Společnost
19/04/2020 Petr Broulík

Osvobození den za dnem: 19. dubna. Kdo neodevzdá dobytek, zemře

Rudá armáda spolu s československými tankisty a letci sváděla od 15. dubna rozhodující a kruté boje o obce a města na Opavsku a Ostravsku.

Ostravská operace byla jednou z největších a nejurputnějších bitev na území československého státu. Sledujme postup rudoarmějců den po dni a nechme hovořit historiky i kroniky obcí.

Dne 19. dubna 1945 sovětská vojska definitivně osvobodila obec Štítinu, kde němečtí vojáci den předtím zajali a umučili rozvědčíka československé tankové brigády Ivana Kubince. V těchto dnech také sovětská vojska osvobodila část obce Mokré Lazce. Boje v této obci však pokračovaly ještě druhý den.

Před 75 lety začala ostravsko-opavská operace, největší vojenská operace na území našeho státu, na jejímž konci bylo osvobození města Ostravy. Ačkoliv veřejné oslavy musely být kvůli koronaviru zrušeny, Magazín PATRIOT si společně s městem Ostravou připomíná dubnové události rok 1945 speciálním seriálem, kterým chceme vzdát hold tehdejším hrdinům.

Mokré Lazce byly osvobozeny postupně ve dnech 19. a 20. dubna 1945. Do centra obce se však sovětské jednotky probily již 19. dubna ve večerních hodinách. Kronikář obce vystihl euforii občanů: „Radostná chvíle, na kterou se čekalo od 1. října 1938, nadešla."

Němci nutili české lidi k vybudování dělostřeleckých postavení a zákopů

Kronika obce Mokré Lazce popisovala dále osvobozovací boje: Už od vánoc v roce 1944 a v lednu a únoru 1945 bylo slyšet dělostřeleckou palbu od polských hranic. Po státní silnici Ostrava-Opava projížděly kolony německých vojsk. Když se rozpoutaly boje u Ratiboře, ustoupila německá armáda až na linii mohutných opevnění, postavených ještě za první republiky.

Obrana německých dělostřelců byla mnohde velmi urputná. Foto: flickr

Tyto pevnosti, které měly chránit republiku před nepřáteli, posloužily právě jim. Němci se snažili maximálně využít výhod terénu a nutili české lidi k vybudování dělostřeleckých postavení a zákopů. V takto připraveném obraném pásmu byli odhodláni co nejdéle hájit své pozice.

V polovině dubna 1945 se fronta posunula do bezprostřední blízkosti Mokrých Lazců. Místní školu proměnili Němci ve vojenskou nemocnici, do níž byli sváženi ranění vojáci.

Na denním pořádku byly také přesuny fašistických vojsk. Mokrolazečtí zpočátku zvědavě pozorovali válečnou vřavu, odehrávající se na druhém břehu řeky v Kravařích či Štěpánovicích. Když však v sobotu 15. dubna vesnici zasáhl první dělostřelecký granát, uvědomili si všichni, že začíná jít do tuhého. Obyvatelé utíkali do sklepů, které jim na několik následujících dní měly posloužit jako kryty.

Rozhodující osvobozovací boj se rozpoutal 19. dubna

Od pondělí 16. dubna se i Mokré Lazce staly terčem odstřelování a náletů. Vybuchující granáty i zápalné fosforové destičky poškodily řadu domů a některé z nich hořely. Rozhodující osvobozovací boj se rozpoutal ve středu 19. dubna.

V podvečer projelo vesnicí na 60 německých tanků, které ustupovaly od Štítiny a Kravař směrem k Hrabyni a Budišovicím. Po setmění překročili sovětští vojáci trat u obce a přibližně kolem třiadvacáté hodiny pronikli do vesnice a asi ve 23 hodin vnikli osvoboditelé na severním okraji do naší vesnice.

Historik Muzea Hlučínska Jiří Neminář ve své práci na serveru Moderní dějiny připomíná, že kromě tankové brigády se Ostravské operace zúčastnili také českoslovenští letci. Sovětské jednotky účinně podporovala 1. čs. smíšená letecká divize o dvou stíhacích a jednom bitevním pluku. Velitelem 1. stíhacího pluku byl major František Fajtl, legendární pilot britské RAF. Úspěchy letecké divize při bojích na Ostravsku spočívají především v ničení pozemních cílů protivníka.

Zapálil Focke Wulf, později napsal Nebeské jezdce

V přímých leteckých soubojích však dosáhli Čechoslováci při ostravské operaci pouze jediného sestřelu, a to, když zadní střelec poškozeného Šturmoviku Richard Husmann (1922–1987) při náletu na německé pozice u obce Olza v dnešním Polsku zapálil svou palbou nepřátelský Focke Wulf, ačkoliv byl sám zraněn.

Letec Richard Husmann se později proslavil pod pseudonymem Filip Jánský jako autor románu Nebeští jezdci, podle kterého natočil v roce 1968 režisér Jindřich Polák jeden z nejlepší českých filmů na toto téma.

Zatím na Opavsku a Hlučínsku už byli němečtí vojáci opevněni a přichystáni na případné boje. Jako například v Děhylově. Tamní kronikář Arnošt Holuša zapsal:

Ráno odjeli němečtí obyvatelé z obce. Nechali tady všechno, jen si vzali prádlo a hlavně jídlo. Věřili, že se vrátí. Starostová plakala. Veškerá moc nad vesnicí přešla do rukou vojenského velitelství a četnictva. Bylo nařízeno polovic dobytka z vesnice odvézt.

Běhal od domu k domu a řval, že kdo nepřivede dobytek, toho zabije

Kolik má kdo odevzdat, nařizoval četník Zimmermann. Vůdce, který pořád svou funkci zastával nehledě na to, že Ivan je za humnama. Svod dobytka je ve statku č. 38. Zimmermann vida, že každý váhá, běhal od domu k domu a řval, že kdo nepřivede, toho zabije. To vše se nevztahovalo na Plačka v čísle 6, tomu všechen dobytek zůstal. Vepři se zabíjeli a maso se udilo a schovávalo, zapsal kronikář.

Četníci hledali muže, kteří by pomohli vojenský dobytek odehnat. Nenašli je, byli schováni. Vojáci se nechali podplácet. Kdo dal kořalku, dostal krávu zpět.

Vedoucí oddělení historického výzkumu Slezského ústavu Slezského zemského muzea v Opavě Ondřej Kolář připomíná, že německé úřady v rudoarmějci obléhaném Krnově pořádaly 19. dubna v předvečer Hitlerových narozenin ohňostroj. Ten však záhy přiláká sovětskou dělostřeleckou palbu.

Němci se chystali na boje o Opavu, v Hrabyni odráželi útok

Němečtí obránci Opavy v čele s generálem Gustavem Hundtem se 19. dubna chystali na střetnutí s Rudou armádou, zejména se připravují na pouliční boje. V rohových domech zřizovali kulometná hnízda, tvořili drátěné překážky, záseky pro tanky, demolovali mosty.

Bylo jasné, že Rusové na sebe nenechají dlouho čekat. Historici uvádějí, že osvobozování Opavy trvalo déle než bitva o Berlín. Některé objekty v opavské části Jaktař například dobyla osvobozenecká vojska až koncem prvního květnového týdne.

Ve čtvrtek 19. dubna odpoledne se také rozhořely boje v Hrabyni a trvaly do večera, kdy Němci odrazili útok sovětských jednotek.

V seriálu jsme využili texty ostravských, opavských a hlučínských historiků, archivářů, serverů Moderní dějiny, VHÚ, publikací o Ostravě a řady kronik obcí a měst v kraji.

Sdílejte článek