Evropská unie není strašák, razí ostravská Europe Direct

​Řada lidí je spokojena s tím, že jsme členy Evropské unie, a mnozí z nich toho také využívají, třeba při cestování nebo studiu. Na druhou stranu žije v České republice i spousta lidí, kteří jsou zapálenými euroskeptiky.

Odmítají euro a nelíbí se jim mnohá evropská nařízení, ať už se třeba týkají migrantů či koronavirové pandemie.

Přesto většina lidí kvituje, že Česká republika je členem Evropské unie. Třeba podnikatelé dnes i díky členství v Evropské unii masivně obchodují se zeměmi, které jsou členy evropského společenství.

Evropská unie není strašák, razí ostravská Europe Direct

Právě kvůli tomu, aby si lidé uvědomovali, že Evropská unie tu není jen od nařízení a direktiv, působí podobně jako v jiných krajských městech také v Ostravě od loňského května informační centrum Europe Direct. Jeho pracovníci se snaží informovat, vysvětlovat a popularizovat současná i zavedená témata a normy Evropské unie. A přesvědčit obyvatele kraje, především ty mladé, že Evropská unie není vůbec strašák.

Pracovníci Europe Direct se však snaží hlavně radit či pomáhat jak běžným obyvatelům v celém Moravskoslezském kraji se zapeklitostmi cestování či pobytu v zemích EU při cestách nebo studiu, tak i třeba pomáhat podnikatelům i menším firmám při „střetech“ s legislativou či zákony Evropské unie nebo zemí, které jsou její součástí.

„Loni o prázdninách se na nás třeba obrátil prodejce pneumatik z Opavy, že se od května minulého roku nově zavedla povinnost opatřovat pneumatiky energetickými štítky. Důvodem je zjednodušit spotřebitelům přehled o kvalitě nabízeného zboží a jeho energetické náročnosti. A my jsme mu asi dva dny zjišťovali informace a kontakt, kam se má kvůli tomu obrátit. Někdy je legislativa v EU značně komplikovaná, ale také kvůli pomoci se v ní lidem se orientovat tady v Ostravě jsme,“ říká Marcel Mahdal z ostravského infocentra Europe Direct, které má své sídlo v kulturně-vzdělávacím Centru Pant, které řada Ostravanů zná jako místo zajímavých akcí, koncertů či besed s populárními a pozoruhodnými osobnostmi.

Evropa může Ostravě a kraji velmi pomoci

Marcel Mahdal si je vědom toho, že i mnozí Ostravané jsou euroskeptiky a s úsměvem říká, že lidé od šedesáti let nahoru už jimi podle prognóz asi zůstanou. Šéf Europe Direct připouští, že u některých, převážně starších obyvatel Ostravska, je euroskepticismus značný. Na rozdíl od mladých lidí, kteří jsou vůči soužití a budoucnosti v Evropské unii mnohem pozitivněji naladěni. Dokonce podle průzkumů u nich vstřícnost k EU mírně stoupá.

„Snažíme se však také obyvatelům Ostravy ukázat, že Evropská unie může zejména Ostravě pomoci v této historické době hledání další budoucnosti, v řešení ekonomiky, udržitelného životního prostředí, zaměstnanosti či zatraktivnění kraje například díky evropským penězům, které sem míří nebo mohou v blízké době mířit,“ míní šéf Europe Direct v Ostravě.

Ostravská MHD patří mezi nejúspěšnější žadatele evropských dotací

V Ostravě totiž existuje už nyní řada zajímavých projektů, kam evropské peníze míří. „Mnozí lidé možná nevědí, že například městská hromadná doprava v Ostravě je v současnosti velmi úspěšná v množství čerpání evropských dotací v České republice," říká Mahdal.

Dodává, že Evropu například Ostrava zajímá právě svým odkloněním se od dieslových motorů a nájezdem na plyn, elektřinu či vodík, což je dnes fenomén v celé střední Evropě a dopravní podnik v Ostravě to dělá velmi dobře a chová se v otázce budoucích možností udržitelného rozvoje velmi progresivně. "Díky tomu mají všechny ty nové dopravní stroje, double decker a podobně,“ říká Marcel Mahdal z Europe Direct.

Dodává, že Ostravsko už od Rakouska-Uherska jeden z nejvíce industriálních krajů v republice, ale také jedním z nejvíce ekologicky zatížených krajů.

„Přesto Ostrava patří stále mezi nejrychleji se rozvíjející města v Evropské unii. Je to dravé město a má stále dynamický rozvoj. Přesto z něj odcházejí lidé, především právě mladí. Také to může Evropská unie pomoci řešit,“ upozorňuje Marcel Mahdal.

Pomůže EU Karvinsku, aby přežilo konec těžby?

Upozorňuje na to, že například do Karvinska, tedy kvůli konci těžby uhlí jednoho z těžce postižených regionů, by mělo už v brzké době směřovat přes 11 miliard z evropského Fondu spravedlivé transformace.

„Aby se tu v těžbou těžce postižených krajinách rozvinul nový udržitelný život. S kvalitním zaměstnáním a produkcí. Aby Karvinsko dál a kvalitně nově žilo, aby třeba nová ekonomika přitáhla na Karvinsko i nové lidi a odborníky. Aby tam nevznikaly jen haly a montovny, aby to byly kvalitní udržitelné projekty. Vím třeba, že se tam třeba chystají projekty skleníků, kde se bude ve velkém, přesto šetrně a ekologicky, pěstovat zelenina. Má to být až turistická atrakce,“ říká Marcel Mahdal.

Ostravsko má podle něho také šanci stát se jedním z lídrů v zemi v přeměně energetické politiky, třeba využívání alternativních energií, například na bázi vodíku.

„Dvanáctého dubna před Velikonocemi chytáme například sérii pořadů s odborníky na téma udržitelného rozvoje v oblasti energetiky a dopravy. Proběhnou dvě akce, obě na Černé louce v Ostravě. První z nich, diskuzní fórum E-Mobilita, je určena pro odborníky, studenty, zástupce firem a municipalit kraje a zaměří se na environmentální udržitelnou a ekologickou dopravu, v podvečer pak proběhne beseda pro širokou veřejnost s Danou Drábovou na téma energetické krize vs. energetické soběstačnosti, která je jedním ze současným ústředních témat v kontextu celé Evropy.“

O elektromobilně, vodíkovém městě i „nešťastné“ energetice

Právě akce E-Mobilita chystaná společností Černá louka má podle Marcela Mahdala řešit otázky nejen nástupu a rozšíření elektromobilů, ale také aut poháněných vodíkem a dalšími alternativními zdroji, dále je klíčovým tématem návazná infrastruktura v podobě dobíjecích stanic, čerpacích vodíkových stanic, vhodných parkovacích ploch, ale také odpadové hospodářství spojené s elektromotory a dalšími produkty automobilového průmyslu.

Budou představeny již fungující projekty a zástupci firem dostanou šanci propojit se s městy a obcemi Moravskoslezského kraje. Součástí bude také doprovodný program.

„Chceme na akci v Ostravě otevřít i téma oné nešťastné energetiky a jejich přemrštěných cen a pálí nás to všechny. Aby třeba každý člověk mohl mít doma na střeše třeba solární panel či malou větrnou elektrárnu a mít dobře odizolovaný dům, takže by tolik energie nespotřebovával. A mít tím mnohem menší náklady na elektřinu,“ říká Marcel Mahdal.

Dodal, že Europe Direct se snaží do Ostravy přivézt brzy na několik dní eurokomisařku Věru Jourovou k diskusím s místními politiky, podnikateli, ale aby si vyslechla i běžné problémy mnoha obyvatel města, žáků a studentů.

Lidé by po nabytí zkušeností mohli pomoci kraji

Nová budoucnost Moravskoslezska by se měla podle pracovníků Europe Direct stát přitažlivou hlavně pro mladé lidi, kteří často v poslední době z regionu odcházejí „za lepším“ do Prahy nebo i do zahraničí. Pracovníci ostravského infocentra Europe Direct by totiž byli rádi, kdyby lidé třeba už jako studenti odešli do zahraničí „na zkušenou“, avšak poté se do kraje vrátili.

„Třeba s podporou programu Erasmus už nyní odcházejí studovat do zahraničí mnozí mladí, ale i starší lidé. A my chceme, aby se tito lidé také po nabytí vědomostí do Ostravy vrátili a měli tady dostatek pracovních příležitostí své nabyté vědomosti uplatnit,“ říká Marcel Mahdal.

Čtrnáct příběhů láká mladé na zkušenou do zahraničí

Pracovníci Europe Direct proto nyní ve spolupráci s Lenkou Foniokovou z partnerského Europecentra sestavili výstavu čtrnácti příběhů konkrétních, dnes možná stále ještě spíše „odvážných“ občanů Moravskoslezského kraje, různého věku a profesí, kteří využili možnosti evropských programů vycestovat či spolupracovat se zahraničními kolegy. A nejenže se mnohé naučili, ale také procestovali a poznali kus Evropy a získali tak nový nadhled. Vznik výstavy finančně podpořili Dům zahraniční spolupráce - DZS a evropské informační sítě pro mládež - Eurodesk.

„A tyto programy a iniciativy Evropské unie a zkušenosti můžou obohatit život mladým lidem, studentům středních a vysokých škol, mladým podnikatelům a daším. Stačí mít jen zájem a ochotu vycestovat a učit se novým věcem,“ říká Marcel Mahdal z Europe Direct Ostrava.

Zdeněk vyrazil do Finska a procestoval sněhem zavátou zemi

Na výstavě se tak můžete seznámit třeba s příběhem dvaadvacetiletého Zdeňka z Markvartovic. „Lákaly mne cizí jazyky, ale příležitostí k vycestování jsem na střední škole moc neměl. Teď studuji strojírenství a jako „Erasmák” jsem na naší fakultě tak trochu ojedinělý úkaz,“ říká s úsměvem.

Zdeněk působí v organizaci Erasmus Student Network, která pomáhá zahraničním studentům přijíždějícím do Česka. Ve druhém ročníku studia, a to i v době covidové, pak vyrazil na roční studijní pobyt do Finska.

„Tato země mě uchvátila nejen svou překrásnou přírodou, ale také jedinečným vzdělávacím systémem, který se zaměřuje zejména na praktické dovednosti. Kromě studia jsem stihl poznat i spoustu zajímavých lidí ze všech koutů světa a procestovat tuto sněhem zavátou zemi. Svou zkušeností se nyní snažím motivovat své přátele, aby se ani oni nebáli opustit svou komfortní zónu a vydali se poznávat svět,“ říká Zdeněk.

Chtěla být herečkou, stala se součástí života rakouských puberťáků

Snem sedmadvacetileté Barči bylo stát se herečkou, ale dnes je učitelkou ve Frýdku-Místku. Po šesti letech studia ekonomie v Praze ji místo teplého místečka v nadnárodním korporátu čekala cesta do Rakouska. Tam se dostala díky tehdy vznikajícího programu s názvem Evropský sbor solidarity.

„Rakouský Telfs schoulený uprostřed majestátních kopců se stal mým druhým domovem a lidi v Montessori škole mojí druhou rodinou. Na celý školní rok jsem se stala součástí každodenního života rakouských puberťáků, učila jsem se s nimi anglicky a vysvětlovala jim matematiku asi ve třech různých jazycích. Společně jsme třeba i vařili obědy nebo cvičili jógu, a to dokonce i během pandemie.“

Do té doby prý úplně nevěděla, co by v budoucnu chtěla dělat, ale tato zkušenost dala jejímu životu zcela nový směr. Dnes působí jako průvodkyně ve frýdecké ScioŠkole. „Opravdu se neříká nadarmo, že nejlepší věci jsou zadarmo, a že takový výjezd člověku změní život,“ svěřila se učitelka Barbora a upozornila taky na fakt, že náklady na její dobrovolnický pobyt pokryla Evropská unie.

Život není jen práce či studium, říká Marek z Prajzké

Jednadvacetiletý Marek z Hlučína v současné době studuje historii a francouzštinu a je také učitelem jazyků na volné noze. S cestováním neměl do svých šestnácti let moc zkušenosti, byl, jak říká, spíš příruční taškou, která putovala s rodiči.

Pak začal poznávat svět. Během vzdělávacího pobytu v Evropském parlamentu, který seznamoval mladé lidi s fungováním Evropské unie, se dozvěděl o projektu DiscoverEU. Ten umožňuje čerstvě osmnáctiletým bezpečné a pohodlné cestování po Evropě nehledě na jejich národnost či peníze, které se, co si budeme povídat, v kapsách teenegerů zrovna nehromadí.

Se dvěma kamarády tak vyplnil soutěžní kvíz programu a čekal na losování. „O dva měsíce později už jsme plánovali, do jakých evropských zemí se vydáme. Získaná jízdenka vám totiž ve zkratce dává možnost volného cestování vlaky po Evropě. Navštívili jsme nakonec čtyři evropské země. Zejména severská města jak Kodaň, Oslo, Malmö nás zaujala svou čistotou a pořádkem, o které si mohou mnohé metropole nechat jen zdát,“ popisuje Marek.

Blíží se české předsednictví Evropské unii

Výstava příběhů, kterou je možné vystavit kromě interiérů i venku, momentálně putuje po různých koutech našeho kraje a v případě zájmu je možné si její instalaci u pracovníků Europe Direct i nadále objednat.

„Chceme ji nabízet různým institucím i kvůli tomu, že se blíží české předsednictví v Evropské unii,“ řekl Marcel Mahdal a všechny, kteří chtějí poradit a pomoci, "jak na Evropskou unii“, vybízí, aby se na ostravskou Europe Direct Ostrava bez ostychu obrátili mailem, telefonicky nebo třeba přes sociální sítě.

Centrum PANT a Europe Direct Ostrava vytvářejí veřejný prostor otevřený všem názorům a pohledům respektujícím svobody a demokratické hodnoty.

„Naším cílem není shoda, ale naslouchání, poznání, vnímání a porozumění. Centrum PANT je prostorem, kde jsou vítány různé pohledy na rozličná témata. Jen tak můžeme vytvořit svobodnou a sebevědomou společnost,“ stojí v zásadách obou institucí se sídlem na křižovatce ulic Československých legií a Nádražní v centru Ostravy.