Networking Tomáše Buchwaldka. Jak být laskavě důsledným?
To je u nás zrovna velké téma. „Tomášku, vůbec nejtěžší na tom všem je to, když před lidmi na pódiu nemáš dělat vůbec nic.“ Vybavuju si slova mého již zemřelého mentora Aleše Buksy.
Ono je zajímavé, jak moc je těžké toho nedělat více, ale méně. Ano, lehce se to řekne, ale jak to udělat. Jak docílit toho, abych se zlepšil tím, že budu paradoxně dělat méně? Jde to přeci proti podstatě samotného smyslu.
Nebo ne?
Abych měl doma čisto, musím více uklízet?
Nebo mít méně krámů?
Hmmm.
Těžko říct. Co vím ale určitě, je to, že pokud chci něco opravdu předat publiku, musím toho říci méně a pomaleji. Aaaa to je fakt těžké.
A jak docílit ve firmě toho, aby lidi zkrátka dodržovali to, co mají dodržovat?
Mám je více kontrolovat?
Pokutovat?
Co se má stát, abychom se vzájemně mohli na sebe více spolehnout a aby platilo, že co slíbím, to splním?
Máme na to vytvářet další tabulky, kontrolní mechanismy, lépe proškolit a vysvětlovat?
Možná ano. Konkrétně u nás vnímáme, že nám chybí důslednost.
Někde jsem slyšel dobrou radu. „Nejlepší způsob, jak docílit toho, aby začaly porady včas, je začít poradu včas.“ Nečekat na opozdilce. I když tam není třeba půlka lidí. Netrestejme a nezdržujme ty, kteří chodí včas. Protože by si klidně jednou mohli říci, že když jiní nemusí chodit včas, třeba by taky nemuseli přijít.
Však je to jen 5 minut? To je ok, ne? A co 10, 15, 20 minut? Budeme dělat rozdíly mezi tím, když někdo přijde o 5 nebo 20 minut později? Kde je ta hranice? Sestavíme si tabulku, kde budeme hlídat četnost toho kdo kolikrát přišel později a z jakých důvodů?
Chcete tím trávit čas, evidovat to a hledat „spravedlivou pravdu“, kterou stejně pro spokojenost všech nenajdete?
Ne.
Začátek je v 10:00, ne 10:01. Čekám na email od tebe do 20. 1., to je deadline ne 21. 1. v 0:43 ráno.
Důslednost nám pomůže. Důslednost nás osvobozuje. 100% důslednost je řešením.
Jak být ale laskavě důsledným?
Jak se domáhat plnění slibů a dohod aniž bych útočil na integritu jedince? Často jsme s neplněním dohod spjati s negativními pocity. Je pro nás těžké se nad nimi povznést a trochu od nich poodstoupit. Jak ukázat, že mi na druhém záleží a že i mnohdy chápu jeho důvody, ale z profesního hlediska a vůči ostatním prostě nemůžu jinak než ony úkoly vyžadovat?
„Osobně Tě naprosto chápu, ale jako kolega/nadřízený/profesionál zkrátka nemůžu jinak,…“
Správná komunikace.
To je velká výzva dnešní internetové doby.
A jak jste v práci důslední vy? Umíte být laskavě důslední? Umíte někomu sáhnout na prémie a přitom na něj nebýt naštvaní a zajít si s ním třeba na pivo?
Napište mi na
tomas.buchwaldek@patriotimsk.cz
Autor je zakladatelem Patriotů MSK