Nejnovější zprávy: Nový trenér Vítkovic? Ne řekli Hadamczik, Vůjtek i Holaň, bude to Trličík Policie se osobně omluví muži, kterého omylem podezřívala ze střelby

PIVNÍ MAPA

Pít se má tak, jak mistr výčepní káže!

Tak trochu jako kazatel, který posílal hříšníky na správnou cestu životem, se před pár lety cítil mladý výčepní Petr Jeřábek. V novojičínské restauraci Boss začal o pivo pečovat tak, že se jeho slova a činy staly „zákonem“. Krásnou hladinku či šnyt v jeho podání prakticky nelze odmítnout.

Petr Jeřábek, mistr výčepní z restaurace Boss v Novém Jičíně (Foto: Tomáš Svoboda)

Pověst jednoho z moravskoslezských věrozvěstů čepovaného piva naplnil i v nedávném finále soutěže Radegast Mistr výčepní 2019, kde získal celkové druhé místo. Před ním byla jen Denisa Kubíčková z Brna.

Nejlepší zástupce našeho kraje mezi dvacítkou finalistů ukázal, že šikovný výčepní musí zvládnout načepovat třeba čtyři hladinky za minutu, ale taky poutavě prezentovat svoji práci, příjemně komunikovat s hosty nebo se vyznat v teorii.

Kromě soutěží se denně realizuje v restauraci, která je více než dvacet let rodinným podnikem. U Jeřábkových se totiž profese výčepního, či chcete-li hospodského, dědí.

„Hospodskými byli děda s babičkou a po nich i taťka s mamkou. Jsem teď další generace. Kolem piva jsem pomáhal odmala, třeba když se čepovalo pro diváky a fotbalisty na místním hřišti,“ říká Petr Jeřábek.

Až časem se v restauraci dostal do kuchyně a posléze za výčep. „Bylo mi ale divné, že každý, včetně kolegů z jiných hospod, čepoval pivo úplně jinak. Říkal jsem si, že musí být aspoň jeden správný způsob, jak to dělat,“ pokračuje.

Svět čepování objevoval samostudiem na internetu, pak i díky návštěvám zavedených pivnic a nakonec hlavně testováním. „Zkoušel jsem rozdíly mezi čepováním do nachlazené a teplé sklenice nebo měřil teploty, abych docílil kýžených sedmi stupňů,“ vysvětluje výčepní.

Když si jeho snahy všiml zástupce pivovaru a nabídl mu účast v soutěži Pilsner Urquell Master Bartender, neváhal. Přestože se vrátil „pouze“ s absolventským listem, měl konečně v ruce něco, co zaujalo i zkušené štamgasty.

„Když jsem jako mladý kluk lidem na vesnici říkal něco o hladince, dívali se na mě jako na blázna. Na Moravě byl skoro všude problém s tím, že se pivo čepovalo s květákovou pěnou, a to všem vyhovovalo. Nevěřili tomu, že se může čepovat i jinak,“ upozorňuje Petr Jeřábek na hospodskou konzervativnost.

Uvěřili (skoro) všichni

Postupně mu začaly přibývat nejen argumenty, ale hlavně hosté, kteří si nechali načepovat pivo tak, jak jim doporučil.

„Od první soutěže to šlo hodně nahoru. Teď už mám v hospodě jen jednoho starého štamgasta, kterému čepuju pivo nadvakrát. Jinak jsou to hladinky. Jakmile je člověk jednou zkusí, nechce už nic jiného,“ usmívá se výčepní.

Především díky hladinkám, tedy pivům čepovaným na jeden zátah a s krémovou pěnou po okraj sklenice, štamgasti pochopili, že styl čepování zásadně ovlivňuje výslednou chuť. „Teď se mě sami ptají a cokoli jim o pivu řeknu, je pro ně jako zákon,“ podotýká Petr Jeřábek.

V oblibě má taky situaci, kdy si u něj host objedná malé pivo. To je ideální příležitost nabídnout šnyt neboli malé „degustační“ pivo načepované do velké sklenice.

Kdo ochutná, má opět hezký a možná i překvapivý zážitek. Vždyť v Novém Jičíně-Bludovicích byste zřejmě nečekali restauraci, která o pivo pečuje podobně jako pivnice či tankovny ve větších městech.

„Jsem takový, že cokoli dělám, snažím se dělat co nejlépe. Jsem rád, že místní už jsou na moje pivo zvyklí a berou to jako standard, který by měl být všude,“ doplňuje pokračovatel rodinné tradice.

Po pěti letech, během kterých si ověřoval vlastní dovednosti v různých soutěžích, se chce dál věnovat pivní osvětě, pomáhat začínajícím kolegům a hlavně dostat lidi zpátky do hospod.

Může v tom pomoci i renomé mistrů výčepních? „Určitě ano a chci se na to více zaměřit. Už teď děláme v restauraci různé společenské akce, které lidi lákají. Věřím, že se počet lidí, kteří vědí, jak má vypadat mistrovské pivo, bude zvyšovat,“ dodává Petr Jeřábek.