Nejnovější zprávy: Potrefená husa se přestěhovala v Ostravě ze Stodolní do centra Třinec vyhlásil Stavbu roku, vyhrál rodinný dům v Lyžbicích

ŽIVOT NA FARMĚ

Život na farmě: Pštrosí chov Vendelín v Radkově

Unikátní seriál Magazínu PATRIOT přibližuje životy lidí a zvířat z farem Moravskoslezského kraje a okolí.

Foto: Miroslav Hodeček

„Pštrosí vejce má zhruba jeden a půl kilogramu a nasytí osm až deset lidí. Dá ze z něj udělat normální vaječina, akorát je tam více bílku,“ prozrazuje pan Adrian a dodává, že oni samotná vejce neprodávají. Většinu z nich využijí na chov dalších jedinců.

Pštrosí farma Vendelín v Radkově je schovaná na náhorních loukách nad vesnicí, vede k ní jen polní cesta. Při příjezdu jako první spatříte hlavní louku pro jednoroční pštrosy. Ti zvědavě vyhlížejí, kdo se blíží a následně běží kolem plotu a závodí tak s přijíždějícím automobilem.

Za branou potkávám právě pana Adriana – poměrně nového vedoucího farmy: „Velký výběh je pro pštrosy nejdůležitější. Když jej nemají, začnou se objevovat klaustrofobní příznaky. Zvyšuje se stres a agrese ve stádě a jsou schopni si třeba i ublížit.“

Za chvíli přichází majitel farmy pan Kristian a provází mě komplexem různých budov. „Tyto domy vznikly jako ubytovny pro horníky z Ostravy. Pak sloužily jako základny pro pionýrské tábory. Teď se je snažíme opravit a využít, ale sám vidíte, že je tu ještě dost práce.“

Nejdříve vcházíme do líhně. Zde jsou vejce v chladírnách, které udržují speciální teplotu. Pštrosí vejce se líhne 42 dní, což je dvakrát déle, než například vejce brojlerky. Postupně navštěvujeme takzvanou dolíheň a další kryté i venkovní prostory, které slouží jako výběhy pro jedince, pečlivě odstupňované podle jejich stáří a velikosti.

V každém věku potřebuje pštros trochu jiné podmínky. Zajímavostí je, že si ale zvykli i na zimní počasí u nás, přestože se jedná o druh pštrosa afrického dvouprstého. „Dospělému jedinci zima nevadí. Nejhorší je kluzký povrch, je to přece jenom dvounohé zvíře,“ usmívá se pan Kristián.

V oddělených ohradách jsou rodiče – dospělí jedinci v reprodukčním věku. Ke každému samci připadají dvě samice. Když se přiblížíme, černý „kohout“ chodí nervózně kolem plotu sem a tam. Občas si jakoby klekne a začne sebou škubat střídavě na obě strany. Z dvou a půl metru vysokého zvířete jde opravdu respekt.

„To je takový tanec. Dává vám najevo, že je to jeho teritorium. Stejným způsobem láká i samici,“ vysvětluje pan Kristián. Později se od něj dozvím, že se vejce většinou musí sbírat z auta či traktoru. „Je to opravdu dobrý hlídač, v tomto stádiu může být dost agresivní.“

Zajímá mě, jak se pan Kristián dostal právě k pštrosům. „Otec dělá celý život s drůbeží v hodně velkém měřítku. Tohle byl takový únik nebo koníček. Prostě chtěl pštrosí farmu pro radost.“

V roce 1997 tedy založili chov nákupem jednoho páru pštrosa afrického černokrkého dvouprstého. V prvním roce se podařilo úspěšně vylíhnout a odchovat pětadvacet kuřat. Roční produkce farmy pak odpovídá 300-350 ks jatečných pštrosů.

Pštrosi se chovají hlavně na maso. Jednoroční jedinec má už kolem 100 kg. Toto maso je velmi zdravé a výživné. Má vysoký podíl bílkovin a obsahuje podstatně méně cholesterolu než maso jiných druhů.

Podle slov vedoucího farmy pana Adriana je maso velmi libové a chutná podobně jako hovězí roštěná. Kromě toho se využívají také vejce, kůže a někdy i peří. Produkty, které nabízí právě farma Vendelín, jsou uvedeny na webu www.ekohum.cz/ostrichcentrum/ostrichindex.html.

Zde můžete také nalézt spoustu informací o druhu pštrosa afrického dvouprstého i o chovu samotném. Pro kontakt či objednávky použijte email: rene@best-opava.com nebo telefon: +420 602 762 827.

Fotogalerie

Foto dne