Zima století: Evropu i Ostravsko sevřela roku 1929 zima, jakou pamětníci nepamatovali

V našem miniseriálu připomeneme asi nejkrutější zimu, která otřásla Československem. Celou Evropu zužovala od ledna do března roku 1929.

Historikové a odborníci ji nazývají zimou století. Panovala přesně před pětadevadesáti lety.

Náš seriál chce ukázat, jak zimu století viděla tehdejší média, především noviny, protože televize neexistovala. Neexistovaly však také ani dnes běžné zateplené domy, nepřeberné množství vytápění, klimatizace v automobilech a kvalitní zimní oblečení a obuv.

Velké sněhové vánice na Ostravsku a Těšínsku

Oné velké zimy, která pozvolna nabírala na své drtivé síle, si začal tisk podrobněji všímat někdy v polovině ledna 1929. Neúnosnou se poté situace stala právě v únoru. Celorepublikový teplotní rekord, který stále platí, padl v roce 1929 obci Litvínovice u Českých Budějovic, kde místní meteorologická stanice naměřila -42,2 stupňů Celsia.

Protože ty správné zimy plné sněhu a mrazů či mrazíků bývaly kdysi celkem běžné, objevily se v tisku o zimní pohromě nejprve kratší zprávy. Postupně však zima dostávala v tisku větší prostor a v únoru se přestěhovala na otvíráky novin a přední strany. Takže se pohodlně zachumlejme do peřin ve svém zatepleném bytě a sledujme, jak lidé v Ostravě a dalších městech prožívali zimu století.

„Včera odpoledne započalo hustě sněžiti, k večeru pak zvedl se ostrý vítr a snesla se prudká sněhová vánice. Napadly spousty sněhu a vytvořily se obrovské závěje. V důsledku toho byl částečně omezen provoz na trati místní dráhy Moravská Ostrava-Karviná a na tratích slezských zemských drah. Všechny vlaky od 17. hodiny vykazovaly několikaminutové opoždění. Některé silnice pro množství sněhu nejsou způsobilé pro automobilovou dopravu,“ napsal Moravskoslezský deník 17. ledna 1929 v článku Velké sněhové vánice na Ostravsku a Těšínsku.

Napadlo tolik sněhu, že není pamětníka od let

Také na Slovensku, které samozřejmě patřilo do Československa, nastaly ve středu opět prudké sněhové vánice, které místy zavinily přerušení telegrafního a telefonního spojení a značné opoždění vlaků. A ředitelství státních drah Praha-Jih oznámilo: Pro sněhové vánice byla zastavena veškerá doprava na trati Zásmuky - Bečváry asi na deset hodin a na trati Čelákovice - Brandýs n. Labem na neurčitou dobu. Na odklizovacích pracích se usilovně pracuje, slibovali šéfové pražských drah.

MS Deník přines také zvěst ze skandinávských oblastí a Německa. V Dánsku zuří od včerejška sněhová bouře. Napadlo tolik sněhu, že není pamětníka od let. Železniční spojení velmi trpí. Kodaň byla po celé dopoledne bez spojení s největší částí země. Berlín hlásil, že velké vánice zavinily po celém Německu velké zpoždění vlaků. Některé rychlíky ze severu země přijely do Berlína se čtyřhodinovým zpožděním, vídeňský rychlík měl zpoždění hodinové. V Kolíně se 17. ledna dopoledne rozpoutala prudká sněhová bouře, která velmi ztěžovala pouliční dopravu. Četné vlaky měly zpoždění.

Ve Vídni pracuje celá armáda dělníků na uvolnění tratí a cest

Pak si tisk asi týden zimy moc „nevšímal“. Až 27. ledna přines Moravskoslezský deník titulek Sněhové závěje. Zpravodajové z Vídně hlásili, že sníh, který již 48 hodin padá v celém Rakousku, ztěžuje stále více a více železniční a silniční dopravu ve městech i na venkově. A to přesto, že zvláště ve Vídni pracuje dnem i nocí celá armáda dělníků na uvolnění zavátých tratí a cest.

Generální ředitelství spolkových drah sdělilo, že všechny zahraniční rychlíky, zvláště ty, jež přijíždějí z jihu, mají velké zpoždění. Praha však hlásila, že nový sníh „nezpůsobil v naší dopravě žádných poruch“. „Obtíže vyskytují se pouze ve stanicích při vymetání výhybek. Opoždění, které nastalo u některých vlaků, bylo pouze několikaminutové. Ranní terstský rychlík však měl šestihodinné zpoždění, zaviněné právě sněhovými závějemi v Rakousku,“ psal před pětadevadesáti lety MS Deník.

Ač pořadatelé na Gruni projeli několikrát tratě, byly těžko sjízdné

27. ledna, Vídeň: Na tratích Jižní dráhy jsou tak velké sněhové závěje, že dnes od čtvrté hodiny odpolední do večerních hodin nepřijel na jižní nádraží vídeňské žádný vlak. Zvláště velké závěje jsou v Dolních Rakousích. Záhřeb hlásil, že v celé Jugoslávii neustále sněží. „V Záhřebu musela býti pouliční doprava zastavena, neboť sněhové pluhy nemohly proniknouti závějemi a práce odklizovací nemohly postupovati tak rychle, jak sníh napadal. Spojení se Splitem je dosud přerušeno. Ve Vojvodině zuří prudká bouře. Rychlík Záhřeb - Subotica měl sedmnáct hodin zpoždění.“

V Beskydech se i za nepříznivých sněhových poměrů 27. ledna konaly lyžařské závody sokolské Moravskoslezské župy na Gruni. Závodili dorostenci a muži na osm kilometrů a tříčlenné hlídky mužů na dvanáct kilometrů. „Přesto, že pořadatelé a hlídky několikrát před závodem projeli tratě, byly velmi těžce sjízdné, neboť po celou noc i během závodů neustále hustě sněžilo. Z toho důvodu byl též odřeknut chystaný závod v slalomu a sjezdu,“ napsal tisk, ale pochvaloval si, že „účast při nepříznivém počasí a rozšířené epidemii chřipkové, která mnohým závodníkům zabránila závodit, byla pěkná. I obecenstvo, kterého se dosti sešlo, přihlíželo se zájmem k závodům“.

Odstraňování sněhu museli zastavit kvůli ohromné vichřici

Krutá zima však začala vládnout v celém Československu. Tehdy byly parní a motorové vlaky často jediným dopravním prostředkem pro spousty lidí. Automobily byly výsadou lidí majetnějších. A tak není divu, že se tisk věnoval tolik problémům na železnici.

A tak ČTK hlásí, že 29. ledna 1929 je železniční doprava na Slovensku zastavená na mnohých úsecích. „Sněhové závěje dosahují výšky pěti až šesti metrů! Pro silné vánice v noci na neděli ředitelství státních drah v Bratislavě zastavilo všechnu dopravu na tratích Žilina-Bratislava mezi stanicemi Modra-Šenkvice-Pezinok, kde na kolejích dosáhly závěje výše 3,70 metru.

Přímé osobní vlaky jezdí ze Žiliny jen do Leopoldova. Z Leopoldova do Modry a z Bratislavy do Pezinku byla zřízena jízdní osobní doprava. Rychlíky Žilina-Bratislava jezdí přes Galantu a Leopoldov. Protože stanice na trati Bratislava-Galanta, zvláště stanice Vajnory, jsou zaváty, a odstraňování sněhu muselo být zastaveno pro ohromnou vichřici, udržuje se provoz na této trati jen s velkou námahou a všechny vlaky jsou značně opožděny,“ napsal MD Deník.

A pokračuje: Trať Jablonica-Trnava je také pro dopravu neschopná. Závěje dosahují výše čtyř a pěti metrů. Osobní vlaky nedojely včas a některé musily býti odřeknuty. Rakouské spolkové dráhy zastavily dnes veškerou dopravu na trati Parndorf-Kitsee-Petržalka.

Ve Florencii a v Římě sněží, krupobití vrátilo do přístavu lordovu jachtu

Dne 28. ledna 1929 uvázl na trati Nové Zámky-Topolčianky v závěji vlak s pomocným strojem a sněhovým pluhem, takže musil býti vyslán nový „sněhoborec“. Na trati Bratislava-N. Město, Komárno ve stanici Velký Leg vyšinul se stroj. Po zvednutí stroje bude doprava opět zahájena.

Tuhá zima postihla i jižní evropské země, kde jinak ani nebývá sníh, například Jugoslávii. Z různých krajů země, obzvláště ze Záhřebu a z Lublaně, oznamovali zpravodajové prudké sněhové bouře. „Z Karpat duje již po dva dny mocný uragán, který znemožňuje dopravu na silnicích a paroplavbu na Dunaji. Na silnici z Bělehradu do Smedereva uvázl ve sněhu autobus s cestujícími. Několik nízkých domků bylo zcela zasypáno sněhem. Byla vyslána pomoc, aby osvobodila cestující autobusu, jakož i obyvatele zasypaných domků,“ hlásil Bělehrad.

Z Říma přišla 28. ledna zpráva, že tuhá zima v Italii stále ještě trvá. „Z Florencie se oznamuje, že dosti vysokou vrstvou sněhu jsou pokryty okolní hory. V městě Peruzzia a okolí jest na třicet centimetrů sněhu. V Římě v sobotu zase sněžilo, a když přestala vánice, sneslo se prudké krupobití. V Neapoli nabyla bouře spojená s krupobitím takové prudkosti, že jachta lorda George, která před bouří opustila přístav, se do něj zase rychle vrátila.

Foto: archiv Dany Gurecké