Zpátky do formy, kancelářská kryso! Díl druhý: Tvé tělo je nejlepší posilovací stroj

Čtyřicítka na krku a okrasný tukový prstenec kolem pasu přinutily kancelářskou krysu ke koncepčnímu pohybu. Je to výzva, ovšem první pozitivní výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat a o motivaci je tak postaráno!

Sport Zpátky do formy, kancelářská kryso! Díl první: Diagnostika 03/09/2023

V předchozím díle jsme probírali úvodní diagnostiku a dotazník. Jednou z trenérových otázek bylo, jak často se v Levram Gymu uvidíme. „Budu cvičit třikrát týdně!“, odpověděl jsem Jurajovi sebevědomě. To bylo velmi ambiciózní, uznávám.

Naštěstí v Levramu mají své metody. Ne vždy se mi zadaří být stoprocentní a zvládnout tři tréninky týdně, ale díky tomu, že cvičím s trenéry, nemůžu se na to jen tak vybodnout. Když to máš v kalendáři a víš, že Terka nebo Juraj to v tom kalendáři mají taky a budou na tebe čekat, nezrušíš to, i kdybys měl za sebou sebehorší mítink. A že jich už pár takových bylo.

Po úvodním setkání jsme se do tréninku vrhli na plno. Kdo četl minulý díl, ten ví, že z diagnostiky vyplynulo, že musíme zamakat na mobilitě kotníků a kyčlí, posílit břišní svaly a srovnat pánev i ramena. A taky pořádně dýchat. Protože správné dýchání je absolutní základ všeho posilování, jak jsem rychle pochopil.

A tak dýchám jak nikdy. Učím se pořádně nadechnout do bránice. Na zádech s nohama opřenýma o zeď v úhlu devadesát stupňů. Nebo na břiše s čelem na podložce, tomu Juraj říká crocodile breathing. Vypadá to snadno, ale když to chceš provést správně, vůbec to není legrace, domácích úkolů mám až až.

Po dechových cvičeních následuje mobilita. U které samozřejmě musíš správně dýchat. Ta se stane mou rutinou před každým posilovacím tréninkem. Když mám dobrý den a dostanu se do fitka včas, jsem po pár týdnech schopný dýchání i mobilitu procvičit ještě, než se dostanu do rukou trenérům. Ti na mě i přesto občas hodí okem, aby se ujistili, že cvičím správně.

Jak vypadá tréninková rutina v prvních týdnech? Zatím vážně žádné činky. Zato hojně využíváme ten nejvíce komplexní posilovací stroj. Mé zanedbané tělo. A je to masakr!

Nejdřív pět až deset minut na běžeckém páse. Rozehřát se, zvednout tepovku a pak můžu na dechová cvičení a práci na mobilitě celého starého těla.

Po téhle rutině už jsem pořádně propocený a přichází posilování. Do parády si mě bere Tereza Masopustová. Na pohled křehké děvče s dlouhými kudrnatými vlasy. Neztratila by se někde v literární kavárně. Ovšem opak je pravdou! Ta holka je mimořádně vynalézavá v tom, jak přinutit člověka zapojit svaly, o kterých ani neměl tušení, že je má, natož aby je někdy použil. „Co bolí, to roste!“, říkával Arnold Schwarzenegger, na kterého teď často vzpomínám.

„Dýchej do břicha, jak jsme se to učili!“, napomíná mě Terka, zatímco já se vší silou snažím rozdrtit gymnastický míč. Pot mi stéká po tvářích, míč mezi dlaní a kolenem furt někam uhýbá a moje břišní svaly zažívají středověk! A do toho ještě abych řešil dýchání. Fakt to není prdel, ale je to mimořádně osvobozující. Na tu hodinku, kdy se fakt musím soustředit jen a jen na fungování svého těla, se těším víc a víc. Najednou nemám v hlavě žádné uzávěrky, faktury nebo upomínky. Normální wellness pro tělo i mysl!

A to stárnoucí tělo je s každým tréninkem lepší a lepší, což poznám i já, kancelářská krysa. Uběhne pár týdnů a mě už nebolí záda. Vystupuju z auta a nic. Žádné bodání okolo hrudní páteře nebo brnění v pravé noze. Tohle je ostravský zázrak!

Největší pecka ovšem teprve měla přijít. S partou kámošů z volejbalu jsme jako každý rok vyrazili na kola. Známe se sto let a vždycky jsme při té cyklistice trpěli všichni tak nějak podobně. Ale letos je něco jinak! Když v kopcích urvu i Filipa, jediného z nás, který je ještě aktivním volejbalistou a nemá tělo zhuntované rodičovstvím, všechno do sebe zapadne a já pochopím, co se mnou Tereza a Juraj dělají. Ten pocit je k nezaplacení! Motivace jako blázen a ta nejlepší reklama pro Levram! Vypadá to, že s nejedním z účastníků cyklo zájezdu se v gymu budeme potkávat.

V dalším díle se konečně dostaneme k činkám, probereme ty těsné košile a kalhoty, které byly na začátku příběhu a možná narazíme i na první opravdovou výzvu v podobě nevyhnutelného omezení spotřeby řemeslného piva a domácích dortíků.

No, nemáme to my skoro profi sportovci lehké! Abyste to měli lehčí vy, mrkněte do fotogalerie, kde naleznete dárek v podobě slevového kódu na oficiálním eshopu ostravské značky KILPI, která je mi partnerem nejen ve fitku.

Foto: Vladimír Pryček, Magazín PATRIOT