Kniha mapuje historii Ostravy-Jihu od pravěku k současnosti
Jedná se vůbec o první knižní dílo, které mapuje historii obvodu Ostrava-Jih od dob pravěku po současnost. Využívá oblíbenou formu popularizace historie – pomocí dobových snímků. Nechybí však ani výkladové části.
Publikaci s příznačným názvem Městský obvod Ostrava-Jih včera a dnes vydal městský obvod.
Autorský kolektiv vytvořili Marián Lipták (badatel v oblasti panelových domů a sídlišť), Tomáš Majliš (učitel a průvodce komentovaných prohlídek), Petr Přendík (kronikář obvodu Ostrava-Jih), Antonín Szturc (ostravské infocentrum) a Martin Zálesný, který se zabýval fotografováním snímků a vytvořením grafického podkladu pro tiskárnu, v níž byla kniha vytištěna téměř na den přesně po jedenácti měsících od zahájení prací.
Kniha je rozvržena do sedmi kapitol. První se zaměřuje na vývoj prostoru obvodu od pravěku do období průmyslové revoluce. Přibližuje pravěké nálezy z okolí Odry, středověkou kolonizaci a vznik vsí v prostoru mezi řekami Odrou a Ostravicí.
Závěr kapitoly je věnován období průmyslové revoluce, která dalekosáhlým způsobem zasáhla do vývoje celého Ostravska. Přehledná tabulka pak dokumentuje vývoj počtu obyvatel na území dnešního obvodu od roku 1772 po současnost.
V následující kapitole se čtenáři dozví, jak se postupně v průběhu 20. století připojily původně samostatné obce Zábřeh nad Odrou, Hrabůvka a Výškovice k městu Moravské Ostravě a také kdy vzniklo nové katastrální území s názvem Dubina.
Součástí druhé kapitoly je také vhled do poválečného správního vývoje nového obvodu na jihu Ostravy a přehled jeho četných správních i územních změn, jež v roce 1990 daly vzniknout současné podobě městského obvodu Ostrava-Jih.
V závěru kapitoly je objasněna symbolika současného složitého znaku a praporu obvodu.
Další dvě kapitoly se věnují dějinám Zábřehu nad Odrou a Hrabůvky. Důraz je kladen především na období od poslední čtvrtiny 19. století, kdy se obce začaly razantně proměňovat vlivem sousedních Vítkovických železáren. Kapitoly se však nevyhýbají ani době středověku a raného novověku.
Pátá kapitola se zabývá historii Výškovic, které si charakter zemědělské vsi za městem udržely až do 2. poloviny 20. století. Část kapitoly mapuje období zániku samostatnosti obce a výstavbu sídliště na katastru Výškovic od přelomu 60. a 70. let minulého století.
Předposlední kapitola vybočuje svou koncepcí z kompozice ostatních částí zaměřených na jednotlivé katastry obvodu. Věnuje se projektu tzv. Jižního města, který zasáhl do stavebního vývoje všech částí dnešního obvodu.
Text přibližuje celkový koncept sídliště a blíže se zaměřuje na část projektu, která byla realizována na katastru Hrabůvky. Čtenáři se dozví také informace o původně zamýšleném plánu sídliště, které nebylo vlivem událostí v roce 1989 dokončeno.
Závěrečná kapitola seznamuje čtenáře se vznikem sídlištní zástavby na území Dubiny a Bělského Lesa. Historie této části obvodu je velmi mladá – necelých 35 let – proto je zde přiblížen zejména průběh výstavby panelových domů a urbanismus dvou nejmladších sídlišť Ostravy, v nichž je jasně patrný přechod od moderny k postmoderně a od socialistické výstavby k té kapitalistické.
Milovníci historie v knize naleznou 130 historických fotografií a pohlednic z let 1898–2006. Podtitul knihy zní Včera a dnes – název napovídá, že dílo se nevěnuje jen minulosti, ale také současnosti, neboť všech 130 historických fotografií je doplněno o snímek, který byl pořízen z identického místa jako snímek historický.
A kdo ví? Třeba se za sto let doplní snímek třetí.