Společnost
12/09/2023 Petr Broulík

Válečného hrdinu z Polanky zvěčnili v Anglii na poštovních známkách

Slezské zemské muzeum

Výcvikové středisko v Chartres, prosinec 1939. Zleva: Josef Jaške, Jan Truhlář, Fr. Peřina, Timoteus Hamšík, Jiří Král, Jan Krákora, Viktor Kašlík a Vladimír Vašek

​Léto v Moravskoslezském kraji může být i příležitostí navštívit novou, interaktivní a efektní bojovou expozici v Národním památníku II. světové války v Hrabyni na Opavsku.

Betonový památník totiž podle zaměstnanců skýtá i příjemné klima. Skrývá však i řadu příběhů našich hrdinů druhé světové války. Další z nich nám dnes představí ředitelka Slezského zemského muzea Jana Horáková.

Až napodruhé odešel do Polska, tam začal velet vojenské skupině

Jiří Král se narodil 15. března roku 1910 v Polance nad Odrou – Janové do hornické rodiny a vyučil se uměleckým slévačem. Poté vystudoval průmyslovou školu v Ostravě - Vítkovicích, kde studium ukončil v roce 1930. V říjnu téhož roku nastoupil vojenskou prezenční službu u Leteckého pluku 2 v Olomouci, při níž absolvoval školu na důstojníky v záloze a do roku 1934 také Vojenskou akademii v Hranicích.

Jiří Král. Foto: Slezské zemské muzeum

„V hodnosti poručíka sloužil u 10. pozorovací letky v Nitře, do roku 1939 u leteckého pluku 4 v Hradci Králové a u 40. stíhací letky v Praze-Kbelích. Právě tam ho zastihla mobilizace,“ říká ředitelka Slezského zemského muzea Jana Horáková.

Až na druhý pokus se mu 24. dubna 1939 podařilo překročit hranici do Polska. Na československém konzulátě v Krakově se v těch dubnových dnech roku 1939 sešlo na čtyřicet československých vojáků, kteří založili takzvanou Zahraniční vojenskou skupinu československou. A nadporučík letectva Jiří Král se jako služebně nejstarší voják ujal 1. května jejího velení.

Na lodi Chrobry odplul do Anglie, tam začal velet stíhacímu roji

Skupina obývala nejdříve Dom turystyczny na Rynku Glównym a o dva měsíce později pak opuštěný vojenský tábor v Malých Bronowicích. Tam přicházeli další uprchlíci z protektorátu, rozhodnutí bojovat za svobodu Československa. Jiřího Krále vystřídal jako velitel kapitán letectva Jan Veselý a když se do Polska přes Ostravu dostal podplukovník Ludvík Svoboda, ujal se dne 19. června velení on jako hodnostně i služebně nejstarší voják. Jiří Král se pak na krátkou dobu stal jeho pobočníkem.

Dne 29. července 1939 odplul Jiří Král spolu s dalšími Čechoslováky na transatlantickém parníku Chrobry do Francie, kde na základně Chartres prodělal výcvik na letounech Curtiss Hawk 75 a Marcel Bloch MB-152. Na konci roku 1939 byl odeslán na frontu ke Groupe de Chasse I/1 jako velitel stíhacího roje.

V boji s houfem messerschmittů dostal Králův letoun zásah

V souboji s německými Messerschmitty Bf 110 sestřelil Jiří Král dne 14. května 1940 nad Belgií jednoho z nich v prostoru nad belgickým městem Mettet. Druhý, osudný souboj s letouny nepřítele, podstoupil Jiří Král dne 8. června 1940, když odstartoval z letiště Chanevay-Villepreux.

„Jeho stroj se ve vzduchu utkal sám s dvanácti německými Messerschmitty Bf 109. Přitom dostal zásah a začal hořet. Pilot vyskočil na padáku, ten se však neotevřel. Tělo Jiřího Krále dopadlo na zem u obce Monneville,“ říká ředitelka Slezského zemského muzea Jana Horáková.

Letec Jiří Král byl nejprve pohřben u obce Marquemont, a to až do roku 1963, kdy byly jeho ostatky v prosinci převezeny na československý vojenský hřbitov v La Targette. Tam leží v hrobě číslo 176.

Jako jeden z osmi je na anglických válečných známkách

Podobizna Jiřího Krále byla také vybrána pro emisi osmi známek, která byla 29. března 1944 schválena v Londýně. Na této emisi jsou zobrazeni padlí příslušníci z různých československých jednotek, kteří bojovali na západní i východní frontě.

Za svou statečnost a bojové nasazení byl Jiří Král vyznamenán ještě před svou smrtí Francouzským válečným křížem, in memoriam pak Československým válečným křížem, Československou vojenskou medailí Za Zásluhy I. stupně a Československou medailí Za chrabrost. Dne 30. června 2010 mu byla udělena in memoriam Cena města Ostravy.

Sdílejte článek