Vondrák: S uprchlíky k nám přišli i tací, co ničí ubytovny a kradou

​S prvními problémy ze strany uprchlíků, kteří se v Moravskoslezském kraji ubytovávají kvůli agresi Ruska na Ukrajinu, se začali v posledních dnech setkávat policisté a další členové krizového štábu.

Přestože jde jen o malé procento uprchlíků, má podobu různých trestných činů.

Informace novinářům sdělil dnes po jednání krizového štábu Moravskoslezského kraje jeho šéf, hejtman Ivo Vondrák. Upozornil, že jde o problém, který se objevil v kraji minulý týden, ač se netýká jen Moravskoslezského kraje, ale obecně všech krajů.

„Přicházejí sem takzvané specifické skupiny obyvatel, tedy lidé, kteří jsou velmi nepřizpůsobiví, a máme s nimi velké problémy. Jsou to obvykle takzvaní maďarští Romové, tedy kočovné skupiny lidí, a řada z nich má dvojí občanství – jak ukrajinské, tak maďarské,“ řekl hejtman Ivo Vondrák.

Dodal, že tito lidé do kraje přicházejí především z maďarsko-ukrajinské hranice.

Dochází k tomu, čeho jsme se báli. Že někteří lidé pomoci zneužívají

„V podstatě nám někteří lidé likvidují ubytovny i dopravní prostředky a nemají problém si ukrást věci, které potřebují. Takoví hříšníci jsou poté z ubytoven vykazováni. Ale nemůžeme je přece poslat do další ubytovny, kde mohou zlikvidovat další ubytování,“ řekl hejtman Ivo Vondrák.

Připomněl však, že je to v celkovém počtu uprchlíků, kteří do kraje přišli, jen zanedbatelné množství. „Ale dochází k tomu, čeho jsme se báli. Že někdo dříve nebo později může uprchlické vlny z Ukrajiny zneužít, aby se k nám takto dostal. Ale není to problém jen v našem kraji, je to obecný problém,“ upozornil hejtman Ivo Vondrák.

Bude to muset začít řešit policie

Hejtman upřesnil, že na dnešním krizovém štábu se mluvilo o pořezaných sedačkách v autobusech, demolování ubytoven a nulovém vztahu některých ubytovaných udržovat v místě pobytu jakýkoliv pořádek.

„To musíme teď začít řešit. Hlavně u těch lidí, kteří tady díky ukrajinskému občanství mají právo zůstat. Musí vzniknout nějaké přísnější opatření. Pokud totiž dochází k páchání nějaké trestné činnosti, bude to muset řešit policie,“ řekl hejtman

Hejtman vysvětlil, že lidé, kteří mají jen maďarské občanství, nemají na žádnou pomoc pro ukrajinské uprchlíky nárok. „Nicméně ti, kteří mají obě občanství, tedy i ukrajinské, na toto ubytování nárok mají a my musíme vyřešit, jak s nimi nakládat dál. Zatím je ubytováváme v té části asistenčního centra, která je k tomu vyhrazena,“ řekl šéf krizového štábu kraje po dnešním jednání.

Krajské asistenční středisko pomoci Ukrajině nyní řeší ubytování asi třiceti takových problémových lidí. „Problém je, že tyto lidi k nám svezli ze všech koutů Česka do Vyšních Lhot. Teď platí to, že když se taková skupina lidí objeví na některém z asistenčních center, musí zůstat v určitém kraji, než proběhne lustrace, zda mají nárok na to, tady zůstat. Pokud nárok nemají, zůstanou bez jakékoliv pomoci pro uprchlíky. Což ovšem také není ideální,“ vysvětlil hejtman.

Denně požádá o ubytování v kraji asi padesát uprchlíků

Na území Moravskoslezského kraje se registrovalo k dnešní třetí hodině odpolední už celkem 13 576 uprchlíků z Ukrajiny, kteří obdrželi takzvané vízum strpění. Celkem jich v kraji však podle hejtmana Moravskoslezského kraje a šéfa krizového štábu kraje Ivo Vondráka je asi sedmnáct tisíc.

„Ten zbytek na toto vízum čeká v třicetidenní lhůtě. Tito uprchlíci prošli krajským asistenčním centrema 3 323 bylo prostřednictvím tohoto centra v našem kraji ubytováno,“ vysvětlil hejtman. Dodal, že na takzvané KACPU na Černé Louce přichází denně asi sto padesát žadatelů a asi padesát si průměrně řekne o možnost ubytování v Moravskoslezském kraji. A kraj má podle něho v současnosti k dispozici pro uprchlíky více než šestnáct set volných lůžek.

MS Pakt zaměstnanosti hledá pro Ukrajince práci třeba i v sociálních službách

Ředitel Moravskoslezského paktu zaměstnanosti Martin Navrátil řekl, že tato organizace chce přispět k zaměstnávání ukrajinských uprchlíků. „Oslovíme větší města a krajské organizace, často poskytovatele sociálních služeb, kterých je asi přes dvě stovky, kde by se mohli uprchlíci pracovně uplatnit. Máme v současnosti už asi 350 pracovních míst, které se trochu liší od několika tisíců možností pracovních míst, která jsou většinou ve fabrikách,“ řekl Martin Navrátil.

Dodal také, že pravidla registrace uprchlíků nezahrnují zjišťování informací o tom, co uprchlíci umí, jakou profesi dříve vykonávali a v jaké pracovali a v jaké jsou schopni pracovat u nás.

„Tak jsme to začali pilotně minulý čtvrtek dělat. Vytvořili jsme jednoduché dotazníky a máme tyto informace o pracovních schopnostech od prvních čtyřiceti lidí z Havířova, Třince, a budeme v tom pokračovat,“ řekl Martin Navrátil.

Začali dotazníky zjišťovat, co Ukrajinci umí a kde by mohli pracovat

Podle něho je z průzkumů zřejmé, že z velké části uprchli z Ukrajiny ti, kteří si to mohli dovolit a zorganizovat. „Tedy z velké části vysokoškoláci, lidé z IT prostředí, jsou to finanční manažeři nebo lidé, kteří pracovali v bankách. O to je to komplikovanější, protože takovým lidem v prvé fázi nebude snadné najít práci v jejich profesích. A tak jim zkusíme zprvu nabídnout cokoliv. Protože cílem je, aby tady zůstali, aby se jim tady líbilo, a aby v tomto kraji našli své optimální místo, pokud tady budou chtít zůstat. Jsme na začátku,“ řekl Martin Navrátil.

Hejtman Ivo Vondrák k tomu dodal, že spousta uprchlíků je v kraji spíše v režimu adaptace než integrace. „Tedy že budou chtít u nás počkat, než konflikt v jejich zemi skončí a pak se vrátit. Chtějí žít pospolu a využívají spíše kapacit různých ubytoven, kde mají svou komunitu a mohou si navzájem pomoci. Jen minimum je zatím těch, kteří by odcházeli někam bydlet samostatně. Všechno ale ukáže čas,“ řekl hejtman.