Společnost
07/01/2024 Petr Sobol

Ženy v Ostravě mají pivní kroužek! Zájem je veliký

Foto: se souhlasem Natálie Raclavské

Česká republika je národem pivařů. Pivní kultura však není jen výsadou mužů. Alespoň ne v Ostravě, kde se v pivní osvětě vzdělávají i ženy. Ty tu dokonce mají svůj vlastní pivní kroužek.

Už jste někdy slyšeli o pivním kroužku? Že ne? V ostravské Kurnik Šopa Hospodě ho mají. A je o něj takový zájem, že se otvírají další. „Více než rok jsem chodila s nápadem, že bych chtěla pořádat pivní degustace pro ženy. A tak jsem začala hledat vhodné místo,“ připomněla v povídání pro patriotmagazin.cz zrod celé myšlenky zakladatelka Natálie Raclavská.

Co vás k nápadu založit v Ostravě pivní kroužek přivedlo?

Degustace se pořádají, to není nic nového. Ale z toho, co vím, nikdo je nikdy nedělal jen pro ženy. Celý nápad potřeboval dozrát, chtěla jsem pivo nejen degustovat, ale také něco účastnice naučit, což se během jedné degustace těžko stihne. Pak mě napadlo, proč se vlastně nepotkávat pravidelně? Na každoměsíčních schůzkách se můžeme věnovat hlouběji jednotlivým tématům, můžeme lépe procvičovat čich a chuť, učit se, a ne jen klouzat po povrchu. Doufala jsem, že když to půjde dobře, utvoří se komunita, navážou známosti. Pak jsem navštívila ideální místo, kde mají piva různých pivních stylů i atmosféru, kterou pro naši práci potřebujeme – tedy Kurnik Šopa Hospodu. A tak vznikl ženský pivní kroužek.

Kde jste brala inspiraci?

V České republice se pořádají degustace, pivní školení nebo kurzy domácího vaření piva. Tyhle iniciativy jsou stále více vidět, tak jak u nás roste zájem o hlubší poznání pivní kultury, což je důsledkem takzvané pivní revoluce, která v USA proběhla v 70. letech. U nás se domovarnictví, minipivovary a multitapy objevují ve větší míře přibližně od roku 2010. V současnosti, když už každý ví, že existuje IPA, se lidé začínají ptát, co to tedy ta IPA je a jestli existují i jiná piva než ležák.

U našeho pivního kroužku je pro mě zásadní to, aby naše setkání byla zajímavá a pivo jsme probíraly v kulturně-historických souvislostech. Z mojí zkušenosti vyplývá, že ženy mají velmi málo času pro sebe, svůj rozvoj a odpočinek, proto se snažím, aby naše setkání byla přínosná i pohodová.

Jak kroužek funguje? Jak často se scházíte? A co během vašich setkání všechno probíhá?

Scházíme se jednou měsíčně, vždy máme předem určené téma. Připravila jsem rámcový program na 10 měsíců, po kterých, jak se domnívám, by účastnice měla být seznámena se základními vědomostmi na téma pivních stylů, technologie výroby piva a pivní senzoriky. V přestávkách, kdy neprobíráme látku, degustujeme různé pivní styly a děláme zápisky z degustace.

K čemu pak zápisky využíváte?

Zápisky jsou velmi důležité, protože vedou k uvědomělé senzorické analýze. Soustředíme se na vůni, chuť, pivní vady a jiné aspekty. Učíme se pojmenovávat, co cítíme, hledat takzvaní deskriptory, tedy říct: toto je vůně grepu, banánu nebo zelené slupky od ořechu.

Řeší se jen pivo, nebo i dámské záležitosti?

V pivním kroužku máme na jednom setkání jedno hlavní téma. Například chmel, belgická piva, fermentace nebo vyplňování hodnotících archů. Téma pojímáme zeširoka, u tématu belgické pivní kultury si povídáme o různých způsobech fermentace belgických piv, klášterní tradici vaření i o Vlámech, Valonech nebo Leopoldu II. Co se týká probírání dámských záležitostí, o žehlení a květinové výzdobě jsme zatím nemluvily, ale řešily jsme už vliv menstruace na citlivost čichu. Během degustací používáme především čich a tady jsme se dostaly i k mužům, o kterých jsme si povídaly v kontextu feromonů. Čili, že čich není jen smyslem, který nás informuje o chemických změnách v prostředí, ale má také funkci vnitrodruhové komunikace.

K čemu se pak ženám znalosti o pivu hodí?

Když se zajímáte o pivo, rozvíjí vás to v mnoha směrech. Můžeme se zajímat o výrobu piva, pivní technologii, a tím pádem se hodně naučit o chemii, fyzice či biologii. Můžeme pivo sami doma vařit. Můžeme se zajímat o pivovary, cestovat, získávat tak znalosti z dějin a tradic různých míst u nás i v zahraniční. Při uvědomělé degustaci také rozvíjíte své smyslové vnímání, což považuji v dnešní virtuální době za velmi zdravý jev, protože se učíte vnímat vůně a chutě, pojmenovávat je, dělit na základní vjemy, tedy prožívat něco tady a teď, offline. Můžete se zajímat o různé pivní styly, podmínky jejich vzniku a vývoje, což vás obohatí o znalosti historie a kultury. A mnoho dalšího. Pivo provázelo člověka od nepaměti, proto v sobě nese tolik významů. Proto nás inspiruje k tolika myšlenkám.

Jaká piva si lidé dávají v multitapech?

Hodně lidí začíná svou uvědomělou cestu pivní kulturou tím, že v nějaké hospodě vyzkouší „to jiné pivo“. To je nejčastěji IPA, u které objeví, jaká aromata vnáší do piva chmely nové vlny, tedy vůně jako mango, citrusové plody nebo třeba meloun. IPA vám může, nebo nemusí chutnat, ale nejspíše zanechá dojem. Chmel v pivech stylu IPA má fascinující paletu vůní a chutí, ale i IPA je pouze jedním z více než stovky pivních stylů. A i když otevírá cestu od koncernového ležáku do fascinujícího světa, je škoda, že hodně pivních fanoušků se soustředí jen na ni.

A jaká piva máte nejradši vy?

Já osobně mám ráda piva, kde chuti a vůni nedominuje chmel. Mám ráda piva pšeničná a belgická, kde si můžeme užít aromata jako jsou banány, meruňky, hřebíček, skořice nebo třeba muškátový oříšek. Tato aromata tvoří kvasinky během procesu fermentace.

Jaký je o kroužek mezi ženami zájem?

Vzhledem k tomu, že o podobné iniciativě nevím, nemám ji moc s čím srovnat. Z mého pohledu ale zájem je, protože na setkání přichází pravidelně skupina žen různého věku. Mám z toho dobrý pocit, vzděláváme se ve skupině, já se taky hodně učím během přípravy na každé setkání.

Otevíráte další dva kroužky. Co vás k tomu vedlo?

Když jsem přišla za Jirkou Bajgarem z Kurnik Šopa Hospody, že bych ráda vedla pivní kroužek pro ženy, hned mi řekl: jasně, můžeš. Když jsme to celé plánovali, říkali jsme si, že když na první schůzku přijde pět žen, tak jsme spokojení. Na první schůzce bylo skoro 30 žen, a protože je to maximum, abychom si mohly povídat, slyšet se, nemohli jsme přijímat další účastnice. A tak z iniciativy, která měla propagovat pivní kulturu, seberozvoj žen a také Hospodu Kurnik Šopa, vznikl tajný spolek, o kterém jsme nemohli moc mluvit a nikoho dalšího pozvat. Takže nás napadlo, že začátek nového roku je skvělý moment, abychom zahájili další semestr pivního vzdělávání pro ženy. A že díky tomu, že budeme mít další termíny, budeme mít šanci najít další adeptky na budoucí pivní hodnotitelky. Srdečně tam zveme všechny ženy, které s námi chtějí čichat k pivu, vzdělávat a scházet se. Mohou přicházet pravidelně, mohou přijít jen na vybrané setkání, na kterém budeme řešit, co je zrovna zajímá. Na jaře plánujeme také výjezdní zasedání a exkurzi v pivovaru.

Ženám předáváte spoustu zajímavých informací. Jak s nimi pak „pracují“ ony dál?

Už mi dvě účastnice hlásily, že se chtějí přihlásit na obor Sladovnické práce. Jedním z mých přání bylo, abychom se v budoucnu vzdělávaly a cvičily v senzorice tak, aby ty, co budou mít zájem, složily zkoušky na profesionální pivní hodnotitelky.

Jak vás v tomto snažení podporují muži?

Muži jsou mi inspirací, jsou to moje múzy. Díky tomu, že tvoří teplo domova, starají se o rodinu, děti, utírají prach, se já mohu věnovat věcem, které mě rozvíjejí. Nikdy nedokážu dostatečně vyjádřit svou vděčnost za to, jací muži jsou. Že upozadí své zájmy pro druhé, že nehledě na únavu nestavějí odpočinek na první místo. Asi nikdo nepochybuje o tom, že kdyby nebyli muži, ženy by jen těžko mohly věnovat tolik času seberozvoji, vzdělávání a svým koníčkům.

Kroužek probíhá v Kurnik Šopa Hospodě. Jak toto spojení vzniklo?

Jsem velmi ráda, že v Ostravě máme tuto hospodu. Vždy jsem oceňovala, že v hospodě v centru je na jedné z píp pokaždé nějaké belgické pivo, což jinde v Ostravě nenajdeme. Mají tam zajímavou nabídku piv, která se nezaměřuje jen na IPY. Je tam pohodový, ale velmi profesionální personál, který má k pivu skvělý vztah. Je to prostředí, kam můžete přijít s nápadem a realizovat ho. Kroužek nemohl být v lepším místě, tím jsem si jistá.

Foto: Se souhlasem Natálie Raclavské
Sdílejte článek