Odborníci nedoporučují nástřik nanočásticemi oxidu titaničitého ve školách

​Ve školách a všech prostorách, kde často pobývají děti, by se pro ošetření povrchů neměl používat nástřik nanočásticemi oxidu titaničitého.

Vyplývá to ze společného expertního stanoviska, jehož text má ČTK k dispozici a které podepsali děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar, prorektorka pro vědu a výzkum Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) Jana Kukutschová, ředitel Zdravotního ústavu v Ostravě Eduard Ježo a vedoucí Oddělení hygieny ovzduší a odpadů Státního zdravotního ústavu Bohumil Kotlík.

"Jednoznačně nedoporučujeme aplikaci nástřiku nanočástic oxidu titaničitého ve školách, v mateřských školách a ve všech dalších prostorách, kde lze předpokládat dlouhodobější expozici této nejvnímavější populační skupiny, a doporučujeme regulovat používání těchto technologií ve vnitřním prostředí," uvedli.

Rozmáhající se aplikace na stěny a povrchy, se kterými jsou děti v přímém kontaktu, podle nich vyvolávají mezi komunitou odborníků na ochranu veřejného zdraví, epidemiologii a bezpečnost nanomateriálů znepokojení.

Mluvčí VŠB-TUO Petra Halíková uvedla, že se nástřiky nejvíce dělají v předškolních a školních zařízeních i v dalších vnitřních prostorách budov v Moravskoslezském kraji.

"Přitom je aplikace nástřiku a jeho slibovaná účinnost nepodložená, v rámci ČR neregulována a většinou prováděna bez souhlasu rodičů," uvedla Halíková. Odborníci ve stanovisku uvedli, že řada odborných publikací upozorňuje na nutnost nadále podrobněji sledovat možná zdravotní rizika.

Je podle nich rovněž nejasné, jak může přítomnost nanočástic oxidu titaničitého na površích ve školách či školkách snížit šíření respiračního onemocnění, které se nepřímým kontaktem s kontaminovanými povrchy šíří zcela minimálně.

"Primárním zdrojem jsou přítomné osoby a k nákaze dochází následkem inhalační exploze," uvedli.

Pro vyhodnocení potenciálních rizik z dlouhodobé expozice není podle odborníků zdaleka dostatek podkladů. "Dětská populace je přitom jednou z nejvnímavějších skupin, která je náchylnější k možnému vzniku chronických onemocnění. Navíc se u dětí imunitní systém teprve rozvíjí a vytváří. Právě z tohoto důvodu je nezbytné k této problematice přistupovat s ohledem na princip předběžné opatrnosti," uvedli odborníci.

Experty o odborné vyjádření požádal ostravský magistrát. Podle Halíkové ale také sami cítili potřebu reagovat na informace z médií a od rodičů.