Zima století: Děti mrzly při cestě do školy, necitové stříleli zvěř stahující se k lidským obydlím

V našem miniseriálu připomeneme asi nejkrutější zimu, která otřásla Československem. Celou Evropu sužovala od ledna do března roku 1929.

Třeskuté mrazy. Dopravní kalamita. Zavírání škol. Chřipková epidemie. Tak komentovaly ostravské noviny v období v polovin února roku 1929. Ostravské ulice byly v těch dnech kvůli panujícím mrazům téměř liduprázdné. Kina i divadla hlásila slabou návštěvnost. Také kolportéři novin jakoby vymřeli. Noviny docházely s velkým zpožděním. Telefonní spojení Ostravy s Brnem, Suchdolem a částečně s Příborem a Opavou bylo přerušeno.

Společnost Zima století: Pod Javorovým naměřili minus 42 stupňů Celsia. Ostravsko sevřely sibiřské mrazy 08/02/2024

Náš seriál chce ukázat, jak zimu století viděla tehdejší média, především noviny, protože televize neexistovala. Neexistovaly však dnes běžné zateplené domy, nepřeberné množství vytápění, klimatizace v automobilech a kvalitní zimní oblečení a obuv.

Nejvyšší teploty byly v Podkarpatské Rusi

Mrazy. Takto stroze zněl 14. února 1929 otvírací text vydání MS Deníku. Třeskutý mráz, jehož minimum se v té době pohybovalo stále ve všech oblastech republiky od -25 do - 30 stupňů Celsia, způsoboval stále větší kalamitu v dopravě. Rychlíky měly opoždění průměrné jednu hodinu, osobní vlaky půldruhé hodiny, vlaky nákladní dvě až tři hodiny.

„Nepovolí-li mrazy, je železniční správa odhodlána odřeknout i některé rychlíky. Mrazy trpí zejména stroje, kalamitní je onemocnění železničního personálu, nemocných den ode dne přibývá,“ hlásili železničáři. Dne 13. února hlásily České Budějovice -32 stupňů, Cheb, Čerchov a Milovice -31 stupňů, Praha -27 stupňů. Nejvyšší teploty kolem -10 stupňů byly v ten den v Podkarpatské Rusi.

Školy zřídily útulky pro přespolní žáky

Četné újezdní školy na Olomoucku zřídily útulky pro přespolní školáky. Jídlo jim tam poskytovaly různé národní a dobročinné korporace. Na Konicku velká část žáků jezdí do škol na lyžích, protože by se jinak nedostali přes zaváté cesty a silnice. V Olomouci bylo pro nedostatek topiva zavřeno na tři dny německé gymnasium. Také z jiných míst Olomoucka hlásily obce zavírání škol, většinou však pro epidemii chřipkovou.

Mezinárodní doprava na železnicích vykazovala velké opoždění. Aby se zrychlila doprava uhlí z ostravsko karvinského revíru do různých oblastí republiky, omezilo ředitelství státních drah dnem 14. února osobní vlaky na místních drahách. V obvodu olomouckého ředitelství drah tak zastavilo na jednadvaceti místních drahách 87 osobních vlaků.

Teplota v Ostravě stoupla. Na minus 16 stupňů

Bratislava hlásila, že v noci na 14. února silně sněžilo, obloha je stále úplně zatažena a ledová zácpa na Dunaji v Rakousku se včera opět prodloužila o celých šestnáct kilometrů. Z Německa však hlásili, že sibiřské mrazy už „kulminovaly“ a meteorologická pozorování konstatují odchod vrstev ledového vzduchu směrem jihozápadním a silné zatažení oblohy způsobuje další ubývání mrazů.

MS poledník také v těch dnech napsal, že v Ostravě značně stoupla teplota. Ve vnitřním městě ukazoval teploměr asi „jen“ minus 16 stupňů Celsia. V Budapešti však stále padal sníh. „Včera v poledne pracovalo na jeho odstranění tři tisíce dělníků, osmnáct motorových a padesát sněhových pluhů,“ hlásili z Maďarska.

Šachty dál těžily. Ale uhlí neměl kdo odvážet

Dopravní kalamita na železnici u nás však trvala. Dne 14. února se dopravní potíže ve stanicích Moravská Ostrava-Přívoz a v Bohumíně dále zhoršily. Počet nemocných železničních zaměstnanců vzrůstal a pro množství sněhu bylo přestupování ve stanicích mezi vlaky nemožné. Nádraží v Bohumíně a Moravské Ostravě ucpaly nákladní vlaky, které dráhy nemohly vypravit.

Přitom těžba uhlí v ostravsko-karvinském revíru zůstala téměř normální. Dopravní potíže však znemožňovaly uhlí od dolů odvážet.

Návštěvnost škol ochabovala, mnozí žáci onemocněli. Mnohé obce trpěly nedostatkem vody, protože zamrzlo vodovodní potrubí a mrazy znemožňovaly vadu nalézt a potrubí opravit.

Ve Frýdku se srazily dvě lokomotivy

Dne 14. února postihla celé Valašsko velká sněhová vichřice, spojená se smrští. Způsobila na mnohých místech vážné poruchy na železnicích. Trať Hulín-Český Těšín byla na četných místech tak zavátá, že na ní musela být přerušena doprava. Dělnický vlak za Krásnem vjel do velké závěje a teprve po tříhodinovém namáhavém čištění tratě mohl v cestě pokračovat. U Kroměříže vykolejil osobní vlak a ve Frýdku na frýdlantské dráze srazily se dvě lokomotivy.

Olomoucké ředitelství státních drah začalo zvažovat, že začne transporty s uhlím přepravovat jako nákladní rychlíky bez zastávky přímo na místo svého určení. Ministerstvo železnic omezilo nákladní dopravu a přijímalo k přepravě jen potraviny, desinfekční materiál, palivo, tabák a tabákové výrobky, prázdné obaly, krmivo, novinový papír a zásilky pro potřeby železničního provozu. MS poledník k tomu poznamenal že „kalamita na železnicích postihla tedy nás takovou prudkostí, že ani v době válečné nebyla doprava tak omezena jako dnes“.

Ze Slovenska přišla zpráva, že exkluzivní Orient expres č. 101 byl zadržen ve Vídni. „Na uvolnění trati pracuje prozatím 230 vojáků. Vichřice dosud trvá,“ hlásily slovenské dráhy.

Nahý běhal v mrazu na železniční trati u Hrušova

A v MS poledníku vyšla zpráva: Včera odpoledne zpozoroval nádražní zřízenec při své služební pochůzce pobíhati po železniční trati u Hrušova neznámého nahého muže. Zřízenec přivolal ihned několik jiných železničních zaměstnanců a jal se s nimi naháče pronásledovat. Po krátké honičce byl neznámý dopaden a odveden do strážního domku, kde se přiznal, že chtěl spáchati sebevraždu, o kterou se a již několikráte pokoušel.

Přivolaný lékař zjistil u neznámého šílenství, a proto jej dal dopravit do ústavu pro choromyslné. Při zjišťování totožnosti šílence vyšlo najevo, že jest to 54letý montér Fr. Herink z Brněnské strojírny, který se právě vracel z montáže ze Sovětského Ruska.

V sobotu 16. února 1929 MS deník hlásil nadšeně oblevu. Na Podkarpatské Rusi a na východním Slovensku taje a prší. V západních Čechách ochladilo se v noci na pátek za přechodného vyjasnění opět až na 29 stupňů mrazu, kdežto na Slovensku dostoupila teplota již minus tří stupňů pod nulou. Na Podkarpatské Rusi nastala ve čtvrtek odpoledne i obleva. Také v Košicích je velká obleva a prší.

Poskytněte vojáky a konzervy za mírné ceny

V polovině února poslanec Staněk jako předseda branného výboru vyzval vládu, aby k odvrácení neblahých následků letošní kruté zimy poskytla k odstranění poruch na železnicích potřebný počet vojáků, vybavených náležitě pro zimu.

Návrh také žádal vojenskou správu, aby pro dovoz a rozvoz paliva a potravin poskytla nákladní vojenské vozy a aby k odvrácení potravinové nouze dala ze svých zásob k disposici potřebné množství konzerv za mírné ceny. Ministr národní obrany vydal proto zvláštní rozkaz zemským vojenským velitelstvím, aby posádková velitelství vysílala na žádost politického nebo železničního úřadu vojáky k odstranění veškerých závad vozů na silnicích a železnicích vzniklých za sněhových vánic.

Mužstvo pomocných asistenci má býti vybaveno teplými oděvními součástkami z mírových zásob, například svetry či vestami. Kromě běžné stravy vojáci dostali na přilepšenou jednu masovou konservu na muže a denně 15 gramů cukru, jeden gram čaje, a čtyři centilitry rumu.

Turistický vlak na Bílou nepojede

Na severní Moravě a ve Slezsku padal 15. února nepřetržitě sníh, takže svízelná dopravní situace změnila v katastrofu. Mrazy sice ve čtvrtek polevily až na 14 stupňů, potom však opět přituhlo. Uhelná krise se tak stupňovala. V řadě menších dílen byla z nedostatku zásob práce zastavena. Větší průmyslové podniky dosud pracují, ale mají jen malé zásoby uhlí, takže jich provoz je ohrožen.

MS Poledník upozornil turisty v Beskydech, že nedělní turistický vlak do Beskyd je zastaven a vlak odjíždějící z Moravské Ostravy-Vítkovic v 7.34 hodin jede pouze do Frýdku, takže do Beskyd je možno dostat se pouze vlakem, odjíždějícím z Moravské Ostravy-Vítkovic v 6.50 hodin. Nádraží ve Frýdlantu n. O. hlásilo: Místní dráha Frýdlant-Bílá nevypraví v neděli 17. února vlak č. 11. To ještě jezdil vlak až na Bílou, protože přehrada Šance ještě nestála.

Hned vedle článku mohli čtenáři MS Deníku zhlédnout efektní obrázkovou reklamu, že 1. března budu otevřen obchodní dům Brouk a Babka na Denisově, dnes Smetanově náměstí. PŘIJĎTE VŠICHNI! zval inzerát čtenáře na otevření obchodního domu, později přejmenovaného na Ostravanka, který je dnes Knihcentrem.

Necitové na Horní Bečvě střílejí polozmrzlé srnky, stahující se k obydlím

Na Novojičínsku pociťovali přímo „zhoubné následky mrazů a sněhových vánic“. Práci tam omezily některé průmyslové závody a dílny, protože „dělnictvo pro sněhové závěje nemůže docházeti do práce. Autobusy nejezdí již měsíc. Dnes napadlo asi 30 centimetrů nového sněhu. Uhlí je citelný nedostatek. V Hranicích pro nedostatek uhlí zastavuje se vyučování na školách, rovněž na venkově. V Hranicích byla zřízena ohřívárna pro chudé děti.

Ve Valašském Meziříčí i na venkově už ale všechny školy zavřeli. Do některých tříd tam totiž přicházeli jen dva až tři žáci. „Zvěř v lesích pomrzla. Na Horní Bečvě necitové střílejí polozmrzlé srnky, jež hledají potravu a útulek u lidských obydlí. Školy ve Vsetíně i na venkově jsou zavřeny. Citelný nedostatek uhlí je zejména v domácnostech. Zvěř trpí hladem a mrazy.

V Českém Těšíně zase mrazy těžce trpělo vojsko, které bylo ubytováno v barácích, jež nebylo možno vytopit na snesitelnou teplotu.

Tulák zapálil stodolu, kde se chtěl ohřát

Dne 17. února před dvacátou hodinou večer vypukl v polích ze Českým pivovarem, dnešním Ostravarem, na konci Hornopolní ulice v Mor. Ostravě požár ve stodole, která byla majetkem obce. Shořela polovina stodoly, v níž měla zásoby povoznice Šajová. Shořelo na 40 metráků lisovaného sena a asi 200 metráků ovesné a žitné slámy v úhrnné ceně 22 tisíc korun.

Kromě toho oheň zničil mlátičku a několik hospodářských strojů. Práci hasičů zpočátku ztěžoval nedostatek vody. Přesto však zachránili druhou část stodoly, v níž si obchodník Knöpflmacher uskladnil mnoho velkých sudů od okurek a různou zeleninu.

Rozuzlení přinesl MS poledník „Ve stodole se v nynější době mrazů skrývali různí tuláci, kteří tam přespávali a proto policie ihned vyslovila domněnku, že stodolu zapálil některý z tuláků. Sotva však policie zahájila po podezřelých tulácích pátrání, dostavil se ještě včera večer na ostravskou strážnici tulák Richard Křižkovič z Moravské Ostravy a přiznal se, že stodolu zapálil. Žhář skončil ve vazbě.

Při výslechu se doznal, že chtěl ve stodole přespati a pouze nešťastnou náhodou stodolu zapálil. Dveře stodoly byly prý uzavřeny, a proto otvorem v nich prostrčil hořící kus novin, aby se přesvědčil, zda ve stodole nikdo není a zda je tam sláma, na níž by mohl spát. Když jej pak papír počal pálit do prstů, upustil jej a od toho se chytla sláma. Křižkovič, který je teprve osmnáctiletý, byl dříve u povoznice Šajové zaměstnán jako čeledín, ale nyní je bez zaměstnání,“ napsal list.

Poklop při výbuchu plynu zabil muže, který uklízel sníh

Z Prahy přišla zpráva, že pod jezem u Šítkovských mlýnů stál v neděli k pět hodin odpoledne na ledu hlouček osob, které se bavily krmením divokých kachen, plovoucích v ledu pod jezem. Následkem velkého zatížení ulomila se pojednou část ledu, na němž stálo asi 12 osob. Většina ještě včas vyskočila na jez. Jen jakýsi mladík a děvče zůstali ve vodě, ale podařilo se je zachránit.

Z Prahy také přišla zpráva, že 16. února dopoledne před 10 hodinou došlo v hořejší polovici Václavského náměstí k výbuchu plynu, nahromaděného v plynovodních kobkách pod zemí. Silný výbuch prudce vyrazil tři poklopy do výše a ty letěly vrženy od svých otvorů, z nichž se ihned valil hustý modravý dým. Jeden poklop uprostřed Václavského náměstí přeletělcelé náměstí a dopadl před automatem Rokoko.

Poklop umístěný před hotelem Šroubek přeletěl stojící tam auta a dopadl na výpomocného čtyřicetiletého dělníka Josefa Smytku, pracujícího na odklízení sněhu. „Těžká železná deska jej okamžitě zabila. Smytka byl mrzákem, bez levé ruky,“ uváděla zpráva. Není vyloučeno, že snad mrazem popraskaly plynové roury a plyn unikal.

Při výbuchu byli zraněni další dva chodci, šestašedesátiletý obchodník Heller a třiceiletý G. Bauman. K výbuchu došlo právě ve chvíli, kdy na hořejší části náměstí rozehřívali telefonní zřízenci poklop od telefonního vedení. Několik automobilů bylo výbuchem rovněž poškozeno.

Nedostatek uhlí v Rakousku zavírá podniky

Vídeň 16. února uzavřela pro nedostatek uhlí veškeré školy. Noviny v Rakousku vycházely jen ve zmenšeném rozsahu, poněvadž továrny na papír omezily výrobu papíru, jednak pro nedostatek uhlí, jednak pro nedostatek dřeva. Ředitelství spolkových drah zaslalo naléhavou prosbu ředitelstvím německých drah ve Würzburgu a Essenu, aby pokud možno nejrychleji dalo expedovat do Rakouska uhlí z Porúří.

Nedostatek uhlí a koksu byl čím dále tím citelnější a doléhal velmi silně na provoz četných závodů, z nichž některé musily již svoji práci zastavit. „Také v dolech na rudu byla dnes práce zastavena. Horníci v četných dolech se usnesli pracovati i zítra v neděli pod podmínkou, že určitá část nedělního výtěžku uhlí bude dána k disposici podpůrné akci pro chudinu a nezaměstnané. Doprava na drahách byla dnes omezena o dalších pět procent. Také doprava na elektrických drahách vídeňských byla omezena.

Vítkovické železárny omezily výrobu – nedorazila ruda

Dne 18. února 1929 MS poledník oznamoval, že ministerstvo školství, aby vyučování na všech školách bylo zastaveno od 18. do 24. února, protože se povětrnostní poměry nelepší.

Na okresní školní úřad v Moravské Ostravě však dosud nedošel úřední výnos o zastavení vyučování, proto nebylo v Ostravě vyučování úředně zastaveno. Pouze správcové jednotlivých škol na základě novinářských zpráv poslali dnes dítky domů, na některých školách se však učí dále. Vyučování v Ostravě bude úředně zastaveno asi od zítřka.

„Letošní silné mrazy zaviňují krisi ve Vítkovických železárnách,“ zněl titulek článku, který psal, že jak se proslýchá, bude se ve Vítkovických železárnách, v nové válcovně, pracovat pouze na čtyři až pět směn v týdnu. Příčina této neočekávané krize? Vítkovické železárny nemohou obdržeti železnou rudu, která je dopravována ze Švédska přes Německo, kde doprava vázne. V těchto dnech stojí na různých stanicích Německa asi 180 vagonů železné rudy, určené pro Vítkovické železárny.“

Pražáci už nebudou na ulicích mrznout

Tuhé a dlouho trvající mrazy, které ve spojení s uhelnou kalamitou tak těžce dolehly na obyvatelstvo hlavního města všech vrstev - i majetné rodiny nemohou si opatřiti palivo a obecní ohřívárny a noclehárny naprosto nestačí pojmouti nával zimou zkřehlých - dávají podnět k u nás prozatím nezvyklému návrhu, aby obec pražská po způsobu pařížském zřídila na různých vhodných místech pouliční kamna - koše, vytápěné koksem. „Co v Ostravě učinila socialistická obec, aby chudáci nemrzli?“ rýpl si poledník.

Další zpráva informovala, že v těchto dnech se konaly Varšavské plavecké závody, kterých zúčastnilo se dvanáct milovníků zimního koupání. Závodní dráha v délce 30 metrů a šířce 6 metrů byla vysekána v ledu, silném jeden metr. Temperatura při závodech činila 30 stupňů pod nulou. Nejlepší čas při závodech vykázali plavci Trat a Gilewicz, kteří připlavali k cíli za 20 vteřin.

Zamrzlá roura na hospodském záchodě způsobila výbuch plynu

MS poledník také přinesl 8. února zprávu o výbuchu plynů ve stoce jednoho z ostravských hostinců. V sobotu v odpoledních hodinách došlo v jistém hostinci v M. Ostravě k neštěstí, jež postihlo sedmnáctiletého učně z Vítkovic. V záchodě tohoto hostince byla zamrzlá odpadová roura. Hostinský povolal klempířského mistra, aby provedl opravu.

„Klempíř Orálek z Vítkovic dostavil se s učněm, seznali však, že opravu zevnitř záchodu nelze provésti, že musí vniknouti do vedlejší stoky. Učeň zapálil letovací lampu a vešel do stoky. V tom okamžiku nastal výbuch a plameny učně vážně popálily na obličeji a rukou. Orálek byl zasažen plameny jen lehce v obličeji a na obočí. Hostinskému, který nahlížel do stoky, byly popáleny vlasy. Učeň byl dopraven do nemocnice. v Moravské Ostravě. Výbuch nastal následkem zapálení plynu, nahromaděných ve stoce.“

Kat kvůli závějím nestihl popravu náčelníka lupičů

Pozoruhodná zpráva přišla z Belehradu 16. února. „V úterý tam měl být popraven náčelník lupičů, kteří uváděli v postrach celé Chorvatsko, Prpič. Přípravy k popravě obávaného vraha byly vykonány, když najednou došla zpráva, že kat, který měl přijeti ze Sarajeva, jede vlakem, jenž uvízl ve sněhových závějích v Bosně.

Do dnešního dne nepodařilo se správě železniční překonati spousty sněhu, pro které vlak nemůže kupředu, takže kat je dosud zdržen od svého úkolu. Prpić, jenž je před smrti velmi vesel a baví se na účet svých obětí, prohlásil, že je v tom řízení osudu a že on vždycky věřil, že jeho smrt nebude bez překážek. S ním mají býti popraveni jeho dva soudruzi.“