Kondolence úklonou, rozloučení jen v kruhu rodiny. Koronavirus mění i pohřebnictví

Před nemocí Covid-19 se musí chránit nejen zdravotníci, ale také lidé, kteří se s ní setkávají v pomyslné poslední linii.

Obezřetní jsou nejen zaměstnanci pohřebních služeb, ale i pozůstalí. Na poslední rozloučení často pozvou jen nejbližší rodinu. Nezáleží na tom, zda zesnulý byl nebo nebyl obětí pandemie.

Roušky, rozestupy mezi lavicemi a kondolence úklonou

Pohřeb v úzkém rodinném kruhu je v současné době nejčastější. Na smutečních oznámeních dokonce chybí i datum posledního rozloučení. Ke zvážení účasti na pohřbu na svých stránkách nabádají i pohřební ústavy. „Jakékoliv shromažďování více osob přináší pro zúčastněné možné bezpečnostní riziko. Toto je fakt, který pozůstalí v současné situaci nejvíce zvažují. Pohřby jsou konány většinou pouze za účasti nejbližších rodinných příslušníků,“ potvrzuje trend posledních týdnů Jan Hájek, ředitel pohřební společnosti Concordia z Ostravy-Vítkovic.

Pracovníci pohřební služby upravili rozložení lavic v obřadní síni a místa desinfikují. Rovněž účastníci pohřbu musí dodržovat řadu omezení. Všichni musí mít roušku zakrývající ústa a nos, dodržovat bezpečné vzdálenosti mezi osobami, nepodávat si ruce při zdravení ani kondolenci. Úctu k zesnulému mají dle pokynů smuteční hosté vyjádřit jen úklonou před rakví a při pohřbu s větší účastí raději nesetrvávat v obřadní síni.

Do obřadní síně nebo kostela doporučují třicet smutečních hostů

Proměnu pohřebních obřadů potvrzuje také Petr Škrobánek z bílovecké pohřební služby Agnes. S ohledem na vládní nařízení ze začátku nouzového stavu doporučují pozůstalým rozloučení s omezeným počtem účastníků do třiceti osob. Více lidí do kostela ani obřadní síně raději nepouštějí. „Snažíme se dodržovat těch třicet lidí, aby se na pohřbu neshlukovaly davy. Lidé už to chápou. Když přijde deset lidí navíc, tak postojí chvíli venku,“ popisuje opatření při vypravování pohřbů v posledních pěti týdnech Petr Škrobánek. Lidé mají možnost rozloučit se se zemřelým přímo na hřbitově přímo u hrobu za přítomnosti kněze. Ve volném prostoru není účast nijak omezována. I tak lidé udržují sociální distanc a raději postávají opodál. „V této mimořádné době chodí na pohřby málo lidí. Zažil jsem, že u hrobu byli jen tři. Rozloučit se přišli jen ti nejbližší,“ podotkl Petr Škrobánek, který se pohřebnictví věnuje již více než třicet let.

Intenzivní prožívání smutku a loučení jen v kruhu nejbližších

Absence stovek pohřebních hostů vnáší do okamžiků posledního rozloučení nečekaný rozměr. „Ta rozloučení jsou taková jiná, řekl bych hlubší. Vnímám u pozůstalých zklidnění. Oni vědí, že je tam jen nejbližší rodina a jsou v té své situaci více sepjatí. Nic je nerozptyluje, mohou projevit emoce. Když se otočí a vidí, že za sebou mají těch deset, patnáct nebližších známých, tak si mohou klidně pobrečet. Něco to má do sebe, tato doba přináší takové vnitřní rozloučení hlubšího typu,“ dodal Petr Škrobánek.

Menší pohřby volí lidé také při posledním rozloučení v krematoriu

Podobně prožívají pohřby také pozůstalí, kteří se přicházejí rozloučit se svými blízkými do ostravského krematoria. „Počet účastníků se podstatně zúžil. Na obřady přichází méně lidí. Vybírají si i variantu ‚Rozloučení v úzkém rodinném kruhu‘, které probíhá v malém salonku s omezeným počtem maximálně sedmi osob,“ uvedla Romana Lenartová ze společnosti Krematorium Ostrava. Těla zesnulých, kteří nezemřeli na nemoc Covid-19, mohou být před obřadem vystavena za sklem v otevřené rakvi. V případě úmrtí způsobené novým typem koronaviru to však možné není. „Rakve jsou již pevně uzavřeny od pohřebních služeb. Otevírat se nesmí,“ dodala Lenartová.

Pohřebáci se chrání stejně pečlivě jako zdravotníci v první linii

Právě manipulace s těly zesnulých je pro pracovníky pohřebních služeb největším rizikem. „Situace je nyní taková, že musíme přistupovat ke každému zemřelému, jako by byl pozitivní. Pokud je ovšem úmrtí spojeno s prokázanou nákazou onemocnění Covid-19, je tělo uloženo do rakve za zvláštních režimových podmínek a rakev není možné následně otevírat,“ vysvětlil Jan Hájek z Concordie a dodal, že na pracovníky jsou kladeny vysoké nároky na dodržování hygienických předpisů. „Pracovníci pohřební služby jsou v první linii se všemi důsledky. Musíme stále přijímat nová opatření pro zajištění bezpečnosti nejen zaměstnanců, ale i veřejnosti. Řešíme pro nás nové a nové situace. Zajišťování ochranných pomůcek je jednou z činností, které se také neustále věnujeme,“ dodal Hájek.

Troje rukavice a jednorázové obleky jako lékaři v nemocnicích

Stejnou zkušenost mají také lidé, kteří pracují pro pohřební službu Agnes v Bílovci. Zvlášť opatrní musí být při převozu zesnulého, který zemřel na infekční nemoc způsobenou koronavirem. „Bohužel na tuto nemoc umírají lidé i v našem okolí, takže jsme se těmito pohřby také setkali,“ uvedl Petr Škrobánek a dodal, že mají dostatek ochranných pomůcek, kterými se chrání.

„Máme jednorázové oblečení, nasazujeme si troje rukavice, přikryté máme boty a chráníme si obličej. Člověk musí být opatrný, dodržovat hygienické postupy, naučit se postupně ty rukavice a další oblečení ze sebe sundávat, aby to prostě nepřenášel,“ popsal novou situaci v pohřebnictví Škrobánek. Obezřetnost je na místě. Jsou to právě pracovníci pohřebních služeb, kteří jsou těmi posledními, kteří přijdou s nemocí do kontaktu. „My z nemocnice převážíme mrtvé do dvou až pěti hodin, takže v tom kontaktu s tou nemocí jsme,“ doplnil majitel bílovecké pohřební služby.