Albert Čuba
Blázen, který postaví divadlo
Na začátku minulého století projížděl Ostravou slavný Orient Express - vozil především ruskou šlechtu.
Jezdil od listopadu do dubna po trati Severní dráhy císaře Ferdinanda na trase St. Petersburg – Varšava – Krakov - Vídeň – Nice – Cannes.
Vozil jednou za týden své cestující za sluncem na Francouzskou riviéru a zpět. Moravu projížděl v noci s tou nejvýkonnější lokomotivou, která hravě utáhla 200 tunový rychlík o čtyřech vagonech I. a II. třídy a jídelním vozem přepravní rychlostí 90 km za hodinu.
Rychlík tehdy potřeboval k ujetí trasy třeba z Vídně do Krakova, to je 413 km, 6 hodin a 43 minut.. Velmi slušný výkon. Vzpomínaný Orient Expres vyjížděl z Cannes ve čtvrtek a na Moravě zastavoval jen v Břeclavi, Přerově a Bohumíně.
Tak tomu bylo i v noci na pátek 26. dubna 1901. Byl to poslední Orient Expres petrohradské sezóny roku 1901. Podle jízdního řádu byl kromě toho každý den z Vídně vypravován po expresu ještě osobní rychlík č.3 s odstupem 15 minut.
Poté, co Orient Expres projel v 01:45 hodin nádražím v Polomi, vlakvedoucí nákladního vlaku s nákladem soli z Haliče směr Přerov, který čekal v Polomi na odstavné koleji na volnou jednokolejovou hlavní trať, v domnění, že právě po ní projel pravidelný rychlík č.3, dal pokyn k odjezdu.
Ano, trať měla být volná, ale až po rychlíku č.3, který měl projet směr Ostrava v 01:56 hodin. Doposud však projel pouze Orient Expres. A tak se stalo, že když se nákladní vlak ve stanici Polom dal do pohybu, přihnal se rychlík č.3 a u výhybky zachytil v jedné třetině lokomotivu nákladního vlaku.
Srážka nebyla čelní, ale i tak - lokomotivy byly mimo koleje zapíchnuté do země a praskot ohýbaného železa, křik, nářek zraněných a všeobecná zoufalost, to byl příšerný obraz na místě neštěstí.
Zahynul strojvedoucí nákladního vlaku Jan Herman a jeho topič přišel o nohu. Strojvedoucí rychlíku se prý duševně zhroutil. Lokomotiva nákladního vlaku spolu s uhlákem byla na odpis, stejně tak čtyři vagony rychlíku. Rychlíkovou lokomotivu bylo možno prý ještě opravit.
Do Polomi ihned dorazila havarijní četa z Lipníku a dva pomocné vlaky s ambulantními vozy s lékaři z Moravské Ostravy, protože 10 cestujících z rychlíku z Vídně do Krakova a 9 železničních zřízenců bylo zraněno.
Provoz na trati byl přerušen. Vlakvedoucí nákladního vlaku Ferdinand Galuška, který zapískal k odjezdu, byl suspendován a s odstupem jednoho roku krajským soudem v Novém Jičíně odsouzen k tuhému vězení na dva měsíce.
Uplatnil sice odvolání se zdůvodněním, že k neštěstí došlo proto, že byl službou přetížen, protože byl již 20 hodin v práci. Také soudní lékař v Novém Jičíně uznal, že po tak dlouhé době ve službě musel být Galuška unaven a že to mělo vliv na jeho soudnost a ostražitost.
Novojičínský soud však tuto informaci posoudil tak, že zdravý muž může 20 hodin „štrapace“ vydržet. Stejně tak rozhodl i kasační soud a jeho žádost byla zamítnuta.
Galuška nastoupil výkon trestu. Byla to první, ale nikoliv poslední vlaková nehoda mezi Ostravou a Lipníkem.