Hejtman Jan Krkoška: Byl to turbulentní rok, ale jedeme dál s pozitivní energií

Hejtman Moravskoslezského kraje Jan Krkoška prožil turbulentní rok, přesto z něj během rozhovoru pro Magazín PATRIOT vyzařovala dobrá nálada.

„Jsem přesvědčen, že je fajn nebrat se zas tak moc vážně a věřím také, že s úsměvem jde opravdu všechno líp,“ řekl Jan Krkoška.

Pane hejtmane, loňský rok byl pro vás asi dost turbulentní. Přesunul jste se poměrně náhle z pozice náměstka pro turismus na pozici hejtmana, což je, předpokládám, úplně jiná realita. Jak moc náročné to bylo?

Budu zcela otevřený – bylo to velmi náročné období. Jednak samotné rozhodování, jestli do té zásadní změny jít, anebo ne. Jakmile už ale rozhodnutí padlo, tak bylo náročné to ustát. Když své kroky teď po několika měsících vyhodnocuji, jsem přesvědčen o tom, že to bylo správné rozhodnutí. Dneska tady stojím pevně nohama na zemi, před vámi, s úsměvem. A to je pro mě nejdůležitější, ta pozitivní energie je potřeba pro další rozvoj našeho kraje.

Proměny kraje Moravskoslezský kraj je pro lidi zase atraktivní, počet lidí v něm přibývá 04/01/2024

Vybavuji si vás jako náměstka, který rozhodně nebyl šedivá myš, nenápadný úředník. Byl jste hodně vidět, komunikoval, řešil různé projekty pro rozvoj turistického ruchu, mám na mysli například unikátní Pojez fest, stále oblíbenější Technotrasu a další. Jak moc rychle a do hloubky jste se musel učit problematiku úplně jiných resortů?

To je v podstatě to nejtěžší, co přišlo. Já jsem tady sedm let měl své odbory, což byl regionální rozvoj, evropské fondy a cestovní ruch. Podotýkám, že cestovní ruch je opravdu perla Moravskoslezského kraje. Troufnu si říct, že je to i produkt, kterým se v České republice chlubíme, ostatní kraje se od nás i učí. Propojili jsme v některých turistických projektech i okolní kraje – Olomoucký, Zlínský, dokonce Jihomoravský. To není v naší zemi úplně obvyklé a jsem hrdý na to, že se to povedlo i napříč politickým spektrem, tedy ve všech zmíněných krajích. Nikdo v těchto věcech zkrátka neřeší politickou příslušnost, ale prospěch pro ten který kraj a pro všechny kraje najednou. Myslím, že na Ministerstvu pro místní rozvoj už díky nám velmi dobře vědí, kde je Moravskoslezský kraj a jak se dělá cestovní ruch. A za to jsem opravdu rád.

Zpět ale k těm dalším resortům...

Ano, uprostřed rozdělané práce přišla změna mé pozice z náměstka na hejtmana a musel jsem proniknout do spousty nových témat. Během krátkého období jsem se snažil všemu novému porozumět. To trvalo asi dva měsíce, někomu se to může zdát dlouhé, ale věřte, že témat v našem kraji bylo a je tolik, že než pojmete jen jeden obor, třeba životní prostředí nebo zdravotnictví, tak to zabere spoustu času. V různých tématech je mnoho podtémat, ať to jsou investice, budoucnost na několik let dopředu, připravované projekty, personalistika hlavně ve zdravotnictví. Témata postupně přicházejí a vy se s nimi musíte vypořádat. Pak do toho ještě spadlo rozdělení daní pro kraje a obce – tedy rozpočtové určení daní. Když jsem pozici přebíral, tak toto byl jeden z velmi těžkých politických oříšků. Musel jsem začít komunikovat se všemi hejtmany a tento problém nás poměrně dramaticky rozdělil.

Jak to?

Jedna skupina hejtmanů šla a podepsala jakýsi papír, že budou chtít po vládě navýšení, kdežto my jsme měli být ti, kdo zůstanou na nule nebo ještě o peníze dokonce přijdou. Šest hejtmanů, kteří žádost podepsali, se opíralo mimo jiné o to, že náš kraj dostává peníze v rámci programu Spravedlivá transformace. Já jim ale důrazně říkám, že tyto peníze nemáme za odměnu, jde o dluh vůči regionu, který díky těžkému průmyslu, hlavně hornictví nebo hutnictví desítky let živil stát. Chceme tady žít dál a budovat nové věci, proto si zasloužíme, abychom se po tom dlouhém období, kdy jsme sloužili, mohli znovu nadechnout. Proto jsem se rozhodl tak, že budeme bojovat za spravedlivé rozdělení daní.

Pamatuji si, že když vás někdo chválil, že turistický ruch děláte opravdu dobře, tak jste vždycky vyzdvihoval svůj tým. To bylo sympatické. Jak vidíte dneska svůj tým – náměstky, odbory? Jste s nimi spokojený? Pomohli vám v nelehkých začátcích po přechodu z pozice náměstka do křesla hejtmana?

Musím zaklepat, že ani v tom těžkém období se ke mně nikdo nepostavil zády. Samozřejmě v tomto systému musíte udržet koalici, musíte pracovat s vlastními lidmi, s lidmi z Hnutí ANO a se všemi úředníky na kraji. Jsou to tři platformy spolupráce, které musíte dávat dohromady. Troufnu si říct, že se mi to daří. Bez týmu člověk neudělá nic. Vše je postaveno na lidech, kteří jsou okolo vás. Já si toho nesmírně vážím. Začíná to asistentkou, řidičem až po ředitele krajského úřadu. Je to ale také o lidech i organizacích, které jsou venku – hasiči, Povodí Odry, nemocnice a další krajské organizace. Jsou to zásadní instituce, se kterými musíte komunikovat poměrně často, abyste společně vyřešili různé problémy.

Zmínil jste projekt Spravedlivá transformace. V jaké je tento projekt fázi? Na co se obyvatelé našeho kraje mohou těšit? Co z krásných projektů začne brzy vznikat? Co se podaří prosadit?

Už za bývalého pana hejtmana jsme šest let intenzivně pracovali na zásadní transformaci našeho kraje. Začali jsme jezdit do Bruselu vyjednávat financování. Podařilo se nám tam vyjednat s Karlovarským, Ústeckým a Moravskoslezským krajem pro každého specifický balík peněz. Do našeho kraje by z Fondu pro spravedlivou transformaci mělo přijít něco okolo devatenácti miliard korun. Aktuálně se v našem regionu připravuje třináct strategických projektů. Jsou v různých stádiích příprav, z toho sedm projektů je dnes připraveno k financování, což mě velmi těší. Ministerstvo životního prostředí k těmto projektům dalo jasné stanovisko – s podporou či s nějakou drobnou výhradou, kterou jsme vypořádali. Tyto projekty už čekají na poslední razítko k financování. Jako první jej získala Černá kostka, tedy nové sídlo Moravskoslezské vědecké knihovny, které bude zároveň Centrem digitalizace, vědy a vzdělávání. Peníze z fondu máme na Černou kostku už přiklepnuté, připravujeme výběrové řízení na zhotovitele. Stavba začne v tomto roce, hotovo bude v roce 2027.

Na který z projektů se vy osobně těšíte nejvíce?

Těším se na proměnu blízkého okolí hejtmanství, kde vyroste Černá kostka a naproti ní nová koncertní hala. Budou to dvě dominantní stavby, které zásadně ovlivní ráz Ostravy. Moderní obrovské budovy za více než šest miliard korun budou místem vzdělávání a kultury. Tato lokalita včetně přilehlého parku bude velmi atraktivní. Pak samozřejmě je zde oblast Karvinska, kde víme, že bylo a je důležité, aby lidé měli práci, aby se tam vraceli a žili se svými rodinami. Pohornickou krajinu Karvinska, kde se po desetiletí těžilo černé uhlí, chceme vrátit lidem. Projekty, které se tam chystají, mají lidem nabídnout zábavu a místa pro relax, poznání, ale i zajímavou práci. Naším cílem totiž je sem přilákat nové investory a firmy, nastartovat jakýsi ekosystém podnikání, který nabídne různé typy pozic, nejen ve výrobě a skladování, ale třeba i ve výzkumu. Vývoj a výzkum jsou začátek úspěchu, bez nich bychom měli třeba jen montovny, a to my nechceme.

V letošním roce jsou krajské volby. Budete u projektů a dalších věcí chtít být jako hejtman?

Je tady celá řada věcí, na kterých jsme pracovali sedm let. Je to ohromná zkušenost. Jsou ale i věci, které by se mohly posouvat dopředu. Takže určitě bych chtěl být u toho. A jestli to budu já, nebo někdo jiný, to rozhodnou mí kolegové z Moravskoslezského kraje, kteří si zvolí svého lídra, potažmo členy kandidátky.

Měl jste v tom zmíněném turbulentním roce čas pro svou rodinu, koníčky, dovolenou?

Přiznám se, že toho volna bylo hrozně málo. Prázdniny jsem si představoval trošku jinak. Nejsmutnější na tom je, že jsem ten čas vzal svým dětem.

Je pozice hejtmana hodně odlišná od pozice náměstka z hlediska časové náročnosti?

Určitě. Den má dvacet čtyři hodin. A kdyby měl dvacet šest, tak věřte, že stále máte co dělat. Je to o setkávání s lidmi – ať už se seniory, studenty, zdravotníky, hasiči, podnikateli. V terénu jsem den co den. Je to ale jen jedna část. Druhá část je ta oficiální, kdy máte ve své gesci úkoly, musíte je vyhodnocovat, připravovat, myslet na budoucnost. Snažím se e-maily dělat až po večerech, protože v běžném provozu se to všechno nedá skloubit dohromady tak, aby to člověk dělal dobře. Čas je vzácný.

Má hejtman volný víkend?

Nemá. V sobotu a neděli jsou různé akce, ať už sportovní, pietní, společenské. Já se domnívám, že takhle by hejtman měl trávit čas, být mezi lidmi, ptát se na jejich názory a na to, co potřebují. Dal jsem si ale za cíl, že alespoň jednou za čtrnáct dní v neděli bych chtěl být doma, a to se mi daří.

Se svým týmem jste si vypiplali Technotrasu, Pojez festy a další projekty. Máte čas a chuť na ně občas dohlížet, i když máte jiné povinnosti? Nebo jste to plně předal kolegům?

Ani jeden hejtman v České republice, kromě mě, nemá ve své gesci cestovní ruch. Toto je rarita. Někdo řekne, že to je pro hejtmana přítěž. Turismus mě baví a naplňuje mě, je to moje tvář. Rád tady každý týden v pátek s kolegy sedím a řeším posun v cestovním ruchu. Hledáme hlavně nové výzvy. Pojez je značka, která se podle mě usadila na trhu a už běží. Ale nesmírně mě potěšily další úspěšné větší i menší projekty, třeba plovoucí mola. Myslel jsem si, že je to něco obyčejného, ale lidi to vnímají tak, že pro ně reálně něco děláte. Dokazuje to i velmi živá a pozitivní komunikace na různých sociálních sítích. Přitom je to jen o tom, že jsme si sedli, nakreslili obrázek s naší představou, našli společnou řeč s obcemi a bylo to. Mám další nápady, že bychom mohli vytvářet chatičky pro turisty nebo cyklisty, které nejsou napojené na elektřinu, jen prostě vzduch, vítr a slunce. Věřím, že i tohle se povede. Jsou v tom zapojené i vysoké školy. Jsem přesvědčený, že to jako celek dává smysl.

Mola ukazují, že vždycky nemusí být nutná obrovská jak finanční, i časová investice, ale někdy stačí nápad a rychlé provedení.

Je to tak. Začali jsme moduly pro jógu, Yogapointy. A mola byla ve stejném stylu – dřevěné konstrukce přirozeně zasazené do prostředí, dbali jsme na zdraví lidí a čerpání energie v přírodě. Člověk může relaxovat, odpočívat, plavat.

Znovu se hovoří o nárůstu cen za energie, jak moc je to pro vás komplikace?

Energie jsou všeobecně pro krajské instituce zásadní. Díváme se dlouhodobě na nákup energií a sami musíme často věštit z křišťálové koule, kdy nakoupíme a kdy nenakoupíme. Máme obrovské budovy, jako školy a nemocnice, kde se musí topit. Musíme šetřit peníze, není to jednoduchá situace. Když sleduju situaci v České republice, tak je mi k pláči. Napsal jsem prohlášení, ať vláda něco začne dělat pro normální lidi, pro běžné obyvatele našeho kraje a celé země. Sociální stabilita je pro naši společnost velmi důležitá a je potřeba dělat maximum pro to, aby nebyla narušena.

Myslíte si, že náš kraj je více ohrožený než jiné kraje?

Určitě. Tím, že tady je útlum těžby uhlí, v problémech jsou hutě a další strojírenské společnosti. Mimo jiné jsem svolal zasedání předsednictva krajské tripartity, protože musíme tento problém řešit. Hrozí, že se kvůli energiím spousta firem zavře, podnikatelé nebudou mít na to, aby za elektřinu platili několikanásobně více než dříve. A ceny energií se dotýkají všech domácností. A to se mi nelíbí, říkám to otevřeně. Budu nadále apelovat na vládu, aby s tím něco začala rychle dělat, protože pro mě je důležitý každý člověk v našem kraji.