Příběh téměř vánoční: Hledáme holčičku na filmu z padesátých let!

Na Magazín PATRIOT se ve spolupráci s facebookovou skupinou NEZAPOMENUTÁ OSTRAVA obrátil majitel několika dokumentárních filmů ze soukromého archivu s prosbou, zda by bylo možno zveřejnit prosbu o určení míst, která se v dokumentech objevují a především s pomocí při hledání své sestřenky.

Sestřenici by rád záběry, na kterých je zachycená jako malá holčička, odevzdal. A protože je vánoční čas, rozhodli jsme se mu pomoci.

Nedávno se na facebookové skupině NEZAPOMENUTÁ OSTRAVA objevily dva krátké snímky z Ostravy, které zaujaly zakladatele a správce skupiny Marka Pietoně.

A protože se s pomocí členů podařilo datovat dobu jejich vzniku těsně před rok 1960, s pánem, který si nepřeje zveřejnit své jméno, nadále komunikoval, aby se pokusil najít další indicie, za jakých okolností snímek vznikl a které by mohly dopomoci v pátrání.

Marku, co tě na těch krátkých filmech tak zaujalo?
Především to byla atmosféra staré Ostravy. Drobnosti jako vývěsní štíty na oprýskaných fasádách, apod. Vlastně původně to vypadalo pouze na další krátký amatérský snímek, ale jen do doby, než jsem si všiml, že přes Masarykovo náměstí projíždí ještě stará tramvaj na Bohumín a holčička běhá kolem podstavce sochy svatého Floriána, kterou si už na svém místě nepamatuju.

Ale to ještě nebyl konec.
Právě, že nebyl, protože ještě týž den po zveřejnění se mi v poště objevila zpráva, že dotyčný má i další záběry a prostřednictvím nich chce najít svou sestřenici, tu malou holčičku, která v nich vystupuje v hlavní roli. Takže jsem ho požádal o zaslání snímků a pak jsem se pokoušel určit, za jakých okolností vznikaly. To mělo být první vodítko.

A k čemu jsi dospěl?
Ostravu na konci padesátých let si nemůžu pamatovat, protože ještě zbývalo dost času, než jsem se vůbec narodil. Takže jsem se obrátil na dva kronikáře, a to pana Jiřího Kašparka, kronikáře Michálkovic, protože mi některé záběry připadaly shodné se starými pohlednicemi z těchto míst, a pak ještě na svého otce, který je velmi dobrým znalcem staré Ostravy. Kromě již zveřejněných filmů jsme shlédli další dva a určili, kde se asi natáčely. Zřejmě se jedná o soubor navazujících snímků celé trasy, kdy holčička s rodiči odjíždí z centra na návštěvu k příbuzným do Heřmanic nebo Michálkovic.

Ví se tedy o něco o jménu holčičky?
Holčička z dokumentu se jmenovala Lenka Kaňová a dnes by měla mít přibližně 60 let. Bydleli v domě na Maroldově ulici v Ostravě, kde je dnes výtvarné centrum Chagall. Záběry mapují postupně cestu rodiny z Masarykova náměstí (tehdy náměstí Lidových milicí), přes Most pionýrů do Heřmanic a Michálkovic. Objevují se zde záběry michálkovického kostela, již zbořeného rolnického domku v Heřmanicích s doškovou střechou a vzácný pohled na těžní věž heřmanického dolu Oskar, který byl větrní jámou dolu Michal – dnes je již celé okolí této šachty sanováno. Nicméně nepodařilo se nám určit všechny budovy a budu rád za další pomoc.

A je znám autor dokumentu?
Ano, snímky natočil amatérský kameraman Jiří Kaňa (stojící vpravo – s páskem na plavkách). Mám velkou radost vždy, když se něco takového na našich stránkách objeví, protože se jedná o další díl přidaný do neznámé ostravské historie. A i když jsou záběry amatérské, pro mě osobně znamenají obrovský přínos pro poznání míst, která dnes už v Ostravě neexistují. Takže bych chtěl teď, po letech poděkovat, že tenkrát vzal do ruky kameru a natočil záběry, které oživily vzpomínky pamětníků. A pokud se podaří nalézt Lenku Kaňovou ze záběrů a předat jí tyto filmy, bude to krásný vánoční dárek nám všem.

Pokud tedy znáte nebo jste znali Lenku Káňovou, ročník narození cca 1956 – 1958 , poprosíme vás, ať kontaktujete redakci Magazínu PATRIOT na e-mailu info@patriotmagazin.cz nebo přímo Marka Pietoně, a my se pokusíme zajistit předání těchto vzácných dobových dokumetů, které pro ni byly natočeny v 50. letech minulého století, do jejích rukou.