Jsem z Hrabové! Proč se tu žije nejlépe v Ostravě?

Jaká je historie a současnost ostravského obvodu Hrabová? Žije se tu nejlépe v Ostravě?

Na území dnešního obvodu Hrabová byly kdysi rybníky a plavaly v nich chovné ryby. Rybáři je zbruba každé čtyři roky vypustili a vylovili.

A další dva roky sloužily rybníky jako pole. Jen velké panské rybníky Bezďák, Šídlovec, Starý Krašický a Šajar bývaly obvykle napuštěny vodou celých pět let.

Historie Hrabové však sahá až do druhé poloviny třináctého století, od svých počátků byla vesměs zemědělskou obcí, než místní obyvatelé na přelomu 19. a 20. století začali pracovat v hutní výrobě.

Dřevěný kostel tu stál staletí, pak najednou shořel do základů

Po několik staletí se také Hrabovští v neděli chodili modlit do dřevěného kostela svaté Kateřiny Alexandrijské, který tu stál bez úhony už od druhé poloviny 16. století. A to až do 2. dubna roku 2002, kdy zřejmě díky závadě na elektroinstalaci do základů vyhořel.

Dnes stojí na jeho místě už sedmnáct let věrná dřevěná replika, kterou mají dnešní obyvatelé stejně rádi jako původní sakrální památku. Ostatně dřevo na něm ztmavlo a dnes vypadá k nerozeznání od svého nešťastně shořelého předchůdce.

A většina obyvatel dnes nedá na svůj klidný příměstský obvod dopustit, dobře se jim tu totiž jen kousek od velkých průmyslových a sídlištních čtvrtí žije. Jako na vesnici, jen s výhodou, že kdykoliv chtějí, sednou na autobus a jsou za pár minut v centru Ostravy.

Lidé ze sídlišť a centra Ostravy se stěhují do Hrabové

„Na bydlení a život je náš obvod nejlepší. Nejlepší!“ zdůrazňuje s úsměvem starosta ostravského městského obvodu Hrabová Igor Trávníček.

Dodává, že toto dnes říká prakticky každý starosta okrajových městských částí Ostravy, které mají podobně jako Hrabová stále vesnický ráz.

„Centrum Ostravy nebo sídlištní obvody se spíše vysídlují a lidé z nich se stěhují k nám. Do vesnic, jako jsme my. Zvláště, když nájemné v panelákovém bytě na sídlišti bylo donedávna stejně vysoké jako splátka hypotéky na vlastní dům. A jsou takoví, kteří si to dokážou spočítat a postaví a splácí si raději svůj dům u nás,“ říká starosta Hrabové.

Čtěte také: Jsem z Poruby! Proč se tu žije nejlépe v Ostravě?

Například v okrajové části a trochu zapomenuté lokalitě sousedící s Dubinou dnes staví developerská firma pětatřicet rodinných domků.

„Máme v Hrabové také další lokality, kde by mohly vzniknout desítky nových rodinných domů. Místa ke stavění domů u nás stále jsou, ale většinou jsou už v rukou soukromých developerů. Ti je koupili od statkářů, rozparcelovali a zasíťovali. Takže to, kde se staví a jak, už dnes jako obvod moc ovlivňovat nemůžeme,“ říká starosta Igor Trávníček.

Někteří staví na polích, kde bývaly kdysi rybníky. A mají doma mokro

A tak se někdy stane, že si nový obyvatel postaví dům v místě, kde je více mokro. Postaví si ho totiž tam, kde kdysi bývaly právě panské rybníky. „Developeři nakoupili pozemky polí, na kterých už potomci bývalých statkářů nechtěli hospodařit. Jenomže pod některými bývaly kdysi rybníky, a když zaprší, tak je tam prostě mokro. To je trochu problém Hrabové,“ říká starosta.

Starosta Igor Trávníček. Foto: Petr Broulík

Dodává, že je třeba se zkrátka dobře podívat, kde si chci postavit dům a jestli tam není víc mokro, když více zaprší. „Naše vedoucí stavebního oddělení předem některé lidi varuje, protože má dokonale zmapovanou Hrabovou, ale někdo tomu prostě nevěří. A jsou pak i takoví, kteří nadávají,“ říká starosta.

"Hrabová spadala pod paskovské panství a hodně se tu rybníkařilo. Když rybníky vysušili, ovládli to tady velkostatkáři. Ta jména tu jsou dodnes: Chlupatí, Adámkovi, Lyčkovi,“ říká starosta.

Není měsíc, kdy by obvod nevydal stavební povolení

Kvituje však, že v Hrabové se staví pořád a rok od roku tu přibývají nové rodinné domky. „Není měsíc, kdy by se nevydalo stavební povolení,“ říká spokojeně Igor Trávníček.

Čtěte také: Jsem ze Slezské! Proč se tu žije nejlépe v Ostravě?

Jen ho mrzí, zvláště když projíždí sousedním Rakouskem, že si tam vesnice dokázaly a dokážou udržet svůj urbanistický ráz. „To není jen problém Hrabové, ale celé republiky. Tohle jsme od samého prvopočátku nějak legislativně nezvládli. Dnes vedle sebe běžně stojí srub a hned vedle funkcionalistický barák. Je to bohužel daň za období, kdy si každý, kdo vydělal trochu více peněz, postavil něco s věžičkami, takové to podnikatelské baroko. Ve světě je to tak, že vám řeknou: budete mít takovýto tvar střechy, takovýto sklon, takováto okna. A musí se to ctít,“ říká starosta Hrabové.

Nových obyvatel Hrabové utěšeně přibývá

Přesto je za stavební boom v Hrabové rád. A jeho obvod tak má stále více obyvatel. Přestože loni trochu podle starosty jejich nárůst stagnoval, za poslední desetiletí přibylo bezmála dvě stě nových obyvatel.

"Protože lidem se tady opravdu dobře žije. Z Hrabové do centra města je to opravdu jen pár minut, obvod leží kousek u Místecké ulice, jezdí sem městská hromadná doprava. „A u nás je to pořád ještě příroda a dědina,“ říká starosta. „Je tady i blízko slušná práce a volná pracovní místa. Vždyť v nedaleké průmyslové zóně CTP Ostrava je dnes zaměstnaných devět tisíc lidí a část zaměstnanců je od nás. A volných míst je tam ještě hromada.“

Kromě rodinných domů má Hrabová také řadu bytů. Městský obvod vlastní 221 obecních bytů, většinou na sídlišti na území bývalého rybníku Šídlovec. Větší část těchto bytů se stavěla pro úředníky Vítkovických železáren už za druhé světové války.

Developeři však v tomto obvodu staví také nové byty, například v současnosti v zatáčce u obecní části Šídlovec vyrůstají tři čtyřpodlažní domy. Budou v nich byty pro seniory.

Nová, letos otevřená školka je více „zelená“

Obvod myslí na to, aby se novým mladým obyvatelům s dětmi v Hrabové dobře žilo. Proto asi největší stavbou za posledních dvacet let v Hrabové je nová školka, kterou letos obvod otevřel. Ale podle starosty Trávníčka se dá pořád něco vymýšlet.

Nová školka, která stojí poblíž obvodního úřadu, nahradila tu starou v části Šídlovec. „V té nové totiž, když děti vyjdou ven, tak jsou v přírodě. Na všechny světové strany se prostě dívají do zeleného. Ve staré školce na Šídlovci, ať už děti vyšly ven kterýmikoliv dveřmi, vyšly vždy jen na cestu,“ vysvětluje starosta.

Doposud se kultura odehrávala v sále zbourané restaurace

„Teď po ukončení stavby školky pokračujeme s přístavbou kulturního domu, protože veškerá kultura v Hrabové se dříve odehrávaly pouze v restauraci U Lípy,“ říká starosta.

Čtěte také: Jsem z Jihu! Proč se tu žije nejlépe v Ostravě?

Tuto soukromou restauraci však její původní majitel nechal zchátrat, prodal ji a nový majitel restauraci nechal kvůli špatné statice zbourat.

„A my jsme si řekli, že potřebujeme pro kulturní aktivity něco svého. Nemusí to být sál pro dvě stě tři sta lidí, ale měl by pohodlně posloužit těm, kteří chtějí oslavit padesátku, uspořádat svatbu nebo ples či vystoupení třeba pro děti. Takže stavíme u úřadu přístavbu nového kulturního sálu, která bude mít kapacitu přes sto lidí,“ říká starosta.

Nový kulturní dům a parčík vytvoří chybějící centrum Hrabové

Nový kulturní dům bude stát za budovou obvodního úřadu. „Jsme tak v půlce stavby, ale teď s tím trošku bojujeme, protože tuto stavbu už zasáhlo brutální zvyšování cen stavebního materiálu vyvolané koronavirovou krizí. To je nepříjemné, hlavně pro zhotovitele, ale snad to dobře dopadne,“ říká Igor Trávníček.

Dodává, že před obvodním úřadem ještě zbývá zrevitalizovat parčík. Z nové školky, nového kulturního domu, parčíku a dominanty dřevěného kostelíku pak vznikne jakési nové srdce Hrabové. Tento obvod totiž své výraznější centrum vlastně nemá.

„Hrabová v podstatě vznikala podél hlavní cesty, takže nemá své centrum. Tak jsme si řekli, že právě v těchto místech, kde stojí úřad a také náš dřevěný kostel, ten prostor na nové centrum je. Tak ho tady budujeme,“ říká starosta Igor Trávníček.

Co se starou školkou? Zbourat? Rozhodne odborník

Zastupitele Hrabové teď čeká rozhodnutí, co s původní školkou, kterou děti opustily. „Za mě by bylo nejlépe tu starou školku zbourat a něco na jejím místě postavit. Nabízí se pár vizí, Hrabová třeba nemá žádné zdravotní středisko a současní lékaři jsou tady v docela stísněných prostorách,“ říká starosta.

Čtěte také: Jsem z Vítkovic! Proč se tu žije nejlépe v Ostravě?

Zastupitelé se také rozdělili do dvou táborů, kde a zda postavit v Hrabové novou sportovní halu. Někteří by ji rádi viděli v areálu hrabovského Sokola, jiní by ji chtěli postavit u hrabovské školy.

„Začali jsme kdysi tuto myšlenku nové haly s šéfem Sokola tvořit a říkali jsme, když hala, tak samozřejmě v areálu Sokola. Na druhou stranu, když se bavíme o využití sportovní haly, tak by dopoledne měla takovou halu využívat škola. Jenže Sokol je tak daleko od školy, že ji škola využít nedokáže,“ říká starosta.

Proto chce, aby celé dilema posoudil nezávislý odborník, který dokáže zvážit všechny klady a zápory. „A pak se budeme rozhodovat, kterou cestou se vydat,“ krčí rameny starosta Igor Trávníček.

Podotýká, že občas na něj „vyskočí“ z kouta nějaký nenadálý problém. V minulých dnech třeba začal řešit, že Hrabová má u školy dvě malinké tělocvičny, do kterých zatéká. „Je tam potřeba rekonstrukce celé střechy. A na to nebude potřeba jen nějakých sto tisíc,“ vyjmenovává.

Jako kluk běhal po hrabovské haldě

Starosta Igor Trávníček říká, že se v Hrabové „skoro“ narodil. „Přišel jsem do Hrabové s rodiči ve čtyřech letech, ale tvářím se někdy, že ten čtyřletý deficit nemám a že jsem rodák. Ostatně dítě si začne pamatovat až ve třech čtyřech letech,“ usmívá se

Jako malý kluk běhal Igor Trávníček po Hrabové. „To je rozdíl mezi dnešními dětmi. Dnes abyste své děti vyháněl z baráku ven, je to strašný problém a ony to berou často jako za trest. My jsme naopak kdysi brali za trest, že jsme museli být doma. Kdysi, když ještě nebyla zazeleněná hrabovská halda, tak jsme lítali po haldě,“ vzpomíná starosta Hrabové.

A popisuje, že nemocnice vyvážela na haldu v Hrabové různý odpad a děti z Hrabové se v něm s oblibou hrabaly. „Je s podivem, že se nikomu nic nestalo. Ale byl to úžasný svět. Na haldě to prohořívalo, mezi tím ty zbytky ze špitálu jako skleněné injekční stříkačky a jehly a pro nás děcka to byla romantika. Dnes si říkám, proboha, jak to mohl někdo dopustit,“ říká s úsměvem starosta Igor Trávníček.

Dříve jste musel jablko ze stromu vydrhnout

Ostrava je podle něj dnes mnohem čistší, než když ji znal jako kluk. „Tehdy jste utrhl na zahradě ze stromu jablko a musel jste ho kartáčem vydrhnout, abyste ho mohl sníst. Tak bylo špinavé. Když ho utrhnete dnes, tak se dá sníst hned. Takže nějaká změna nastala, i když asi to není ještě dokonalé,“ říká.

Čtěte také: Jsem ze Staré Bělé! Proč se tu žije nejlépe v Ostravě?

Dnes si starosta Hrabové rád zajde například do parku Hrabovjanka. Leží v místech, kudy dříve vedla hlavní cyklistická trasa dělníků mířících na Novou huť. „Ta cesta zůstala zarostlá, byla naproti garážím, kde by běžný člověk nevkročil. A dvě místní děvčata to tam dala do pořádku a vytvořila místo, kde se dá pěkně posedět v přírodě. Je to tam moc pěkné,“ říká starosta.

Dodává, že dnes se dá v Hrabové procházet, jet na kole nebo kolečkových bruslích stezkou podél Ostravice, která je cyklospojnicí až do centra Ostravy a Slezskoostravský hrad.

Na Hrabovský gulášfest chodí stále více lidí

Hrabová pořádá u svého dřevěného kostela pravidelně tradiční Kateřinskou pouť, bohužel loni se kvůli covidu neuskutečnila stejně jako další tradiční akce. Mezi ty novější patří třeba Hasičský rockfest nebo Hrabovský gulášfest, který se odehrává jako podobné akce na takzvané „Čafce“, což je hřiště místních Sokolů. Vejde se tam několik set lidí a akce jsou tak oblíbené, že mají stále více návštěvníků.

„Těší nás to. Letos bylo na Hrabovském gulášfestu mnohem více lidí než před dvěma lety. A to jsme si tehdy říkali, že už se do toho prostoru víc lidí ani nevejde. Sešlo se nám šestnáct týmů, které vařily osmnáct gulášů, takže hodnocení a ochutnávání všech vzorků musela být pro odbornou porotu fakt spíše otročina,“ říká starosta uznale.

Statek z dob dinosaurů, U Hňupa a vzkříšení šenku u Lípy

Stará hospoda U Lípy už sice nestojí, ale Hrabová má ještě několik hospod, které je možné navštívit, a jsou tady už dlouho. Jedna stojí na jižním konci Hrabové, ve vůbec nejstarším statku obvodu. „Ten tam stál snad už v době, kdy po Hrabové běhali dinosauři, tak tam je restaurace Ve dvoře,“ žertuje starosta. Dodává, že v areálu Sokola je letní posezení.

„A z druhé strany máme restauraci Beskyd. Kterou ale pod tímto názvem nikdo nezná, vždycky to byla a bude jen restaurace U Hňupa. Ta je opravdu legendární pro všechny obyvatele Šídlovce a okolí,“ říká starosta. Ale dodává, že Hrabová se dočká i vzkříšení zbourané restaurace U Lípy.

„Nový majitel tam staví něco v moderním stylu a říká se, že by to mohlo být do roka či do dvou opět otevřené a že má zájem, aby v tom místě restaurace opět byla. Takže možná vstane z popela,“ říká starosta úřadu městského obvodu Hrabová Igor Trávníček.