OBRAZEM: Zasněžený Slezskoostravský hrad zdobí výstava krásných betlémů

Kdo chce v předvánočním shonu v obchodech a hypermarketech zažít i pár chvilek klidné pohodové atmosféry, neměl by minout příjemnou a klidnou výstavu betlémů na Slezskoostravském hradě. Sníh a mráz navíc tomuto oblíbenému hradu Ostravanů dodal v těchto dnech až „popelkovské“ kouzlo.

Návštěvníky, kteří se pěšinkami ve sněhu do hradu dostanou, čeká v jeho dlouhém dřevěném podkroví nejen řada betlémů vyrobených řezbáři z různých koutů Moravy a Čech, ale mnozí poznají i papírové betlémy, které navrhl třeba Mikoláš Aleš, a dodnes se prodávají.

Společnost V Beskydech se rozsvítil vánoční dům. Jezdí se na něj dívat i zvědavci ze zahraničí 30/11/2022

Kdo navíc podlehne na výstavě té pravé vánoční atmosféře, může se ve stylové restauraci v těchto mrazech zahřát například punčem z ostravské Loděnice.

První stromeček v Čechách se rozzářil v roce 1812

Výstava zavede návštěvníka především trochu zpátky v čase. Jako by ho chtěla vrátit do dob, kdy Vánoce byly ještě skoro vždy na sněhu, kdy měly své kouzlo i bez filmových pohádek, a kdy byly v nekonzumní době opravdovým kouzelným zážitkem. Organizátoři nešetřili živými stromky a vánočními dekoracemi, vyzdobili jimi nejen výstavu, ale i vnitřek hradu a místnosti, které k výstavě v podkroví vedou.

Lidé se na výstavě dozvědí, že kromě oblíbených dřevěných betlémů byly i betlémy rozkládací, v nichž proslul zejména český malíř a na celém světě obdivovaný zakladatel trojrozměrné prostorové knihy Vojtěch Kubašta. Na hradě jsou k vidění jeho rozkládací jesličky. Jsou tady i betlémy místopisné, na kterých pozorní návštěvníci mohou poznat dominanty měst a obcí, jako jsou Milevsko, Telnice, Hlinsko, Dětřichov, Litomyšl či Jeseník.

Výstava také přibližuje vznik tradice vánočního stromečku, která sahá až do Německa, konkrétně do 16. století. V Čechách nechal první stromeček ozdobit v roce 1812 ředitel Stavovského divadla v Praze Johann Carl Liebich, a to pro své přátele na libeňském zámečku Šilboch.

Slezský vánoční stůl a slezská vánoční jídla

Patrioti z Moravskoslezského kraje se však mohou na výstavě hlavně dozvědět, jak vypadal slezský vánoční stůl, co vše na něj patřilo a proč se servírovalo dvanáct jídel. Kromě smaženého kapra třeba i moczka, makówki, gryzek s cukrem, či co to byla vánoční siemieniotka. Jsou zde i recepty na slezská vánoční jídla, třeba na těšínské cukroví či pečený kompot. Je tady taky vysvětlení tradic všech adventních nedělí a vánočních či předvánočních svátků, jako je svatý Ondřej 30. listopadu, svatá Barbora 4. prosince či svatá Lucie 13. prosince.

Komu by to nebylo málo, dozví se, proč se v kostelích, ale i domy u stromečku betlémy vystavují. Kromě betlémů je součástí výstavy v zasněženém hradě také několik zákoutí, jako třeba připravený štědrovečerní stůl nebo zátiší s klavírem u vánočního stromu. Je tady také foto a dětský koutek.

Výstava potrvá až do 8. ledna, je otevřena denně, a to i na Štědrý den a na Silvestra, ovšem v těchto dnech však jen do 14 hodin.