Zima století: Pod Javorovým naměřili minus 42 stupňů Celsia. Ostravsko sevřely sibiřské mrazy

V našem miniseriálu připomeneme asi nejkrutější zimu, která otřásla Československem. Celou Evropu sužovala od ledna do března roku 1929.

A opět mrzne, psaly útrpně ostravské noviny v období od 7. do 13. února. V té době po mírném polevení opět mrazy udeřily. A to tak, že právě v tomto týdnu před pětadevadesáti lety byly naměřeny ty nejnižší teploty, které platí dodnes.

Společnost Zima století: V Ostravě sevřené mrazy praskl vodovod, lidé zůstali bez vody 03/02/2024

Neblahé důsledky mrazů a zimy se už tehdy projevily na celé přírodě. Zimní setba na polích značně utrpěla tak, že zemědělci hlásili, že budou muset znovu svá pole osít. Ovocnáři hlásili ohromné škody, kůra stromů mrazem praskala. Množství zvěře polní i lesní pomrzlo a lesníci museli zvěř krmit, aby nevyhynula hladem. Úřady nařídily povinné krmení zvěře.

Na železničních drahách vlivem zesílení mrazů znovu docházelo k četným poruchám, zamrzal olej v mazání kol a spoje při přepojování vlaků, takže vlaky měly značné zpoždění. Na některých místech byly až sedmimetrové hráze sněhu. V Německu zamrzlo Bodamské jezero tak, že po něm bylo možno bezpečně přecházet z Německa do Švýcarska.

Náš seriál chce ukázat, jak zimu století viděla tehdejší média, především noviny, protože televize neexistovala. Neexistovaly však dnes běžné zateplené domy, nepřeberné množství vytápění, klimatizace v automobilech a kvalitní zimní oblečení a obuv.

Voda nemohla kvůli zmrzlé půdě na povrch, razila si cestu sklepy

MS Deník se 7. února s ostravskou vodárnou rozhádal kvůli trvající „katastrofální poruše“ na hlavním napájecím vodovodním řádu v Moravské Ostravě. Vodárna po několika dnech přiznala:

V pondělí v ranních hodinách nastala na hlavním výtlačném potrubí z vodárny v Nové Vsi v Marxově ulici (dnes Hlučínské ulici v Ostravě-Přívoze) porucha, která zaplavila okolní sklepy. Přesné místo poruchy se nedalo zjistit, poněvadž kvůli zmrzlé půdě do hloubky asi jednoho metru voda nemohla proniknout na povrch, nýbrž razila si cestu do uliční stoky a domovními kanálovými přípojkami do okolních sklepů.

S plným počtem dělníků zahájila vodárna v Nové Vsi opravu. Dělníci museli zmrzlý povrch a dvojitou dlažbu v tloušťce asi 70 centimetrů úmorně rozsekávat dláty. Poté zjistili, že na odkopaném místě potrubí poroucháno není, a tak postupovali v odkrývání dlažby dále ve směru potrubí.

Parní a benzinová čerpadla vypověděla službu

Po čase se dělnici prokopali do dutiny vymleté vodou, unikající z poškozeného potrubí. Dutina byla zaplavena vodou. Přivolali hasiče z Moravské Ostravy a Přívozu, aby vodu odčerpali pomocí tří parních a benzinových čerpadel. Všechna ale kvůli znečištěné vodě vypověděla službu a nahradilo je pět čerpadel ručních. Zjistili, že příval vody z porušeného potrubí byl tak velký, že vodárna v Nové Vsi zastavila v jednu hodinu v noci provoz. Ukázalo se, že dvaceticentimetrová díra v potrubí vyžaduje výměnu celé roury v délce čtyři metry.

K úspěšnému ukončení opravných prací a odstranění vodní kalamity se ukázalo nutné zastavit provoz vodárny v Nové Vsi a tím dodávku vody ve středu od šesté hodiny večerní až do ranních hodin ve čtvrtek. Poté vodárna slíbila, že ukončí „v nejbližší chvíli“ kalamitu.

Ještěže potrubí neprasklo v létě. Hrozil by tyfus

MS Poledník se tehdy do vodárny pustil: „Když se porucha vodovodu stala katastrofální, správa vodáren teprve třetího dne poznala, že musí opravy provésti hned. Buďme ještě rádi, že není teplo. Měli bychom epidemii tyfu a snad i horší nemoci před sebou.

Správa vodáren se vůbec nestará o konsumenty vody. Když jednou v Praze byl nedostatek vody, způsobený jako v Moravské Ostravě krutými mrazy, pak obec se starala o konsumenty tím, že vodu rozvážela po Praze. Správa vodáren ostravských však patrně nepovažuje takovou pomoc za potřebnou. Za vodu bude poplatek vybírat, ale hospodyně musí sháněti vodu po čtvrtích, kde voda je.

Že při dnešním stavu lásky k bližnímu je takové shánění útrapou, je každému známo. Hospodyně proto musí bráti vodu ze sklepů anebo z prádelny. O této vodě není známo, zdali se dá pít či nikoliv. Vítkovice vodu mají. Kdyby obec se byla na katastrofu připravila, pak rozhodně katastrofa nemohla býti v Moravské Ostravě tak citelná,“ píše MS poledník.

Hasiči uhasili požár v bytě jen sněhem z ulice

A pokračuje: „Moravská Ostrava nemá ovšem druhého vodovodního potrubí, poněvadž na ně nebylo peněz. A tak Moravská Ostrava nemá ani veřejných lázní, ačkoliv je to první hygienická podmínka existence každého města. Ne, rozhodně správa vodárny nepočínala si správně, nebyla na výši doby a o tom svědčí i ta okolnost, že ještě dnes, čtvrtého dne katastrofy, nemá vnitřní Ostrava vody.

Správa vodárny asi si vůbec nepředstavila, k jakým nedozírným katastrofám při nedostatku vody může dojíti a asi ani o tom neslyšela, že pondělní požár v jednom bytě v Moravské Ostravě uhasili policisté jen sněhem z ulice, a že policie i na základě této zkušenosti pomýšlela na zakázání divadelních představení v ostravských divadlech a představení v kinech.

Kdyby v Moravské Ostravě v těchto dnech bez vody vypukl požár, bylo by jistě došlo ke katastrofě nedozírné a jedině pro to, že ostravský vodovod nestojí na výši doby. K jaké katastrofě mohlo by dojíti v parném létě, když v celém městě po několik dnů pro nedostatek vody nefunguje kanalisace.“

Také ve Fryštátě a v Orlové mrazy popraskaly vodovody

Vodní kalamita, která postihla Moravskou Ostravu, postihla také Fryštát a Orlovou. „V Orlové prasklo a zamrzlo hlavní potrubí vodovodu, které je kladeno pro horní část Orlové, na Kopaninách. Následkem toho už druhý den horní část Orlové, rozložená směrem k Doubravě a napájená z reservoiru, postaveného nedaleko jámy Betyny, je bez vody. Opravy ztěžují kruté mrazy.

Další město, které trpí nedostatkem vody již po několik dnů, je Fryštát. Mrazem zde popraskaly na několika místech roury vodovodu, takže příděl vody pro dotyčné části města jest omezen. Poněvadž je ještě ve Fryštátě na některých místech dostatek studní, není katastrofa vodovodu tak pociťována, ale přece jen jsou místa, kde vodu lidé vůbec nemají, a musí ji sháněti a dopravovati z opačné strany města. Obecní úřad Fryštátu se snaží ze všech sil, aby opravy vodovodního potrubí byly co nejdříve ukončeny, aby ve Fryštátě kalamita nedopadla tak jako v Moravské Ostravě,“ rýpl si MS poledník.

No a 8. února MS Poledník přináší titulek: Teče voda, nebo neteče? A jízlivě píše: „Bohužel z našeho redakčního vodovodu není možno kapky vody vymáčknout. Domnívali jsme se, že se vodovod na nás pouze dozlobil a trucuje, ale jak jsme se telefonicky dotazovali na strážnicích a v soukromí, celé řadě ulic v Mor. Ostravě voda stále neteče. Obecenstvo je již přímo zoufalé, neboť ve většině domácností už od pondělka není kapky vody. Vodárna prohlašovala, že šestnáct hodin opravovala, ale voda neteče už 96 hodin,“ útočí MS poledník.

Hasičům u požáru muzea v Brně praskaly mrazem hadice

Do toho přišla zpráva o požáru Zemského musea v Brně. Oheň zničil etnografické sbírky v druhém poschodí a poškodil praehistorické oddělení. „Na místě požáru šest hasičských sborů. V tom okamžiku nalézalo se již v plamenech II. poschodí etnografické oddělení dr. Pospíšila, ve kterém všechny cenné sbírky padly plamenům za oběť. Sotva hasiči počali pracovati na zdolání požáru, propadla se část oddělení etnografického v důsledku prohořelé podlahy do I. patra, kde se nalézají prehistorické sbírky dr. Červenky. Toto oddělení bylo plameny značně poškozeno.

Hasiči pracovali za tuhého mrazu, mrazem praskaly hadice. Husté sloupy čpavého dýmu, který se valil z hořícího traktu, přilákaly k požáru velké zástupy obecenstva.

Kolejnice mrazem praskaly, vlaky vykolejily

Sovětská agentura TAS oznámila, že v Moskvě je 38 stupňů mrazu a v celém evropském Rusku trvají kruté mrazy 30 až 40 stupňů. Školy zůstaly zavřeny. Prudké mrazy hlásila Jugoslávie. V Bělehradě bylo 8. února minus 22, v Sarajevě minus 27, v Kragujevaci minus 29 stupňů C. Dunaj i Sáva úplně zamrzly, takže možno je přecházeti.

U nás neobyčejně silné mrazy zavinily všude značné nehody, zejména na železnicích. Včera byly na Moravě hlášeny tři vážné železniční nehody. U Vyškova praskla kolejnice pod jedoucím rychlovlakem č. 72 Brno-Přerov-Bohumín a tři poslední vozy za plné jízdy vykolejily. Jistý duchapřítomný inženýr rychle zatáhl za záchrannou brzdu a tak zamezil katastrofě. Vykolejené vozy železničáři odpojili a ponechali na trati.

Na svinovském nádraží včera o druhé hodině v noci zachytil přímo na výhybce odbočné koleje k Opavě nákladní vlak Bohumín-Přerov, poslední vozy nákladního vlaku Přerov Opava. Deset vozů vykolejilo, ale naštěstí k úrazu nepřišel nikdo. Také na báňské dráze Přívoz-Vítkovice došlo k nehodě. Osm vozů se utrhlo a vklínilo do vozů ostatních. Provoz byl na několik hodin zastaven.

Z Trenčína však přišla zpráva, že vrah Vítězslav Kvasnička byl odsouzen za to, že otrávil svou manželku arsenikem, který ji nasypal do kávy. Byl odsouzen na patnáct roků žaláře.

Sibiřské mrazy na Ostravsku

Dne 11. února MS Poledník pod titulkem Sibiřská zima psal, že podle zpráv z celé Evropy byla 10. února znamenána nejstudenější neděle v roce. Z Ukrajiny, z Krymu i z Hamburku jsou hlášeny mrazy nad 30 stupňů, neboť do střední Evropy vnikla od severovýchodu další studená vlna, která postihla zejména Rusko, Polsko, východní část Německa a Československo.

„V našich krajích bylo včera zaznamenáno v Moravské Ostravě 25 až 30 stupňů, v Bohumíně 36 stupňů, v Olomouci, Brně, Opavě 31 stupňů, v Oravském Padzámku 33 stupňů, v Praze 22 stupňů. Dnešního dne mrazy ještě zesílily a pozorovací stanice v Hrušově hlásí nám dnes 31 stupňů Celsia.

Jinak na všech tratích byly několika hodinové opoždění vleků. I mezinárodní rychlovlaky vykazovaly až čtyřhodinové zpoždění. U vlaků osobních a nákladních bylo opoždění ještě větší. Lokomotivy nebylo možno vytápět, mazání kol zamrzávalo,“ psal MS deník.

Telefonní dráty mrazem popraskaly

Také telefonní spojení trpělo velkými mrazy, praskaly telefonní dráty. V Moravské Ostravě mrazy přerušily telefonní spojení téměř na všechny strany. Úplně vypnuty z provozu byly hlavní telefonní linky do Prahy, Olomouce, Vídně, Varšavy a na Slovensko.

„Nejtrapnější pro široké obecenstvo je však, že vlivem velkých mrazů zůstala opět téměř celá Moravská Ostrava bez vody, neboť ve většině domů zamrzl vodovod,“ konstatoval MS poledník.

Městská vodárna proto upozorňovala majitele domů, aby ve vlastním zájmu pečlivě dbali, aby vodovod nezamrzl. „Na noc je nutno vodu uzavříti, z domovního vedení vodu vypustiti a řádně hadry obložiti vodovodní hodiny, aby nezamrzaly. Vodárna sama nemá prostředků k tomu, aby čelila proti silným mrazům v jednotlivých domech,“ žádala vodárna v Nové Vsi.

Centrální mlékárna v Přívoze musila následkem silných mrazů upustiti od rozvážení mléka v láhvích, neboť mléko v nich zamrzalo a lahve praskaly.

Sibiřské mrazy na Těšínsku

Mráz minus 42 stupňů Celsia naměřili 11. února 1929 v Oldřichovicích pod Javorovým. Na Těšínsku tak zavládly v těch dnech mrazy přímo „sibiřské“.

Rtuť na mnoha místech v teploměrech poklesla na -39 stupňů Celsia, takže se rtuťovými teploměry mráz už nedal měřit a fungovaly pouze teploměry lihové. „Vodárna v Oldřichovicích u Českého Těšína hlásila největší mráz v letošním zimním období, a snad i v republice -42 stupňů Celsia. Toť je zima katastrofální. Lid trpí mrazem nesmírně a je zbaven venkovských prací. Dnes už mráz polevil, ale stejně teploměry na Karvinsku a Orlovsku ukazují -35 až -36 stupňů Celsia. Na Ostravsku bylo v noci -28 stupňů Celsia, ráno -24 stupňů Celsia. Vítr ostře vane ze severu.

V Českém Těšíně bylo zastaveno na všech českých a německých školách vyučování. Včerejší krutý mráz, jenž skutečně nemá pamětníků, postihoval hlavně dopravu na drahách, zejména trať Košicko-bohumínské dráhy, na které vykazovaly takřka všechny vlaky několika hodinové zpoždění. Rychlíky, které přijíždějí ze Slovenska, mají čtyři až pět hodin zpoždění. Místní dráhy Moravská Ostrava-Karviná však jezdí přesně.

Telefonické vedení bylo také na několika místech poroucháno následkem třeskutých mrazů. Místo šesti linek telefonických (tři Orlová-Ostrava a tři Ostrava-Orlová), fungují pouze dvě, takže normální rozhovory nejsou naprosto možné,“ psal MS poledník.

Sibiřské mrazy narušily také normální provoz na uhelných závodech v karvinském revíru. Na povrchu práci velmi ztížil a omezil. „Následkem poruchy, vzniklé mrazem, se včera po dvě směny na Hlavní jámě kamenouhelného těžířstva Orlová-Lazy vůbec nepracovalo. Osazenstvo, které přišlo na ranní směnu v šest hodin ráno za nejkrutějšího mrazu, nemohlo sfárat a muselo se vrátit domů. Mezi povrchem a druhým patrem praskla parní roura. Následkem toho utvořily se zde spousty ledu, které zamezily fárání,“ psal poledník.

Co se přihodilo v ledové Ostravě za jediný den 12. února 1929

Josef Heger z Mor. Ostravy povalil na Nádražní třídě v Moravské Ostravě saněmi přes cestu jdoucí Zuzanu Rabovou z Přívozu. Rabová přivodila si pádem lehčí poranění na čele nad pravým okem.

Včera v poledne došlo na křižovatce ulic Petra Cingra a Hořovského ke srážce saní, na kterých jel Stanislav Zikmund z Moravské Ostravy, se saněmi Josefa Koštiala z Mor. Ostravy. Koštial byl nárazem shozen se saní dolů a zůstal ležeti na cestě v bezvědomí. Jmenovaný byl převezen do městské nemocnice, odkud byl po ošetření propuštěn.

Na chodníku na Františkově ve Slezské Ostravě uklouzl dělník Antonín Kurka z Muglinova a pádem si přivodil poranění na noze. Byl převezen do městské nemocnice v Moravské Ostravě a ponechán tam v léčení.

Včera kolem 16. hodiny byl nalezen pod haldou při jámě „Terezii“ ve Slezské Ostravě padesátiletý pensista Tomáš Kaviák z Muglinova mrtev. Kaviák byl z místa nálezu dopraven na jámu „Terezii“, kde konstatoval lékař u něj nastalou již smrt následkem ranění mrtvicí a nařídil převezení jeho mrtvoly do márnice na hřbitově ve Slezské Ostravě.

To připomnělo Ostravě případ z 14. ledna, kdy v noci na 13. ledna ulehl podnapilý tulák Karel Kondélka z Heřmanic na truskové haldě v Hrabůvce opodál hromady žhavé trusky a chtěl tam přespati. Když se v noci probudil, nemohl dostoupnouti na levou nohu. Policejní hlídka ho převezla do veřejné nemocnice v Moravské Ostravě, kde lékaři zjistili, že mu noha umrzla.

Jak se obléci? Takto čelili před pětadevadesáti lety mrazům

Moravskoslezský poledník vydal také v těchto krutých mrazech článek o tom, jak bojovati proti zimě. „Na ukrutnou zimu, která nás právě přepadla, si už pomalu zvykáme. Každý už se trochu otužil a také si našel prostředek, jak proti zimě bojovati. Velmi účelným bojem proti zimě je také životospráva. Každý ví, že je-li hladov a nevyspán, že je mu daleko větší zima, než když je dostatek najezen. Je totiž přirozené, že v zimě, kdy je tělo neustále ochlazováno, spotřebuje daleko větší množství tepelné energie, než v době letní. A tuto tepelnou energii musíme právě stále doplňovati stravou. Ale také na jakosti potravy záleží a proto nejlépe vzdorují zimě lidé, kteří požívají hodně masitých pokrmů, jako na příklad seveřané, kde maso je téměř výhradním pokrmem.

Ovšem, strava samotná ničeho nezmůže proti zimě, nemáme-li dobrý oblek. Především nesmíme obléci nic, co by nás tísnilo a překáželo správnému oběhu krve. I v těch nejteplejších, kožišinou podšitých rukavicích budou nám mrznouti prsty, jsou-li nové a úzké. Totéž platí o obuvi. Lépe se zahřejete v lehkých botách a tenkých rukavicích, jsou-li volné, než v „zimních“, jsou-li nám úzké a tísní nám klouby.

Nikdy si nenavlékejme rukavice až na ulici, neboť se naplní ledovým vzduchem a pak je již těžko ruku zahřát. Nutno si také dobře uvědomiti, že dva kusy letního prádla více zahřeji, než jeden kus vlněného, nejlepší ovšem je kombinace vlněného prádla s vlněným. Konečně tento názor nám potvrdí každý, kdo byl na vojně a poznal, že přikrytí jedním vlněným prostěradlem a přikrývkou je daleko teplejší, než přikrytí třemi těžkými přikrývkami najednou.

Dámy také jistě poznaly, že dvoje hedvábné punčochy jsou lepší než jedny vlněné a vlněné s hedvábnými jsou nejlepší. Také výběr šatů a kožichů je velmi důležitý a každý pozná sám na své kůži, že šat z husté, třebas tenké látky, je daleko teplejší, než ze sebetlustší látky, kterou profoukne každý vzduch.

Máte ve svých rodinných albech fotografie z ledna až do března roku 1929, které byste chtěli poskytnout do našeho seriálu o zimě století na Ostravsku? Pošlete nám je na mail: info@patriotmagazin.cz.