbara Merethová. A dodává, že podle kusů dřev, které našli v zásypu domů, archeologové zjistili, že dřevo pro stavby těch nejstarších domů v Ostravě bylo pokáceno někdy v letech 1287 až 1308.

A jak vypadala Ostrava před Ostravou? „Zatímco o středověkém městě existuje několik písemných pramenů, o tom, co bylo před ním, nic dodnes nevíme. Jen z nálezů keramických zlomků z přelomu 12. a 13. století na místě Masarykova náměstí, kostela sv. Václava i zde na Velké ulici usuzujeme, že městu předcházela osada, kterou možná založil olomoucký biskup Robert. Samotné město však poté založil až biskup Bruno ze Schauenburku,“ řekl ředitel ostravských památkářů.

Fotogalerie