POHO! Unikátní program nabírá jasné kontury

Nové turistické a kulturní centrum – POHO Park Gabriela poblíž známého šikmého kostela, tramvajová trať, která znovu propojí Ostravu, Karvinou a Orlovou, průmyslový park Lazy, cyklostezky či Karvinské moře. To jsou projekty, které se v poslední době přesouvají z plánů do opravdového života. Do života lidí v pohornické krajině.

„POHO 2030 je transformační program, který je zaměřen na budoucí využití jedinečné krajiny na Karvinsku, která byla po staletí těžce ovlivňována těžbou uhlí. Konkrétně se jedná o oblast mezi městy Havířov, Karviná a Orlová o rozloze zhruba šedesát kilometrů čtverečních, která má obrovský potenciál rozvoje, ale je zde soustředěno také mnoho zajímavých míst, která má smysl zachovat tak, jak jsou. Program POHO 2030 má pomoci vrátit této krajině zpět atraktivitu a nový život,“ říká místopředseda představenstva rozvojové agentury MSID Petr Birklen, která koordinuje program POHO 2030.

Proměny kraje U Dolní Lutyně by mohl vzniknout nový průmyslový park 08/03/2024

V kraji od devadesátých let dvacátého století postupně dochází k výraznému poklesu množství vytěženého uhlí (v posledním desetiletí o více než 80 %). Aktuálně probíhající útlum těžby černého uhlí se v Moravskoslezském kraji nejvíce projevuje v regionech Karvinska a Frýdecko-Místecka, kde došlo v posledních letech k uzavření několika důlních provozů, zahájení zajišťovacího provozu dolů a postupné přípravy k samotné likvidaci.

Útlum těžby v regionu dopadá nejen na zaměstnanost a subdodavatelské řetězce, ale také dochází k zásadním změnám v dotčených lokalitách či celých obcích. V současnosti je v provozu poslední aktivní Důl ČSM v těsné blízkosti Karviné a Stonavy. Ukončení provozu tohoto dolu se předpokládá do roku 2025.

„Navzdory probíhajícímu útlumu těžby však Moravskoslezský kraj stále představuje významnou součást ekonomiky Česka. Struktura průmyslu se nicméně v posledních letech výrazně mění, kraj prochází transformací a do popředí se dostal také IT sektor a automobilový průmysl. Tato dvě odvětví dnes zaměstnávají stejný počet lidí jako v hutnictví a slévárenství a představují tak příležitost, jak výrazně zkvalitnit podmínky pro ekonomické fungování a život obyvatel v regionu,“ upozorňuje specialista pro strategie programu POHO 2030 Jiří Staš.

O jaké území vlastně jde, když vyslovíme POHO? Jedná se o prostor se silnou vazbou na Ostravu a zároveň příhraniční region s přesahem zejména do Slezského vojvodství, tedy oblasti s podobnou průmyslovou historií. Území je rozděleno mezi správní obvody tří obcí s rozšířenou působností (ORP) – Karviná, Havířov a Orlová.

V katastrálních územích všech těchto obcí se nachází dobývací prostor, z něhož je převážná většina poddolovaná. Jedná se o území obcí nebo části obcí, které jsou v současné době s výhledem do roku 2025 přímo dotčené aktivní těžbou černého uhlí.

„Nacházejí se zde rozsáhlé těžební areály a jejich provozy, na některých místech došlo i k poklesům území z důvodu poddolování, ale zároveň zde probíhají nebo budou probíhat rekultivace, které těžbou ovlivněná území stabilizují. Není potřeba se obávat, že bývalé doly představují překážku v budoucím rozvoji. Právě naopak, díky existující infrastruktuře zde jsou a budou atraktivní lokality s velkým potenciálem pro nové investory. Je jen potřeba tyto plochy pro tento účel dobře připravit,“ vysvětluje Petr Birklen.

Foto: se souhlasem POHO

Území Karvinska je svou rozlohou a osudem unikátním celkem nejen v rámci České republiky, ale také celé střední Evropy. Mísí se zde důlní vlivy s relikty původního uspořádání barokní krajiny, a vzniká tak neopakovatelná mozaika ploch s rozmanitou škálou půdních typů a různými druhy vegetace. V území se vyskytuje řada významných krajinných prvků typu les, vodní tok, rybník nebo jezero, niva…

„V tomto směru jsou mimořádně zajímavé zejména spontánně vzniklé vodní plochy a mokřady, které vytvářejí nejhodnotnější stanoviště zvláště chráněných nebo regionálně významných druhů rostlin a živočichů. Nachází se zde také památkově chráněné objekty s kulturním významem či objekty průmyslového dědictví,“ doplňuje Petr Birklen.

A na jaké projekty se mohou obyvatelé i návštěvníci pohornické krajiny těšit?

POHO park Gabriela

Projekt POHO Park usiluje o vybudování důstojného centra pohornické krajiny, které nabídne zázemí nejen návštěvníkům dolu Gabriela, ale také přilehlého kostela sv. Petra z Alkantary. Jedná se o strategický projekt Moravskoslezského kraje.

„Cílem projektu je revitalizovat území bývalého dolu Gabriela na nové centrum pohornické krajiny, POHO PARK GABRIELA. Areál o celkové rozloze dvaadvacet hektarů se bude rozprostírat od kostela svatého Petra z Alcantary včetně blízké vodní plochy až k bývalému dolu Gabriela. Stávající budovy budou revitalizovány a bude vybudováno nové Turistické informační centrum, které poskytne celoroční zázemí pro návštěvníky,“ říká koordinátor projektu za POHO 2030 Jan Bartusek.

Foto: se souhlasem POHO

Budova TIC je navržena v souladu s principy oběhového hospodářství a téměř výhradně z přírodních materiálů. Najdeme v ní recepci, bistro, workshopové místnosti pro vzdělávání, sociální zázemí a kanceláře zaměstnanců. Unikátní historie areálu a původního hornického města Karviná bude prezentována formou audiovizuální expozice v podzemí bývalé strojovny. Kulturní program doplní venkovní i vnitřní aktivity, které budou citlivě zasazeny do původního kontextu bývalého dolu. Projekt navazuje na již schválené strategie a koncepce, jako je Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje nebo Koncepce rozvoje území po těžbě nerostných surovin Karviné do roku 2030, a je v souladu s Fondem spravedlivé transformace, z něhož bude financován z 85 %. Zbývajících 15 % uhradí Moravskoslezský kraj. Provoz areálu zajistí spolek POHO Park založený městem Karviná, Moravskoslezským krajem, MSID a Dokořán.

Nový park vytvoří centrum pohornické krajiny, obnoví centrum původního města Karviná, přiblíží historii tohoto místa a jeho původních obyvatel moderním způsobem.

Rychlá tramvajová trať

Tento významný regionální dopravní projekt by mohl podpořit rozvoj veřejné hromadné dopravy na spojnici sídel Ostrava – Orlová – Karviná v Moravskoslezském kraji.

„Plánovaná dráha odkazuje k historické tramvajové trati, počítá i s využitím stávající infrastruktury jako jsou uhelné vlečky a současné či plánované dopravní koridory, a přináší nové perspektivy a možnosti rozvoje v budoucnosti. Jedná se o novou moderní dvoukolejnou rychlodráhu, která bude mimo zástavbu moci jezdit až osmdesátikilometrovou rychlostí,“ říká říká Jiří Staš.Trať umožní účelně a relativně rychle propojit uvedená města, a to jak pro místní, nejen při cestách do zaměstnání a škol, tak pro návštěvníky a turisty. Zároveň přináší zásadní spojení zájmových oblastí v rámci transformace pohornické krajiny Karvinska. Díky uplatnění moderních vozů a rychlosti přepravy vytvoří toto spojení atraktivní alternativu automobilové dopravy. Trať by měla mít přes 26 kilometrů a pokud půjde vše hladce, první cestující by se z Ostravy do Karviné mohli tramvají dostat za deset let.

Příprava je rozdělena do tří postupných kroků, které jsou jednotlivě zpracovány v samostatných studiích proveditelnosti. V současné době jsou hotovy studie pro trasy Karviná – Orlová (město) – Ostrava (Hranečník) a trasa Orlová (Lutyně) – Havířov (Podlesí). Vypracována je i studie trasy Havířov (Podlesí) – Ostrava (Hranečník).

Cestující by se tak novou tramvajovou tratí, na trasách bývalých uhelných vleček, mohli dostat z Karviné do Ostravy nízkoemisním dopravním prostředkem za pouhou půlhodinku.

POHO průmyslový park

Tento park je koncipován jako nové místo pro ekonomický rozvoj Karvinska. „Jde o území bývalého černouhelného dolu Lazy, které se nachází v Orlové. Současný stav areálu a jeho urbanistický charakter je dán výstavbou spojenou s důlní činností. Je zpracována studie proveditelnosti budoucího využití areálu. V současné době probíhá likvidace areálu a jeho příprava na ekonomickou zónu,“ přibližuje aktuální stav koordinátor projektu za POHO 2030 Pavel Hadrava. Budoucí areál průmyslového parku by mohl nabídnout přes 30 hektarů využitelných ploch pro lehký průmysl a logistiku.

Stezky pro cyklisty a pro pěší

Propojení území pohornické krajiny pomocí cyklostezek a pěších tras je jedním z klíčových projektů POHO 2030 s cílem oživit a zpřístupnit tuto lokalitu nejen cyklistům, ale také lidem, kteří budou oblast navštěvovat v rámci procházek či například při běhání nebo jiných sportovních a relaxačních aktivitách.

Koncepce prostupnosti pohornické krajiny pro cyklodopravu a pěší turistiku je připravena od roku 2019. Navržené trasy propojí přilehlá místa a zpřístupní přírodní, technické a historické zajímavosti v okolí. „Celková délka nově navržených cyklostezek a cyklotras je odhadována na zhruba devadesát kilometrů,“ říká doplňuje Jiří Staš.

Ve spolupráci s místními obcemi byly vybrány dvě priortitní cyklotrasy: takzvaná Energostezka a Rovnoběžníková trasa. Páteřní stezky v celkové délce třiceti kilometrů propojují území Karviné, Orlové, Doubravy a Havířova.

Projektová příprava páteřních cyklostezek byla zahájena v roce 2023.