Ostrava přišla od roku 1991 o 40 tisíc obyvatel, kraj stárne

​Obce v Moravskoslezském kraji se až na výjimky vylidňují. Každoročně region přichází o tisíce obyvatel, hlavně kvůli stěhování, odcházejí především mladí lidé.

Například Ostrava od roku 1991 přišla o 40.000 obyvatel. Existují ale výjimky, kde lidí naopak přibývá. Patří mezi ně například horská obec Čeladná v Beskydech či průmyslový Sviadnov na Frýdecko-Místecku, kde počet obyvatel od roku 2000 stoupl o víc než 600.

Samotné krajské město Ostrava mělo nejvíce obyvatel v roce 1991: 327.413. Od té doby o více než 11 procent svého obyvatelstva (skoro 40.000 lidí) přišlo. Na konci loňského roku v něm žilo 290.450 lidí.

Mluvčí ostravského magistrátu Andrea Vojkovská řekla, že tempo úbytku obyvatel se ale snižuje. "Zastavení vylidňování a otočení stávajícího negativního trendu je jedním z klíčových indikátorů úspěchu nového strategického plánu rozvoje města Ostravy fajnOVa na období 2017-23, který jsme se zapojením přes 20.000 Ostravanů připravovali déle než rok," uvedl primátor Tomáš Macura (ANO).

Zvýšení kvality života ve městě podle něj řeší souhrnně více než stovka různých projektů, z nichž část z nich vznikla i na základě návrhů veřejnosti.

"Mezi sedmi strategickými cíli jsou například rozvoj prvotřídního vzdělávání, přiblížení města přírodě, kultivace prostředí pro život všech generací, podpora komunitního života a participace obyvatel nebo zlepšení prostředí pro rozvoj podnikání," uvedl Macura. Dodal, že projekty jsou v různé fázi přípravy nebo uskutečnění.

Naopak Sviadnov na Frýdecko-Místecku, kde funguje řada průmyslových podniků, nárůst počtu obyvatel eviduje už od roku 2000. Lidí v obci přibývá pravidelně každý rok. V loňském roce bylo o 77 více těch, kteří se přistěhovali, než těch, kdo se odstěhovali.

Podle starosty Borise Řehy (SNK) je to dáno hlavně tím, že před lety vedení obce vsadilo hlavně na stavbu rodinných domů. "Majitelé pozemků chtěli prodávat. Byly tlaky na stavby obchodů či logistických center. To jsme odmítli. Nový územní plán pozemky určil na výstavbu rodinných domů. Investoři zajistili napojení na sítě. Obec garantovala vybudování komunikací a veřejného osvětlení," vysvětlil starosta. Dodal, že tak velkorysý územní plán jinde asi neměli.

Další důvod pozitivního vývoje vidí i v umístění Sviadnova. "Ležíme mezi Ostravou a Frýdkem-Místek. V Ostravě jsme autem za 15 minut, ve Frýdku pěšky ze pět. To láká hodně mladé, kteří pak do práce dojíždějí. Stěhují se k nám hlavně z Ostravy či z Frýdku-Místku," řekl a dodal, že svou roli hraje i vybavenost. "Máme školu i školku, poštu a zajíždí k nám hromadná doprava. Napojení na dálnici je také rychlé," doplnil.

Loni se vylidňování stalo jedním z hlavních politických témat před krajskými volbami a zastavení odlivu lidí bude do politických programů před komunálními volbami patřit i letos hlavně v oblastech, jimž obyvatel ubývá nejvíce, tedy v Ostravě a na Karvinsku.

Moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák řekl, že cílem vedení kraje je zastavit zejména odchody talentovaných, mladých, ale také zkušených lidí. Potřebují podle něj dobrou práci za dobré peníze a ve volném čase se chtějí dobře bavit v pěkném a zdravém prostředí.

"Děláme proto konkrétní kroky. Podporujeme vzdělávání modernizací a zkvalitňováním výuky. Klíčová je podpora absolventů, aby svůj potenciál uplatnili u nás a neodcházeli jinam. Proto jsme založili Moravskoslezské inovační centrum, které už má konkrétní výsledky. Naší snahou je také přivést do regionu více rostoucích a exportujících firem," uvedl Vondrák.

Nejvíce obyvatel žilo na území dnešního Moravskoslezského kraje na konci roku 1994, celkem 1,294.807. V té době skončila v Ostravě těžba černého uhlí a začala růst nezaměstnanost. Na konci loňského roku žilo v kraji 1.205.886 lidí. Kraj tedy během 24 let přišel o 88.921 lidí čili o téměř sedm procent obyvatel. Jen za posledních pět let představuje úbytek téměř 16.000 lidí.

V kraji více lidí umírá, než se v něm rodí dětí. Hlavní úbytek obyvatel je ale výsledkem migrace. V přepočtu na 1000 obyvatel takto nejvíce lidí ztrácejí okresy Karviná a Bruntál. Jediným okresem, do kterého se více lidí stěhuje než naopak, je Frýdecko-Místecko.

Vývoj v posledních letech ale podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) pozitivně ovlivňuje míra zahraniční migrace. V roce 2015 se do kraje přistěhovalo o 522 cizinců více, než se z něj vystěhovalo, a v roce 2016 to bylo o 661 cizinců více.

"Migrace s cizinou tak v roce 2016 snížila cca o čtvrtinu celkové záporné migrační saldo," uvedl ČSÚ ve zprávě o tendencích vývoje v kraji. Vnitřní migraci v kraji lze podle úřadu hodnotit jako podprůměrnou.

Zato průměrný věk obyvatel v kraji je čím dál vyšší: za pět let vzrostl o rok, loni to bylo 42,5 roku. Oproti roku 1994 je průměrný věk lidí v Moravskoslezském kraji vyšší dokonce o 6,6 roku. Oproti celostátnímu průměrnému věku obyvatel byl loni krajský údaj vyšší o 0,3 roku.

Podle ČSÚ je ale pozitivní, že se v kraji zvyšuje střední délka života, tedy naděje na to, kolika let se člověk dožije. U mužů narozených v letech 2015 - 2016 to bylo 74,4 roku a u žen 81,2 roku (o čtyři roky dříve činil tento údaj 73,8 roku a 80 let).

Rychle se však mění také věková struktura obyvatel. "Na 100 dětí do 15 let již připadá 124,5 seniorů nad 65. V okrese Karviná je to již více než 134 seniorů. Tento index se v posledních letech poměrně dramaticky zvyšuje," uvedl ČSÚ. V průměru nejstarší obyvatele v Moravskoslezském kraji má okres Karviná (42,8), Bruntál (42,5) a Ostrava-město (42,4).