Jsem ze Slezské! Proč se tu žije nejlépe v Ostravě?
Slezská Ostrava je pro řadu Ostravanů magnetem.
Lidé sem jezdí odedávna do ostravské zoologické zahrady, hodně fotbalu propadlých obyvatel sem mířilo donedávna na pověstné Bazaly. A kdo ještě nikdy nevyšlapal na haldu Ema, nejvyšší kopec Ostravy, měl by to dohonit. Lidé sem jezdí také třeba k některému z Heřmanických rybníků, které mají zvláštní kouzlo v podobě odpařující se blízké haldy a doslova asijským vyzněním tohoto neobyčejného místa.
Slezská Ostrava sice přišla o velkou část svébytné historické zástavby podél řeky Ostravice, přesto se tady dají navštívit některé z nejkrásnějších památek – například krásná funkcionalistická Liskova vila, po architektovi přezdívaná i Šlapetova poblíž Bazalů, nebo první ostravská elektrárna na Hladnově.
Slezská Ostrava nabízí život jak na vsi a přitom ve městě
Tento ostravský městský obvod je tedy lokalitou, kde se rozhodně skvěle žije, což dokládá i fakt, že patří k jedněm z mála obvodů, kterým v Ostravě přibývají po roce 1989 a po útlumu průmyslu obyvatelé.
Starosta městského obvodu Slezská Ostrava Richard Vereš se tady narodil a celý život také na Slezské bydlí. Vyrůstal v Kunčičkách, nyní bydlí v centrální části obvodu.
Slezská Ostrava je v rámci celé Ostravy podle starosty hodně specifická, obvod je svou rozlohou spíše „roztažený“. „Takže je hodně rozmanitý. Máme tu vlastně město, ale i vesnici a každý obyvatel si v obvodu najde co do charakteru bydlení to svoje. Já osobně si myslím, že Slezská je i díky tomu jedním z nejpěknějších míst v Ostravě k bydlení. Když si někdo z Ostravanů postaví dům třeba v Krásném Poli, tak se mu v tom vesnickém rázu asi hezky bydlí, ale žije daleko od centra města. Slezská nabízí možnost bydlení jakoby na vesnici a zároveň kousek od centra. V tom se mi Slezská zdá jedinečná a mě se tu i kvůli tomu hodně líbí,“ říká starosta Slezské Ostravy Richard Vereš.
Z břehů Ostravice se stává fajn místo
V zástavbě Slezské Ostravy panuje velká různorodost. Například obvod Poruba nabízí podle starosty vesměs pořád jeden určitý styl zástavby, většinou typu sídliště nebo městských bloků.
„Kdežto u nás najdete různorodější bydlení, buď v městském bloku, v rezidenčním bydlení nebo v rodinných domcích, ale zároveň tu máme i spoustu zeleně. Třeba Trojické údolí, okolí Heřmanického rybníku a spoustu dalších míst, kde se člověk může velmi rychle, doslova v několika minutách, dostat do úplně jiného prostředí a strávit tam volný čas. Naši obyvatelé nemusí nikam daleko jet, pokud se chtějí dostat z ruchu velkoměsta,“ míní Richard Vereš.
Starosta si rád zajde na fotbal do Heřmanic i na Koblovská jezera
S úsměvem říká, že on sám hodně rád chodí třeba na fotbal do Heřmanic. „Tam se pěkně slévá do sebe právě to město s vesnicí, tam je to společenství na fotbale hodně zajímavé. Super je to teď kolem Ostravice, jak se její břehy humanizují novými terasami u řeky. Postupně se tam přesouvá více a více lidí a pořádají se tam nové kulturní akce a z břehů Ostravice se stává fajn místo,“ upozorňuje Richard Vereš.
Dodává, že hezká jsou Koblovská jezera, kde dnes funguje nové občerstvení od místního řezníka Miroslava Januse. „Dělá tam výborná žebra a kolena, takže jezera bych určitě každému návštěvníkovi doporučil. Skvělá je i cyklostezka, která tam vede z našeho centra obvodu. Ta také patří k hezkým místům,“ podotýká starosta Slezské Ostravy.
Foto: se souhlasem Městského obvodu Slezská Ostrava
Zatímco z jiných obvodů odcházejí, na Slezské lidí přibývá
Oblíbenost bydlení ve Slezské Ostravě podle něj dokumentuje i to, že zatímco v celé Ostravě ubylo v posledních třiceti letech několik desítek tisíc obyvatel, občanů Slezské Ostravy přibývá.
„Nám opravdu na rozdíl od jiných obvodů obyvatelé přibývají. Jsme jeden z mála ostravských obvodů, kde to každým rokem pozoruji. Proto se u nás i hodně staví, například rezidenční objekty v centrální části, ale i spousta rodinných domků, například v Heřmanicích, vzadu v Koblově, ale i tady na Slezské Ostravě. Takže k nám se lidé stěhovat chtějí a mají zájem zde bydlet,“ říká starosta.
Čtěte také: Jsem z Poruby! Proč se tu žije nejlépe v Ostravě?
Připomíná, že začíná být výhodnější postavit si na Slezské Ostravě domeček než kupovat byt v centru Ostravy. „Jsou to i lidé z předměstí Ostravy nebo okolních obcí. V Ostravě je deficit kvalitního bydlení v bytech, takže lidé, kteří by si jinak pořídili byt tři plus jedna v nějaké ostravské novostavbě, tak si raději postavili rodinný dům v Šenově či Vratimově a do Ostravy dojíždějí. Ale dnes, díky tomu, že se na Slezské Ostravě staví rezidenční bydlení, mají možnost si takový byt pořídit tady za podobnou cenu a přímo ve městě. Takže i ti se sem přesouvají,“ říká starosta Richard Vereš.
Rádi by Bohumínskou ulici přetvořili na městskou třídu
Slezská Ostrava se ale snaží ještě více bydlení v obvodě lidem zpříjemnit a chystá pro blízkou i delší budoucnost řadu projektů. Má jich spoustu.
„Nedávno jsme například řešili koncepci urbanistického přetvoření zdejšího Zámostí, tedy nejbližšího území od řeky Ostravice ke Slezské, kde dříve byla bloková zástavba, ale postupně byla v období komunismu zlikvidována. Některé historické domy zůstaly, ale není jich moc. Proto se dnes bavíme o tom, že bychom rádi Bohumínskou ulici přetvořili na městskou třídu, kterou by doplnily cyklostezky a zeleň.“
Starosta Slezské Ostravy doplňuje, že by obvod chtěl také zastavět Seidlerovo nábřeží, dokončit v něm blokovou zástavbu. „Tak by se do těch míst vrátily nejen domy, ale i služby. Aby se opět propojila Slezská s městem, jako to dříve bývalo. A určitě to přispěje ke zlepšení bydlení v centrální části obvodu, protože se tam zvýší i nabídka rezidenčního bydlení,“ věří Richard Vereš.
Plány: Multifunkční dům v Muglinově i řada parků a veřejných prostranství
Obvod Slezská Ostrava má připravený i projekt sportovní haly v Koblově, představitelé obvodu by chtěli postavit i nový multifunkční dům v Muglinově, který by měl mít kulturní sál pro tři sta až čtyři sta padesát osob. „Máme řadu projektů parků a veřejných prostranství, které také přispějí ke zlepšení kvality veřejného života,“ říká starosta.
Upozorňuje, že obvod má zhruba dvanáct stovek obecních bytů. „Rekonstruujeme tedy naše bytové domy, loni jsme začali rekonstruovat ty úplně nejstarší. Do příštího roku bychom chtěli zrekonstruovat celkem sedmapadesát bytů v našich domech, obsadit i další volné byty, které jsou ve špatném stavu. Nejedná se o top novostavby a nejdražší byty, je to spíše cenově přístupnější bydlení a chceme doplnit nabídku, aby si u nás mohl bydlení vybrat každý,“ říká starosta.
Lidem nejvíce chybí moderní nakupování, chystá se Lidl
Má Slezská Ostrava nějaký sen v oblasti zlepšení života obyvatel? „Tak to jsou obecně například služby, konkrétně nejvíce lidem asi chybí možnost nakupování v sítích supermarketů, které jiné obvody mají,“ říká s úsměvem starosta Richard Vereš.
„Na celou Slezskou Ostravu, která má i s cizinci dvaadvacet tisíc obyvatel, je tady nahoře jen jeden Penny market, což je pro lidi ne úplně komfortní. Takže jsme rádi, že naproti němu se brzy začne stavět prodejna řetězce Lidl. To bylo takové naše současné ústřední téma a asi nejvíce vysněná věc na Slezské,“ říká starosta.
Krásnou budovu radnice jim jiní starostové obvodů závidí
Z někdejších stavebních pých Slezské Ostravy zůstala po bourání Zámostí především velmi cenná budova slezskoostravské radnice, kterou obvodu závidí nejeden starosta ostatních obvodů Ostravy. Patří asi k nejkrásnějším radnicím hned vedle Nové radnice.
Foto: se souhlasem Městského obvodu Slezská Ostrava
„Zůstala nám ještě původní budova spořitelny u mostu Miloše Sýkory, z významnějších budov nám stojí i Dům U Kalicha, ale hlavně je tady spousta hodnotných vilek. Chybí nám ale historické centrum, které tady kdysi bylo, což je samozřejmě škoda,“ míní starosta Slezské Ostravy.
Dodává však, že Slezskou Ostravu obvod tolik nelimitují při plánování nové výstavby jako v případě jiných obvodů památkáři.
Spolky pořádají spoustu akcí, je tu i honitba pro myslivce
Starosta Richard Vereš si pochvaluje bohatý život obyvatel obvodu, který dokumentuje například na velkém množství spolků a různých akcí. V různých částech rozlehlého obvodu působí pět jednotek dobrovolných hasičů, které pořádají pro veřejnost různé akce.
„Ať jsou to různá stavění i kácení máje, pálení čarodějnic, dětské dny. To jsou moc pěkné akce až vesnického charakteru. Z těch hodně zajímavých se tady pořádají dožínky, jedny, kde je hodně folklóru, pořádá dokonce spolu s Poláky farnost v Kunčičkách. Další dožínky se obnovily nyní v Heřmanicích, které tam zase pořádá myslivecký spolek. Máme tam totiž i velkou honitbu,“ usmívá se starosta Slezské Ostravy.
Ze sportovnějších akcí připomíná běhy nebo tradiční novoroční výšlapy na Emu, Slavnosti řeky, nebo Den Slezské.
„Tyto akce jsou u nás trochu specifické a zvláštní, protože v jiných obvodech je často pořádají radnice. U nás je ale pořádají zájmové spolky, kterých máme opravdu hodně. Třeba Zvěřinské údolí. Lidé si u nás tyto spolky zakládají sami a my jim většinou jen na takové akce přispíváme. U nás se všichni diví, kolik rozdělujeme dotací obvodu právě na takové akce. Je to určitě zajímavější, když si lidé pořádají takové akce sami,“ míní starosta Slezské Ostravy.
Zahrají si „ptačí“ rybníky ve filmu, třeba Vietnam?
A kdo ví, třeba se jednou objeví v nějakém akčním filmu i Heřmanické rybníky. Lokalita, kterou navštěvuje kvůli jejímu zvláštnímu kouzlu spousta lidí, totiž zahrnula do svých nabídek Moravskoslezská filmová kancelář.
Foto: se souhlasem Městského obvodu Slezská Ostrava
„Jen pár minut jízdy z centra Ostravy se nabízí možnost ocitnout se v jiném světě a to díky soustavě Heřmanických rybníků. Na území dnešní přírodní památky hnízdí okolo 250 druhů ptáků a místo silně kontrastuje s nedalekými pozůstatky těžby. Jedinečný genius loci dotváří dřevěné rybářské posedy stojící ve vodě na kůlech, ke kterým se rybáři dostávají ze břehů díky specifickým sklápěcím lávkám. V kombinaci se všudypřítomným rákosím si místo může směle zahrát lokace východní Asie,“ praví nabídka filmové kanceláře.
Jsem starší než Mnichovská dohoda, směje se pamětník
Velkým patriotem Slezské Ostravy je třiaosmdesátiletý rodák a pamětník Česlav Piętoň. Do Slezskoostravských novin, které slezskoostravská radnice vydává, připravuje pravidelně historická zastavení a pro Magazín PATRIOT se vyznal k svému rodnému místu.
„Už se asi nedovím, koho z naší rodiny napadlo zabydlit se na sto padesát let na Jaklovecké výšině na pravém břehu řeky Ostravice. Než naše rodina zakotvila v malé, převážně zemědělské obci Muglinov, krátkodobě pobývala v Heřmanicích a Radvanicích. Já sám jsem se narodil v bouřlivém roce 1938 a jsem starší než Mnichovská dohoda,“ směje se Česlav Piętoň.
Piętoňovi byli jako většina místních rodin rodinou hornickou. Otec pracoval na šachtě Ida, později přejmenované na Rudý říjen, a jeho bratr zase na šachtě Terezie, později přejmenované na Petr Bezruč, tedy šachtě dobře známé i z legendárního představení Divadla Járy Cimrmana Posel z Liptákova.
Staré šachty, opředené legendami, zmizely
Ve Slezské Ostravě Česlav Piętoň prožil převážnou část života, říká, že s výjimkou základní vojenské služby a několika zahraničních cest ji neopustil. „Vše, co jsem ke svému životu potřeboval, tady bylo. Dnes je tomu trochu jinak, protože Slezská Ostrava se v nové době z gruntu proměnila,“ říká pamětník.
Staleté šachty, opředené legendami, byly zasypány bez ohledu na svůj historický význam. „Kolonie Jaklovecká a Kamenec byly zbourány a obchodní duch drobných obchůdků na Zámostí zmizel. Černý démant, onen dříve všudypřítomný nerost uhlí, který tolik proslavil Slezskou Ostravu, je dnes k vidění jen v muzeu nebo hornickém skanzenu,“ posteskne si Česlav Piętoň.
Slávu hornického stavu připomínají dvě těžní věže
A dodává, že památné údolí Burňa, kde slavný kovář Keltička nalezl v 18. století uhlí, je dnes zarostlé a slávu hornického stavu tu připomínají jen dvě těžní věže dolu Terezie a turisticky proslulá halda Ema, nejviditelnější bod v ostravské krajině.
Foto: se souhlasem Městského obvodu Slezská Ostrava
„Charakter Slezské Ostravy, tak jak jej známe z románu spisovatele Sokola Tůmy, patří zkrátka minulosti. Dnes už se dochoval jen v literatuře spisovatelů, kteří zde žili a tvořili,“ říká písmák Česlav Piętoň.
K těm nejpřednějším podle něho patřili dva rodáci. Zdeněk Jirotka, autor slavného Saturnina, a Ota Filip, který proslul humorně laděným románem Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy. Ke starší spisovatelské generaci, kterou inspiroval život staré Ostravy, patřil také Antonín Hořínek a Josef Filgas, což byl novinář, publicista a tramp řečený Vagus.
Z plejády výtvarných umělců, které Slezská Ostrava inspirovala, Česlav Piętoň jmenuje pilného malíře Josefa Dobeše z Muglinova a Milana Zezulu z Hrušova. K velkým postavám českého a ostravského sochařství patřil rodák z Centrálky a autor pomníku Maryčky Magdonové na beskydských Starých Hamrech Augustin Handzel či přítel T. G. Masaryka, předčasně zemřelý rodák z kolonie Kamenec Vojtěch Sapík.
Už císař Josef II. ocenil polohu Slezské Ostravy
Česlav Piętoň říká, že Slezská Ostrava s malebným výhledem do kotliny s řekou Ostravicí a Odrou byla vždy považována za zajímavé místo k bydlení. „Už v 18. století ocenil tuto strategickou polohu císař Josef II., když při své inspekční cestě s generálem Laudonem vystoupil na Jakloveckou výšinu, aby se podíval na pruskou zemi,“ říká slezskoostravský badatel.
Tato přednost Slezské Ostravě zůstala podle něho i dnes. „Toto atraktivní místo k bydlení je u lidí velmi žádané. Dokládá to ostatně nebývalý stavební ruch sídlištní i individuální výstavba, která dnes bují i tam, kde by nemusela,“ míní Česlav Piętoň.
Slezská Ostrava je pro něj městský obvod, který stojí za to navštívit. „Donedávna zde býval fotbalový stadion legendárního mužstva SK Slezská Ostrava – Baník. Zmodernizovaný stadion zůstal, fotbalové mužstvo se však přestěhovalo do Vítkovic,“ zalituje trochu Česlav Piętoň.
Zoo, vycházky kolem Lučiny a Ostravice
Velkým lákadlem pro turisty je tradiční novoroční výplaz na haldu Ema a také na mystický Landek, který se stal součástí Slezské Ostravy po připojení Koblova.
„Na Slezské se nachází i jedinečná Zoologická zahrada a botanický park, který hojně navštěvují i zahraniční návštěvníci, hlavně z Polska. Přitažlivé jsou i vycházky kolem řeky Lučiny a po nábřeží Ostravice, kde u Loděnice vzniklo nové přirozené korzo,“ láká do Slezské Ostravy Česlav Piętoň.
Foto: se souhlasem Městského obvodu Slezská Ostrava
A nesmíme opomenout i největší slezskoostravskou atrakci – starobylý Slezskoostravský hrad, kde se konají četné společenské a kulturní akce. „Slezská je prostě fajn!!!“ říká s úsměvem Česlav Piętoň.
A co by chtěl na současné podobě Slezské Ostravy změnit? „Přál bych si, aby se rumoviště vzniklé po demolici vytunelované hrušovské chemické továrny přeměnilo ve smysluplnou lokalitu. Také bych si přál, aby snaživý fotbalový klub Jiskra Hrušov nemusel hrát na smetišti a Rapid Muglinov znovu navázal na svou slavnou historii,“ usmívá se velký patriot Slezské Ostravy Česlav Piętoň.