Byznys
07/07/2020 Václav Menšík

Rozhovor: Max Tara - jít vlastní cestou

Vladimír Pryček

Tamara Cyganová v inspirativním rozhovoru ukazuje, že vášeň a touha dělat věci jinak, jsou hodnotami, na kterých vznikají úspěšné značky.

Tamaro, prozraďte mi, co bylo pro rodinu z Hlučína impulzem ke vstupu na trh s pánskou módou?

Můj otec byl počátkem devadesátých let nákupčím látek a ředitelem výroby v jedné oděvní firmě. I když oděvní průmysl na pár let opustil, různě se protloukal jinými obory, cestoval a rok strávil v USA, po návratu do Čech se naplno projevila jeho láska k pánské módě a rozhodl se v tomto odvětví sám podnikat. Svůj skromný kapitál rozšířil díky dvě stě tisícům korun, které si půjčil od rodičů maminky. Díky si tomu mohli s maminkou otevřít první obchod, který z dnešního úhlu pohledu byl na naprosto šíleném místě, úplně nevhodném pro prodej oblečení. Psal se rok 1998 a na tom neatraktivním místě kdesi na periferii Ostravy se obchod udržel více než dva roky.

A jaký byl sortiment obchůdku v roce 1998?

Hned od prvního dne to byly pánské obleky a košile a také dámská móda. Vše samozřejmě ve stylu devadesátých let. Ale už v té době se rodiče snažili dělat věci odlišně oproti konkurenci. Ať už to byl samotný design obchodu či prezentace zboží.

Vyráběli jste obleky pod značkou MaxTara hned od prvního dne?

Ano, už v té době jsme část zboží prodávali pod naší značkou MaxTara, ale hlavně dámskou módu jsme kupovali jako hotové produkty od jiných výrobců. Jeden malinký obchůdek nebyl schopen vyrábět vše pod vlastním labelem. Většina solidních výrobců se s vámi při tak malých odběrech ani nechce bavit.

Kdy se to tedy zlomilo a MaxTara se stala suverénní značkou a tahounem vaší nabídky?

V roce 2000 rodiče založili společnost, přizvali k podnikání partnery a firma se začala věnovat velkoobchodu s pánskými obleky MaxTara. Na přelomu milénia byl po oblecích velký hlad, rychle se nám rozrostlo portfolio odběratelů. Záhy se však ukázalo, že ne všichni odběratelé jsou poctiví a chtějí platit své závazky, a to firmu málem položilo.

V této krizi rodiče poznali, že i když nám tehdejší obchodní společníci velmi pomohli, je pro rodinnou firmu důležité, aby ji měli pevně ve svých rukou a mohli dokonale ovlivnit její další rozvoj. Proto se s partery dohodli a jejich podíl odkoupili.

Velkoobchod byl doslova na mrtvém bodě, proto nezbývalo nic jiného než se vrátit zpět k budování vlastní prodejní sítě. To je mnohem náročnější jak na finanční i lidský kapitál, ale dnes víme, že se tato trnitá cesta vyplácí. Nejdříve jsme otevřeli obchody v centrech měst, bohužel v krátké době začala vznikat velká nákupní centra, zákazníci se z měst přesunuli tam a my je museli následovat. V retailu se prostě člověk pořád učí, a i zdánlivé zavedené jistoty se mění.

Co bylo inspirací pro název značky „MaxTara“?

Možná to zní trochu neuvěřitelně, ale bylo to tak, že když rodiče začínali podnikat, měli francouzského buldočka, který se jmenoval Maxim, zkráceně Max. A také dceru, Tamaru, které maminka říkala Tara. Mamku pak napadlo, že to spojí. Vznikl název MaxTara, otci se líbilo, jako to zní a také to, že se v názvu promítá osobní příběh naší rodiny. A tím jsme zůstali do dnes. Rodinnou firmou, která byznys bere osobně. V tom dobrém smyslu!

Teď jsme, spolu s redesignem našich prodejen, k názvu přidali „Ciao“, aby to více odpovídalo našemu svěžímu a uvolněnému stylu.

„Ciao“ vyjadřuje přesně co?

„Ciao“ je v Itálii nejpoužívanější slovo a znamená v italštině „ahoj“ a je to myšleno jako takový mladý pozdrav od Max Tary, taková její moderní verze.

A jak dlouho jste ve firmě vy? Kdy jste nastoupila a na jakou pozici?

Ve firmě jsem v podstatě úplně od malička. Už když jsme měli první obchody, kde rodiče zastávali úplně všechny funkce, často mě vyzvedli z družiny a zbytek odpoledne jsem trávila pozorováním toho, jak obsluhují zákazníky. Od nástupu na střední školu jsem začala v našich obchodech brigádničit, prošla jsem si úplně všechny pozice a opravdu všechny provozovny. Dnes je to více než čtyři roky, co jsem se po skončení vysoké školy na plný úvazek zapojila do vedení společnosti. A jsem za předchozí zkušenosti strašně vděčná.

Ve firmě jste čtyři roky, co to znamená pro vašeho otce? Jaká je dnes jeho role?

Otec je stále hlavní vizionář, prostě člověk, který určuje, kam se bude MaxTara udávat, jakým směrem budeme expandovat a jaký bude celkový obraz značky. V tom je pořád číslo jedna. Ale veškeré provozní záležitosti, denní chod prodejen a vedení zaměstnanců řeším já a mí dva nejbližší kolegové.

Jaké budou vaše další kroky? Kam se chystá MaxTara expandovat?

Expanze je v plném proudu. Chceme dobýt hlavní město a vykročit i do zahraničí. Otevřeli jsme prodejnu v Premium Pop Outlet Prague u letiště Václava Havla, před otevřením je prodejna v Praze v Letňanech a na Chodově a po novém roce začínáme budovat prodejnu v Aupark Bratislava. Na Slovensko se já osobně moc těším. Vnímám, že Slováci se velmi rádi oblékají moderně a trošku jinak než Češi, což je pro nás úžasná výzva. Našim velkým přáním je se také dostat na rakouský trh, a to především do Vídně, která nám je velmi blízká svou atmosférou.

Kde všude dnes nalezneme vaše prodejny?

V Ostravě máme 4 prodejny. Dále jsme v Olomouci, Brně, Liberci, Českých Budějovicích a konečně i v Praze. Do března roku 2020 bychom měli mít 14 prodejen v rámci Česka a Slovenska.

Neuvažovali jste někdy, že by pro váš byznys bylo pohodlnější přesunout celou firmu třeba do Prahy?

Ne. Nikdy! Prahu máme rádi, je krásná, je to naše hlavní město, ale domov a zázemí máme tady. Rodiče jsou velmi hrdí Ostraváci, asi je to i tím, že otec v devadesátých letech projel kus světa, ale vždy se vrátil domů na Ostravsko. I díky našemu kraji je MaxTara taková, jaká je. A moc rádi v Praze prezentujeme, že jsme firma z Ostravska, konkrétně z Hlučína. Jsme na to pyšní.

Abychom nezapomněli na maminku. Jakou roli má ve firmě dnes?

V moderní mluvě bychom maminku označili asi za back office manažerku, protože řídí a organizuje procesy ve firmě, a to zejména v oblasti logistiky a skladových zásob. Samozřejmě je aktivní i při výběru a přípravě nové kolekce a občas je tou, která trošku „brzdí“ vize a nápady našeho otce. A v neposlední řadě nás všechny drží pohromadě a stará se o nás.

Ano, říkala jste, že otec je vizionář. Kdo tedy stojí za finální podobou vašich košilí, obleků a dalších věcí?

Nové kolekce, ty zásadní, se tvoří dvakrát ročně a tam jsme přítomni vždycky všichni z užšího vedení. Otec je úžasný vizionář, má neuvěřitelné nápady, ale stává se, že občas trochu předběhne dobu a vymyslí něco, na co ještě náš trh není úplně připraven. Potom zasahujeme my, kteří přicházejí více do styku s reálným zákazníkem a hledáme cestu, aby MaxTara byla pořád svěží, neotřelá, ale aby to nebylo jen pro efekt.

Je nějaká vize, která úplně nevyšla nebo která si na svou chvíli musela počkat?

Hezkým příkladem je, když jsme před pár lety vyrobili košile s potiskem na tmavém podkladu. Byly nádherné, taková džínovina a len, látka byla absolutní novinka z Itálie, ale ukázalo se, že násobně prodávanější jsou košile s bílým podkladem a vzorem. Až teď po třech čtyřech letech se podobné košile objevují i u konkurence a zákazníci je začínají přijímat.

Asi 10 let zpátky jsme jako první na trh přišli se štepovaným oblekem, který měl klasicky proštepovanou klopu a první rok k nám chodili zákazníci a ptali se nás, proč je to nedošité. Podobné to bylo, když jsme vyrobili první modré obleky. Ještě tak šest, sedm let zpátky byl v Česku oblek prostě šedý nebo černý a hotovo dvacet. Všichni se smáli, že modrý oblek je jako pro piloty, nebo průvodčí. Dnes je modrý oblek základem šatníku každého, kdo řeší byzynsové oblečení. Takovými věcmi jdeme občas tvrdě proti zdi a baví nás to. Je to pro nás výzva, nechceme zapadnout mezi střední proud, naopak vždy rádi určujeme směr.

Kde hledáte inspiraci?

Obrovskou inspirací jsou pro nás evropské metropole. Rádi cestujeme a je skvělou inspirací pozorovat obyčejné lidi na ulicích Milána, Říma, Berlína, Vídně nebo třeba na jihu Francie. Samozřejmě také sledujeme světové značky a práci předních návrhářů.

Milujeme práci Dolce&Gabbana, samozřejmě se jim zatím nemůžeme rovnat, ale líbí se nám jejich filosofie a styl komunikace. Důraz na emoce, rodinu, pospolitost, což se promítá i do jejich kampaní a jsou to hodnoty, na kterých také stavíme.

Co všechno dnes MaxTara nabízí pro pány?

Na začátku jsme byli striktně oblekáři. Zákazník si koupil oblek, košili a vázanku. Postupem času jsme pochopili, že zákazníci, kteří jsou spokojeni s oblekem a servisem, nechtějí jít nakupovat jinam, a tak si u nás dnes mohou koupit kabáty, volnočasová saka, polo trika, chinos kalhoty, a dokonce i kožené polobotky. Na ty jsme pyšní. Je to pro nás další velký krok. Doslova.

Máte nějaký ikonický produkt?

Ano. Naše klasická bílá košile Saglia z egyptské dlouhovlasé ručně sbírané bavlny je stálicí a častým důvodem, proč k nám chodí noví zákazníci. Tuhle košili jsme ladili strašně dlouho, má propracované detaily a na límečku vyšitou naši typickou hvězdičku. Egyptská bavlna je úžasný materiál, skvěle se nosí a zákazníka doslova hladí. A díky zkušenosti svých známých pak k nám chodí zákazníci s tím, že chtějí tu košili z egyptské bavlny, kterou má jejich kolega. Z toho máme vždy obrovskou radost. Saglia je košile, kterou chceme vyrábět už navždy.

Kde se vaše obleky a košile vyrábí?

Drtivá většina se vyrábí v Itálii, ale konkrétní místa prozradit nemůžu. Ve výsledku jsou to tři, čtyři firmy na světě, které dokážou splnit naše nároky. Jsou to ty nejlepší firmy, které prodávají a produkují látky. Třikrát do roka nám nejprve posílají vzorníky a my si z toho vybíráme, co budeme vyrábět a poté s nimi ladíme připravené vzorky a finální produkty.

Opravdu za designem stojíte jenom vy. Není to tak, že by italský dodavatel řekl, já mám designéra a ten vám to připraví?

Je to čistě naše práce. A taky naše velká konkurenční výhoda. Vše od prvotní myšlenky, přes realizaci, zkoušky a úpravy střihu, až po finální prodej zákazníkovi máme ve svých rukou. Kontakt se zákazníkem a vysoká úroveň zákaznického servisu je to, co je nám vlastní.

Vždy se snažíme, aby produkt byl nádherný, ale zároveň funkční. Ať už z hlediska jakosti materiálu, tak z hlediska střihu. Náš typický střih obleků jsme ladili asi rok a půl. Střih se ladil na mém otci, který za ten rok a půl nenosil v podstatě nic jiného, než testovací obleky a bylo to neustále o tom kde zabrat, kde povolit a jak se v tom cítí třeba po několika hodinách v autě. Po těch 18 měsících jsme byli konečně spokojeni my, i sám nejpřísnější kritik.

Z jakého materiálu jsou vaše obleky?

Naše filosofie i filosofie našich dodavatelů je jednoduchá. V obleku se polyester ani žádné jiné umělé vlákno nesmí vyskytovat! U všech slušných výrobců na světě platí, že čím vyšší je podíl vlny v obleku, tím je ten oblek kvalitnější. A je samozřejmě příjemnější pro tělo, které v takovém materiálu může dýchat. V takovém obleku opravdu není problém cítit se pohodlně a vypadat skvěle celý den.

Co když člověk nemá úplně konfekční postavu? Může si u vás koupit oblek?

Ano. Všechny naše obleky upravujeme na míru přímo konkrétnímu zákazníkovi, tedy „made to measure“. Ve své podstatě v dnešní době nabízíme oblek za konfekční ceny s přidanou hodnotou toho luxusu, že opravdu všechno jsme schopni upravit na míru. Od zeštíhlení nebo povolení kalhot, zabrání saka nebo prodloužení rukávů. Zákazník si vybere oblek, který se mu líbí a my jej dokonale přizpůsobíme jeho postavě.

Když si oblek vyberu, za jak dlouho ho budu mít hotový?

Nejpozději do čtyř pracovních dnů bude váš skvěle padnoucí oblek hotov.

A co se stane, když náhodou přiberu nebo zhubnu?

Na to jsme připraveni. V každém našem obleku jsou vždy rezervy. Zákazník se zastaví na jakoukoliv naši prodejnu, naši asistenti si jej proměří a vyzkouší, co zákazníkovi nesedí a my oblek upravíme. Má to své meze, ale zpravidla umíme upravit oblek o dvě konfekční velikosti.

Takže neprodáváte jenom produkt, ale i službu.

Přesně tak. Když už u nás zákazník investuje své těžce vydělané peníze, chceme, aby se cítil dobře, aby se při výběru oblečení i něco dozvěděl a aby věděl, že si jej vážíme. Vždyť lidé si u nás kupují oblečení na pracovní pohovory nebo svatby a my jim pomáháme rozhodnout se, co budou mít na sobě v nejdůležitější dny života. To je skvělé, to nás motivuje. A zároveň je to pro nás zavazující. Nikdy nedopustíme, aby byl zákazník zklamaný z kvality služeb nebo našeho výrobku.

Co když potřebuji klasický černý oblek, nebo jsem prostě jen konzervativní?

Kdysi jsme opravdu vyráběli jen módní výstřelky. Pořád se řídíme filosofií mého otce, který říká, že nikdy v životě nesledoval a nekopíroval to, co dělá konkurence. Protože když to člověk sleduje, tak bude vždycky druhý. Konkurence nás inspiruje, ale vždy chceme být napřed. Být první, přinášet do Čech čerstvý vítr.

Ale v průběhu vývoje naší firmy jsme došli k závěru, že musíme vyrábět i oblečení klasičtější a možná trochu konzervativnější. Avšak pořád naším způsobem. S důrazem na detail a kvalitu materiálu tak, ať se u nás obleče i seriózní pán, který si nemůže nebo nechce dovolit módní výstřelky. Takovým zákazníkům nabídneme klidně tmavě modrý nebo šedý oblek i klasický černý oblek. A k tomu třeba naši bílou košili Saglia.

Říkala jste, že v Ostravě i Praze máte outlet. Znamená to, že v outletu MaxTara dostanu zboží jiné kvality?

V žádném případě! Náš outlet je trochu zvláštní. Protože vyrábíme hodně limitované kolekce, nikdy to nejsou tisícovky kusů, několikrát za rok uvádíme na trh nové zboží. Což znamená, že na prodejnách zůstane pár posledních kousků, které jsou staré třeba jen tři nebo čtyři měsíce. Ty se automaticky převádí na outletové prodejny, kde jdou za výhodnější cenu. Chceme, aby byly naše obleky vidět v ulicích a chceme přinášet stále nové kolekce. A díky outletu můžeme.

Máte dnes také módu i pro dámy?

Posledních pět let nabízíme náš protipól k pánským oblekům, dámské šaty. Nabízíme hlavně společenské a business šaty, ale v aktuální zimní kolekci máme i dámské kabáty z flauše, vlny i kašmíru a další doplňky.

Opět vyrábíme i tady úzké série. Snažíme se vždy kupovat velmi limitované materiály a z toho vyrobit pár kusů, protože nechceme, aby se na jedné události potkalo více žen ve stejném modelu a chceme si zanechat jistou exkluzivitu.


Pohled autora

Z mladé dámy, která sedí naproti mně, vyzařuje neuvěřitelná energie a z jejich slov a gest jasně vidím, že když mluví o módě a značce MaxTara, vše, co říká, myslí naprosto upřímně.

Sama mluví o inspiraci prací návrhářů jako zesnulý Karl Lagerfeld, Coco Chanel či Prada, ale zároveň doslova cítím hrdost a obdiv k práci rodičů, kteří před více než dvaceti lety založili rodinný podnik s pánskou módou. Tamara ve firmě působí od svých středoškolských let a postupně přebírá stále více odpovědnosti za její vedení a rozvoj. Tohle opravdu není jen hezká reklamní tvář. Je to ambiciózní žena, která si uvědomuje, jak dlouhou a trnitou cestu rodinný podnik ušel a která naprosto samozřejmě přijala výzvy, jež před firmou a rodinou nyní leží.

A teď už vím, že to je přesně ta cesta, která ji baví.

Foto: Vladimír Pryček
Sdílejte článek