Nápad z Mariánek. Domovníci preventisté se ujali a pomáhají

Taky vás trápí, že v něterých domech se lidé nestarají, co se děje v okolí jejich bytů a je o strach někdy chodit po chodbách nebo v bezprostředním okolí takových domů?

Starosta ostravského obvodu Mariánské Hory a Hulváky Patrik Hujdus říká, že řešení existuje. "Domovník preventista je šance, jak do toho, co se děje v domech a v okolí, zapojit více slušných lidí, jak předcházet tomu, aby se od nás lidé stěhovali, protože se jim tu nelíbí," říká starosta.

Vzpomenete si ještě, jak nápad na domovníky vznikl?
Hledali jsme cesty, jak zvýšit prevenci různých negativních jevů v našem obvodu a objevila se dotace ministerstva vnitra, která umožňovala realizovat tento projekt. V Ostravě jsme byli první, kteří se do něčeho podobného pustili, ale v republice jsme nebyli jediní. Na Karvinsku s podobnou aktivitou zkušenosti už měli, takže jsme mohli konzultovat své představy a další záležitosti spojené s touto funkcí domovníka preventisty. K tomu jsme navíc spolupracovali i s kolegy ze statutárního města Ostravy.

Proč je podle vás domovník preventista důležitý?
Ta pozice je pro náš městský obvod vlastně hodně důležitá. Máme několik míst, kde jsme potřebovali řešit bezpečnost, kde jsme potřebovali trošičku více dbát na dodržování domovního řádu, kde jsme chtěli, aby se lidem bydlelo lépe než dosud. Aby se cítili bezpečně, aby vše v domě a v jeho bezprostředním okolí fungovalo tak, jak má. Víte, domovník preventista je vlastně spíše domovní preventista. Pod slovem domovník si totiž někteří lidé představují spíše nějakého údržbáře, který dbá o to, aby vyměnil žárovku, opravil něco v domě nebo třeba i v bytech. Ale tak to v rámci tohoto projektu není. Ten domovník je v podstatě takový hlídač toho majetku a to v tom smyslu, že si všímá, jestli je vše v pořádku, jestli není vypáčený zámek nebo rozbité okno, jestli někde není prasklá zeď, jestli někde neteče voda není poškozené zábradlí a tak dále. A vlastně pokud to tak je, tak tuto závadu oznámí. Je tedy vlastně jakousi prodlouženou rukou našeho úřadu. Proto tedy domovník, který má v kompetencích také to, aby působil preventivně na své okolí. Ať už z hlediska sociálně patologických jevů, rizikového chování, nebo třeba jen z hlediska dodržování domovního řádu, sousedských vztahů, mezilidských vztahů a třeba také toho, co se děje v bezprostřední blízkosti domu.

Debata u bytového domu zařazeného do projektu s bytovou techničkou a domovníkem. Foto: se souhlasem obvodu Mariánské Hory a Hulváky

Jaké byly první ohlasy na práci domovníků preventistů?
První ohlasy samozřejmě byly různé, protože některým lidem se nelíbilo, že jim někdo říká, co dělají špatně nebo že neuklízí chodbu nebo dělají nepořádek v okolí domu. Ale to upozornění je důležité, protože v tom domě kromě těchto třeba nepořádných lidí bydlí i slušní nájemníci a ti trpěli tím, že někdo jiný nedbal o pořádek. Nebo se choval nepřizpůsobivě. Takže první dojmy byly opravdu různé, ale i tak převažovaly spíše ty pozitivní ohlasy, protože díky domovníkům jsme odkryli nedostatky, na které by úřad přišel třeba později, ale ne hned. Domovníci nám v tom pomohli, poněvadž když hlídal každý svou lokalitu, tak někdy i dvakrát denně posílali různé podněty, co je potřeba zlepšit. A to především na začátku. Poté, když už lokalita byla dána do pořádku, tak samozřejmě domovník měl spíše udržovací funkci, ale občas se objevil nový podnět nebo nový problém, který je potřeba vyřešit a proto ta dlouhodobost fungování těch lidí v lokalitách je velmi důležitá.

Jak dnes domovník funguje, jaká je jeho náplň práce?
Samozřejmě, že postupně se náplň práce vyvíjela, ten základ byl a je stejný: dbát na prevenci bezpečnosti a postupem času, když domovníci byli už více ostřílení, tak častěji kontaktovali třeba městskou policii, protože se dostávali do různých krizových situací, kdy ten problém bylo potřeba předat někomu, kdo má pravomoce ho řešit. Takže jejich zkušenosti se postupně rozšiřují a také díky tomu jejich preventivní působení je stále pro nás na vyšší úrovni a přináší větší efekt.

Dělá domovník i domovnické práce?
Ano, může pomoci například v situaci, kdy dům a okolí zapadne sněhem. My pro takové případy domovníky vybavíme prostředky na odklízení sněhu i solí proti námraze. Nebo například může ohrozit bezpečnost zlomená větev v blízkosti domu, takže domovník má mít k dispozici i drobné nářadí, pokud by byla potřeba jeho zásahu. Měl by umět bezprostředně pomoci v případech menších závad, například když je potřeba zatlouct hřebík, který odstává, nebo zašroubovat šroubek na zábradlí, o který by si třeba někdo mohl pořezat ruku. Tím se nám domovníci vlastně trošičku vracejí do té funkce klasických domovníků - drobných opravářů, ale my opravdu nechceme, aby dělali ty opravy jako prioritní věc, nýbrž pouze v situacích, kdy by se někdo díky nějaké závadě mohl zranit a oni dokážou zakročit operativně a rychle - než přijde profesionální opravář či firma.

Kdo domovníka kontroluje?
Kontroluje je jejich mentor - i to je jasně daná pozice, která vychází z projektu. Je to vlastně člověk, který je šéfem těch domovníků, je s nimi v každodenním kontaktu. Obracejí se na něj a jeho prostřednictvím informují úřad o tom, co dělali, co je třeba zlepšit, a tak dále. Kromě tohoto mentora funguje také vedoucí projektu, který je rovněž nadřízeným domovníků, ovšem ten má na starosti spíše papírování a dohled nad tím, aby projekt fungoval podle nastavených parametrů.

Co je podle vás největším přínosem domovníků preventistů?
Máme rychlejší informace z jednotlivých oblastí, víme rychle, co se tam děje. Že někde hrozí nebezpečí, že někdo něco nefunguje jak má, že se někdo nechová tak, jak je žádoucí. Toto je obrovský přínos domovníků preventistů, právě proto je máme – abychom předcházeli rizikovému chování, abychom zvyšovali bezpečnost v našem městském obvodu a aby technický stav bytových domů byl v co nejlepším stavu. A k tomu pochopitelně přispívá i řešení drobných závad, nedostatků a dalších podnětů.

Kolik domovníků preventistů nyní v obvodu pracuje a jaké jsou vaše představy o jejich počtu a náplni práce do budoucna? Kolik si vlastně takový domovník vydělá?
Aktuálně nám působí v terénu patnáct domovníků preventistů. Každý z nich si vydělá v průměru dvanáct tisíc korun měsíčně. To znamená, že ti lidé to dělají většinou jako brigádu nebo na vedlejší pracovní poměr v rámci dohody o pracovní činnosti. Mají vlastně dvě stě korun na hodinu, přičemž počet hodin se u každého domovníka může lišit. Závisí to také na lokalitě, ve které působí, a kolik času je schopen tomuto projektu věnovat. Důležité je ale zmínit, že lidé tuto aktivitu nevnímají pouze jako práci. Domovníci nám potvrzují, že v těch lokalitách žijí dlouhé roky a přihlásili se proto, aby nejenom oni sami, ale také jejich děti žily v bezpečném a hezkém prostředí.

Inspirovali jste už nějaké další ostravské obvody?
Pokud vím, tak další městské obvody, které využily možnosti se do projektu domovních preventistů zapojit, jsou Ostrava-Jih a Ostrava-Poruba.