Společnost
14/09/2022 Petr Broulík

Před 80 lety začala deportace z Ostravy do Terezína. Znamenala zánik židovské populace ve městě

Terezínské transporty, které v září 1942 znamenaly prakticky likvidaci židovské komunity v Moravské Ostravě, si minulý týden připomněli před hlavním nádražím v Ostravě-Přívoze a poté v Divadle Jiřího Myrona obyvatelé města a zástupci Židovské obce v Ostravě.

Právě z hlavního nádraží odjel 18. září 1942 první z transportů mířících do koncentračního tábora Terezín, v němž bylo odvlečeno prvních 860 lidí z Ostravy.

Další zářijové transporty vyjely v dalších zářijových dnech, a to 22., 26. a 30. září 1942. Ve všech čtyřech transportech odjelo z Ostravy do Terezína 3 442 osob židovského původu.

„Po osvobození se ze všech těchto čtyř zářijových transportů vrátilo v roce 1945 do Ostravy pouze 184 lidí,“ řekla předsedkyně Židovské obce v Ostravě Milana Slaninová. Připomněla i další transport z 30. června 1943, v němž jelo dalších 72 osob z Ostravy a přežilo pouze jedenáct. Deportoval hlavně starce ze židovského starobince. „Šestý transport odjel až na samém konci války 4. března 1945 a bylo v něm 53 osob ze smíšených manželství, které byly do té doby jakžtakž chráněni.“

Židé před transporty tvořili devět procent obyvatelstva Ostravy

Většina ostravských Židů byla z Terezína po dvou letech transportována do Osvětimi a Treblinky dvěma transporty z 29. září a 9. října 1944, kde je zpravidla čekala smrt v plynových komorách. „Během války zahynulo na osm tisíc ostravských Židů, po osvobození se do Ostravy vrátilo asi jen dvě stě padesát osob, z nichž ale řada po roce 1948 a 1968 z komunistického Československa emigrovala, buď do Izraele, nebo na západ,“ řekla Milena Slaninová.

Připomněla, že v době první republiky byla židovská minorita v Ostravě, která čítala kolem dvanácti tisíc obyvatel, pokládána za třetí nejvýznamnější v Československu, a to po Praze a Brně. „V Ostravě tehdy žilo kolem sto třiceti tisíc obyvatel. Takže osoby židovského vyznání se tedy podíleli devíti procenty na úhrnu populace ve městě,“ řekla Milena Slaninová.

Mnohem větší byl ale podíl Židů na hospodářském potenciálu města. Z celkem 5 680 registrovaných báňských, průmyslových a živnostenských podniků patřilo Židům 68 procent. Významného postavení dobyla mezi válkami židovská minorita též ve svobodných povoláních – ze 180 lékařů provozujících soukromou praxi v Ostravě bylo 49 procent Židů, a ze 112 ostravských advokátů bylo 63 procent židovského původu.

Z Ostravy vyjel i vůbec první transport v Evropě

Lidé si v Přívoze zářijové terezínské transporty z Ostravy vzpomněli u rekonstruovaného památníku odhaleného v roce 2009, který připomíná vůbec první transport Židů v Evropě z 18. října 1939. V tomto vůbec prvním transportu v Evropě odjeli ostravští Židé ve věku 17 až 55 let budovat „přeškolovací“, tedy koncentrační tábor v polském Nisku nad Sanem na tehdy už sovětsko-německé hranici. V cílové stanici pasažéry transportu přivítal sém autor plánu „Akce Nisko” Adolf Eichmann.

20. října 1939 pak následovaly podobné transporty z Vídně a Katovic. Tento tábor však nakonec nebyl dobudován a mnozí z ostravských Židů skončili po odchodu z něj po zatření NKVD v ruských gulazích. Část z nich se sice vrátila do Ostravy, kde pracovali například na regulaci Ostravice, ovšem mnozí z těchto „šťastlivců“ nakonec opět skončili právě v zářijových osudových transportech do Terezína, odkud mnozí dříve či později pokračovali do Osvětimi.

Sdílejte článek