Koncertní sál nás dostane na světovou mapu, věří primátor Ostravy

Nabitá komorní scéna Aréna viděla debatu nazvanou Kam Ostravu posune koncertní sál?

Debaty se zúčastnili současný primátor Ostravy Jan Dohnal, bývalý primátor Tomáš Macura a svými názory a pohledy „zvenku“ přispěli do debaty i přizvaní „Pražáci“ - tedy Karolína Vránková, publicistka, šéfredaktorka časopisu EARCH.cz, a klavírista, hudební pedagog, manažer a generální ředitel České filharmonie David Mareček.

Diskuze byla vůbec první z nového cyklu debat nazvaného S důvěrou do Arény, který s komorní scénou Aréna začal pořádat klub a galerie Fiducia. Týkala se výstavby nového koncertního sálu, na jehož výstavbu podle projektu slavného amerického architekta Stevena Holla nyní hledá zhotovitele.

Kultura Nová éra ostravského Barráku. Z nábřeží se přestěhoval do Přívozu 22/09/2023

Proč potřebujeme stavět nové koncertní sály? Co nová stavba přinese Ostravě a kam ji posune? Jaké jsou výhody stavby a jaká její rizika? Těmito otázkami lákali pořadatelé diváky na téma, které budí emoce a pozornost na sociálních sítích, ale také u ostravských politických stran.

„Koncertní sál v Ostravě bude stát v roce 2035,“ rozesmála diváky hned na počátku Karolína Vránková, zatímco ostatní tři účastníci se shodli na tom, že sál bude stát v roce 2027.

I když Tomáš Macura si vzpomněl, že když byli zástupci Ostravy v New Yorku u Stevena Holla, ten na své náčrtky napsal rok postavení sálu - 2023. „To už nestihneme, ale kloním se k datu 2027, pokud kolegové na radnici něco nezkazí,“ pobavil publikum.

Koncertní sály v současnosti staví jak Ostrava, tak Praha a Brno. „Četla jsem takovou větu, že nic není v České republice složitější postavit než koncertní sál, s výjimkou atomové elektrárny,“ řekla publicistka Karolína Vránková.

První koncertní sál chtěli stavět už Rothschildovi průmyslníci

Generální ředitel České filharmonie David Mareček řekl, že ve všech těchto městech nejsou odpovídající sály a tělesům, které v nich hrají, prostě nestačí. „Hudba totiž neskončila u Dvořáka a Schumanna, ale pokračovala Mahlerem a Straussem a ty jejich věci nemají naše špičkové orchestry v podstatě v České republice kde hrát. Je to něco podobného, jako byste řekli, že Baník Ostrava má hrát na nějakém víceúčelovém hřišti,“ rozesmál šéf České filharmonie publikum. Až v průběhu debaty ho primátor Jan Dohnal upozornil, že fotbalisté Baníku po odchodu z Bazalů hrají na atletickém stadionu.

O novou odpovídající koncertní síň usiluje podle exprimátora Macury Ostrava už od roku 1868. „Tehdy ji měli stavět průmyslníci z Rothschildových závodů, tehdejší ředitel poprvé přišel s tímto nápadem. Od té doby tu dnes máme už osmý pokus o stavbu reprezentativního koncertního sálu. Všech sedm předchozích pokusů skončilo na tom, že pokaždé nebyly peníze. A to proto, že se stavba stala předmětem předvolebního boje, nebo přišla hospodářská krize," řekl.

O publikum se nebojí

„Je zajímavé, že si nikdo z Ostravy nedovede představit, že by Baník hrál prvoligové zápasy v Olomouci nebo v Opavě, ale u symfonie to nikomu divné nepřijde. Přitom tu máme 70 let Janáčkovu filharmonii. Však oni to někde odehrají, říkají si mnozí. Přitom, kdo slyšel náš orchestr v nějakém dobrém sále, tak slyší ten velký rozdíl,“ řekl Macura. A připomněl, že Ostrava se mezi všemi třemi největšími městy v Česku, které dnes o nový sál usilují, stala lídrem.

Když se Karolína Vránková trochu provokativně pozastavila nad tím, že na filharmonii podle nedávného průzkumu v Praze mezi hudebníky z vážné hudby chodí především důchodci, kontroval David Mareček tím, že tento průzkum by dopadl stejně i před padesáti lety.

„Na vážnou hudbu chodí obecně starší publikum. Až část toho publika zemře, tak jiní lidé toho jejich věku dosáhnou. Takže strach z nedostatku publika je lichý. Zrovna v Ostravě se bavit o strachu ze starého publika není dobré, protože je tady naopak spousta progresivní soudobé hudby, na kterou chodí i mladší lidé,“ řekl Mareček.

Bude koncertní sál pomníkem Tomáše Macury? Proč ne

Mareček nemá obavy, že by sály ve třech největších městech lidé nenaplnili. Podle něj totiž mají odpovídající kapacitu. Řekl však, že některé sály v Evropě jsou předimenzované a hudebníci v nich nehrají rádi.

„To se ukázalo v Mnichově, kde kdysi postavili obrovský sál na Gasteigu s kapacitou 2400 míst a pozvali si slavného dirigenta a skladatele, aby tam zahrál. A ten po koncertě řekl: spalte to! Ten sál je opravdu velký, filharmonici v Mnichově mají provizorní menší a chystají nový,“ řekl šéf České filharmonie.

Když moderátor přečetl názor diskutéra, že nový koncertní sál bude pomníkem exprimátor pana Macury, ten pohotově reagoval: „Tak jako – proč ne? Ne vážně, nový sál přitáhne hodně lidí, a to i mladých. Když jsem byl v sále v Hamburku, byla tam polovina mladých lidí v džínách, takže o publikum nemám obavy. A stačí zajet třeba do sálu do Katovic, ať si tam poslechnete cokoliv, tak slyšíte v hudbě ten rozdíl. A že tam hudba má úplně jinou dimenzi než v tom našem kulturáku, kde donedávna filharmonie působila,“ řekl Macura.

Pokud cena dramaticky stoupne, může to stavbu haly ohrozit

Kolik bude nová koncertní hala pro Ostravu stát? Spolu s rekonstrukcí domu kultury to primátor Dohnal odhaduje na 4,1 miliardy, ač při předvolební kampani byla cena ještě tři a půl miliardy. „Je to opravdu hodně a jsme na hraně toho rámce. Troufnu si říci, že kdyby ta částka měla být dramaticky jiná, tedy dramaticky vyšší, tak by to projekt haly mohlo ohrozit. Ale jsem optimista a věřím, že se to podaří,“ řekl Dohnal.

Dodal však, a to v průběhu debaty několikrát, že nechce a nemůže úvahy o možném navýšení ceny projektu komentovat, protože běží soutěž na dodavatele stavby. „Ale věřím, že se do této ceny dostaneme,“ řekl primátor Ostravy.

Tomáš Macura podotkl, že cena za stavbu sálu i rekonstrukci památkově chráněného domu kultury města Ostravy se zvýšila. „Protože se ve světě od té doby něco stalo. Přišel covid, přišla krize, ceny vyrostly dvojnásobně, uvidíme, jaké přijdou nabídky," uvedl.

Letní palác v Číně vznikl za zpronevěřené peníze na námořnictvo

Hudební manažer a šéf České filharmonie David Mareček připomněl, že všechny dnes velké koncertní sály, které za něco stojí, a kde jeho těleso koncertovalo, nakonec vždycky stály více peněz, než se předpokládalo. „Skandální je případ Labské filharmonie, kde předražení stavby bylo úplně absurdní. Stálo to nejméně desetkrát více a dnes ten sál z architektonické dílny Herzog & de Meuron dělá Hamburku tak neuvěřitelnou službu. Lidé se na ni jezdí dívat, třeba jen na tu budovu nebo sál. Schválně to říkám tady v Ostravě, protože ten návrh sálu je špičkový, a takové budovy vždy přitáhnou lidi. A v podstatě je nakonec jedno, kolik ty krásné budovy stály,“ řekl David Mareček.

Přidal taky absurdní případ Letního paláce v Číně, který je mnohem hezčí než Zakázané město. „A ten palác nechala postavit matka nějakého císaře tak, že zpronevěřila peníze na modernizaci čínského námořnictva, což byl hrozný zločin. Nicméně Letní palác v Pekingu je dnes památka, na kterou se jezdí a chodí dívat všichni,“ upozornil Mareček.

Dodal, že od průvodce Letního paláce slyšel, že i kdyby za ty peníze Čína zmodernizovala námořnictvo, tak by je britské námořnictvo stejně rozdrtilo. „Tím nechci říci, abyste ostravskou halu stavěli za zpronevěřené peníze pro české námořnictvo! Ale myslím, že peníze na české námořnictvo by asi na stavbu ostravské haly nestačily,“ rozesmál opět David Mareček publikum.

Hala je tak luxusní stavba, že je trošku jedno, kolik nakonec stojí

S tím souhlasí i Karolína Vránková. „Ostravská koncertní hala je tak luxusní a nadstandardní záležitost, že je v případě, že se město rozhodne ji postavit, už pak trošku jedno, kolik to stojí. Rozhodující je, aby to, co se postaví, bylo dobré, vydrželo to věky a sloužilo to lidem,“ řekla.

Tomáš Macura řekl, že takové architektonické skvosty mohou být impulsem pro rozvoj města. „V Hamburku tu stavbu předražilo to, že do budovy museli implementovat nový obal, protože zjistili, že zvuk uvnitř ruší kolem proplouvající lodě. Ale dnes těch peněz nikdo nelituje, protože ta hala má obrovský multiplikační efekt. V blízkosti haly se staví dvě nové městské čtvrti, je tam 300 jeřábů permanentně v akci, stavějí se tam nové rezidence, nové kanceláře. Ta hala tam nakopla rozvoj území. A dnes tam stojí od rána do večera řada lidí, kteří se z ochozu haly chtějí jen podívat,“ řekl exprimátor.

Upozornil však, že nedává Hamburk jako příklad, že by měla hala v Ostravě stát desetinásobek původní ceny. „Nepřeji si ani, aby stála dvojnásobek. Věřím, že to nenastane a že nabídky nebudou přesahovat plánovaný rozpočet stavby. K větší ceně není sebemenší důvod,“ prohlásil Macura.

Ostrava není Hamburk

Primátor Dohnal však nadšení krotil. „Mně není jedno, kolik to bude stát. Rozumím tomu, že hala bude mít nadregionální dosah a Ostravu posune tím správným směrem, a nakopne. Ale Ostrava není Hamburk, český trh není německý trh a 300 jeřábů sem hala nepřivede. Ale nenaskakujme na to, že hala sama o sobě toto město spasí a posune do jiné dimenze,“ upozornil.

Nemůžeme nechat město kvůli sálu vykrvácet

Na otázku, jak velké je riziko, že by mohla stát stavba koncertní síně dramaticky více, primátor řekl: „To riziko je vždycky a v určitém momentě se taková situace může přelít do politické odvahy. Já jakousi politickou odvahu mám, ale ta není nekonečná. Mám nějaký práh bolesti a máme s kolegy v dnešním vedení města určitou bariéru, za kterou nemůžeme jít. Budu rád, když Ostrava bude mít novou koncertní halu, ale nemůžeme nechat toto město vykrvácet. Avšak opakuji a říkám to pořád, koncertní sál je naše priorita,“ zdůraznil Dohnal.

„Minimálně jeden subjekt tu stavbu nechce, Starostové pro Ostravu. A ti, co kvůli projektu koncertního sálu do mě v předvolební kampani v roce 2022 útočili, se z toho určitě přes noc nevyspali. V té stavbě jsou speciální konstrukce a technologie a třeba jen úplná maličkost může ten projekt zdražit. Samozřejmě si dokážu představit, že se projekt prodraží natolik, že ho město neutáhne. A vím, že město má svůj limit. I když si nemyslím, že se to stane,“ řekl exprimátor.

Všechny stavby, které jsou symboly města, byly dražší

Macura upozornil, že naopak v Polsku velké infrastrukturní i kulturní stavby vznikají, přestože se na městech mění také vedení. Taky dodal, že všechny stavby, které jsou dnes pýchou města, byly dražší, než se předpokládalo. „Jak moderní jatka, tak Dům umění či Nová radnice. Všechno jsou to dnes symboly města a všechny stály mnohem více, než bylo projektováno. Teď jsem četl, že Dům umění v Ostravě stál dvojnásobek původní ceny. A komu to dnes vadí? Všichni jsou rádi, že tady dnes stojí. Tak to bude jednou i s koncertním sálem,“ uvedl Macura.

K tématu se vyjádřil i Dohnal. „Například katedrála Božského Spasitele. Ta když se stavěla, tak její stavba město opravdu položila. A dnes si nikdo Ostravu bez této katedrály neumí představit. Ale souhlasím s Tomášem, že odvážné stavby chtějí odvážné činy. Navíc stavba je dnes tak daleko, jako v historii Ostravy ještě nikdy nebyla,“ řekl Jan Dohnal.

Pokud se nic mimořádného nestane, garantuje primátor hlasy koalice

Tomáš Macura připomněl, že projekt haly s sebou nese od samého začátku punc jakési výjimečnosti a získal už řadu ocenění včetně zařazení mezi deset nejvíce očekávaných staveb světa. „Na to žádná česká ani slovenská stavba v životě nedosáhla. Už proto si myslím, že koncertní sál se stane turistickým magnetem, pokud se nám ho podaří postavit,“ prohlásil exprimátor.

Primátor Dohnal řekl, že stavba koncertního sálu figuruje jako priorita v koaliční dohodě nového vedení Ostravy. „A pokud se nestane něco opravdu mimořádného, tak hlasy koalice garantuji,“ ujistil primátor města Ostravy.

Na dotaz z publika na přínos výstavby nového koncertního sálu bývalý primátor řekl, že podle studie proveditelnosti z loňského roku by nový sál zvýšil počet návštěvníků domu kultury, jehož součástí hala bude, na půl milionu ročně oproti 300 tisíc návštěvníkům před covidem. Tato návštěvnost a sociálně ekonomický efekt by měly zajistit návratnost stavby za jedenáct let.

Primátor Dohnal doplnil, že tato stavba na Ostravu zaměří turisty i mediální pozornost zbytku republiky, ale i investory. „Každopádně je to stavba, která nás dostane na světovou mapu, takže má smysl. Navíc převyšuje významově Janáčkovu filharmonii Ostrava. Pozitiva tady rozhodně jsou,“ uzavřel.