Bývalý obchodní dům Bachner chátrá. Začíná se mluvit o jeho záchraně

​Je to strohá, střídmá pětipatrová stavba v centru Ostravy.

Taková okachlíkovaná krabice, řeknou si možná mnozí o domu, který nevypadá moc na to, že ho navrhl architekt, jehož díla v zemích Evropy a dalších míst světa se možná brzy ocitnou na seznamu světového kulturního dědictví.

Většina Ostravanů by na tento dům možná ani neuměla ukázat prstem. Přesto ho tisíce lidí a pamětníků dobře zná. Ti nejstarší pod názvem obchodní dům Bachner, ti méně starší z dob komunistického režimu pod názvem Horník. Kupovali tu domácí spotřebiče, konfekci, hrnce, hračky.

Tato stavba ze třicátých let 20. století je v České republice unikát. Vznikla totiž na základě návrhu německého architekta Ericha Mendelsohna, který je považován za významnou postavu avantgardní architektury a jeho stavby vznikaly napříč Evropou, ale i v Izraeli nebo USA.

Dnes už v ostravské budově obchodního domu Bachner funguje jen přízemní prodejna Hruška a v dalších patrech hry a zábavná virtuální realita.

Nápis Bachner se vrátil symbolicky do výlohy

Obchodnímu domu vévodil za první republiky velký neonový reklamní nápis Bachner a impozantní kruhový poutač s písmenem B na střeše. O tento původní nápis a logo však obchodní dům časem přišel.

Na začátku října letošního roku se však poutač do obchodního domu symbolicky vrátil, ač jen jako rozměrná umělecká instalace. Zabírá celý prostor výlohy řetězce Hruška v přízemí budovy. Autorem instalace je výtvarník Štěpán Kus a svůj výtvor zde umístil v rámci festivalu Kukačka.

Právě díky této instalaci uspořádal nedávno Antikvariát a klub Fiducia spolu s galerií Plato diskusi odborníků na téma budoucnosti bývalého obchodního domu. Zúčastnili se jí architekt a teoretik architektury Jan Sapák, historik umění a památkář Martin Strakoš a Ondřej Vysloužil, architekt a ředitel Městského ateliéru prostorového plánování a architektury (MAPPA).

Ze zdravotních důvodů se z ní však omluvil zástupce majitele objektu Milan Novosad a pořadatelé přečetli jeho zaslané stanovisko. To je stručné. Potvrdil, že společnost Le Cygne Sportif Group, která obchodní dům vlastní, jedná o případném prodeji budovy. Už v roce 2013 jej podle moderátorky diskuse Jolandy Pilařové nabízela za 80 milionů. Kolik stojí asi dnes?

Vyměněná okna a padající kachličky moc nepomohly

Ostravský historik umění a památkář Martin Strakoš v diskusi řekl, že v poslední době začala na některých místech jeho fasáda z keramického obkladu opadávat a že majitelé v minulosti vyměnili provizorně v celé budově okna. Podle něho však takové provizorium většinou znamená i půl, ne-li celý život budovy.

„Už dříve do Bachneru zatékalo střechou a byla tam špatná kanalizace. Už dlouho tak obchodní dům chátrá,“ řekl ostravský památkář. Upozornil, že některé ztráty jsou pro případnou rekonstrukci Bachneru velké, především ona vyměněná okna a také ony opadávající kachličky na fasádě.

„Ty za první republiky dodala známá česká firma Rako. Když se zástupci firmy poté, co z domu začal obklad opadávat, přijeli na Bachner podívat, konstatovali, že firma už takový materiál, z kterého by ty kachličky vyrobila, nemá. Což může případnému nadšenci obnovu hodně ztížit,“ řekl Martin Strakoš. Avšak dodal, že jednou z pozitivních věcí je, že portál je stále zachovaný.

Už jako student žádal o to, aby Bachner byl památkou

Debaty se zúčastnil také brněnský architekt a teoretik architektury Jan Sapák, který ještě jako student střední školy v říjnu roku 1980 žáda,l a to už podruhé žádal státní orgány, aby byl ostravský obchodní dům Horník ještě v době socialismu prohlášen památkou. Což se opravdu v roce 1984 stalo.

Proč? Protože se mu prý ostravský obchodní dům líbil nejvíce z Mendelsohnových staveb. „Je to opravdu výjimečná budova. Kdyby tady byl profesor Stanislav Kolíbal, řekl by, že je nejkrásnější. Ta budova je totiž stavebně dokonale harmonická,“ míní Jan Sapák, který byl někdy v roce 1979 nebo 1980 dokonce za ředitelem či vedoucím obchodního domu.

„Navštívil jsem ho někde v Hrabůvce v jeho bytě, protože byl nemocný. Byl jsem tehdy možná počtvrté v Ostravě a ten člověk byl ke mně jako studentu velmi vnímavý. Říkal jsem mu, chraňbůh abyste tu a tu věc v domě nějak měnil nebo dokonce vyhodil z domu, protože má takovou a takovou cenu. A on mě pozorně poslouchal. Pak už jsem se s ním znovu nesetkal,“ vzpomínal Jan Sapák.

Bachner vydržel i okolní bombardování, vypadal jako řešeto

Jan Sapák včera upozornil, že stavby moderní architektury jsou často velmi křehké, protože se u nich užívalo ve své době materiálů, které dlouho v čase nevydrží. „Není to románská stavba s malými okny a silnými zdmi. U staveb moderní architektury už často mnohde dosloužila právě ocelová okna, také konstrukce z třicátých let v některých těchto domech byly nebo jsou odsouzeny k rychlému chátrání,“ řekl brněnský architekt.

Ostravský památkář a odborník na ostravskou architekturu Martin Strakoš však namítl, že právě dům Bachner vydržel za války i bezprostřední okolní bombardování. „Kolem něho spadlo několik bomb, na fotkách z té doby vypadá s vytlučenými okny jako řešeto. Ta okna byla tehdy obnovena a také části fasády, které se dochovaly dodnes. Takže určitou houževnatost tato stavba určitě prokázala,“ řekl.

Upozornil však, že pro případnou rekonstrukci původního Bachneru dnes už neexistuje moc dokumentů původních plánů. „Muselo by se srovnávat podle jiných Mendelsohnových staveb. Například v Berlíně existuje jeho krásný dům odborů, existují plány obchodního domu v Saské Kamenici. V Berlíně také vystavěli po válce znovu celé kino od Mendelsohna,“ řekl Martin Strakoš.

Současný majitel bojuje s malým zájmem o prostory

Architekt a ředitel Městského ateliéru prostorového plánování a architektury (MAPPA) Ondřej Vysloužil řekl, že současní majitelé obchodního domu Bachner dnes bojují s malým zájmem o prostory v něm a nabízejí spíš podbízivé nájmy, aby v ní udrželi alespoň omezený provoz. „Aby se tam třeba mohlo vůbec topit. Je to podivné, ale je to asi důsledek vylidňování centra města,“ říká.

Obnovy by se musel chytit nějaký nadšenec jako to je třeba nyní v Textilii, bývalé původní budově obchodního domu Ostravica. Musel by mít také dost peněz, aby budovu od současného majitele koupil, rekonstruoval a pak našel pro tuto památku novou náplň.

Ondřej Vysloužil dodal, že mu osud obchodního domu Bachner leží v hlavě už od dob, kdy se začal zabývat architekturou. „Tou svou přísností a jednoduchostí,“ řekl.

Poté, co zazněly v diskusi návrhy, aby se o budoucnost Bachneru zajímalo město Ostrava, řekl: „Nemůžeme každou takovou věc hodit na město, je to soukromý objekt,“ řekl jako zástupce městské instituce MAPPA. „Je třeba hledat spíše někoho ze soukromé sféry, kdo by jako velký nadšenec do toho šel,“ řekl, ale dodal, že se bude snažit na problém představitele města upozornit. „Ten příběh Bachnerova domu je pro mne velice lákavé téma.“

K nakupování už se dnes asi nehodí. Co by v něm mohlo jednou být?

Kdyby se nějaký mecenáš či nadšenec z řad veřejnosti přeci jen v blízké budoucnosti našel, co by v budově bývalého obchodního domu Bachner mohlo být?

Účastníci debaty se víceméně shodli, že jeho budova už dnes stěží bude vzhledem k technologii současného nakupování sloužit jako obchodní dům.

Ondřej Vysloužil řekl, že se prostě čeká na lepší časy. „Dnes jsou sice v Bachneru slepá okna, v těch horních patrech běhají mladí s lukem, ale ten dům pořád nějakým způsobem žije. A to je zásadní,“ konstatoval a zmínil i jedno z možná zatím hodně utopických případných řešení budoucnosti domu. „V současnosti se například zvažuje, že by v Ostravě mohl mít sídlo nejvyšší stavební úřad. Dovedl bych si ho tam i představit,“ řekl Ondřej Vysloužil.

Zvýší oživování centra města zájem i o Bachner?

Ředitel MAPPA věří, že zájem o využití Bachneru by se mohl u veřejnosti a soukromého sektoru zvyšovat i díky záměru oživení centra města, kterému může napomoci například městem chystané zastavění proluky vedle obchodního domu objektem na parkování či další stavby, například Nové Lauby.

„Není k zahození ani nápad, aby se o osud Bachneru zajímalo samo město. Nebo podněcovalo zájem o využití domu. Ale k tomu musí být ze strany samosprávy zjevná vůle. Pak by šlo udělat možná leccos,“ dodal Ondřej Vysloužil.

Historik Martin Strakoš řekl, že řešení nemusí přijít okamžitě. Jako v případě dlouho chátrajících městských jatek. „Tam to také trvalo dlouho, možná třicet let. Problému budoucnosti domu Bachner by se musela jako u jatek ujmout nějaká skupina lidí, nemusí to být jen dobrovolníci, ale prostě ti, kteří budou poukazovat na chátrání památky a půjdou za tím, byť třeba i delší dobu,“ míní památkář.

Je v zemi jediný. Nemělo by o něj zájem město?

Ředitelka Antikvariátu a klubu Fiducia a Okrašlovacího spolku Za krásnou Ostravu Ilona Rozehnalová je však razantnější. „Je to jediný Mendelsohn v celé republice. Mělo by se to opakovat stále a stále. Ostrava se umí dobře starat o nebytové prostory, proč by tedy nemohla tuto budovu koupit a třeba ji pronajímat?“ ptala se hostů diskuse a dodala, že právě v oblasti architektury se Ostrava posunula v poslední době mnohem dále.

„Máme MAPPA, máme katedru architektury, děláme architektonické soutěže. Jatka také město koupilo, protože to chtěli lidi, a zpočátku stoprocentně nevědělo přesně, jaká bude jejich náplň, že tam bude nové Plato,“ upozornila Ilona Rozehnalová a dodala, že v Ostravě jsou dnes různí byznysmeni či skupiny, kteří mají nachystané projekty, třeba v rámci transformace financované z Evropské unie, kde jsou k dispozici miliardy.

„Chce to nějaké vize, co by se do Bachneru dalo umístit. Třeba o kvalitním muzeu Ostravy se mluví už dvacet let,“ upozornila Ilona Rozehnalová.

Dodala, že se rozhodla téma budoucnosti bývalého obchodního domu Bachner otevřít v rámci takzvaného strategického týmu, v němž jsou zástupci města a odborné veřejnosti, a který se bude scházet co tři měsíce a bude připravovat pro město nový strategický plán rozvoje města.

Martin Strakoš nápad kvitoval s tím, že když primátor města uslyší o problému domu Bachner z více stran a úrovní, například z MAPPA, týmu pro strategický plán či z památkového ústavu, mohou mít výzvy výraznější efekt.

Za kolik je Bachner k mání?

Někteří diskutující upozornili, že by Bachner mohl sloužit jako centrální muzeum Ostravy, protože mnoho historických věcí leží bez možnosti stálého vystavení v depozitářích. Ostatně jedna z Mendelsohnových staveb po rekonstrukci slouží jako archeologické muzeum, které doplňuje expozice o tomto architektu.

A přišly i návrhy na konkrétní počiny a akce. Zjistit, zda je bývalý obchodní dům Bachner stále na prodej a hlavně za kolik. Lobbovat za to, aby město Ostrava pomohlo jeho budoucnost řešit. Hledat pomoc třeba i u těch, kteří chtějí Mendelsohnovy realizace ve větě zapsat na seznam světového dědictví. Usiluje o to řada významných lidí a oslovit je by mohl být podle Martina Strakoše zajímavý podnět k řešení budoucnosti Bachneru.

A především pozorně sledovat, jak na začátku prosince rozhodne zastupitelstvo v Opavě, které bude jednat, zda odkoupit do majetku města za téměř čtyřicet milionů podobně významný a památkově chráněný obchodní dům Breda.