Nová výstava v ostravských jatkách patří zvířatům, mohou na ni i psi, kočky nebo fretky

Už rok mohou fanoušci moderního umění navštěvovat novou galerii PLATO v prostorách rekonstruovaných ostravských jatek.

Společnost Uvnitř nákupy, na střeše med. Na Karolině se bude včelařit 08/10/2023

Jatkám ještě před časem hrozil zánik. V současnosti jejich povedená revitalizace bojuje v architektonických soutěžích. A od středy 11. října je zde možné navštívit novou, zatím nejrozsáhlejší a nejnáročnější výstavu uměleckých děl.

Mezinárodní výstava nese název Uprchlá, našel skrýš, stále uniká a podtitul Zvířecí zpravodajství. Je plná zvířat, zvěře a zvířátek. Umělci, kteří na výstavě spolupracovali, však zvířata berou jako rovnoprávné obyvatele města.

Zabývají se otázkami, jak by asi městské zvířectvo odpovědělo na dotaz, jak se jim v Ostravě žije? Co bychom se dozvěděli? A co kdyby zvířata měla vlastní média a uměla točit vlastní zpravodajství?

Kromě vystavených děl mají návštěvníci možnost v pracovně vyrábět vlastní reportáže a děti tu najdou i svou zónu. Lidé si taky prostřednictvím nové výstavy mohou představovat, jaké by to bylo žít se zvířaty v respektu a beze strachu. Autorkami a kurátorkami výstavy jsou výtvarnice Eva Koťátková a Edith Jeřábková, spolukurátor Jakub Adamec a spolukurátorka Zuzana Šrámková. Ti všichni vystavenými díly motivují návštěvníky opustit lidskou optiku a vnímat výstavu perspektivou zvířete. Třeba v připravených kostýmech zvířat.

Zvířecí oblečky, mluvící liška, zajíc, sova či havran

Po příchodu do ostravské městské galerie současného umění je umístěna kromě triček nebo tašek i háčkovaná edice oblečků pro zvířata od umělkyně Lívie Škutové. Průvodci výstavou jsou animovaní a mluvící živočichové - konkrétně liška, zajíc, sova, havran, holub, včela a srnka.

Videa efektních zvířecích avatarů vytvořil umělec András Cséfalvay a hlas jim propůjčili lidé z týmu PLATO. Architekturu výstavy, navrženou Evou Koťátkovou ve spolupráci s Rutou Putramentaite, tvoří obří zvířecí těla, škrabadla, boudy, pelechy, bidla, skrýše a objekty připomínající svěšený ocas nebo naddimenzovanou tlapu. Lze na ně sahat, hladit je a tulit se k nim. Umělecká díla jsou instalována tak, aby si je mohli prohlédnout i opravdoví psi, kočky nebo fretky, jimž je na vodítku umožněn vstup do všech výstavních sálů s díly 25 umělců a umělkyň.

Pohledy živočichů na život na skládce i na opuštěné farmě

Nejdynamičtějším místem výstavy se stal prostor původní vepřové porážky, který tvůrčí tým proměnil v redakční místnost přinášející reportáže z veřejných i skrytých míst Ostravy i vzdálenějších lokalit.

Švédská umělkyně Annika Eriksson natočila pro výstavu nový film zachycující pohled racků, drůbeže a hospodářských zvířat na život na skládce OZO Ostrava, na farmě Duběnka v Hrabové nebo na opuštěné farmě v Polance.

Malířka Hana Puchová ve své kreslené reportáži zprostředkovává život divokých koní z luk v Kozmicích nedaleko Ostravy. David Přílučík se zase ve videoreportáži o ostravských holubech společně s aktivistou Fukim pokouší změnit negativní vztah lidí k holubům, který se rozšířil poté, co holubí leteckou poštu vystřídaly technologie.

Život kanárků, kteří hlídali metan v uhelných slojích

Jiří Žák se zajímal o život kanárků pomáhajících horníkům v ostravských dolech, jejichž poslední připomínkou je veřejná voliéra v Ostravě-Přívoze. Kdysi tito kanárci nasazovali svůj život jako „čidla“ případného výskytu výbušných plynů v slojích šachet. Také jejich práci později nahradila elektronika.

Život zvířat ve Vietnamu dokumentuje místy hodně syrově a kriticky Tuan Andrew Nguyen v umělecké dvojprojekci. Další příklad ukazuje intimní a až magický obraz soužití polské bioložky a profesorky lesních věd Simony Kossak a jejího partnera, přírodovědce, výtvarníka, fotografa a spisovatele Lecha Wilczeka s lesními zvířaty v osadě Dziedzinka v Bělověžském pralese.

Jim Nollman zase přispěl do výstavy rozhlasovou skladbou složenou v roce 1973 ke Dni díkůvzdání, kde nahrál sám sebe, jak zpívá dětské písničky se třemi sty krocany.

Projekt se ptá, jak jsou zvířata v Ostravě spokojená

„O výstavě přemýšlíme jako o prostředí různých zón, ve kterých se mísí zvířecí a lidské, výstavní a užité, dočasné, proměnlivé a trvalé. Představujeme si galerii jako jednu velkou zvířecí redakci, ve které se vedle sebe odehrávají výstavy, reportáže a formáty sdíleného poznávání a práce. Jednotlivé příspěvky a pátrání se kříží, a přinášejí tak plastický a mnohoznačný obraz o zvířecích aktérech a aktérkách,“ říkají autorky konceptu Eva Koťátková a Edith Jeřábková.

Koťátková má v projektu hned trojí zastoupení, je autorkou architektury, kurátorkou a vystavující umělkyní. „Projekt nechce traumatizovat současnost, obrací se k městským zvířatům, která žijí dnes v Ostravě, a ptá se na jejich dobrý život v tomto městě. Zároveň si klademe otázku, jaká́ zvířata jsou odsouzena k neviditelnosti nebo přehlížení́, jak jsou s touto situací spokojena nebo zda by uvítala, kdybychom jim věnovali trochu pozornosti,“ doplňuje Jeřábková.

Na výstavě otevře i holubí kadeřnictví

Součástí výstavy je také prostor vyhrazený pro přednášky, workshopy, edukační programy, koncerty nebo klidně i odpočívání. Ukrývá se v něm velký pracovní stůl, dětská zóna nebo nahrávací stanoviště pro vlastní reportáže malých i velkých návštěvníků.

Zpravodajské výstupy redakce budou pracovníci galerie spontánně šířit až do ukončení výstavy, které proběhne 10. března 2024. Na mladého diváka a divačku projekt pamatuje ve zvýšené míře.

V pátek 24. listopadu tady proběhne program pro děti a školy vedený vystavujícími umělci a umělkyněmi v podobě kurzů škrábání a mňoukání nebo workshopu na téma vnitřního zvířete. V odpoledním bloku pro veřejnost pak aktivista Fuki otevře holubí kadeřnictví inspirované „účesy“ těchto ptáků.

Foto: Petr Broulík