V Ostravě rostou budovy, které už za rok zcela změní centrum města

​Kdysi obrovská halda, na které byl svého času například proslulý zábavní park s horskou dráhou, zvaný Tivoli.

Poté zde byla dlouho smyčka tramvají. Ta loni zmizela a od té doby na tomto místě rostou dvě architektonicky pozoruhodné budovy, jejichž stavba bude stát celkem miliardu. A je jisté, že už příští rok výrazně promění tvář centra Ostravy.

Ostravanům tak roste před zraky kousek za Divadlem Antonína Dvořáka nový kampus Ostravské univerzity. Kdo chce vidět a poznat, jak bude toto ambiciózní zařízení pro ostravské studenty a ostravskou veřejnost vypadat, má možnost do 24. září navštívit do výstavu City Campus Černá louka.

Tu otevřeli primátor Ostravy, architekti a zástupci Ostravské univerzity v ateliéru MAPPA Ostrava, který sídlí na místě bývalé galanterie v Nádražní ulici naproti centra PANT.

Na výstavě si návštěvníci projdou kampus ve virtuální realitě, prohlédnou si modely budov a dozví se, co všechno v kampusu Ostravské univerzity, který bude otevřený studentům i místním, bude.

Kampus bude sloužit z poloviny veřejnosti a změní Ostravu

Účastníci se mohli setkat s architekty, ale také vidět krátký film, jak nový kampus vznikal, a mohli se také poprvé projít řadou koutů nových budov s pomocí virtuální reality.

„Moc jsem tomu mnohaletému úsilí nevěřil, ale podařilo se. Sešli jsme se dnes rok předtím, než se budovy otevřou a věřím, že i přes řadu problémů, které pro stavebnictví přinesl covid, se to skutečně podaří,“ řekl rektor Ostravské univerzity Jan Lata.

Dodal, že ač jsou budovy stavbou Ostravské univerzity, budou minimálně z padesáti procent sloužit všem, tedy nejen studentům jako zázemí pro vědecké a kulturní aktivity.

„Tyto budovy budou otevřeny nejen obyvatelům Ostravy, ale celého Moravskoslezského kraje. A věřím, že skutečně oživí centrum Ostravy. A že na Černé louce, o které se léta diskutuje, vzniká něco, co bude ku prospěchu všech. A že za třicet let budeme všichni rádi, že tady tyto budovy jsou a přispívají k životu města.“

Umístění kampusu vzniklo u piva, do kterého létaly vosy

Primátor města Ostravy Tomáš Macura přidal k dobru historku, že umístění nového kampusu Ostravské univerzity vzniklo poměrně náhodou a u piva.

„Touhle dobou v roce 2016 jsme totiž seděli s rektorem Honzou Latou na jedné ostravské zahrádce a pořád nám do piva lítaly vosy. A Honza mi říkal, že by univerzita chtěla ty univerzitní budovy postavit někde, kde je Bauhaus. A já říkám, to vám jako město nedáme, tam máme jiné plány. A dostali jsme se nakonec oklikou právě k místu bývalého zábavního parku Tivoli,“ řekl primátor.

Dodal, že cesta byla trnitá, ale budovy už rostou. „Chodím kolem staveb poměrně často, je to nadějné a věřím, že se tam studenti příští školní rok zabydlí,“ řekl primátor Ostravy Tomáš Macura.

Závidí studentům, že budou v kampusu studovat

Náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Stanislav Folwarczny řekl, že musí vyjádřit závist jako bývalý student katedry tělesné výchovy Ostravské univerzity.

„Jak kolem často jezdím a vidím, jak to roste, tak závidím studentům, kteří se budou v budovách vzdělávat. Když vidím vizualizace, jak to bude vypadat, tak pociťuji ještě větší závist. A přeji Ostravské univerzitě, aby budovy povznesly univerzitu a žáci středních škol v kraji se nedívali po vysokých školách někde v Brně, ale dívali se na Ostravu,“ řekl náměstek hejtmana pro školství, mládež a sport.

Budovaná víceúčelová sportovní hala, gymnastický sál, všechny venkovní prostory a jiná vznikající sportoviště by měly podle zástupců univerzity lákat krmě studentů i sportovní kluby ve městě a veřejnost.

Dominuje jim prvek nádherného schodiště, dominantní součásti jedné z budov, kterým se kdokoliv dostane až na její střechu, kde budou další sportoviště včetně oválu s nádherným výhledem na město a na řeku Ostravici, kde je loděnice.

Diskuse ke kampusu bude na streamu 7. září v 18 hodin

Součástí otevřené výstavy je také panelová diskuze k projektu kampusu na Černé louce, kterou bude Ostravská univerzita streamovat online v úterý 7. září v 18 hodin na Facebooku a YouTube. Lidé do ní mohou už nyní zasílat dotazy na adresu https://app.sli.do/event/lfjv1pnv/live/questions.

Hosty online diskuze budou Jan Lata, městský architekt Ondřej Vysloužil, architekt Klastru umění a designu Kamil Mrva, projektant budovy Zázemí sportu a behaviorálního zdraví Pavel Hynčica, děkan Pedagogické fakulty Daniel Jandačka a za Fakultu umění Michal Bárta.

„Lidé mohou na výstavě zjistit spoustu zajímavých detailů o novém kampusu. Výstava trvá tři týdny a představuje hlavně architektonické návrhy obou budov, vývoj samotných staveb, plány univerzity s kampusem i města s jeho okolím a také historii tohoto místa v sousedství centra,“ sdělila mluvčí Ostravské univerzity Lucie Fremrová.

Výstava výstavu City Campus Černá louka je otevřená od 3. září do 24. září vždy ve všední dny od 14 do 18 hodin. Online diskuze o projektu pak 7. září v 18:00.

Jakou historii má místo, na kterém se dnes staví budovy kampusu?

Zhruba od roku 1870 se na místo u břehu Ostravice v Moravské Ostravě začaly vyvážet výpěrky z koksoven Centrálka a Karolina. Původně se halda navážela pomocí úzkokolejné dráhy, v roce 1911 však již byla tak vysoká, že musela být používána lanovka. Roku 1917 měla halda s několika vrcholy 25 metrů na výšku, zabírala plochu skoro pět hektarů a uloženo zde bylo více než 700 000 kubíků hlušiny.

Problém „ostravských Alp“, jak si haldu překřtili obyvatelé města, se začal řešit po vzniku Československa. Vítkovické horní a hutní těžířstvo zakoupilo rybníky v Hrušově a začalo je obsahem haldy zasypávat. Jak se však záhy ukázalo, rybníky pojaly jen patnáct procent obsahu haldy.

A tak byly v rámci alespoň částečné estetizace na haldě vysázeny akáty, avšak ujaly se pouze ve spodní části haldy, na jejím vrcholu uschly. Mnohem větší úspěch měla gigantická horská dráha pojmenovaná Tivoli, a ačkoliv po jízdě na ní byl návštěvník notně „očouzen“ všudypřítomným prachem, stala se oblíbenou atrakcí Ostravanů.

K radikální změně došlo až v roce 1935, kdy státní dráhy začaly stavět nové trati a zjistily, že propustná haldovina je výborný materiál na náspy. Celá halda zmizela tak, že ji padesát pracovníků ručně přeložilo, a to v období od srpna 1935 do října 1936.

Prázdné místo bylo poté zavezeno zeminou a nejprve využito jako stanoviště pro cirkusy a lunaparky, posléze zde bylo vybudováno současné výstaviště.