Jsme žádaný zaměstnavatel, říká Martin Bednarz z firmy Škoda Vagonka
Škodě Vagonka i její nové akvizici Škoda EKOVA se daří, prestižní zakázky stále přibývají. Martin Bednarz má před sebou nelehký úkol. Během letošního roku získat pět set nových kolegů.
Pane Bednarzi, jak dlouho působíte ve Škoda Vagonce a v Ekově a jaká je vaše role v těchto společnostech?
Ve Vagonce jsem od ledna 2018, takže už šestý rok a v Ekově jsem od srpna roku 2021, tedy od doby, kdy se dokončila akvizice. Kromě toho, že jsem v obou firmách statutárním zástupcem, jsem také site manager. To znamená, že mám na starost řízení podniků z provozního hlediska.
Je rozdíl mezi řízením každé z firem?
Obě jsou to výrobní firmy, takže principy řízení jsou v zásadě stejné – dodat materiál, sehnat lidi, vyrobit. Tím, že jsou to obě průmyslové a výrobní firmy, tak jejich problémy jsou téměř totožné.
Proč Škodovka stála o akvizici Ekovy? A jak dlouho se taková akvizice připravuje?
Záměr byl jednoduchý. Potřebovali jsme další výrobní kapacity, abychom zvládli vyrobit zakázky, které jsme nasmlouvali, takže jsme hledali, kde rozšiřovat a Ekova byla jednou ze zajímavých možností. Druhým důvodem bylo rozšíření kompetencí skupiny Škoda na Ostravsku. Potřebovali jsme sehnat kapacity jak pro novou výrobu tramvají, tak také pro nabízení servisu pro dopravní podnik tady u nás, ale i jinde.
Jaká je historie Vagonky a Ekovy v Ostravě?
S Vagonkou jsme v Ostravě ještě před covidem oslavili 20 let. Dnes už má třiadvacet let. Tehdy jsme se jako Vagonka přestěhovali ze Studénky a lidé si dodnes Vagonku se Studénkou spojují.
Jako Vagonka stále navazujeme na výrobu vozidel pro meziměstskou a příměstskou dopravu. Naše klíčová kompetence je ve svařování hliníkových skříní pro další projekty ve skupině. Dále v Ostravě jednotky i montujeme, seřizujeme a oživujeme – z Vagonky tak vyjede kompletní vlak.
Studénku jste opustili kompletně nebo tam zůstala nějaká část firmy?
Tehdy to kupovali Američané. Část výroby nákladních vozů zůstala ve Studénce a osobní vozy se odstěhovaly do Ostravy. Později se to uzavřelo a teď už tam není vůbec nic, jen prázdné haly.
Jaká je historie Ekovy?
Ekova pokračuje v tradici dopravního strojírenství, kterou dělá po celou dobu. Vznikla v roce 2011 a byla to dceřiná společnost ostravského dopravního podniku. Zaměřuje se na modernizaci a opravy tramvají a trolejbusů. Našim aktuálním segmentem, který potřebujeme zastřešit, jsou hlavně tramvaje. Děláme na nich vše od drobných a středních oprav, přes velké modernizace až po výrobu nových tramvají.
Akvizice vám tedy přinesla rozšíření výrobního portfolia?
V podstatě Ekově jako takové určitě ano a nám jako Škodovce to přineslo potřebné výrobní kapacity. My jsme přinesli řadu projektů výroby nových tramvají a pokračujeme dále v získávání zakázek pro servis a modernizace tramvají.
Jaké je dnes výrobní portfolio obou firem?
Když začnu Vagonkou, tak tam je to výroba hliníkových karosérií pro nejrůznější projekty. To je hlavní výrobní portfolio a samozřejmě máme i některé projekty, u kterých dokončujeme, montujeme, lakujeme a zkoušíme zejména elektrické jednotky. Máme tady aktuální projekt pro Lotyšsko a Estonsko. V kooperaci se Siemensem děláme montáž osobních vozů pro České dráhy. Další skelety, které vyrábíme a posíláme do skupiny, jsou projekty pro České dráhy, Slovenské dráhy, varšavské metro. To je naše aktuální náplň.
V Ekově zajišťujeme servis dopravnímu podniku. V loňském roce jsme podepsali pětiletý kontrakt na těžkou údržbu tramvají. Získali jsme kontrakt s Göteborgem na modernizaci tramvají M31. Pokračujeme ve spolupráci s libereckým dopravním podnikem na modernizaci tramvají T3. Aktuálně v rámci novovýroby dokončujeme poslední kusy tramvají T39 pro Ostravu. Pokračuje také výroba několika kusů tramvají pro Plzeň a začali jsme vyrábět tramvaje také pro Bratislavu.
Jak dlouho se vyrábí jedna tramvaj?
Jsou to jednotky tisíc hodin práce a celkem to zabere dvanáct až dvacet týdnů.
Co se týče vaší spolupráce s dopravním podnikem, můžeme se těšit na nějaké zajímavé novinky, které společně plánujete?
Celá tato spolupráce je profesionální. Pokračujeme v denní komunikaci ohledně potřeb dopravního podniku. Upravujeme a servisujeme jejich aktuální tramvaje, děláme preventivní údržbu i těžkou údržbu. Vyhodnocujeme si, jak celá spolupráce funguje, dodáváme nové tramvaje.
Kolik máte dnes v obou firmách zaměstnanců?
Ve Vagonce máme dnes nějakých tisíc dvě stě zaměstnanců a v Ekově jich máme asi tři sta padesát. Dohromady je to více než patnáct set zaměstnanců v obou firmách.
Jakým způsobem hledáte nové zaměstnance?
Krom klasických inzercí se snažíme, aby se i v médiích vědělo, že hledáme nové kolegy. Vydáváme tiskové zprávy, chystáme dny otevřených dveří. Aktuálně hledáme zhruba pět set nových zaměstnanců. Z toho by jich sto mělo jít do Ekovy a čtyři sta do Vagonky. Z těch pěti set je zhruba čtyři sta dělníků. Sto lidí pak potřebujeme do administrativy i technických profesí. Co se týká dělnických profesí, tak obě firmy potřebují zhruba to stejné. Hledáme zejména elektrikáře, truhláře a zámečníky pro montáž. Poptáváme také lakýrnické profese, ale ty už jsou v řádu jednotek.
Nejžádanější dovednost je pro vás tedy elektrikář?
Je to tak. Šikovný elektrikář je k nezaplacení. Elektrikář nebo lakýrník u nás krom velmi zajímavé mzdy může získat také až sto tisíc náborový příspěvek.
Jak se vám to hledání daří?
Měsíčně přichází zhruba třicet až čtyřicet nových zaměstnanců, což není vůbec špatné.
Vydrží u vás všichni?
Fluktuace je minimální, asi do tří procent.
Čím to je, že se vám daří lidi udržet?
Myslím, že jsme za těch více než dvacet let ukázali, že jsme atraktivní a stabilní zaměstnavatel. Jsme schopni nabídnout několikaletou perspektivu zakázek. Zároveň soutěžíme o další, abychom zajistili kontinuitu firmy. Našim zaměstnancům nabízíme standardní benefity, dovolenou navíc, benefitní programy, příspěvky na penzijní připojištění a stravování.
Potřebujete jen zkušené lidi nebo nabíráte také absolventy? Spolupracujete nějakým způsobem se středními či vysokými školami?
Spolupracujeme jak s vysokými, tak se středními školami. Nabíráme absolventy. Studenti k nám docházejí také na praxi. Momentálně máme na praxi okolo dvaceti studentů na nejrůznější profese. Spolupracujeme například se Střední školou technickou a dopravní tady v Ostravě, se kterou jsme společně před rokem a půl otevřeli nový obor mechatronik. Tento rok končí jejich první ročník a od příštího roku začnou docházet na praxi první studenti. Nábor do dalšího ročníku již také probíhá a dle mých informací je už plný. O tento obor je tedy velký zájem. Už od prvního ročníku se tam snažíme studenty zaměřit na kolejová vozidla. Je velmi pravděpodobné, že nějakou část absolventů pojmeme my.
Když k vám chodí učni na praxi, vracejí se k vám pak zpátky a mají zájem u vás pracovat?
Ano, stává se to často.
Máte v řadách zaměstnanců někoho, kdo je s vámi opravdu dlouhodobě?
Minimálně deset procent zaměstnanců k nám stále dojíždí ze Studénky. Jsou tady lidé, kteří jsou u nás deset, dvacet i třicet let. Najdou se i jedinci, kteří jsou tady let čtyřicet.
Můžete prozradit, do jakých dalších zemí zamíří vaše vagony, tramvaje či trolejbusy?
Vlaky budou letos sloužit v Lotyšsku, v Estonsku, na Slovensku. Další naše vlaky jsou nasazeny v již zmíněném varšavském metru a samozřejmě také u nás v České republice.
Který trh je pro vás v současné době nejdůležitější?
Všechny trhy jsou důležité. Z hlediska objemu zakázek je to určitě ten klasický česko-slovenský region, přece jenom jsme česká firma.
Jak jste se postavili k tlaku na zvyšování mezd a celkově k inflaci?
Navýšili jsme mzdy o téměř devět procent. Samozřejmě to kolegům nepokryje celou aktuální inflaci, ale to ani nebylo cílem. Myslíme si, že není dobré zvyšovat mzdy bez toho, aniž by rostla produktivita naší práce.
Co děláte proto, aby byla u vás v továrnách vyšší produktivita práce?
Investujeme. Letošní investice budou do obou závodů zhruba půl miliardy. Investujeme jak do produktivity práce, tak také do bezpečnosti a ekologie, což je pro nás také velmi důležitý prvek naší práce. Staráme se o zázemí pro zaměstnance, zlepšujeme jejich bezpečnost při práci. Dodáváme lepší a bezpečnější pomůcky. Vše, co si navymýšlíme, tak děláme.
Co se týká produktivity, tak je to v podstatě to samé. Stále si hrajeme s tím, jak se zdokonalit, jak měřit výkonnost našich zaměstnanců a pracovních procesů. Standardizujeme, normujeme, zabýváme se změnou organizace práce pro principy štíhlé výroby. Snažíme se to dělat chytře.