FOTO: Vzhůru za dobrodružstvím! Cesta na Bolt Tower nabízí zážitek i adrenalin

​Bolt Tower patří k dominantám Ostravy. Ovšem zdolat ji, to je pro spoustu lidí hodně adrenalinový zážitek.

„V té Ostravě máte neuvěřitelně čisto,“ říká Libor z Hradce Králové. Do Ostravy přijel už několikrát v minulosti hrát jako bubeník kapel Deset očí, Meat House Chicago I.R.A. neb Terne Čhave. Nikdy však na město neměl moc času, a tak znal Ostravu jen jako Stodolní ulici a z pódií ostravských rockových klubů.

Během minulého víkendu však poprvé přijel jen tak na návštěvu. Jeho přání bylo vidět „ty“ Vítkovice, navštívit Bolt Tower a nějaké fajne ostravské hospody.

Bolt tu byl, ale ven se neodvážil

„Hodně lidí říká, že něco podobného ještě neviděli a nezažili. Hlavně Pražáci,“ říká průvodce, který nás v nabitém dni vyváží výtahem do kavárny Bolt Café, několikapatrového podniku na vrcholu věže. „Dneska? Je vyprodáno, v sobotu je vždy nejvíce lidí v týdnu,“ dodává.

Kultura Místo, kde se debatuje o historii, současnosti i budoucnosti Ostravy, Fiducia má 25 let 15/10/2023

Číšnice v kavárně nás ujišťuje, že v kavárně máme hodinu času, než nahoru vyjede další skupina návštěvníků. „Věž nese jméno Bolt Tower. Podle slavného sprintera? Ne! „Architekt Josef Pleskot jí dal název Bolt, protože připomíná šroub. No a anglicky je šroub bolt. Ale pana Bolta jsme tu měli, když jsme otevírali. Byl tu, podepsal se, ale ven na šroubovici se mu nechtělo. Nevystrčil z kavárny nos,“ říká s úsměvem číšnice.

Náš host si dává pivo, vypije dvě, my také, pak si dáme výbornou horkou čokoládu, navrch ještě zákusek Francouzák a borůvkový dort. Kousek za více než stovku. Ovšem stovku ve vstupence máme vyhrazenou na občerstvení.

V kavárně můžeme sedět celou hodinu, potom lze vystoupat po lávce kolem Boltu nahoru nebo vyjet nahoru výtahem a sestupovat po dlouhé stezce dolů. Na to už máme času nepočítaně, nikdo vás z adrenalinové trasy nevyžene.

Jedeme výtahem nahoru, tam je ještě ochranné sklo. Pohovíme si v kovových křeslech a pak už se vydáváme tajit dech nad výhledem do okolí. Z kovové šroubovice vidíme výšku pod nohami přes mřížovanou podlahu. Dneska hodně fučí, takže nám to trochu zvyšuje činnost srdce. V jednu chvíli mi odfoukne vítr mikinu, kterou mám přehozenou jen tak přes ramena. Mám fakt strach, bojím se totiž i na štramberské Trúbě.

Adrenalinová lávka je povedená architektura

Vidíme tu zrezivělou krásu pod sebou, v dálce je vidět celý mohutný komplex někdejší Nové huti, dnes společnosti Liberty. Vidíme haldu Ema a trochu v oparu nám mizí královna Beskyd Lysá hora s vysílačem. Jeseníky vidět nejsou.

Ostré „zatáčky“ kovové lávky se mi zdají nebezpečnější než místa, kde se stezka téměř dotýká tubusu stavby. Pleskotova šroubovice je opravdu architektonické dílo, nabízí pohledy na všechny strany, není nudná a 235 metrů dlouhá adrenalinová lávka kolem Tower Bolt překvapuje svými úhly a terénem.

Nespěcháme, užíváme si nejvýše položený geografický bod v Ostravě. „Jak sem ti chlapi u lávku upevňovali? A co ti, kteří tady pracovali. Lezli sem nahoru někdy?“ přemítáme a míjíme řadu lidí s různě barevnými přilbami. Ti si Bolt Tower vychutnávají jako třešničku na dortu vysokopecního okruhu v Dolních Vítkovicích. „Tam musíme příště,“ slíbíme si.

Ale pak vše končí a výtah nás veze dolů, kde se ocitneme konečně na pevné zemi. „Výborný zážitek,“ říká náš host a za pár desítek minut končíme na pozdním obědě v restauraci Slezska P.U.O.R. Večer si pak dáváme pivo v hospůdce plné starých rádií U Zrzavé Mary.

Foto: Petr Broulík