Důvěrnosti Ilony Rozehnalové. Bauhaus jako symbol proměny nemísta v město

Když jsem před časem poslouchala diskusi na městském zastupitelstvu o budoucnosti Bauhausu, prožívala jsem rozporuplné pocity. Bauhaus byl pro nás před 20 lety symbolem neuváženého přemýšlení o městě, arogantním gestem developera, který do historického jádra za souhlasu tehdejších politiků postavil nevzhledný hypermarket a zároveň nechal zchátrat kulturní památku – městská jatka.

Dnes je pro mě Bauhaus paradoxně symbolem transformace nemísta v zásadní městský prostor, unikátním komunitním centrem evropského střihu, a spolu s opravenými jatky, jež získávají jednu architektonickou cenu za druhou, i příkladem, jak nakládat s městem, konkrétním místem i jeho potenciálem. Architektonická soutěž, systémové úvahy o širším okolí a snaha proměnit tuto část zpátky v živé město, to jsou věci, jež pro mě dnes symbolizují Bauhaus, jatka a jejich okolí.

Komentáře Důvěrnosti Ilony Rozehnalové. Hall by Holl – vznikne v Ostravě světová stavba? 08/12/2023

V diskusi na říjnovém zastupitelstvu jsme se dozvěděli, že aktivity v Bauhausu budou ukončeny k 30. červnu 2024 s tím, že se chystá demolice objektu. Z diskuse ale vyplynulo, že město nemá žádný konkrétní záměr s danou lokalitou. Rozhodnutí ukončit činnost funkčního komunitního místa evropského střihu přineslo zásadní otázky. Když vystěhujeme Plato z Bauhausu, co tam bude? Bude roky prázdný? Kam půjdou v červnu mladí, studenti, lidé ze sociálních služeb, umělecké školy se svými výstavními projekty a umělecké komunity, které toto místo vzaly za své, když Ostravě dle analýz fatálně chybí komunitní centra? Když se Bauhaus zboří, co tam bude? Proluka? Parkoviště? Jak dlouho? Na tyto otázky zatím neznáme odpověď.

Další, o dost důležitější otázkou, na kterou bychom ale odpověď měli znát dříve, než začneme přemýšlet o budoucnosti nejen Bauhausu, ale celého území, je, zda město půjde cestou urbanistické soutěže. Hovoříme totiž o zásadní lokalitě v centru města – bude město se zapojením veřejnosti přemýšlet, jak se má rozvíjet? Pokud by zvolilo tuto cestu, tedy příkladnou a takovou, jakou volí dobře se rozvíjející města, pak to zabere nějaký čas. Do té doby se může Bauhaus využívat, dokonce může být právě místem, kde se město s veřejností o těchto otázkách může bavit.

Jedním z hlavních argumentů, kterým město hájí ukončení komunitních aktivit v Bauhausu v červnu 2024, je údajný nedobrý stav objektu, což zaznělo na zastupitelstvu a následně i v médiích. Jak ale vyplývá ze statického posudku, který si město nechalo udělat, objekt je staticky bezpečný – stačilo by vyřešit skleněné výplně, kterým hrozí praskání (šlo by o opravu v řádu stovek tisíc).

Na zastupitelstvu zazněl opakovaně i názor, že aktivity Bauhausu jsou pro „nižší desítky“ lidí a nemá smysl do nich investovat (roční provozní náklady jsou odhadovány mezi 2-5 miliony korun). Jde o zásadní nepochopení toho, co dnes Bauhaus Ostravě přináší a kdo jej využívá – roční návštěvnost nyní činí kolem 17 tisíc lidí a Bauhaus využívá okolo 50 organizací, jak ostravských, tak celostátních.

Lidé mimo Ostravu jej vnímají jako „malý Berlín“, protože právě v Berlíně vidíme obdobnou systémovou podporu uměleckých a komunitních aktivit v souvislosti s oživováním zaniklých míst (politici komunitám v Berlíně poskytli třeba bývalé medvědárium, vodní nádrž, ruiny kostela, samozřejmostí jsou i nefunkční továrny). PLATO Bauhaus v tomto kontextu odpovídá strategiím neustále rostoucích měst, je na české poměry výjimečné, což oceňují právě ti, kdo do Ostravy přijíždějí z jiných měst a zemí. Zrušit Bauhaus ve chvíli, kdy se neví, co dál s územím, je proto podle mě zásadní chybou.

Oproti tomu nutné opravy tak, aby byla zajištěna bezpečnost a provoz funkčního komunitního místa do doby, než bude jasně formulovaná vize či vysoutěžená urbanistická studie, jsou pro město vzhledem k přínosu opravdu minimálním a smysluplným nákladem.

Autorka je majitelkou Antikvariátu a klubu Fiducia