Nejnovější zprávy: Zemědělská škola v Opavě má nové skleníky a další vybavení ​Na trh online nákupů potravin míří Tvojenakupy.cz z Ostravy

Regiony

V Beskydech jsou zřejmě dva medvědi, zničili včelí úly

​Už dva případy napadení včelích úlů medvědem letos zaznamenali jejich chovatelé.

Foto: Archiv CHKO Beskydy

O medvědích toulkách už informují obyvatelé Beskyd, místostarosta nejrozsáhlejší beskydské obce Morávka Štěpán Bystřičan dokonce říká, že „obci od Slavíče dýchá na záda mladý medvěd.“

Případy v současnosti řeší odborníci na šelmy ze Správy CHKO Beskydy, a zda jde o jednoho nebo dva „viníky“, má zjistit průzkum stop DNA, nalezených v místech případů.

Zooložka Dana Bartošová ze Správy CHKO Beskydy v Rožnově pod Radhoštěm informovala, že k prvnímu případu rozbití úlů medvědem došlo 21. dubna v Krhové ve Veřovických vrších a k druhému dne 1. května v obci Košařiska ve východní části Moravskoslezských Beskyd.

„Odborné vyhodnocení nálezů potřebných k identifikaci konkrétních jedinců, tedy DNA, teprve bude provedeno, ale předběžně lze předpokládat, že se jedná o dva rozdílné medvědy,“ sdělila odbornice na velké šelmy.

Jeden medvěd rozbíjel úly už na podzim

Dodala, že původcem škody na úlech v Krhové je pravděpodobně medvěd, který v této západní části CHKO rozbíjel úly loni na podzim.

„Zatímco druhý medvěd se zdržuje na severovýchodě Beskyd, kde ho údajně zachytily i fotopasti myslivců,“ dodala. Na otázku, jaké škody medvěd způsobil, Dana Bartošová odpověděla, že škody způsobené medvědy na včelstvech jsou v podstatě vždy stejné.

Medvěd zachycený fotopastí v červnu 2019 v okolí Smrku. FOTO: CHKO Beskydy

„Jsou to rozházené nebo rozbité úly, vytahané a vykousané rámky se sladkým obsahem. Při šetření se v okolí napadených úlů se může najít i medvědí trus nebo otisky medvědích stop,“ popisuje pracovnice CHKO Beskydy.

Dodává, že například medvědice Ema často nechávala na stěnách úlů svou typickou vizitku - blátivé otisky tlap. „Každý případ škody - napadené úly a nalezené pobytové znaky šelmy - se podrobně zdokumentuje. Pořídí se také protokol o původci škody, fotodokumentace, případně se zhotoví sádrový odlitek stopy a odebere se vzorek případného trusu. Právě pro genetickou analýzu,“ líčí průzkum „místa činu“ odbornice.

A zdůrazňuje, že prakticky ke všem medvědím útokům v CHKO Beskydy došlo na nezabezpečené úly na odlehlých lesních lokalitách v horách. „Takovým lákadlům většinou žádný medvěd neodolá,“ připomíná Dana Bartošová.

Medvědi se zaměřují na včelstva na jaře, když se probudí, a na podzim

Stejně jako ostatní medvědi, tak i medvěd zjištěný na Slavíči a v okolí se podle odbornice pohybuje v souvislých horských lesích, což je jeho přirozené životní prostředí.

„Medvědy samozřejmě kromě úlů sezónně láká dozrávající ovoce v sadech kolem horských samot a v podhorských údolích. Ke škodám na včelstvech dochází hlavně na jaře, kdy si vyhladovělí medvědi po zimním spánku nebo strádání, pokud v mírné zimě nespí, doplňují kalorie. A poté jako loni na podzim, když se medvědi potřebují na zimu vykrmit. Během letního období nacházejí dostatek potravy, kterou tvoří tráva a další vegetace, menší živočichové, lesní plody a podobně,“ popisuje Dana Bartošová.

Úly po návštěvě medvěda.

Do Beskyd přicházejí hlavně mladí medvědi a to ze Slovenska, především z oblasti Malé Fatry. „Jsou ve věku dvou až čtyř let a hledají si ve zdejších horách nový domov. Přitom procházejí rozlehlé území. Také medvěd pozorovaný na Slavíči je mladší zvíře, šířka jeho přední tlapy je podle otisku asi dvanáct centimetrů, což odpovídá této mladší věkové kategorii, u níž je šířka stop asi 11 až 13 centimetrů a hmotnost kolem jednoho metráku,“ říká odbornice na velké české šelmy.

Medvědi se vyskytují v Beskydech už od sedmdesátých let, nikdy nenapadli člověka

Ochranáři ze Správy CHKO Beskydy provádějí spolu s organizacemi Hnutí DUHA a pracovníky Správy CHKO Kysuce na území obou chráněných oblastí dlouhodobý monitoring rysů, vlků a medvědů a budou se podle Dany Bartošové snažit získávat co nejvíce informací i o tomto medvědovi od Slavíče.

„Obecně se toto sledování provádí hledáním pobytových znaků šelem, dále pomocí fotopastí a podle možností i s využitím telemetrie,“ vysvětluje.

Medvědice Ema. Foto: Dana Bartošová

Dana Bartošová však upozorňuje, že uvedený medvěd se chová „normálně“. „Jako jiní medvědi. A proto není důvod vůči němu zasahovat. Medvědi se v Beskydech vyskytují běžně už od 70. let minulého století a nebyl zaznamenán žádný případ, kdy by napadli člověka. Mají však smůlu, že je při jejich velikosti občas někdo uvidí, protože v horách se neustále pohybuje spousta lidí,“ říká zooložka.

Pozorovatelé pak podle ní často svůj zážitek zveličí a nafouknou. „Přitom medvědi nechtějí nic jiného, než aby měli od lidí klid a mohli si nerušeně hledat potravu a odpočívat. V Beskydech však moc klidu nenajdou, proto se uchylují do nejméně přístupných části hor a někteří přecházejí zpět na klidnější slovenské území.

U medvědů je běžné, že si odběhnou ze Slovenska k nám

Medvěda na Slavíči zaznamenali i v Morávce, místostarosta Štěpán Bystřičan však říká, že obec nebude na jeho „návštěvu“ nijak reagovat.

„Necháváme to na starosti odborníkům z CHKO Beskydy. Lidé se také nijak nezneklidňují, nejde o nějaké přímé ohrožení. Je to zřejmě medvěd ze Slovenska a u nich je běžné, že si jen tak třeba patnáct dvacet kilometrů odběhnou k nám a pak se zase vrátí domů. Asi to je nějaký mladší kus a možná se jen u nás ze zvědavosti trochu prošel. Ani škody nejsou velké, jen nějaké tuším dva včelíny,“ říká místostarosta, který si dobře pamatuje na nedávné sledování „populární“ medvědice Emy, která předloni zabíjela i ovce a pustošila úly.

Ta však v roce 2018 přímo v Morávce žádné škody nezpůsobila. Štěpán Bystřičan se sám zřejmě několikrát potkal medvědy na Jablunkovsku.

„Ale to bylo mimo zájem médií, tito medvědi nijak neškodili. Jen jsme si o tom popovídali s lesníky. Občas jsem asi viděl zadek medvěda, jak zalézá do houští, ale byla špatná viditelnost a nedalo se určit, jestli to je třeba jen vysoká nebo opravdu medvěd. Navíc jsem nikdy moc medvědy nevyhledával. Když něco podobného vidím nebo v lese tuším, tak za tím radši moc nelezu. Nikdy člověk neví, co to může být,“ říká s úsměvem Štěpán Bystřičan, který je v beskydských horách a lesích jako doma.

Na Slovensku vystartuje medvědice při bránění mladých i na lovce

Dodává, že v Beskydech se zatím nikdy nestalo, že by medvěd na člověka zaútočil. „Horší je to na Slovensku, kde je medvědů opravdu spousta a spousta turistických tras je tam i kvůli medvědům uzavřena. A občas se opravdu stane, že medvědice, která má mláďata a překvapíte ji někde v prudkém ohybu lesa, že vystartuje, třeba i po lovci. Ale jen, aby bránila mláďata. Proto tam horalové radí lidem, kteří se toulají po slovenských hlubokých lesích, aby si říkali třeba nahlas básničky nebo zpívali písně. Aby o sobě prostě zdaleka dávali v lesích a horách vědět,

CHKO Beskydy je dnes evropsky významnou lokalitou velkých šelem, jejich ochraně je na tomto území věnována trvalá osvěta. Škody působené velkými šelmami na hospodářských zvířatech a včelstvech hradí stát.

„Takže pokud někdo náhodou zahlédne v beskydských lesích medvěda, měl by to brát jako vzácný životní zážitek, a rozhodně to není důvod k panice,“ vyzývá zooložka Dana Bartošová ze Správy CHKO Beskydy v Rožnově pod Radhoštěm.