Když kořalečný mor trápil Ostravu. Proč se tady tolik pilo?

Magazín PATRIOT připravil miniseriál o poměrech v ostravských hostincích a alkoholismu na Ostravsku na počátku dvacátého století.

V Ostravě se podle dobových pramenů před více než 110 lety notoričtí alkoholici vymkli veškeré kontrole.

Město havířů, dělníků a hutníků se stalo co do spotřeby alkoholu nejodstrašujícím místem celého Rakouska-Uherska. Alkoholismus šel totiž v Ostravě ruku v ruce také s nadměrnou kriminalitou.

Tak to alespoň popisuje studie nazvaná Skandální poměry v ostravských hostincích na počátku 20. Století, kterou zpracoval bývalý ředitel ostravského archivu Karel Jiřík.

Studie popisuje, že vážné problémy v dosavadním relativně klidném společenském životě města způsobila hlavně obrovská koncentrace nového obyvatelstva různé národnosti, sociálního a třídního složení, která nastala při přeměně dříve nevelkého provinčního městečka v rostoucí průmyslové město na přelomu 19. a 20 století.

Požívání alkoholu v té době na Ostravsku nabylo značných rozměrů zejména přílivem pracovních sil z Haliče, kde byl alkoholismus dlouho velmi rozšířen.

Karel Jiřík uvádí dobové statistiky registrovaných pijáků. „Už v roce 1899 žilo v Moravské Ostravě 189 evidovaných notorických alkoholiků, v roce 1904 již to bylo 318. Mezi nimi bylo 217 práce se štítících tuláků, 137 nádeníků, 3 řemeslníků.

V roce 1907 už bylo notorických alkoholiků v Ostravě 367, z toho dva měli pouze dvacet let, 219 bylo ve věku od dvaceti do čtyřiceti let,“ zapsali statistici.

Nadměrné požívání alkoholu samozřejmě způsobilo nárůst hostinských a obchodních činností, kterých se zmocnili zejména Židé z Haliče. Už v roce 1888 bylo v Ostravě 36 hostinců a šest vináren. O dvacet let později už to bylo 51 hostinců a restaurací, devět výroben lihu, dva pivovary, osm skladů piva různých pivovarů, 118 obchodů, v nichž bylo možno koupit alkohol v uzavřených lahvích a čtyři speciální obchody lahvového piva.

Nejvíce podniků bylo v centru města. Například na dnešním Masarykově náměstí byly kromě hotelu Gambrinus, kde je dnes prodejna textilu, a kavárny Union, čtyři hostince, ve Velké ulici pět hostinců, v Pivovarské ulici jeden hotel a jeden hostinec, v Kostelní ulici dva hostince, v Mostní ulici k dnešnímu Sýkorovu mostu tři hostince a na dnešním Jiráskově náměstí dva hostince.

Také v sousední Polské Ostravě byla velká koncentrace hostinců. Například Hanuš Wilczek, majitel místních dolů, tu vlastnil třicet hospod, které byly hlavně v okolí šachet a hornických kolonií.

Rapidní zvýšení konzumace alkoholu na přelomu 19. a 20. století ukazují opět statistiky o jeho tehdejší spotřebě na Ostravsku. V roce 1895 se vypilo v průměru na osobu, tedy včetně nemluvňat, 3 litry kořalky za rok, v roce 1908 už množství stoupla konzumace kořalky v třicetitisícovém městě na 27,2 litrů na osobu!

Je však zajímavé, že piva se oproti dnešku vypilo méně, také možná proto, že se ho prodávalo minimálně v lahvích, klasické lahvové pivo ještě tehdy nebylo. A tak v roce 1908 připadlo na jednoho Ostravana průměrně 110, 4 litru vypitého piva. Vína ještě méně, pouhé 4,4 litry vína na osobu.

Současná kampaň Suchej únor, která burcuje proti nadměrnému pití v současné České republice, uvádí u nejtvrdšího alkoholu mnohem menší, přesto burcující čísla.

Podle dostupných údajů Českého statistického úřadu bylo v roce 2017 v České republice spotřebováno na osobu celkem 170,6 litrů alkoholických nápojů na jednoho obyvatele. Pro zajímavost se jednalo o 144,3 litru piva, 19,4 litrů vína a 6,9 litrů lihovin.

Nejvíce čistého lihu na jednu osobu bylo spotřebováno v pivu, na druhém místě v lihovinách a na třetím místě ve vínu.

Proč se na Ostravsku tak moc rozmohl alkoholismus? A k čemu to vedlo? Ostravští „notorici“ zapíjeli bídu a dřinu. Archivář Karel Jiřík uvádí, že alkoholismus spolu s ostatními sociálními problémy především prohluboval u lidí bídu, narušoval zdraví obyvatelstva a jejich morálku.