Vítkovická nemocnice: Normalizace znamenala velké rekonstrukce, vznikla i poliklinika

Vítkovická závodní nemocnice patří k nejpozoruhodnějším a nejvýznamnějším v historii závodních nemocnic. Nedávno oslavila 170 let existence, což ji řadí mezi nejstarší nemocnice v Evropě vůbec.

V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století procházela tehdy státní nemocnice velkými rekonstrukcemi, které často změnily nebo přizpůsobily dlouho využívaná oddělení pro nové metody a obory moderní zdravotní péče.

Vítkovická nemocnice: Pojízdná gynekologie ve vagónu, železárny zhoršovaly prostředí na Ostravsku 24/02/2024

Sloužila tehdy už pro všechny obyvatele někdejšího ostravského obvodu III, tedy pro čtvrti Kunčičky, Kunčice nad Ostravicí, Vítkovice, Zábřeh nad Odrou a Vítkovické železárny.

Podívejme opět s historiky, jak si vítkovická nemocnice vedla v době normalizace, tedy v sedmdesátých letech minulého století.

V novém pavilonu začala sloužit nová interna i dialýza

V roce 1972 nemocnice vyčlenila na chirurgickém oddělení pět lůžek, které se staly součástí nově vzniklého anesteziologicko-resuscitačního oddělení. To navázalo na již vzniklé nelůžkové ARO, které nemocnice zřídila v roce 1967. Anesteziologicko-resuscitační oddělení však začalo psát svou historii již v roce 1960, kdy byl v nemocnici jmenován první anesteziolog.

Přestavbu a modernizaci biochemické laboratoře nemocnice prováděla tak, že téměř nenarušila práci zdravotníků v nemocnici. Tato rekonstrukce trvala od roku 1973 do roku 1974 a laboratoři začalo sloužit celé patro ústřední budovy.

Foto: Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice

V roce 1974 zahájila provoz jednotka intenzivní péče v budově staré interny. Koncem roku 1974 začala výstavba moderního pavilónu, který měl sedm pater, a jeho stavba skončila v roce 1976. Po dokončení zde našla místo celá interna, intenzivní péče, intermediální péče a také dialyzační pracoviště s dvěma umělými ledvinami. Do sedmého patra se nastěhovalo anesteziologicko-resuscitační oddělení se sedmi lůžky. Na interním oddělení bylo postupně vybudováno endoskopické pracoviště, kde se začaly rutinně provádět kolonoskopie, laparoskopie a další výkony v této oblasti.

V roce 1977 vznikla podzemní spojovací chodba

Nemocnice poté uvedla do provozu i echokardiografické pracoviště a kompletní katetrizační pracoviště. Tato budova byla moderněji zařízena, pokoje pro nemocné byly dvoulůžkové se samostatným sociálním zařízením. Na jednotlivých odděleních vznikly také samostatné místnosti, které sloužily jako jídelny pro nemocné. Sociální zařízení pro personál nemocnice bylo tehdy na svoji dobu velmi moderně postavené. Na oddělení byl i centrální shoz prádla.

V budově staré interny ve třetím patře vzniklo neurologické lůžkové oddělení s kapacitou třiceti lůžek. Koncem roku 1976 nemocnice zahájila výstavbu stomatologického oddělení s centrálními zubními laboratořemi. V roce 1977 dokončila podzemní spojovací chodbu mezi interním pavilonem a chirurgickým pavilonem. V roce 1977 bylo zřízeno oddělení pro choroby z povolání.

V roce 1931 měla 27 lékařů, v roce 1978 už 172 lékařů

Rentgenologické pracoviště od roku 1978 provádí tato vyšetření: pneumoencefalografii čili znázornění mozku rentgenem pomocí vzduchové náplně, lymfografii, což je znázornění lymfatických cév, díle mikční cystoureterografii, tedy znázornění močových cest, a další náročná vyšetření.

Všechna oddělení nemocnice vybavila už tehdy dálnopisem, který je propojil s centrální laboratoří. Velká oddělení měla centrální rozvod medicínských plynů a všechna oddělení měla dorozumívací zařízení.

Vítkovická nemocnice tak prošla rozsáhlými rekonstrukcemi a změnami, které vedly ke zkvalitnění péče o nemocné. Zkusme porovnat stav a podobu nemocnice od roku 1931 do roku 1978.

Zatímco v roce 1931 měla vítkovická nemocnice 387 lůžek, v roce 1978 už měla 655 lůžek. V roce 1931 v ní pracovalo 27 lékařů, v roce 1978 už to bylo 172 lékařů. Zatímco v roce 1939 pracovalo v nemocnici 73 sester a dalšího zdravotnického personálu, v roce 1978 už jich bylo 450. V roce 1978 tak měla Vítkovická nemocnice 774 zaměstnanců.

Nemocnice se otevřela všem lidem z ostravského obvodu III

V září roku 1972 se Závodní ústav národního zdraví Vítkovických železáren Klementa Gottwalda a Závodní ústav národního zdraví Nové huti Klementa Gottwalda spojily, což znamenalo, že je oba vedl jeden ředitel. Důležitým krokem v péči o nemocné bylo otevření nemocnice všem obyvatelům obvodu Ostrava III. Tento obvod zahrnoval čtvrti Kunčičky, Kunčice nad Ostravicí, Vítkovice, Zábřeh nad Odrou a Vítkovické železárny.

Foto: Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice

Lidé, kteří bydleli v tomto obvodu, tak měli zajištěnou péči ve Vítkovické nemocnici. Dne 1. září 1977 se Vítkovická nemocnice přejmenovala na Závodní ústav národního zdraví Vítkovice. Ředitelé nemocnice v tomto období byli dva, MUDr. Lubomír Přibylka od roku 1970 do roku 1974 a po něm v lednu 1975 nastoupil do vedení celé nemocnice MUDr. Bedřich Grünwald.

Většina odborných ambulancí přešla do polikliniky

Doktor Bedřich Grünwald setrval na místě ředitele Vítkovické nemocnice celých deset let, tedy od roku 1978 do roku 1988. V tomto období prošla vítkovická nemocnice dalšími rozsáhlými úpravami a reorganizacemi, včetně zavádění nových léčebných metod a postupů.

Závodní střediska prošla velkou úpravou a usadila se v nových sociálních budovách závodů. Postupně se všechny odborné ambulance soustředily do závodní polikliniky v Mírové ulici. Všechny byly vybavené moderními přístroji. Tyto ambulance už nesloužily jen zaměstnancům VŽSKG, ale také obyvatelům obvodu Ostrava III.

Zubní ambulance jsou od té doby ve zvláštní budově, kde mají stomatologové také operační sál. Další zubní ordinace jsou v jednotlivých závodních střediscích.

Foto: Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice